Spřízněné duše- zdravotníci a hiporehabilitační pracovníci sem!!!

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
20.2.2008 11:50

Ahoj!
Jsem zdravotní sestřička, která letos dokončí tříleté studium na VŠ v oboru ergoterapie, zhruba stejnou dobu se intenzivněji zabývám hiporehabilitací. Za tři týdny odevzdávám bakalářskou práci o hiporehabilitaci a klientech s psychiatrickým onemocněním...
Pojďte se tak trochu bavit na téma koně a zdravotnictví....!!!


20.2.2008 11:51

muchlos napsal(a):
Ahoj!
Jsem zdravotní sestřička, která letos dokončí tříleté studium na VŠ v oboru ergoterapie, zhruba stejnou dobu se intenzivněji zabývám hiporehabilitací. Za tři týdny odevzdávám bakalářskou práci o hiporehabilitaci a klientech s psychiatrickým onemocněním...
Pojďte se tak trochu bavit na téma koně a zdravotnictví....!!!


OS EPONA, léto 2007

20.2.2008 11:53

muchlos napsal(a):
OS EPONA, léto 2007

hiporehabilitace- FOKUS Ústí nad Labem

20.2.2008 11:55

muchlos napsal(a):
hiporehabilitace- FOKUS Ústí nad Labem

Ještě jednou EPONA....koník Bárty....
A teď zase někdo jiný...

20.2.2008 12:28

muchlos napsal(a):
Ještě jednou EPONA....koník Bárty....
A teď zase někdo jiný...

Jé, my jsme loni navázali spolupráci s místní školou pro tělesně postižené děti - sami nás kontaktovali a dost nás to nadchlo. Jezdíme s koňma přímo až k nim do areálu školy (mají bezvadně velkou zahradu). Stihnou tak pracovat s mnohem více dětmi a ušetří na tom víc, než když museli děcka vozit sanitama do jiného místního oddílu, kde jim ani nevycházeli vstříc a "trpěli" je doslova jenom kvůli těm penězům
Tak se snažíme nějak víc do toho proniknout a vyjít jim s jejich požadavky maximálně vstříc. Máme koně, který ač je jinak totální pošuk, má pro ty postižené děti naštěstí takový cit, že si ho zamilovali hned po první hodině.
Teď přes zimu se nedá, ale jak se oteplí, zase asi vyrazíme do akce, takže budu muset Buzniče začít trošku trápit, aby si vzpoměl jak se má chovat

20.2.2008 12:32

janda napsal(a):
Jé, my jsme loni navázali spolupráci s místní školou pro tělesně postižené děti - sami nás kontaktovali a dost nás to nadchlo. Jezdíme s koňma přímo až k nim do areálu školy (mají bezvadně velkou zahradu). Stihnou tak pracovat s mnohem více dětmi a ušetří na tom víc, než když museli děcka vozit sanitama do jiného místního oddílu, kde jim ani nevycházeli vstříc a "trpěli" je doslova jenom kvůli těm penězům
Tak se snažíme nějak víc do toho proniknout a vyjít jim s jejich požadavky maximálně vstříc. Máme koně, který ač je jinak totální pošuk, má pro ty postižené děti naštěstí takový cit, že si ho zamilovali hned po první hodině.
Teď přes zimu se nedá, ale jak se oteplí, zase asi vyrazíme do akce, takže budu muset Buzniče začít trošku trápit, aby si vzpoměl jak se má chovat

Já sama kdybych to neviděla, tak neuvěřím za jak krátkou dobu můžou ty děti udělat takový pokrok.

Tady tahle holčička (vozíčkářka) při prvních "cvičeních" nebyla schopna se ani pořádně opřít koni o hřbet rukama....

20.2.2008 12:35

janda napsal(a):
Já sama kdybych to neviděla, tak neuvěřím za jak krátkou dobu můžou ty děti udělat takový pokrok.

Tady tahle holčička (vozíčkářka) při prvních "cvičeních" nebyla schopna se ani pořádně opřít koni o hřbet rukama....

A po 6-7 týdnech už zvládla jet v kontrasedu.

20.2.2008 12:38

janda napsal(a):
A po 6-7 týdnech už zvládla jet v kontrasedu.

A dokonce jsme "dělali" i s několikaměsíčním miminkem, které se údajně nevyvíjí až tak jak by mělo...

20.2.2008 12:44

janda napsal(a):
A dokonce jsme "dělali" i s několikaměsíčním miminkem, které se údajně nevyvíjí až tak jak by mělo...

Teď si škola nechala udělat nástupní rampu a čeká se ještě na nějaké atestace, než se bude smět začít plně využívat či co, ale určitě jim to hodně usnadní práci.
Jenom mám trošku nervy jak to ty naše ořiska rozdýchají, neb něco takového v životě neviděli, ale doufám, že to bude dobrý a rychle si zvyknou....



20.2.2008 12:49

janda napsal(a):
A po 6-7 týdnech už zvládla jet v kontrasedu.

Ahoj!
Musím s tebou souhlasit, pokroky jsou u některých klientů vidět hodinu od hodiny! I když s vozíčkáři nemám tolik zkušeností, pracovala jsem s nimi jen na praxi v EPONě pod vedení rhb lékařky.
Minulý týden se mi stala taky hezká věc, klient, mladý schizofrenik, první hodinu pracoval s malým poníkem, který je na obrázku nahoře, po osmé hodině (minulý týden) si sám vyskočil na plnokrevníka Crosse a krásně jezdil, seděl sebevědomě, ruce v klidu, pobízel, díval se kupředu.... Tomu předcházelo vodění koně, nácvik nasedání a sesedání, hlazení, cviky, pak jízda s doprovodem ze země... Pro mě velký úspěch. V klučinovi se objevil obrovský cit a s koníkem si vzájemně sedli, až se oteplí, plánuji začít s touto dvojicí přirozenou komunikaci.

A ty jsi fyzioterapeutka??
Koník ČT? KOlik mu je let?
My máme tři, prcka poníka Vendulku pro úplné začátečníky, chlaďase Karla a plnokrevníka Crosse.
Hipošku děláme jednou týdně.

20.2.2008 13:41

muchlos napsal(a):
Ahoj!
Musím s tebou souhlasit, pokroky jsou u některých klientů vidět hodinu od hodiny! I když s vozíčkáři nemám tolik zkušeností, pracovala jsem s nimi jen na praxi v EPONě pod vedení rhb lékařky.
Minulý týden se mi stala taky hezká věc, klient, mladý schizofrenik, první hodinu pracoval s malým poníkem, který je na obrázku nahoře, po osmé hodině (minulý týden) si sám vyskočil na plnokrevníka Crosse a krásně jezdil, seděl sebevědomě, ruce v klidu, pobízel, díval se kupředu.... Tomu předcházelo vodění koně, nácvik nasedání a sesedání, hlazení, cviky, pak jízda s doprovodem ze země... Pro mě velký úspěch. V klučinovi se objevil obrovský cit a s koníkem si vzájemně sedli, až se oteplí, plánuji začít s touto dvojicí přirozenou komunikaci.

A ty jsi fyzioterapeutka??
Koník ČT? KOlik mu je let?
My máme tři, prcka poníka Vendulku pro úplné začátečníky, chlaďase Karla a plnokrevníka Crosse.
Hipošku děláme jednou týdně.

Zdárek - ne právě že nejsem vůbec fyzioterapeut. Přišli jsme k tomu jak slepý k houslím. Škola má svoje sestry fyzioterapeutky (jsou vidět na fotkách) - z nich jedna má právě diplomku na téma hiporehabilitace a dřív prý i jezdila. Takže já jsem vyloženě jen ve funkci hipologa (líbí se mi to označení, je to lepší než název "ten co vede toho koně") Ale chtěla bych do toho nějak víc proniknout, údajně bych pak mohla v rámci pedagogicko-psychologického ježdění dělat i na vlastní pěst.
Tam u nás jsou zase jen tělešně postižené děti, některé navíc k tomu i mentálně.
Doma s koněm pracuju tak aby zvládl to co po něm požadují. Kromě "vožení", by si chtěli i časem házet míčem a podobný věci, takže na to koně zvykám. Teď máme před sebou velký úkol - naučit se s nástupní rampou...

Koník je ČT, letos mu bude 13-let. Je normálně přiježďován, slečna s ním jezdí závodně i drezurku a majitel (přítel) zase parkur. Ale jinak s ním po většinu času dělám já tyhlety "ptákoviny".
Na hipošku jezdíme vždycky jednou týdně, ale teď je to podle počasí, takže čekáme, až to budou chtít sestry znova rozjet...

Chtěla bych k tomu připravit víc koní, ale výběr tu je značně omezený. Ten můj na to není ani náhodou a ostatní taky mají nějakou "úchylku" co v tomhle směru brání využití.
Takže k tomu dává k dispozici koně ještě moje sestra - má 19-letýho A1/1. Je hodnej, ale spíš jen na to vožení. Nesnese když se mu někdo válí po hřbetě - le lechtivej na bedrech. Navíc se na něm pomaličku začínají podepisovat bývalý dostihácký léta a občas na tom není se zdravím 100%. Tak by to chtělo nějakýho nástupce.

Ono to není jednoduchý už tím tuplem, že zahrada školy je hnedka u hlavního tahu přes město, jezdí tu kamiony, houkající sanity (neb opodál je nemocnice) a trolejbusy, takže je nutné aby se toho koně nelekali.

Ten zrzavý pitomec je na tohle ideální, neb on není normální a to, čeho se normální kůň nelekne (třeba klacek pod nohama, nebo flek na zemi), tak toho on se bojí jak čert kříže a to co vyleká normálního koně on zvládá s přehledem (třeba právě trolejbusy a sanitky).
Najít takový druhýho není žádná sranda achjo....

Tady ještě foto sestřinýho A1/1 v akci

20.2.2008 13:44

janda napsal(a):
Zdárek - ne právě že nejsem vůbec fyzioterapeut. Přišli jsme k tomu jak slepý k houslím. Škola má svoje sestry fyzioterapeutky (jsou vidět na fotkách) - z nich jedna má právě diplomku na téma hiporehabilitace a dřív prý i jezdila. Takže já jsem vyloženě jen ve funkci hipologa (líbí se mi to označení, je to lepší než název "ten co vede toho koně") Ale chtěla bych do toho nějak víc proniknout, údajně bych pak mohla v rámci pedagogicko-psychologického ježdění dělat i na vlastní pěst.
Tam u nás jsou zase jen tělešně postižené děti, některé navíc k tomu i mentálně.
Doma s koněm pracuju tak aby zvládl to co po něm požadují. Kromě "vožení", by si chtěli i časem házet míčem a podobný věci, takže na to koně zvykám. Teď máme před sebou velký úkol - naučit se s nástupní rampou...

Koník je ČT, letos mu bude 13-let. Je normálně přiježďován, slečna s ním jezdí závodně i drezurku a majitel (přítel) zase parkur. Ale jinak s ním po většinu času dělám já tyhlety "ptákoviny".
Na hipošku jezdíme vždycky jednou týdně, ale teď je to podle počasí, takže čekáme, až to budou chtít sestry znova rozjet...

Chtěla bych k tomu připravit víc koní, ale výběr tu je značně omezený. Ten můj na to není ani náhodou a ostatní taky mají nějakou "úchylku" co v tomhle směru brání využití.
Takže k tomu dává k dispozici koně ještě moje sestra - má 19-letýho A1/1. Je hodnej, ale spíš jen na to vožení. Nesnese když se mu někdo válí po hřbetě - le lechtivej na bedrech. Navíc se na něm pomaličku začínají podepisovat bývalý dostihácký léta a občas na tom není se zdravím 100%. Tak by to chtělo nějakýho nástupce.

Ono to není jednoduchý už tím tuplem, že zahrada školy je hnedka u hlavního tahu přes město, jezdí tu kamiony, houkající sanity (neb opodál je nemocnice) a trolejbusy, takže je nutné aby se toho koně nelekali.

Ten zrzavý pitomec je na tohle ideální, neb on není normální a to, čeho se normální kůň nelekne (třeba klacek pod nohama, nebo flek na zemi), tak toho on se bojí jak čert kříže a to co vyleká normálního koně on zvládá s přehledem (třeba právě trolejbusy a sanitky).
Najít takový druhýho není žádná sranda achjo....

Tady ještě foto sestřinýho A1/1 v akci

A ty máš tohle přímo jako práci?
A to tvoje vzdělání tě opravňuje dělat i s tělesně postiženýma, nebo jenom co se psychologie týče?

Přidejte reakci

Přidat smajlík