XXX.XXX.170.236
chcel by som sa spytat mam mladu kozu ktora pred tromi dnami porodila 2kozicky problem je v tom ze ma male vemeno pre kozicky to staci pekne priberaju ....ale myslim podojit je bude asi nemozne nakolko ma veminko velke asi ako 2 ludske päste a struky su male ze sa nedaju ani chytit myslite ze sa jej zväcsia alebo zostanu take male ....za rady dakujem a vo vemeny vyzera ze je asi liter mlieka .malisme aj inu mladu kozu ktora hned po prvom okoteni mala vemeno velke jej ovisalo skoro po zem a stuky velke do ruky ....a v prvom roku davala 2 litere mlika a neskor az 4-5litrov mlieka za rady dakujem
XXX.XXX.46.160
tedy153
napsal(a):
chcel by som sa spytat mam mladu kozu ktora pred tromi dnami porodila 2kozicky problem je v tom ze ma male vemeno pre kozicky to staci pekne priberaju ....ale myslim podojit je bude asi nemozne nakolko ma veminko velke asi ako 2 ludske päste a struky su male ze sa nedaju ani chytit myslite ze sa jej zväcsia alebo zostanu take male ....za rady dakujem a vo vemeny vyzera ze je asi liter mlieka .malisme aj inu mladu kozu ktora hned po prvom okoteni mala vemeno velke jej ovisalo skoro po zem a stuky velke do ruky ....a v prvom roku davala 2 litere mlika a neskor az 4-5litrov mlieka za rady dakujem
Struky se moc nevytahají,ale naučíte se to taky dojit. Nejvyšší laktace je až třetí -čtvrtá,koza přidává každým rokem. Některá koza nasadí hned,některá pozvolna. Mléčnost je dědičná,jaké vemeno měla její matka?
XXX.XXX.104.146
Jednotlivé ukazatele mléčné užitkovosti jsou spíše méně dědivými znaky. Heritabilita se pohybuje kolem 0,3-0,5. Tzn. že nádoj, tuk, bílkovina jsou spíše ovlivněny faktory prostředí (výživa, zdravotní stav atd.) než dědičné (při heritabilitě 0,5 můžeme říci že jsou z poloviny ovlivněny geny z poloviny faktory prostředí). Tedy pokuste se zlepšit podmínky chovu, můžete očekávat, že na mléčné užitkovosti se to odrazí. Každopádně je-li to prvnička, jak je psáno výše na dalších laktacích by měl být při správné péči nádoj vyšší.
Struky se opravdu příliš nezvětší, jedině pak vyzkoušet konvové dojení....
XXX.XXX.46.160
aluskas
napsal(a):
Jednotlivé ukazatele mléčné užitkovosti jsou spíše méně dědivými znaky. Heritabilita se pohybuje kolem 0,3-0,5. Tzn. že nádoj, tuk, bílkovina jsou spíše ovlivněny faktory prostředí (výživa, zdravotní stav atd.) než dědičné (při heritabilitě 0,5 můžeme říci že jsou z poloviny ovlivněny geny z poloviny faktory prostředí). Tedy pokuste se zlepšit podmínky chovu, můžete očekávat, že na mléčné užitkovosti se to odrazí. Každopádně je-li to prvnička, jak je psáno výše na dalších laktacích by měl být při správné péči nádoj vyšší.
Struky se opravdu příliš nezvětší, jedině pak vyzkoušet konvové dojení....
Dovoím si nesouhlasit s tím,že mléčnost se nedědí, proč by se potom do chovu vybírali kozlové po ER,E jako vylepšovatelé.Stejně tak koza,co dává slabé dva litry mléka ,jen těžko dá údernici s 4-5 lt nádojem,pokud to nemá v genech.To nenaženete žádným krmením. Ani ostatní složky ,jako je bílkovina ,nezvýšíte o moc,o pár desetinek. Toho využívají někteří chovatelé v KU,že před odběrem kozám přilepší. Jaké je pak překvapení,když si nějakou takovou kozu chovatel koupí a krmí jí běžně. Základ je v genetice.
XXX.XXX.104.146
Roklanko souhlasit nemusíte, ale to jsem si nevymyslela já, to je prostě vědecký fakt, který se dozvíte na každé univerzitě a v odborných knihách. Pokud si přečtete můj příspěvek znovu pečlivěji, zjistíte, že nepíši že mléčnost není dědivým znakem (to by pak byl koeficient heritability roven 0) ale že je nízce až středně dědivá.
Ano, právě proto se selektují plemenní kozli, abychom využili toho, že mléčnost lze ovlivnit alespoň zčásti pomocí genů, což ovšem nemění nic na tom, že minimálně z poloviny až ze tří čtvrtin mají vliv podmínky prostředí.
Jinak pro tvar a objem struků je uváděn koeficient heritability 0,3 - 0,5 a tedy platí to samé jako pro mléčnost - geny mají vliv pouze z jedné třetiny až poloviny.
XXX.XXX.46.141
aluskas
napsal(a):
Roklanko souhlasit nemusíte, ale to jsem si nevymyslela já, to je prostě vědecký fakt, který se dozvíte na každé univerzitě a v odborných knihách. Pokud si přečtete můj příspěvek znovu pečlivěji, zjistíte, že nepíši že mléčnost není dědivým znakem (to by pak byl koeficient heritability roven 0) ale že je nízce až středně dědivá.
Ano, právě proto se selektují plemenní kozli, abychom využili toho, že mléčnost lze ovlivnit alespoň zčásti pomocí genů, což ovšem nemění nic na tom, že minimálně z poloviny až ze tří čtvrtin mají vliv podmínky prostředí.
Jinak pro tvar a objem struků je uváděn koeficient heritability 0,3 - 0,5 a tedy platí to samé jako pro mléčnost - geny mají vliv pouze z jedné třetiny až poloviny.
Hovoříte na mne příliš vědecky a myslím si,že nejenom na mě. Jak mi tedy vysvětlíte,prosím obyčejně lidsky,že je tvar vemene, matky plemeníků je určen a pokud není vemeno správně tvarované,vyloučí to kozlíka z plemenitby. Já z praxe vím,že kozy mají velmi podobné vemeno ,naprosto laicky,matka s caplíčky,dává dcery rovněž s caplíčky.
XXX.XXX.170.236
a zabudol som napisat ze sa jedna o plemeno hneda kratkosrsta........ale z roznych zdrojov som ziskal informacie ze koze sa po nejakej dobe cecenia mladych struky zvecsia tak kde je pravda ..........a je skrizena s anglonubijskym capom myslite ze mlade budu mat dobru dojivost
XXX.XXX.104.146
roklanka
napsal(a):
Hovoříte na mne příliš vědecky a myslím si,že nejenom na mě. Jak mi tedy vysvětlíte,prosím obyčejně lidsky,že je tvar vemene, matky plemeníků je určen a pokud není vemeno správně tvarované,vyloučí to kozlíka z plemenitby. Já z praxe vím,že kozy mají velmi podobné vemeno ,naprosto laicky,matka s caplíčky,dává dcery rovněž s caplíčky.
Heritabilita, česky řečeno dědivost, nám udává do jaké míry se na tom určitém znaku podílí vlivy prostředí a do jaké míry geny. Např. barva kozy, to jestli se narodí kůzle černé nebo bílé, je, tušíte správně, znak vysoce dědivý.
Ale právě mléčná užitkovost je znak, kde samotné geny nezajistí, že koza bude výborná dojnice. Je to tu přeci často diskutované...kozička má nějaký genetický předpoklad ..to je těch 30-50%, ale záleží na chovateli, jak s ním naloží. Pokud budu kozičku, která má předpoklady pro výbornou dojivost držet v nevyhovujícíh podmínkách, špatně krmit, začervenou, špatné paznehty atd. je téměř jisté, že její potenciál zůstane naprosto nevyužit.
A proto selektuji, Snažím se vybírat kusy po vynikajících rodičích, protože tím si zvýším naději, že budu-li správně chovat, dočkám se toho co očekávám. To samé je s tím vemenem. Pokud budu nechávat kozly po matkách se špatným vemenem a tím, že dědivost je tam právě 30-50%, můžu předpokládat, že se špatný tvar vemene bude v některých případech předávat dál. A to já nechci. A tak tím, že tyto kozly nepustím dál, snížím riziko, že se mi budou rodit kozičky se špatným vemenem. Ale tím že je vliv vnějšího prostředí 50% -70%, můžu si být jistá, že prostě tu a tam se mi to špatné vemeno u kozičky stejně objeví ačkoli budu mít kozla po matce s vemenem bez chyby a i matka kozičky bude s vemenem bez chyby...
Ale samozřejmě genetika u koz má ještě velké mezery a těžko se někdy dočkáme takové úrovně na jaké je genetika lidská. Takže vše je třeba brát s rezervou a vědomím, že co je platné dnes nemusí být platné zítra 
XXX.XXX.46.141
tedy153
napsal(a):
a zabudol som napisat ze sa jedna o plemeno hneda kratkosrsta........ale z roznych zdrojov som ziskal informacie ze koze sa po nejakej dobe cecenia mladych struky zvecsia tak kde je pravda ..........a je skrizena s anglonubijskym capom myslite ze mlade budu mat dobru dojivost
Kozenka,která dává na první laktaci litr mléka,by se mohla dostat ve třetí až čtvrté laktaci na 3lt a o něco víc. Pokud je to čistá hnědule v PoP bude nádoj matky,babičky. Kříženci s nubijí (kvalitní ,mléčnou) jsou dobří.