© acanthos napsal(a):
Ahoj,
inspirován kolegou s Terekami písu, jestli by se nenasel fanda jesterkár, co by semnou menil zajímavé jesterky, které si ted horko tezko obstarávám víceméne sám. Menit si muzeme i fotky. Najde se nekdo takový?

foto:
Acanthodactylus cantoris

Podarcis tiliguerta

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

© acanthos napsal(a):
Ahoj,
inspirován kolegou s Terekami písu, jestli by se nenasel fanda jesterkár, co by semnou menil zajímavé jesterky, které si ted horko tezko obstarávám víceméne sám. Menit si muzeme i fotky. Najde se nekdo takový?

foto:
Acanthodactylus cantoris

Nějak se odtud ztratily obrázky, tak přidávám pár nových:
Podarcis pityusensis kameriana

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

petrm napsal(a):
Zajimalo by me, jestli se tento poddruh hodi i pro venkovní chov jako evropská T.g. ibera. Osobně si myslim, že asi ne.

Ahoj Petře,
ale ano proč ne. Vzhledem k tomu, že T.g.terrestris (tzv. golden greek) obývá převážně Sýrii a Jordánsko a výskytem bezprostředně sousedí s tureckými T.g.ibera, tak pro venkovní chov v našich podmínkách vhodná je, minimálně po dobu 2-3 nejteplejších měsíců v roce.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

petrm napsal(a):
Myslim že je to Testudo graeca nabeulensis syn. Furculachelys nabeulensis. Je z Tuniska, že? Je to problematicky chovany druh.

Jsou to krásné a zrazované želvy, vůbec nejsou problematické, jen se to s nimi musí umět. Mají holt jiný způsob života, než klasické T. graeca. Samice mi letos kladla 15 vajec:
http://www.reptarium.cz/ systematika.php?lang=cs&cid=821

awery napsal(a):
Ahojte,
díkec za rady. Takže UV a strop z borovičky nějak řešit nebudu ale ty stěny a dno z polepene dřevotřísky? On totiž ten polep-teď mi vypadlo to slovo- už je trochu poškozenej.
Vyřeší to dlouhodobě nějaký nátěr? nebo co jinýho? ty spáry jsou jasný-nějakej silikon, asi akvarijní nebo akvaristickej nebo jakej
Teď mě napadlo, stejně celý terárko budu opískovávat, a asi to budu plácat do té polyuret. pěny a nebo ji nechám zatvrdnou a ještě něčím napatlu a teprv do toho písek .Nestačila by ta pěna jako izolace?Pokud ano, držela by na těch stěnách? nebo je mám něčím popatlat, ať nejsou hladký. No a pokud by ta pěna stačila tak, jak vyřešit dno? tam pěnu asi moc neuplatním
Díky moc a moc

Ahoj Zuzko,
nechci ti kazit náladu, ale terárium z dřevotřísky je to nejhorší řešení. Lesklá úprava se ve vlhku odlepí a dřevotříska vlhkem naboptná a rozpadne se. Raději, než utrácet za výplně a těsnivo do takového pseudoterária, je lepší pořídit rovnou celoskleněnou nádrž.

lisak1979 napsal(a):
Prosím o radu jak rozeznám oplozené vajíčko užovky červené od neoplozeného?
Již jsem byl nucen 2 vajíčka vyhodit protože z nich vylézali malé housenky a malé mušky jak se tady toho dá zbavit abych nepřišel o ostatní vajíčka.

Ahoj Martine,
špatné vejce má většinou nažloutlou barvu, lesklý a orosený povrch a smrdí, často bývá napadené plísní a nebo tebou zmiňovanými larvami mušek. Já to dělám tak, že taková vejce co nejdříve odstraním, aby skažená vejce nelákala další mušky. Lze ještě preventivně do nádobky s vejci vložit žlutý lepkavý proužek (prodavají je v každém květinářství) jako mucholapku pro nalétávající mušky.

kodl napsal(a):
,,,,,

To Kodl,
to je krásně zbarvené zvíře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...včera jsem jen tak pozoroval s šálkem kávy v ruce tyhle nádherné ještěrky a přemýšlel kde všude po světě asi žijí jejich potomci a v jakých podmínkách je noví majitelé chovají.Většinu mláďat tohoto druhu berou obchodníci na vývoz,přesto i naši chovatelé si jich ode mne mnoho odvezli-ozve se někdo? Na burzách marně hledám jejich odchovy a po tom,co téměř přestaly fungovat "výpravy do Maroka"díky přísným postihům za pašování zvířat tyto velké ještěrky téměř vymizeli z českých chovatelských burz. Ozve se někdo kdo má potomky těchle mých zvířat? Přiložte prosím případně i foto.
chovný samec

Čau Honzo,
tvé "tangitány" jsou po celém světě od Španělska po Švédsko. Gratuluju, už tě chválili i kolegové z Německa. Moje ještěrky si můžeš přijít zkouknout na: www.lacerta.de.

jetmar napsal(a):
8.4. odpoledne to byla po dlouhé zimní pauze paráda

Pane Jettmare,
konečně mám možnost přispět i na moderovanou diskuzi. Však už dříve jsem vám chtěl pochválit váš chov želv. Je to opravdu nádhera. Jen tak dále.
Pavel Šmek

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

salicornia napsal(a):
Nevím, co si o tom mám myslet: mám čtyři samice (TG a TH) a všechny se buď ještě na podzim nebo ihned po probuzení spářily se samci. U všech nejprve proběhla fáze obžerství a klidu, kterou vystřídala nervozita. Želvy pobíhaly po výběhu, očichávaly všechna místa a méně nebo skoro vůbec nejedly. Tato fáze byla u prvních tří různě dlouhá, ale vždy vyvrcholila úspěšnou snůškou. Čtvrtá samice, největší (3 kg) také začala být po určité době nervózní, škrábala se z výběhu, takže jsem ji umístil do samostatného výběhu. Zcela přestala jíst a její hmotnost postupně klesala. Pak se jen několikrát napila. Tento stav trvá už 16 dnů, páření proběhlo velmi pravděpodobně 7.4. Zatímco nejprve byla na ostatní samice agresivní (oťukávání), teď při setkání s nimi už je jen očichá a jde dál. V posledních 2-3 dnech trochu žere, ale moc toho nesní a stále skoro celý den pochoduje. Zkusil jsem už vystřídat tři výběhy a klidné prostředí, včetně skleníku, kde všechny tři předchozí želvy bez problému kladly. Tato samice je ve věku 20 let a pravděpodobně kromě neoplodněných vajec ještě řádnou snůšku neměla.

Prosím vás o názor: Znamená to, že želva nebyla oplodněná, takže jsou to falešné příznaky kladení vajec, které postupně vymizí? Nebo je to normální průběh přípravy na snůšku? Nebo snad zadržená snůška?

Díky za váš názor. Luboš

Ahoj Luboši,
samice jsou schopny poměrně dlouhou dobu vejce zadržet bez patologických příčin a následků. Snůška může proběhnout později a nebo vůbec. Nechal bych raději želvu nastálo v osvědčeném výběhu, nestěhoval bych jí, což jí může přivodit stres, zejména v období kladení vajec.

hardcore napsal(a):

Uz od stredy pozoruji, ze se jedne mlade agame udelala na hlave boule. Zatim teda neroste, agama se svleka a zere v poho. Rikal jsem si, jelikoz je hodne zbrkla, ze by to mohlo byt poraneni od nejakeho narazu. Je to mozne? Da se s tim neco delat? Treba mazat nejakou masti nebo tak neco?

Ahoj,
vypadá to opravdu roztodivně a těžko soudit na dálku z čeho to agama má. Může to být absces, ale také nádor. Nejlepší bude návštěva veterináře, který ti řekne co a jak dál.

serpent napsal(a):
Ahoj, trápí mě moje guttka - cca před týdnem se svlékla (dost špatně, byla jsem pryč a doma na ni zapomněli, takže nebyla pokropena, zvlhčována, vody měla mizerně..., takže se svléhla v cárech a navíc jsem jí musela namáčet hlavičku a odstraňovat nesvlečenou kůži - prostě boj, užovka mi sprostě nadávala jazykem) Horší je, že zůstala scrvrklá - šupiny má, jako by ji někdo dehydratoval (a to i když má od té doby vody dostatek) Prosím o radu, zda se s tím někdo setkal, co se s tím dá dělat, zda se to spraví nebo raděj zaskočit k veterináři. Předem moc moc děkuji za odpověď...

Ahoj,
stav zvířete po svlékání většinou odráží celkový stav zvířete. S tvým zvířetem není něco v pořádku a jeho zdravotní stav může být narušený. Popiš více, zda had pravidelně přijímá potravu a jestli nemá respirační problémy, či jiné problémy.

kladno napsal(a):
Chápu, argumenty který zde uvádíš. Možná jsem se špatně vyjádřil: Já věřím, že je možný, že je to nějaký odraz zdravotního stavu, ale takhle řečeno mi to přijde jako strašně zjednodušené.Příliš v obecné rovině.Já si totiž opravdu myslím, že je možný při podrobném porovnání jednotlivých případů vysledovat společné znaky které tomu mohou předcházet. Problém je totiž v tom, že většinou každému komu se to stalo, se to stalo jen v ojedinělých případech. Takže v podstatě nemáme možnost porovnání. Jinak nechci zde rozpoutávat zase nějaké vášnivé přenice, tak jak je tu obvyklé.Já nejsem ten který je přesvědčen, že má v teráriu idealní podmínky. Jsem ale přesvědčen, že ideální podmínky nemají zvířata ani v přírodě. Pokud by někdo chtěl, posuzovat co jsou a nejsou ideální podmínky, musel by mít nějaké měřítko. Dle čeho hodnotit. Nemám ani přestavu co by tím měřítkem mělo být. I v přírodě jsou nuceny zvířata přispůsobovat se drsným klimatickým i jiným změnám. Nakonec mnohdy jsou to změny takového rázu, že likvidují i celé populace.Je možné, že plazy mají problémy s vyhřeznutím kloaky, nebo hemipenisu i v přírodě. Akorát o tom nic nevíme. Dle mého názoru je jen zajímavé; že případů vyhřeznutí těchto orgánů v teráriích spíše přibývá.Alespoň proti období před 10-ti a více let zpátky. Nebo tomu tak není???

To Vladěk,
zjednodušeně jsem to napsal, ale zas tak jednoché to není, zejména odhalení špatného zdravotního stavu zvířete. Většinou viditelné příznaky onemocnění jsou až poslední stádia. Samozřejmě, že lze vysledovat na zvířatech jisté společné znaky, které nemoci předcházejí. Zas až tak ojedinělé případy vyhřeznutí některého orgánu kloakou nejsou. Je to poměrně časté postižení. Nedá se říci, že v minulosti se tak dělo ojediněle a nyní častěji. Pokud se o tom v minulosti nepsalo, je to spíše tím, že v minulosti nemělo tolik chovatelů přístup k internetu. Z ústních sdělení však vím, že se tak dělo. K těm ideálním podmínkám bych napsal, že jediným měřítkem je právě přirozený biotop zvířete, který lze označit za 100% ideál stav a podmínky v teráriu pak k tomuto ideálu přirovnávat, např. 30% ideálního stavu přirozeného biotopu. Přirozeným ideálním biotopem myslím samozřejmě ten se stabilní populací zvířat a né ten, kde se populační stavy zvířat z nějakého důvodu a't už zásehem člověka, či jiným zmenšují. Samozřejmě, že výhřezy orgánů se dějí i v přírodě, ale domnívám se že procentuelně k populaci v menším měřítku, než u zvířat v zajetí. Navíc v přírodě to znamená pro zvíře téměř jistou smrt, v zajetí dokážeme ještě některým zvířatům pomoci a tyto zvířata opět připouštíme do chovu, tím můžeme toto postižení posunout až na genetickou úroveň a šířit toto geometrickou řadou, což bude mít samozřejmě neblahý vliv.

kladno napsal(a):
PS:Omlouvám se: Teď jsem si všimnul, že jsem ve slově souvislost napsal tvrdé Y. Úplně to bije do očí!!!

Jistěže to má souvislost se zimováním, podchlazený organismus se hůře brání infekci, která snadno propukne naplno po odzimování.

kladno napsal(a):
Jaký názor máte na vyhřeznutí hemipenisu??? Teď jsem koukl zpětně do debat na této moderované diskuzi a obdobný problém jako já u wagnerky měl v roce 2005 i Rockviper u aspisek. Akorát, že u mne proběhlo k vyhřeznutí bez přítomnosti samice. On zde popisuje, že zůstali vyhřezlé hemipenisy na jaře po odzimování a odpáření samic u druhu Vipera aspis u jeho obou samců naráz. Tady mi nějak nesedí shrnutí na obecné podmínky zdravotního stavu. Nemůže zde být nějaká souvyslost třeba se zimováním???

To Vlaďěk,
tak trochu nechápu proč nechceš věřit, že výhřeznutí jakéhokoliv orgánu není závislé na zdravotním stavu :-) To tedy je přeci jasné, že to je závislé a to zejména. Hlavní příčinou většiny takovýchto onemocnění je vždy zdravotní stav. Zdravotní stav, jako např. schopnost organismu se bránit infekci a podobně. Takže výhřez kloaky zdánlivě vypadající jako akutní selhání, může mít a také většinou má příčinu v nějakém dlouhodobějším problému, který u zvířete nemusí být na první pohled patrný. To že zvířata zavřená v našich "klecích" nemají dostatek pohybu, ztrácejí imunitu nedostatkem UV, špatným přísunem všech potřebných látek, díky jednostranné stravě, tloustnou nadbytkem stravy a pak nejsou schopny se bránit infekci nebo tato schopnost je redukována je snad jasné. A nechci tu slyšet odpovědi typu: " Vždyť moje zvíře má přeci vše". Tak to není pravda, tvoje zvíře hlavně nežije ve svém přirozeném biotopu a tak o ideálních podmínkách v zajetí nemůže být řeč. "Ideální" podmínky se můžou jen zdát, ale většinou to ideální podmínky nejsou. Už vidím, jak se za pár dní objeví na diskuzi příspěvek: "Pomoc!!! moje samice chameleona jemenského má vyhřezlou kloaku po snůšce vajec, co mám dělat?" Odpověď bude: "Zajdi s ní k veterináři ať jí utratí". Ale to, že samice zadržovala snůšku, protože neměla vhodné kladiště, následně dostala zánět vejcovodů, který jí pak vyhřezl to už se většinou nikdo nedozví. Za spoustou nemocí našich zvířat si můžeme my chovatelé sami.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ještě něco, všiml jsem si že ma želva okolo očí, jak má takovou tu nešupinatou kuži, že je celkem dost světlejši... :-(

Ahoj,
bzučení tlumivky může vadit, pokud je intenzivní. To zbarvení je vpořádku.

kladno napsal(a):
V poslední době, jakoby přibylo případů vyhřezlých hemipenisů nebo kloaky. Já mám v současnosti tedy štěstí, a tento problém se jaksi vyhýbá mojim zvířatům. Ale před lety se mi po odzimování Vipera wagneri stalo, že samci vyhřeznul hemipenis; a předloni (2005) mi po odpáření samice zůstal vyhřezlý jeden hemipenis u samce Lampropeltis triangulum campbelli. V prvém případě jsem o samce wagnerky přišel. Tam došlo k poranění hemipenisu s následnou infekcí v tak rychlém sledu, že jsem se divil jak rychle exnul.Samci L.t.c. se mi podařilo vyhřezlý hemipenis opatrně silnější sondou ,,nastrkat" zpět. Při samotném zákroku jsem z hemipenisu odstranil nečistoty a ošetřil (potřel)jen slabým roztokem hypermanganu.Po té jsem ho umístil do hygienicky čisté plastové nádrže. Druhý den se sice vyhřeznutí opakovalo, ale již jen částečné. Opět jsem hemipenis ošetřil slabým roztokem hypermanganu a nastrkal zpět. Třetí den se vyhřeznutí neopakovalo.Do dnes je tento samec OK. ZAJÍMAJÍ MI HLAVNĚ OSOBNÍ NÁZORY CHOVATELŮ PROČ SI MYSLEJÍ, ŽE K TOMU DOCHÁZÍ. Dá se tomu nějak předcházet??? U tý vágnerky došlo k vyhřeznutí hemipenisu hned několik dnů po odzimování, kdy byl samec ještě oddělen od samice, takže zde nemůže být žádná souvislost s možným pářením.S vyhřeznutím kloaky zatím nemám žádnou zkušenost. Existuje něco (nějaký podnět) co předchází vyhřeznutí (kloaky nebo hemipenisu),a co by se dalo vysledovat??? Já si myslím, že jo. Ale proto by bylo nutný shromaždit a porovnat jednotlivé případy. Předem díky

Ahoj,
dle vlastního pozorování se domnívám, že jde o typické postižení zvířat chovaných v zajetí. Dle mého názoru se jedná o svalovou atrofii způsobenou několika faktory. Zvířata držená v zajetí oproti zvířatům v přírodě trpí sníženou hybností, která zbůsobuje ochabnutí všech svalstev, včetně svalů které ovládají pohlavní ústrojí. Nevhodná je také jednostranná strava a překrmování. Další příčinou výhřezů jsou patologické změny na orgánech díky infekcím a zánětům. V zajetí lze u zvířat těmto poruchám jen těžko předcházet.

drager napsal(a):
Myslíte si ze toto terarium je dostacujici pro leguana? Az bude vetsi bude mit samozrejme volnost chodit po byte.....Dekuji za nazory.

Ahoj Radime,
pro jednoho subadultního leguána by to stačit mohlo. Pro dospělého leguána je optimum terárium o jedné straně délky alespoň 1,5 metru. Do tvého terária by se hodil spíše menší druh ještěra, např agama kočinčínská - Physignathus cocincinus.

manytoba napsal(a):
Dracaena guianensis nz 12/06

PS: Vystav zde i fotky rodičů a chovných nádrží, jestli můžeš. Jistě to zde bude zajímat nejenom mě.

manytoba napsal(a):
Dracaena guianensis nz 12/06

Ahoj Tony,
musím tě pochválit za moc pěkná zvířátka. Mám o tyhle zvířata zájem, ale zatím není dost peněz. :-)