6kaca6
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Naposledy přihlášen: 5. 2. 2019 07:40:43
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Nene, na prodej není, před pár měsící jsem ho koupila a rozhodně nemám v plánu prodávat :) A dneska ten můj prďolka oslavil rok :)
Ještě nějakou fotečku přihodím :) Jinak je to ČT a za chvíli mu bude rok :)
Máte doma letošního prcka? Pochlubte se :) Ideálně uvedte i výšku, ten můj prďola mi příjde maličko větší, tak abych měla trošku srovnání :)
Na fotkách je mu čerstvých 8 měsíců. Začátkem prosince budu měřit (na 9.měsících), teď tipuju cca 140cm, prdel tak 145.
Děkujeme, byla to pro nás obrovská ztráta, ale zpětně jsem ráda za to, jak odešla - v klidu, bez zbytečného prudlužování a hlavně v přítomnosti celé rodiny.
Nicméně abychom nebyli jen smutní.... Kamarádka si ze mě dělá srandu že se toho mého vysněného beaucerona nedočkám a já zas při každodenním tahání bodláků (a že jich u koní je:D) ze psa nadávám, že mi to byl čert dlužen opět dlouhosrstého psa.... No ale nemohli jsme dovolit aby jej dali do útulku... takže jsme zas o pejska bohatší :)
Asi 3 letý zlaťák Max s Princeznou :)
Děkuji za rady. Nakonec jsem to zkusila podle svého nejlepšího mínění a cítění a hlavně podle dojmu ze psa - prvních pár dní (ještě před přidáním příspěvku) jsem se snažila na piškotky a všechno, ale pes byl venku neschopný se na cokoli soustředit, piškoty ho nezajímaly a neustále vnímal okolní podněty... byl vnímáním uplně jinde. Přitom doma na povely poslouchal - jde vidět, že je zná. Začla jsem to teda dělat tak - pokud jsem zavolala a neposlechl a stihla jsem ho doběhnout když se ještě nerozešel ke mně, dostal přes prdel. Pokud už se za mnou rozešel tak buď musel jít chvíli u nohy nebo jsem si ho prostě nevšímala nebo když jsem zavolala, on zvedl hlavu, mrkl na mě a šel dál po svém tak dostal (v tomhle případě jen vyhubováno) i když přišel - ale moc dobře věděl o co jde. Naopak za okamžité přijití velká pochvala a okamžité volno. Vypadá, že pochopil, většinou se hned otočí a přiběhne, jen potřebuje autoritu - je vidět že je zvyklý na to dojít až on chce a všechno dělat tak napůl... S důsledností a trochou času to půjde. Dokonce je se mnou schopný fungovat i u koní - zvěř nehoní a koně se venku drží. Dokonce mi i příjde, že u něj přivolání a povel u nohy z koně funguje lépe než ze země.
A ještě se teda zeptám - když už to tu někdo začal s tím, že se pes nechce hnout od pána - ta naše druhá nalezenkyně - na obrázku ta malá černá... Našli jsme ji přejetou, podvyživenou, zanedbanou a pravděpodobně týranou (panická hrůza ze všech chlapů, cizích lidí, zvednutí ruky nad úroveň kapsy u ni vyvolávalo infarktové stavy...). Samozřejmě mi bylo jasné že si ji necham, začla jsem se ji věnovat, brala ji mezi lidi, psy, a tak všechno ji ukazovalal aby si zvykla. Povely neznala žádné, ale rychle pochopila k noze (stačila pochvala, na pamlsky jsem ji neučila) a už od druhého dne chodila navolno. Nicméně problém je v tom, že i když ji řeknu volno, je stále u mě. Jen občas si kousek popoběhne a zas je u mě. Říkáme jí, že je patní pes (chodí u paty). S koníkem se občas proběhne, po poli když chytne stopu tak taky, ale jinak je furt u mě. Myslím si, že je to tím, že je na mě hodně fixovaná - když s ní má jít třeba někdo jiný ven a já jsem doma tak bud nejde nebo dojde kousek před barákem, otočí se a jde domů za mnou. Dá se to nějak odnaučit nebo už je to prosně v ní díky tomu co si prožila? Nevadí mi to, jen je mi ji líto - je vidět žeby ráda lítala, jen jsem ji prostě přednější. I když díky tomu velkýmu získává odvahu a někdy běhá i s ním dál než metr ode mě :)
Dobrý den, prosila bych o radu co s pejsem který nereaguje na přivolání.
V sobotu večer jsme si dovezli domů dalšího zachráněnce, asi 3letého psa plemene asi zlatý retrívr. Někdo jej nechal uvázaného na kraji dědiny, týden byl na obci, vyhlašoval se nikdo se o něj nepřihlásil tak skončil u nás. Je hodný, takový pohodář, nicméně absolutně nereaguje na slovo k noze. Jde vidět že to zná - když je doma nebo někde v prostředí kde nemá co zkoumat a čuchat, tak okamžitě dojde, i venku když jen jde a zavolám tak dojde hned, sice se ke mně plouží a žádná extra rychlost to není, ale aspoň dojde. Nicméně pokud čuchá nebo něco zkoumá absolutně nevnímá a nereaguje. Nebo když jde a po cestě něco ucítí tak se klidně zastaví,očuchá, označkuje a pak pokračuje v chuzi za mnou. Co s tím? Když k němu stihnu dojít v momentě kdy ještě čuchá a nejde, tak dostane, nicméně pokud to nestihnu a je už na cestě ke mně tak nevím co dělat. Chválím pouze pokud přijde hned, nicméně mi to připadá bez efektu - pořád pro něj znamená víc čuchat si než pochvala. Jak to vyřešit? Mám ještě druhého pejska, taky nalezence, ta neuměla vubec nic a bylo to mnohem jednodušší. To člověk ani nevysloví k noze a pes už cupitá vedle mně, přibíhá rychlostí světla a strašně ji těší když může přiběhnout, pomuchlat se a je do všeho hrrr a hyper, ale ten nový ten než se rozhoupe, počuchá... no prostě má na všechno hruuuuzu času. Jak teda na něj?
S delší odezvou se vracím a chtěla bych oznámit, že 30.3.2012 nás Enynka (* 20.10.2000) opustila a teď už se snad na nás dívá tam shora. Velmi nás to vzalo tak nebyla síla to oznámit dříve. Zjistila se jí rakovina mléčné žlázy, samozřejmě jsme se rozhodli operovat a nezvdávat, jenže ještě před operací veterinář rentgenem zjistil několik set malých nádorů na plicích. Prý nějaký hodně agresivní typ rakoviny :( a nejpozději do měsíce by umřela na selhání plic
. Tak jsme se rozhodli nechat ji rovnou uspat, protože ten poslední měsíc by prožila v bolestech po odoperování mléčné žlázy. Byli jsme u ní když naposledy vydechla a nyní už odpočívá na zahrádce a má krásný výhled do polí.
Enynko, měli jsme tě moc rádi a nikdy na tebe nezapomeneme!!! Děkujeme ti za všechno ty naše kočeno :*
Neee na koni vůbec - měla jsem stát jen ze země a zvedat holkám překážky které při skákání shodí aby nemusely pořád slízat dolů :) A nejde tak ani o nošení na rameni, ale o to, žebych měla potkýše s sebou (aby si vybudoval vztah a zvykl si na lidi), ale taky si myslím, žeby to bylo moc dlouho. A s tím sluníčkem - když budu teda časem brát potkyše ven na proběhnutí, brát jej raději večer nebo jak? Tady myslím někdo psal že mu potkánech chytil úpal za 5min. Hodně lidí si je bralo třeba do školy, do práce a podobně, ale tak to tam nestihnu ani dojít pokud za 5 min chytne úpal. Jak je to teda s pobytem na slunci? Je mi jasné, že jim není příjemný, ale když je budu někam brát, tak se tomu sluníčku nevyhnem...
Dobrý den, ještě mám otázku k venčení. Potkánci jsou úžasní, vesele si vysedávají na ramenu a nemají snahu někam slízat, utíkat a pod. I když třeba ležím na gauči nebo v posteli drží se okolo mě, kousíček třeba popoběhnou, ale hned zas přiťupkají zpět. Přemýšlím zdali je vhodné je už teď brát ven (na rameni) - jsou to přeci jen malá 4týdenní mimuška. Odpoledne jedu ke koním na trening, ale nebudu jezdit, jenom zvedat skoky, tak jsem si říkala žebych je vzala s sebou, ale poté máme v plánu posedět u ohně a opíkat. Je to vhodné je brát na tak dlouho ven? Byla by to otázka třeba 8mi hodin venku... Nebo je vzít třeba teďka na kratičkou vycházku venku a pak jet sama? Nebo je zatím ven ani netahat? Připadá mi, žeby byli rádi se mnou, ale tak asi by to chtělo je postupně zvykat na venkovní prostředí... Kdy jste je začali nosit ven? A co sluníčko? Prý jsou na něj hodně náchylní :)
No já četla, že by neměli dostávat syrové - kousek masa dostali už včera - měli jsme řízky tak jsem jim oloupala tu strouhanku a kousíček dala. První si sice ukradli do domečku banán, pak snědli kukuřičné lupínky a ráno už tam nebyl ani ten kousíček masa:) Dávám jim všeho ale s rozumem, pro dva potkánky fakt od každýho jen pár kousků . třeba 6 kukuřičných vloček, 2 silnější kolečka banánu, dneska jsem jim zkusila i lžičku jogurtu, ráno dostali 1 cherry rajče (rozkrojené na půlky (ale vůbec si ho nevšímají). Dneska dokonce už do dočasné bedýnky dostali hamaky - mamka obětovala starou podprsenku tak jsem jim ju tam zavěsila a mají tam 2 luxusně vypodložená lehátka :D
Já se právě dočetla že je možné stlát tím kočičím, ale tak raději nebudu riskovat. Co třeba stlát papírovýma hoblinama? Vím, že to někde praktikují i u koní... Piliny nemáme v balících - bereme je přímo z pily, takže vždy čerstvé navezeme ve velkém žoku, vysypem a žok vrátíme na pylu a až zase naplní tak opět navezem. Obilí dostali oves (až teď jsem se dočetla že jim moc nejede), kukuřičné lupínky, trochu kukuřice a ty granule byly od chovatelky, nevím jaké jsou. Jen mi je dala že je dostávali a jsou na ně zvyklí. Dostali ještě kousek banánu. Ale hovínka jsou už fajn, bylo to jen jedno takové měkké, teď jsou žu všechna tuhá, potkánci jedí i z ruky a dokonce se už relativně skamarádili i se psem. Bedýnka je z asi 4cm silné překližky a ještě je potáhlá nějakou horní umělovrstvou - bývá to třeba na levnějších kuchyňských linkách co imitují dřevo - dřevotříska + tato horní vrstva). Nemají to jak rozkouzat - ten povrch je hodně kluzký a nikde nic nevyčnívá aby měli kde začnout a kdyby začali kousat jen tento holý povrch budou po tom jezdit zoubky a nic se nestane. Navíc jsou to miminka :)
Dobrý den, tak jsem si dneska domů dovezla dva potkaní klučíky - vůbec to nebylo v úmyslu, původně jsem se jen slečny co je nabízela ptala, zdali by je bylo možné vzít i hadovi.... jenže když jsem uviděla fotky do jednoho jsem se zamilovala, načež mi slečna doporučila vzít si dva, že pokud je jeden tak většinou velmi trpí. No a dnes jsem si je dovezla domů, zatím bydlí v překližkové krabici (vepředu se sklem) po morčeti, ale do konce měsíce už snad budou ve větší a hlavně vyšší klícce kam jim budu moct umístit více hraček a pater.
Nicméně mám pár otázek - původně jsem myslela že jim budu stlát pilinami, ale na netu jsem se dočetla že je možné jim stlát i stelivem pro kočky a pouze do přístřešku dávat něco měkčího na spaní. Kočky doma máme, takže by nebyl problém klukům vždycky odsypat a myslím, žeby to i pro mě byla nejlepší varianta - mám strach že v pilinách budou roztoči, taky je z toho více prachu. Navíc stelivo pro kočky většinou trochu pohlcuje i pach - a to je právě to, co mě zajímá - stlát potkanům takové to kamínkové stelivo pro kočky nebo je možné i ty silikonové granule? Ty pro kočky používáme už cca půl roku a mají mnohem větší nasákavost a hlavně mají příchutě po kterých voní (většinou máme jablečné) a nejde tolik cítit pach. Bylo by i tohle stelivo pro potkánky vhodné nebo raději koupit ten písek či zůstat u klasiky - piliny/sláma/seno (to bych mohla brát u koní, ale mám strach ze zavlečení nemocí od divokých potkanů, ale zas na druhou stranu ono asi i to seno kupované v obchodě se kontaktu s těmito živočichy nevyhne...
Kloučci se hned po příjezdu napili (bohužel strávili docela dlouhou dobu v autě v přepravce - půl hodiny cesta + asi půl hodiny když na mě čekali než dodělám práci u koní), najedli a hned jsme si je brali k sobě. Hovínka měly pěkná tuhá akorát před chvilkou se jeden z nich pokadil a má srajdu - je možné že je to jen ze stresu ze změny prostředí nebo to značí na nějaký problém? K jídlu dostali piškot a granule pro hlodavce. Všechny hovínka měl v pohodě až na tady tohle jedno. Nic se s nima neprovádělo, je mi leželi pod tričkem a vypadali spokojeně...
Jinak pokud máte ještě nějaké tipy či rady pro začátek tak sem s nimi, jsem jedno velké ucho :)
Mám SE Xperia active a ten obal na ruku je k němu. Bez mobilu bych na vyjížďku neodjela, tak buď ho mám v tom obalu připevněný na ruce či noze. Ale jelikož jsem nechtěla mít vypálený bílý pruh na ruce, tak buď vozím v rajtkách nebo pokud jedu v kratasích tak strčím do podprsenky mezi prsa :D Na koníka používám jedinně sportovní a mobil tam tím pádem jak je to ztažené hezky drží :)
Tak nějak jsme zapadli tak to opět zkusím trošku oživit :) Enynce zima náramně prospívá a je z ní uplná mladice :)
Tady fotečka z vycházky s koníkama :)
Tento problém jsem řešila taky, kamínky furt vytahovala jak blbá, ale vytahováním se to stále rozšiřovalo a cpaly se tam větší. Tak jsem tam ty kamínky ignorovala, nechávala jsem je tam a ony se už dál neprocpaly a zůstaly stále u povrchu. Pak jsem po nějaké době kopýtko vystrouhala i s kamínky zařaženými v bílé čáře, které jsem tím odstranila a dostala se k nenarušené a od té doby je klid...
Je to živel... Ten věk bych jí neřekla. Sice má z koní strach protože ju jeden když myla hodně mladá kopl a tak věčně některému stojí u hlavy a štěká. Je to o nervy, ale když pak vidím jak je ráda na vyjíždce stojí to za to :)
