marcelaamax napsal(a):
Doporučil by mi někdo výrobce výcvikového oblečení? Koukala jsem na HST a D4M, věci mají pěkný, ale chtěla bych něco co bych si mohla vyzkoušet. Jsem z Královehradeckého kraje, nevíte někdo, kde bych našla prodejnu s výcvikovým oblečením v okolí Hradce?

Tak když jste koukala, asi tušíte, že moc podobných kamenných prodejen tu nebude? Vycvikové oblečení se nejlépe kupuje na kynologických akcích, výstavách apod. Pokud nejde o spešl vytuněný vesty s vypoustěcím systémem balonku a podobné vyfikundace, s úlevou navštivte prodejny Pracovní potřeby. Dle vyguglené lokality bydliště odhalíte poklad.
Pevné, vyteplené a pohodlné kalhoty, vesty, bundy, když objedete víc podobných prodejen, najdete jistě to vyhovující. Jen to nebude mít vyšitý trademark správného psího profíka. A o botách z pracovních potřeb radši nemluvím, ty vydrží léta. P.S. - Prohlašuji, že nejsem prodejcem, zástupcem, managerem či jiným člověkem spojeným s jakýmikoliv prodejnami Pracovních potřeb, jen spokojený zákazník.

A ano, doma, tedy v domě. Takže já naopak po příjezdu z práce vypouštím všechny tři najednou ze dveří na zahradu, nemám výběr postupného otevírání kotců, ani nemám psy zaklecované.Vyhrne se smečka radostná a... jde to i bez nevraživosti, zabíjení se, atd. Protože spolu psi žijí 24 hodin. A nějaký aport při vítání či pamlsek pro ně není příčinou k hromadné rvačce nebo sporům.
Ale chápu, že kotcoví psi to mají jinak, víc žárlení, víc drobností k potyčkám. Proto jen nechápu tu otázku zadavatelky. Pokud mám smečku žárlivých kotcových psů, kteří se nesnesou s aportem v hubě na zahradě, tak si štěně naučím taky s tím svým drilem a je to? Koleno a NE. S pamlskem se bojí, že by bylo nedočkavé a taky skákalo.

velrybka napsal(a):
Pro ag..mohu se, prosím, zeptat kolik máte psů a kde?Doma?

Tři. To snad bylo zřejmé z mého prvního příspěvku.

Kdybych mým psům nabídla míček, přetahovadlo, cokoliv, docílím jen toho, že se o to prostě porvou, a to natvrdo. Téměř všichni aportují rádi a děsně žárlí na toho, kdo ten aport má a kdo mě ho nese. Takže tudy cesta nevede. Aporty prostě trénuji s každým zvlášť.
No tak nějak nechápu smysl otázky. Někdo popíše, jak to funguje u nich, u vás to nejde. Proč taky. Když máte vyřešeno. Buď se chci tedy dozvědět zkušenosti jiných a nebudu srovnávat se svým "ale, kdybych..." stavem, nebo se neptám. A napíšu rovnou, že jen to moje je správně. Anebo se chci zkrátka hádat a přesvědčovat ostatní? Koleno, Ne, jen tak správně jest?

A nebude skákat o to víc - že právě se těší, nebo očekává ten pamlsek, či hračku?
Asi jako se těší na člověka?

Při vítání mají psi vždy "výbuch" emocí. A nějak emoce musí projevit. Klidovým povelem, jako je lehni, sedni, se pes neuvolní, spíše natlakuje. Ideál naučit převedení skákací vítací aktivity na hračku. Pustit jednoho psa, nabídnout hračku, potahat se, pochvala. Naučit postupně, nejde očekávat, že si pes hned začne sám nadšeně kroužit s hračkou v hubě. Učit jednoho psa po druhém, ne vypustit celou smečku najednou, ta si své pocity znásobuje a jde pak o vítací tornádo. Pokud pes není aportér, jde klidně použít pamlsek v hračce, která ho zabaví a on si tak odreaguje prvotní euforii honěním třeba naplněného kongu po dvorku.
Zjevně jde jen o otázku do pléna, zadavatelka si vystačí s nastaveným kolenem a zákazovými povely. U nás nejstarší pes (aportér) místo vítání uchopí do tlamy přetahovací uzel, začne se jím bičovat, strhne tím ke hře mladšího a místo skákání po člověku se přetahují. Další pes autista na ně nechápavě hledí a jde si radši oběhnout revír. Když se všichni zklidní, následuje pohodové přivítání člověka.

kobroor napsal(a):
Zdravím, mám dotaz. Známá si pořídila cca 6 letou NO (vypadá jako čistokrevná, ale..) z útulku. Fena je co se týče lidí taková bojácná, lekavá. Nesmí se na ní nijak tlačit.
A teď ten problém.. Se známou chodíme společně venčit a ta její fena se neumí moc seznamovat. Když se setkáváme tváří v tvář, tak mi hypnotizuje psy pohledem, přikrčí se a číhá a tak se přibližuje. Když jsou psi už blízko, tak jakoby vystartuje, štěkne do obličeje a dává psům hlavu na kohoutek (téčkuje). Když je druhý pes v pohodě, tak se za chvilku uklidní a je v pohodě. Na vodítku je to ještě horší. To vyvádí víc..
Otázka je, chová se fena dominantně nebo se jen bojí? A co s ní? Mně se to nelíbí, že to mým psům dělá (možná je to ale po psím v pořádku?) Otázkou je, co by se stalo, kdyby se to tomu psovi nelíbilo. Tak by se nejspíš servali..
Takže má známá takové seznamování feně tolerovat? Jak popřípadě takového psa naučit, jak se správně chovat?

Nemusí jít o dominanci ani o strach. Jen nedostatek socializace, fena neví, jak se k ostatním psům chovat. Podobné číhání a startování na psiska běžící na přivolání je hodně nepříjemné, zejména pro ty psy, kteří plní povel.
Tam by měla panička dané útulkačky zapracovat a vteřinu před tím, než začne fena podobně číhat (klidně může psiska i pást), ji odvolat, přivolat, rozptýlit. Takže zamakat na přivolání a když venčíte spolu, vůbec preventivně podobným situacím zabránit. Fena se nemůže podobně uklidňovat na venčících kámoších, to by jí taky časem mohl některý chňapnout pod krkem.
Fena z útulku bude potřebovat nějaký čas na aklimatizaci, pak na naučení povelů, výchovu. Venčení se nesmí stát stresem pro paničku, spíš ta by měla vymýšlet, jak a čím s útulkačkou navázat vztah. Takový ten zprofanovaný, že řeknete jméno psa a ten za vámi poběží světa kraj, protože jste zdrojem výjimečných pamlsků, dobrot, legrace, hry, přetahování atd. Jde to naučit, pokračujte ve svých společných vycházkách, ale zapracovat musí především ta majitelka útulkačky.

Doporučím vlčího špice/keeshonda. Vaše představy by zcela splňoval.

makki napsal(a):
Samozřejmě, že nejsem blb a každý den sedím 4 hodiny na veterině na kapačkách a antibiotika dostává injekčně. Takže tyto připomínky jsou celkem zbytečné. Jenomže to není řešení. Musí začít žrát sama, jinak to nepřežije. Kuřecí vařené, pečené, s vejcem, mixované i v kouscích, vepřové, pribiňák, power drink, sýr měkký i tvrdý, prostě nic ji nevyprovokuje. Dnes jsem na veterině dostala nějakou speciální kaši, která prý zabere. Jsem zvědavá.

Měla jsem fenu operovanou na uzavřenou pyometru ve vyšším věku, žádné klasické příznaky. Děložní rohy měla už jak jitrnice, těsně před rupturou, i tak už měla sepsi v těle, nízkou teplotu. Operace byla - jak mi bylo posléze řečeno - s minimální šancí na přežití. Taky nechtěla žrát, navíc jak byla podchlazená vnitřně, tak vyžadovala hodně a hodně moc tepla. Přikrývky a termofor, vyvařovala jsem vše možné - nic. Vodu, vývary jsem jí nutila. První jídlo, asi po dvou dnech, kdy byla na Calopet pastě, jsem smažila panenku. Pro nás, pro lidi, běžně přiměřeně kořenenou, akorát dorůžova... Fena hejbla čumákem a já jsem jásala, že nám sežrala večeři - od té doby se rozežrala. Prostě okořeněná flákota masa, u nás zabrala. Kuřecí flusala, hovězí stejk by si ale tehdy taky možná dala.
Držím palce, ať se fena rozežere a zhojí.

anonymx napsal(a):
Ono je to vsechno slozitejsi. Je spousta plemen, ktera jsou tak nejak vsestranna a zaplatpanbu ze s nimi lide aspon neco delaji. Proste pracovni psi by meli pracovat a to tak aby se nepotlacovaly jejich prirozene vlohy. Zadavatelka si poridi plemeno, ktere by melo vynikat tvrdosti, vyraznym obranym pudem a nedela s nim obrany z osobnich duvodu. To mi hlava nebere. Ale budiz. U zadavatelky to zas neni takovy extrem. Jsou horsi.

Co je dnes pracovni pes bez potlačování jeho přirozených vloh? V rámci diskuse o složení hlídačky na ZPU1 mi to přijde silně přes čáru. Ale chápu, diskuse je od slova diskutovat.
Plno lidí nedělá s plemeny "k tomu určenými" obranu a povaha se těmto jedincům nezkazí, ba dokonce mohou přenášet vyrovnané povahové rysy i dál. Pokud tedy není nějaká zkouška podmínkou uchovnění. A že takovou zkoušku umatlá dnes každý.
Já nebudu soudit někoho a přemítat nad někým, kdo položí jednoduchou otázku. Sama vím, jak moc se plemena změnila, když hovoříme o těch "pracovních".

Proboha, tady je to zase klasická ifauna. Zadavatelka se na něco zeptá, jasně, stručně. Dopadne to tím, že je osočena z toho, jak si takové plemeno mohla pořídit, že ho devalvuje a vůbec vhodné podmínky k životu, má ten ubožák?
Ahoj,
dělali jste někdo na této zkoušce místo stopy hlídání předmětu?
Pokud ano, jak jste učili, aby v tom nebyla agrese?
Zkušební řád KJ Brno není TART, takže hlídání předmětu lze naučit pro ZPU 1 i canisterapeutickýho psa. Jdete na to dobře, do batůžku aport, hračku či mističku uzavřenou s krmením. Předem mít naučený povel na odložení, trénovat třeba i na podložku (kterou budete postupně zmenšovat), aby se fenka pak k předmětu vracela na své místo. A pokud fena zaštěká, zavrčí, zvedne se od předmětu a zase se vrátí, máte zkoušku doma. Přitom zcela v klidu, disciplína jako hra. Jsou jedinci aportovací, kteří se podobnou hlídačku naučí za pár dní, jen aby to nějak na zkoušku dopadlo.
Jinak souhlas s některými předcházejícími příspěvky, učit psa v dnešní době ostrou hlídačku v košíku někde u obchodu je hazard a koledování si o pokutu či další řešení v rámci PČR. Na to se vyprdněte. Ať už se rozhodnete pro stopu či "hlídačku" - držím palce, s čertama moc lidí nepracuje.

Od kamarádky, která v Anglii dlouhodobě žije, vím, jak těžké je tam najít kvalitního specialistu ortopeda. Prudké schody fence určitě nepřidají na jejím stavu, zvlášť při chůzi dolů ze schodů, zkuste ji směrem dolů vzít do náruče. Postroj je určitě také dobrý nápad. K vyšetření - může mít v lokti úlomek kloubu nebo chrupavky, to by se dalo zjistit artroskopií. Kdyby to byl ten případ, ničím k úlevě nepřispějete, je nutná operace. V ČR bych doporučila návštěvu ortopeda, specialisty - ideálně prof. Nečase z Brna. V Anglii nevím, mohu se zeptat kamarádky, ta řešila se svou fenou urvané vazy v koleni. Btw, doufám, že tam máte fenku pojištěnou, jinak se nedoplatíte.

Vyřešíte snadno - krvavé rány řádně ošetřete třeba naředěnou betadinou a psovi dopřejte ošetření nějakým sprejem, případně obojkem proti parazitům. Také se nám to stalo na dovolené, pes během chvíle uši, slabiny a břicho doslova poseté mouchami, rozštípané do krve. Nebyly to ovšem klasické mouchy, ale tzv. mouchy bodalky, které se vyskytují kolem hospodářských zvířat a opravdu bolestivě bodají, i lidi. Zabral na ně až Arpalit Neo ve spreji, poměrně levný a snadno dostupný přípravek. Pes měl pak pokoj.

fawnalee napsal(a):
A mohu se jen zeptat proč u nás v ČR je takový pes "vořech" a v mnohla jiných evropských i neevropských zemí je to pes s PP? Tam totiž platí, že potomek po rodičích s PP má automaticky nárok na PP. Nejsou tam žádné povinné bonitace. K tomu tam existují i kluby jako u nás, ale není povinností chovatele být členem klubu. Naopak. Členem klubu se nemůže stát jen tak někdo, být tam členem klubu se považuje za čest a v pohledu na věc se pak jedná v podstatě o "výběrový" chov, prostě štěně z tohoto druhu chovu je více ceněno. Pokud by to u nás fungovalo jako ve světě, nebyli by tu bezpapíráci, nebo alespoň v podstatně menší míře. Za svůj odchov odpovídá chovatel a ten, kdo odchovává "příšerky" a nemocné psy se tam zlikviduje sám, protože si od něj nikdo nic nekoupí. Díky tomu tam chovatelé nejsou anonymní, psi jsou označení a dohledatelní. Proč to může fungovat v tolika zemích a zrovna náš národ nad sebou potřebuje bič? Navíc dost kontraproduktivní, protože "chovy" bez PP pak nejsou prakticky nijak dohledatelné a postižitelné. Přitom by to bylo tak jednoduché. Řády FCI to považují za normální, to jen naše ČMKU musí mít své "chovatelské stádo" pod neustálou kontrolou. Ale chápu, všichni ti předsedové klubů, poradci chovu atd. musí z něčeho profitovat, že? No a od koho si laik koupí štěně, když problematice nerozumí a chce štěně s PP? Přece kotnaktuje předsedu klubu nebo poradce chovu a ten mu doporučí to zaručeně nej nej štěně, že. Samozřejmě ve většině případů z chovu svého nebo svých blízkých známých... Jo jo,40 let nám říkali co a jak dělat a ještě na dlouhé lokte bude to, než to tomuhle národu z těch hlaviček někdo vygumuje. Bohužel.

Já s vámi v mnoha bodech souhlasím. Sice se to netýká vyhlášky o pohybu psů na vodítku, ale diskuze je od slova diskutovat.
Sama mám známé mimo ČR a vysvětlovat/překládat jim pojem svod mladých, bonitace, povinné výstavy - jen žasnou. Krásná idea, že by to v ČR také fungovalo, ala "volný chov".
Je to asi povahou českou, že pokud by ta možnost byla, ihned by byla zneužita. Takže by se nerozmnožovali psi kvalitní, ale i bez vyšetření DKK/DKL, očních, genetických testů atd. Názor, že těmto prodejcům by se nedařilo, je opravdu idealistický. Jen by se tedy množilo na nečem s PP, co by nemuselo projít nutnými zdravotními vyšetřeními a nakonec to PP mělo a někdo by zcela bez výčitek na tom dělal vrhy. Protože co není povinné, to se nemusí udělat. Idea cti, co se týká členství v klubu je bohužel dle mého také naivní.
Ano, za odchov si odpovídá chovatel, to platí i teď. Jen s tím rozdílem, že zkrátka se musí pes uchovnit, aby ty PP vrh měl. Kolikrát jsou české kluby papežtější než papež, co se týká standardu a země původu - skus, počet zubů, barva, nesení ocasu atd. Líbí se mi představa, že všichni budou natolik uvědomělí a když budou neco chtít nakrýt, nechají tomu udělat zdravotní testy a zúčastní se výstavy. A že ten zbytek podobných psů - co vlastně s nimi? Vykastrovat jak v USA v útlém věku na pet pejsky nebo si dát něco do smlouvy, co nemusí druhá strana dodržet?
Ono 40 let nám něco říkali - ale zrovna z téhle doby pocházely napříč plemeny povahově kvalitní zvířata, která nám i po otevření hranic záviděli. Ať si gumuje každý, co má zapotřebí. V dnešní době není naštěstí problém získat info o plemeni i jinde než od poradce chovu a nechat si tupě poradit.
Jinak všem pejskům zdar a tropům zmar. Už mě ty vedra nebaví.

lena1977 napsal(a):
V tom případě se v chovatelských stanicích prodává pěkný odpad...

Záleží na tom, o kterých CHS hovoříte. Protože v těch dle FCI s jasnými pravidly, i štěně nestardandní dostane PP, jen s poznámkou nestandard. Tudíž ho nelze využít dále v chovu pro PP. I tato štěňata jsou ovšem očipována či otetována, takže lze dohledat jejich původ.
Pokud nějaká "chovatelská stanice" prodává štěňata bez čipu, tetování, PP, není to chovatelská stanice.
Odpad prodává někdo jiný. Asi ty vaše známé, které si nakoupí něco s PP a pak to dál množí bez PP. A klidně použiju výraz, že množí vořechy.

Takže chcete říct, že pokud jsou oba rodiče z chovatelské stanice a podotýkám oba dva z velmi známých stanic, tak jsou to vořeši a mají štěnata vořechy?
Pokud nebyly rodiče štěněte uchovněni, pak produkují štěňata bez PP. Vořechy bez pp, podobné plemeni s PP. :) Co je na tom složitého?

A potom si dovoluji napsat, že Vy jste vlastně veřejně napsala že pes který je po čistokrevných rodičích s rodokmenem je vořech, tak na co pak jsou chovatelské stanice?
Ano, to asi přesně paní napsala a měla pravdu. Pokud pes s PP není uchovněn, pak jeho potomci jsou jen vořechové, kříženci, neověřitelná štěňata, co se původu týče. Co s tím máte za tak velký problém?

Psík napsal(a):
Granule s kvasnicemi také neberu, pozoruji po nich zvýšenou tvorbu ušního mazu a protože přemnožené kvasinky v uších už pes měl, kvasnicím, mléku, cukru a obilovinám se vyhýbám.

OT - Kvasnice a kvasinky, řasy a řasinky. Pivovarské kvasnice ala Pangamin naopak podpoří imunitu krmeného živočicha a ne u každého způsobí nadměrnou chuť k žrádlu. Pokud má pes problém se záněty v uších, je třeba léčit a řešit lokálně, dle kvalitního rozboru z výtěru ucha.
Jinak souhlas, velké množství cukru a obilovin nemá v denní dávce psího krmení co dělat.

"Jak zbavit psa vytí?" - inu můžete mu vyřezat hlasivky třeba. Lepší bude spíš pracovat na příčině. Ta je jasná, byl zvyklý na psího parťáka a stýská se mu. Pes je pes, králíka si časem dá třeba k obědu.
Rada? Jediná. Ač naháč, stále pes. Takže utahat ho. Unavit ho. Fyzicky = důkladná vycházka a vylítání, ne jen nechat psa vyčurat šup domů. Psychicky = různé aktivity během této vycházky, nemyslím nějaký dril, ale hry ala oběhni strom, najdi mi ponožku, schovám se ti a hledej si mě, nácvik dalších věcí atp. Domů by pak měl přijít roční, příjemně unavený pes, který bude rád, že bude mít od paničky a bude moci spát. A nebude výt. Podobný program i odpoledne. V podvečer.
Pes se sám s králíkem či míčkem či TV nezabaví, potřebuje k tomu parťáka. Tím jste pro něj teď vy, takže je to ve vaší kompetenci mu najít dostatečnou činnost, která by ho unavila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak "známe" výsledky. Z biopsie (která proběhla v narkoze), je vzorek neidentifikovatelný. Víme, že to je tumor. Doktor říkal, že tohle znamená, že ten nádor je už v jiném procesu a tudíž na spoustu procent už metastazoval jinam. Má zasaženy axilární uzliny a tři ložiska na slezině. Od amputace nás nezrazoval, ale prognóza je bídná. Nejspíš bychom ho tím vším nechali projít a za měsíc se setkali znovu...rozhodli jsme se pro paliativní léčbu. Dokud se nebude viditelně trápit, necháme ho dožít tak jak to je. Dostal analgetika a pořád odpočívá...

Držte se. Toto asi nemá žádné jiné řešení, než prášky proti bolesti a citlivě posoudit, kdy má pes ještě něco ze života. Zkuste přispůsobit i krmení - nevím, čím krmíte, ale každopádně ideál by bylo se striktně vyhnout jakýmkoliv sacharidům ve stravě (ty "živí" nádor). Naopak podávat co nejvíce kvalitní svaloviny, klidně i tučného masa, vnitřnosti, nenasycené mastné kyseliny atd. Žádné piškoty, těstoviny, rýže, granule s obilovinami. Psovi to život nezachrání, můžete získat pár dní/týdnů navíc, kdy bude pes relativně v pohodě. Já sama jsem si prošla rozhodováním, kdy psa s osteosarkomem uspat a není to snadné, co snadné, je to to nejhorší, co člověka může potkat, říci ten den a hodinu, kdy mnohaletý psí kámoš najednou už nebude... Hodně mi v tom pomohl náhled někoho "zvenčí", který psa viděl třeba po dvou týdnech.

Debiie napsal(a):
Dobrý den, mám trochu nespecifický problém, protože se děje jenom někdy..

Fenka, půl roku, začala být příliš majetnická co se týče hraček a jídla, pouze vůči psům (ne lidem). Například si hraje s podobně starým štěnětem, získá jeho hračku a když si to štěně dojde vzít hračku zpátky dost drsně po něm vyjede. Nebo k nám občas chodí známí se psem, vychází spolu bezproblémově. Pak příjde ten druhý pes do pokoje kde spí a dostává jídlo a zase vyjede. To samé když mám pamlsky...

Tak v 90% je ale naprosto v pohodě, hraje si s ostatními, může mít v pokoji různého příživníka a já je bez problému můžu krmit střídavě sušeným kachním masem ( u nás zlatá trofej mezi pamlsky..).

Na cvičáku nám poradili ve chvíli kdy vyjede, ji chytit za kůži na krku a odtrhnout. Podívat se jí do očí a vynadat jí. Dřív stačilo jenom zaječet, ale to už nefunguje..

Já se ale vás zkušených pejskařů ptám jak to úplně odnaučit, jestli to snad jde? Nebo jak jinak odvrátit její pozornost.. Děkuji předem za všechny rady, vezmu si je k srdci.

Fenka 6 měsíců? To je štěně ještě. Jaké plemeno?
Odpověď na otázku zní jednoznačně - NE! Netahat za kůži, netrestat.
Spíše přemýšlet, proč fenka vyjíždí. Byly zmíněny dvě oblasti - žrádlo a hračky. Majetnická? Klidně může jít o nejistotu, kterou právě kompenzuje vyjetím po druhém psovi. Ať tak nebo naopak, je na vás, jak to vyřešíte.
Předně - hračky jsou častou příčinou svárů a hádek mezi psy, i štěňaty. Přijde mi zbytečné podobné situace vůbec navozovat. Pokud si štěňata hrají, ať si hrají mezi sebou. A ne se svými hračkami, pokud jde o náhodné psí kamarády v parku. Jestli máte stabilní venčicí kamarády, tam to lze ukočírovat snadněji. Lepší je se ale podobným situacím vyvarovat.
Žrádlo? Tam to lze řešit jednoduše, začít učit fenku sebekontrole při braní pamlsků. A naučit ji CO má dělat, místo trestání toho, co dělat nemá. Jde částečně o to, abyste uměla dobře číst chování fenky, kdy se "startuje" k nějakému vyjetí. V tu chvíli dát jasný povel, který fenka dobře ovládá, má ho naučený z domova, klidnějšího prostředí.
Například - vidím, že se pes na návštěvě chystá do pokoje, kde fenka spí. Nenechám fenu řešit situaci, přivolám ji, odměním. Jdu s oběma do pokoje, povel sedni a prokrmím obě psiska, atp. Venku vidím, že se chystá ukrást cizímu štěněti hračku - to se stávat nemá vůbec! - ale tedy místo toho, nechat ji hračku uhamounit, zase přivolám. Odměna. Sedni, odměna, dej pac, odměna, nebo co máte za naučené povely.
Takže jediná rada zní, začněte víc pracovat na celkové ovladatelnosti fenky, netřeste s ní. Choďte si s ní na vycházky, kde se jí třeba budete schovávat, kde budete hrát různé hry, staňte se pro ni středobodem světa. Doma buďte jak ostříž a při návštěvě cizích psů fence ukažte, že není třeba se obávat o své místo, ale zároveň, že nebudete tolerovat žádné vyjíždění. Nebudete tolerovat = dáte jasný a srozumitelný povel, který fenka bude moci splnit. A pochvala.
Jinak se dostanete do bludného kruhu, kdy přesně jak píšete "dřív stačilo zaječet, ale už to nefunguje...".

LenkaPas napsal(a):
Tak jsem si přečetla některé nové příspěvky opravdu na úrovni od notorických diskutérek. Úroveň hokynářství.
Počkejte si, prosím, vy s opravdovým zájmem o věc, na mé stránky. S husama, kterých sem píše dost, nemohu ztrácet čas.

Vy mi silně připomínáte diskutérku na jiném serveru, která měla pro všechny problémy jedinou radu a tou bylo jakési čínské biokalcium. Které doporučovala na osteosarkom, rakovinu uzlin a další typy silně agresivních a nevyléčitelných rakovin u psů. Více nesdělovala, jen "kdo máte zájem a nechcete svým miláčkům ubližovat, je ve vašem zájmu se mi ozvat"...
Pročetla jsem diskusi zdejší a musím říci, že kdybych byla nějaká zoufalá majitelka umírajícího psa na dejme tomu osteosarkom v zadní noze, tak se stébla chytnu. Krásné řečičky, informací pomálu, hraní především na city.
Ne, neztrácejte tu čas, v hokynářství s husami. Ono hejno hus umí slušně štípat. Ráda se do toho hejna zařadím. Já vám nevěřím ani slovo, že jde o dobrý úmysl, že z toho nebudete mít ani korunu, že zrovna vám jde o zdraví psů či koček. Člověk, který by to myslel upřímně, by se choval jinak a neměl by tolika nic neříkajících vět, odstavců ve svém vyjadřovaní.