
akscha
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 8. 5. 2023 21:35:14
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
K te jedne pobidce - nekde jsem se docetla (a jsem lina hledat zdroj), ze nacvalat se da od vnitrni i od vnejsi nohy. Parkuraci primarne pobizi vnitrni, drezuristi vnejsi. A je pravda,ze v ruznych stajich mi tu pobidku vysvetlovali ruzne a i meli kone jinak naucene. Jestli kone opravdu zacinali cval jinou nohou, to nevim.
K dotazu autorky - pokud se usilovne snazite prenaset vahu a krivite se, nikam to nepovede (vlastni zkusenost). Zkuste spis ubrat a dat pomucky jemnejsi,zato korektni. Zkuste se zeptat tech jinych jezdcu,jak pobizi.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Kde že to bude těžká práce hlavně psychická?
Výuka začátečníku a taky jejich ošetřování pred a po ježdění. Sice si porad myslim, ze výuková lekce se schopným trenerem může probíhat uplne v pohodě, ale takových zas moc není. Plus to uzdeni, sedlani a čištění. To není fyzická prace,ale odpočinek taky ne
Muj chlap mi vzdycky rikal, ze nejhorsi jsou konarky a pejskarky. A popravde ho vcelku chapu, protoze on ten pes a kun byva hodne nahore v prioritach (dost casto i nad chlapem a casem stravenym s nim popr. s rodinou). Samostatně zajmy jsou samozrejme fajn, ale kun doma je silny kalibr a silne zavani denodenni nekolikahodinovou rutinou, ktera se nekde v souziti projevi.
A dalsi faktor jsou deti (nečetla jsem vse a nevim, jestli planujete). Většině lidi klesne prijem a uplne vsem ubyde volny cas. S chlapem odhadujeme, ze ho mame tak tretinu, a to mame oba hodne flexibilní praci. A nejhur se cas hleda na aktivity, co se nedaji delat s malym ditetem, jako je prave jezdeni na koni. Chcete-li hlavne jezdit, zlate si zaplatit parkrat za tyden hodinku na cizim.
Dlouha otez je fajn - moc rada nechavam treba v klusu vytahout do dlouhe oteze. Ukaze to, jestli byl skutecne uvolneny nebo ne. Nekdy to zkuste :)
Kazdopadne "větší" prace (prudsi obraty, korektni přechody atd), na uplne volne otezi podle me moc nejdou. Sice jezdim rada "na dlouho", ale v urcite fazi jizdarenske hodiny je pro me i kone lepsi pevny kontakt a s nim souvisejici presnejsi vedeni, kdy kun i pres hubu citi, co se po nem bude chtit dal.
Chapu to tak, ze kun nedrzi nohy v klidu pri cisteni. Delalo to docela dost mladsich koni, se kterymi jsem mela tu čest a se kterymi se nepracovalo uplne pravidelně. Nijak jsem to neresila s tim, ze si casem zvyknou. Snazila jsem se:
- kone privazat, aby nepochodoval a klidne i zabavit senem
- cistit v klidu
- cisteni noh zbytecne neprodluzovat a ze zacatku netrvat na 100% cistote
- najit nejpříjemnější kartac (často ten nejmekci) nebo cistit rukou
- s čištěním idealne prestat, nez kun zvedne nohu; chvilku treba cistit pod brichem protější nohou a pak zase pokracovat
- mluvit na kone - hlasem naznacit, co je dobre a co uz ne.
Pokud bude cisteni probíhat pravidlene a bez stresu, kun by si mel zvyknout.
Tema tu bylo nedavno, zkuste pohledat. Ja nemam kone, jen chodim jezdit, a strop je pro me pul hodiny. Jezdeni i s cestou mam za 3 hodiny, coz slo delat vicekrat tydne i s ditetem po sestinedeli (dite bylo vzdy hlidano doma, ke konim jsem ho nevozila).
Jinak uplne mininko v aute spi, ale nase dite cca od 6 mesicu musime vozit jen v casech jeho spani, jinak place. Tedy kratke cesty do 15 minut zvlada i vzhuru, ale ty delsi ne.
canka
napsal(a):
Nezbavovala bych se koní,ale Putina Člověk by řekl,že v 70-ti letech bude mít ten deb.l trochu rozumu a ono h.o.v.n.o....
Alespoň že ten Zeman uznal,že se mýlil..
Zemanovi to pujde verit, az se zbavi vsech svych proruskych poradcu... Nechtela jsem plevelit tohle forum, ale je to smutne. Lidi a valky k sobe patri a tahlebdoba neni vyjimecna, byt jsem doufala v opak ;(
Seslo se tu dost ruznych tipu, ale podle me by si zadavatelka mela take ujasnit, jake chce plemeno (idealne nějaké, s jakym ma osobni zkusenost). Aby pak nebyla neprijemne prekvapena. Na rekre se dost doporucuji chladnokrevnici a primitivni plemena, ale treba ja s nimi kompatibilni nejsem a nikdy jsem nebyla.
Jinak se mi libil tip nekde ze zacatku - kontaktovat zname i nezname konaky z okoli a pokusit se najit nejakeho mistniho chovatele nebo koníka, ktery treba ani na inzerci neni. Pokud bude blizko, bude moznost vickrat vyzkouset, doptat se znamych na reference atd. Prijde mi to lepsi nez obrazet zahranicni hrebciny plemen, které zadavatelka mozna ani nezna.
Elektricka odsavacka (to jsme delali od 6 tydnu do cca 7 mesicu). Po prijezdu domu od koni nebo ten den vecer odsat dalsi davku a zamrazit na priste. Dite bylo hodne a sikovne, umelo pit z lahve pro kojene deti a kojeni to nikak nenarusilo (praktikovano cca 2x tydne). A nebo ty prikrmy, ale s mlekem byla větší jistota, ze zbasti celou davku a pro tatínka to bylo jednodussi.
Tuhle radu jste asi slyset nechtela, ale co se naucit lip jezdit (zvládnout i to "nezdrhne se mnou") a koupit si byvaleho dostihaka? Neni to řešení pro kazdeho, ale pokud jste mlada, ne nijak extra tezka a navic klidna povaha, melo by to fungovat. A umet dobre jezdit se hodi vzdycky. Protože ten zdravy, hodny, levný rekre kun se vam jinak bude shanet velmi spatne.
Co vím, tak zvířata mají 6 základních pocitů i emocí (např. emoce úlek, související pocit je strach). Co se struktury mozku týká, savci mají amygdalu (a plazi a ptáci podobnou strukturu), která vybavuje zážitky emočním nábojem. A protože mají paměť a zkušenosti, normálně se v běžném životě učí a následně rozhodují (rozumově, ne instinktem, který je vrozený) s cílem maximalizovat výhodné zážitky a vyhnout se těm bolestivým. To je všechno dobře pozorovatelné a mnohokrát popsané v etologii. Přesto se i teď najdou lidé, kteří tvrdí, že zvířata třeba necítí bolest a bolestivým zážitkům uhýbají reflexivně.
Od člověka se ale zvířata podstatně liší právě tím přemýšlením, které není tak komplikované. To je asi jádro pudla, kde polidšťovat nelze. Zvířata sice myslí, ale žádné spletité plány a myšlenkové konstrukce nevytváří.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To není závist , jako taková je to lidská vlatnost, u zvířat je to "boj o zdroje" - čehokoliv...lidské pocity zvířata mít nemohou, protože na to nemají mozek. (samozřejmě, že lidoopy jsou na tom jinak) Vy si zvířata polidšťujete.
Jasne, ze zvirata maji mozek na pocity a emoce. Zase nelze to nepolidstovani zvirat hnat do extremu. Vzdyt rozdíl mezi mozkem cloveka a zvirete neni v kvalite, ale v kvantite, jak ostatne popisoval uz Darwin. Nebo chcete tvrdit, ze treba pes nema radost? :) Jinak uplne souhlasim, ze žárlivost je boj o zdroje, ale to tak je i se zarlivosti u cloveka. Zas tak moc se nevymykame :)
lenacia
napsal(a):
Jako... Pokud to člověk nechce pro tu 'estetiku' a chce jen 'pohodlnější' uzdečku bez nánosníku, raději bych volila tu možnost koupě klasické a nánosník prostě sundat...
Přezky sou přezky
To je pravda, v jedne staji jsem jezdila jen na anglickém natylniku a licnicich a fungovalo to uplne normalne :) az budu mit nekdy vlastniho kone, klidne se k tomu zas vratim.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pořiďte vyřazeného dostiháka. Koukala jsem je jich v inzerci dost i už přeježděných. Jsou levní, páč to nikdo nechce. Ale dobře rostlý unese, jsou to zdraví tvrdí koně.
Ja se obavam, ze to pani nechce. Pred dvema lety byl u nas takový typicky predstavitel vyrazenych dostihaku k mani, ani ne za 30 tisic. Perfektni rekre kun nebo do nizsiho sportu (prijezden drezura L, military ZM), nelekavy, charakterni, pracovity. Nejoblibenejsi kun ve staji. Ale měl proste moc ale. Treba byl docela drobny, takze ne pro tezsiho jezdce. Mel spoustu drobnych i vetsich zdravotnich problemu (napr. potreboval pravidelnou praci kvůli nalevkam), pak casovanou bombu v podobe neoperovatelneho cipu, dale plnasi klasika nachylnost na vredy, klkani... Na jezdeni byl superzlaty, ale jen pro klidnejsiho jezdce s jemnou rukou. Pro akcni mladou holcinu ideal, pro tezsiho mirne pokročilého bych ho ale nedoporucila. A to byl z tech (par) exdostihaku, ktere znam, zdaleka nejlepsi a nejprijezdenejsi