Ála10
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 17. 7. 2019 08:54:56
Naposledy přihlášen: 7. 1. 2020 11:34:01
- Témata ve kterých diskutuji
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Anonym26
napsal(a):
Dobrý den,
potřebovala bych menší radu.
Mému konikovi se se zimní srstí objevily ve hřívě lupy. Je mu 4,5 a je 24/7 venku. Nikdy předtím lupy neměl. Má je po celé hřívě, u hlavy víc ale v ocase je zase nemá vůbec. Pak jsem si jich ještě sem tam všimla mezi předníma nohama a na krku. Breberky jsem nikde nenašla ani jsem nevypozorovala že by se o něco drbal.
Nikdy jsme lupy neřešili a tak bych chtěla poprosit nejdřív o radu tady. Jestli máte někdo zkušenosti a popřípadě jak jste nad lupy vzrály. Snažila jsem se vyfotit nějaké fotky tak je sem přidám. Focené jsou dnes, ale nevím zda to bude dobře vidět.
Děkuji.
Dobrý den,
cca před třemi týdny jsem řešila to samé. Než jsem se dobádala k nějakému výsledku, lupy zmizely samy :-)
Ježdění "na divoko" v mládí u různých soukromníků do cca 18ti let. Pak dlouhá pauza, návrat do sedla se konal až v 42 letech společně s pubertální dcerou. Poprvé pod dohledem trenérky, která mi dodnes pomáhá odstraňovat pracně naučené zlozvyky . Po roce a půl jsem koupila svého prvního koně, táhneme to spolu dva roky k oboustranné spokojenosti. Nikdy není pozdě
sisi58
napsal(a):
Kříženci jsou vůbec kapitola sama pro sebe. Jak se dokáží namíchat vlastnosti a charaktery jednotlivých plemen.
Mohlo by být zajímavé, kdyby se tu pár majitelů kříženců rozepsalo.
Já mám štěstí. Křížení se, u mé kobyly, povedlo.
Mám křížence fríse a arabského plnokrevníka.
Vzhledově: Libový frajer, takový "odlehčený" tmavě hnědý frís, hlava arabská.
Chody: vznosnější, příjemné,
Povaha: Vzrušivý čumil fixovaný na svého člověka, mazel, ochotný k práci. Neskutečně hodné zvíře, nikdy nevyhodil, po nikom nekopl ani se neohnal. Uskakovací kreace při leknutí bezvadně tříbí jezdcův smysl pro rovnováhu a pohotovost.
Prima rodinný koník, parťák pro člověka kliďase.
bongani
napsal(a):
Popravdě moc nechápu tohle rozdělení na Pražáky a ostatní lidi. Žiju v Praze skoro 20 let a nemám pocit, že by Pražáci byli nějak jiní než zbytek republiky. Existují lidi zodpovědní a nezodpovědní, chytří a hloupí, hodní a zlí a je jedno, kde žijí. Copak na chaty jezdí jenom lidi z Prahy? Klidně Vám tam mohou přijet Brňáci nebo Ostraváci nebo kdokoli a roznášet nemoc. Do Prahy taky dojíždí spousta lidí z "venkova" a taky sem můžou něco přivézt. Takže buďme všichni zodpovědní, chraňme sebe a okolí a přežijeme to ve zdraví.
Máte pravdu v tom, že všude jsou lidé zodpovědní a nezodpovědní. Problém vesnice je v její zranitelnosti: vysoký věkový průměr, pokud se nakazí naše vietnamka Lenka, přijdeme o jediný zdroj zásobování, není tu dostupná lékařská péče (nemocnice jen v krajském městě), ochranné pomůcky se k nám nedostanou, protože (logicky) míří do měst z vyšší koncentrací obyvatel, tak si tu roušky šijeme sami atd... To jsou důvody, proč mají vesničani (včetně mě) obavy z návštěv chalupářů (všech, nejen z Prahy). Není to žádné dělení na "Pražáky" a ty ostatní. Už se těším, až to skončí a všichni se sejdeme u ohně s lahvinkou a buřtem
Dotaz
napsal(a):
To mi připomíná tento obrázek. ;)
Překlad: Jezdi tažáka, tvůj zadek se bude zdát menší. :)
Krásná fotka. A všimněte si, že nad těmi obřími zadky sedí útlé dívenky.... Taky si myslím, že když chce člověk jezdit, měl by si váhu hlídat. A jde to i po dítěti, i v pokročilejším věku. (vlastní zkušenost) Zažila jsem několik "těžších" jezdců, kteří uměli pracovat s váhou, ale kůň pod nimi nikdy moc šťastně nevypadal.
Já myslím, že na rekreační ježdění je to jedno. Je důležité, aby to bavilo koně i jezdce. Pokud chce člověk soutěžit a vyhrávat, samozřejmě si vybere plemeno, které je pro daný sport šlechtěné a vhodné. Ale rekreační jezdec má koně jako parťáka a kámoše. Takže rekreační western jezdím na křižovatce frís/arab.😁 Baví nás to oba, užíváme si to, neměnila bych ani za super nadupanýho američana 😉
sisi58
napsal(a):
Jak se vám vyndávají ty boty ze třmenů? Není strach,že se tou traktorovou podrážkou zachytíte? Mám je taky,ale netroufla jsem si.
Jezdím převážně ve westernu, takže žádný problém. Ale zkoušela jsem boty i do anglie a necítila jsem žádné omezení. (A to nejsem žádná popelka, noha má poctivých 41). On ten traktor není nijak výrazný.
Tak jsem zjistila, že moc pěkných fotek nemám... Naše zlato buď žere nebo se muchlá.... V inzerci mě zaujal líbivou fotografií, ale hlavně popisem charakteru a tím, co umí. Když mi prodávající řekl, co je původem zač, zarazilo mě to a přiznávám, že jsem chvíli váhala. Měla jsem obavy hlavně z chodů. Ale pod sedlem je moc příjemný, chody má vznosnější, ale žádná houpačka. Z obou plemen si vzal to lepší. Mám ho půl roku a koupě jsem nelitovala ani vteřinu.
Koně mám dohromady s dcerou. Když jsme ladily požadavky na budoucího koně, exteriérem jsme se moc nezabývaly. Ale samozřejmě obě jsme měly svůj "holčičí sen". Já vždycky obdivovala fríské koně a dcera arabské plnokrevníky. Koník, který splňoval naše představy, je křížencem fríse a arabského plnokrevníka :-). Šílená kombinace, ale výsledek se opravdu povedl!