Stále jsem nedostali odvahu holky pustit k sobě, koukají na sebe přes dvěře, už mají čumák na čumáku a jsou celkem spokojený. Každá chodí ven sama. Včera jsem hříbátko pustila do ohrady, máme elektrický ohradník. Seznámila jsem ji s ohradníkem stejně jako velkou kobču, třikrát dostala ránu a jen se otřásla, ale po čtvrté ohradník proběhla... Vůbec nevím co s tím , běžela jsem za ní, běžela jako o život, zastavilo ji až zařehtání kobyly.

Dobrý den, v sobotu jsme si přivezli hříbátko kobylku. Doma již mám třináctiletou kobylku, která byla vždy sama. Chtěla jsem, aby měla společnost, tak jsem zakoupila devítiměsíční hříbátko. Jenže když došlo na seznamování, malá na velkou cvakala zubama a velká kobyla začala všude okolo kopat a strašně vyvádět. Raději ji jsme je oddělili a malou zavřeli do boxu, aby se mohli očuchat přes dveře. Kobylky se již normálně očuchávají, ale vždy přitom vydávají divné skřeky. Velká kobyla začne vždy kopat do dveří a začne se spínat. Mám o malou strach, nevím jesli je mám pustit na volno do ohrady a nechat je ať si poradí. Nemáte prosím někdo zkušenosti nebo rady jak postupovat, aby se ani jedné nic nestalo?

Měla jsem tu čest poznat pana Petera osobně, strašně moc fajn člověk. Jejich farma je úžasná. Koníky mají také moc krásný. Vím. že chtějí pomoci koníkům, kteří trpí letní vyrážkou. Koníkovi bych mohla poskytnout i individuální péči, ale mám z toho obavy. Od jara do podzimu trpím, tím že přitahuji komáry, na které mám alergii.... Nemám nic proti Dubové Hoře ani proti jejich koníkům. Spíš naopak je obdivuji.

Dobrý den, všechny jsem již obeslala. V Dubové Hoře jsme byli před čtrnácti dny, ale koníkové trpí letní vyrážkou, která je nevyléčitelná a hlavně dědičná. Jsou to moc fajn lidi, kteří koníkům rozumí, ale já chci zdravého koníka. Už mám zamluvenou moc krásnou kobylku haflinga. Časem snad ještě seženu huculku, teď už na to tolik nespěchám. Děkuji všem za rady.

Jsem ze Západních Čech, Slovensko je pro mě už moc z ruky. Hlavně nemám vůz na koně, budu si muset najmout převoz, což také není levná záležitost. Před třinácti lety, když jsem kupovala kobylku, tak to bylo od nás přes kopec. Bohužel tam chov huculů zrušily. Jsem ochotna dojet tak do 250km od nás. Minulý víkend jsme se byli podívat v Severních Čechách, ale potřebovali prodat přednostně koně, kteří trpěli letní vyrážkou a nebo byli menší. Kůň o kterého se budu starat dnes a denně by mě měl chytit za srdce a né kupovat koně zakaždou cenu. Jinak jsou to moc fajn lidi. Včera jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že by ještě připadal v úvahu Hafling, tak budu shánět. Snad se na mě konečně usměje štěstí. Těším se na hříbátko jak malé dítě.

Děkuji za odkaz, mluvila jsem s pánem, ale kobylku na prodej nemá. Je opravdu těžké sehnat mladou a zdravou huculku.

Dobrý den, měla bych zájem o hříbě o kybylku, chtěla bych se touto cestou zeptat, zda nemáte někdo nějakou na prodej nebo nevíte o někom kdo by chtěl kobylku prodat? Děkuji

Nevíte prosím o někom, kdo by měl na prodej odstavče kobylku? Děkuji

Děkuji za rady. Nakonec jsem se rozhodla pro starou ozkoušenou podlahu. Podlaha bude z dřevěných pražcu.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jakou podlahu by jste doporučili do stáje? Podklad je beton, nechci nic¨drahého. Bojím se gumových desek, pač mám koníka, který trpí dušností. Dočetla jsem se, že pokud se použije gumová deska může se stát, že pod ní zateče a zdravotní stav koně by se mohl zhoršit. Děkuji za rady.

Ahoj, ať dělám co dělám na bazos jsem kobylku nenašla. Můžeš mi prosím poslat odkaz. Děkuji

Já Vás všechny zdravím, jmenuji se Alena, je mi 24 let a jsem ze Západních čech, mám 13ti letou huculku Čejny, v kohoutku má 149cm. Je to moje zlatíčko. Kobylku jsem dostala od svého strýce jako půl roční hříbě, od mala byla dost temperamentí a vzhledem k tomu, že se v naší rodině před lety stala jedna tragédie, kterou zavinil beran, nechtěla mě máma ke kobylce pouštět. Mám ji ustájenou u strýce, ale nikdy s koňmi nedělal. Takže to dopadlo tak, že s ní od mala nikdo nedělal. Ve třech letech, jsem ji poprvé obsedlala, ale moje přecitlivělá maminka mi k ní bez dalšího dozoru nechtěla pouštět. Takže jsem kobylku chodila každý den krmit, hřebelcovat, ale ostatní věci jsem měla zakázané. Když jsem šla na střední a pak do práce neměla jsem na ni vůbec čas. Staral se o ni strýc. Změnila jsem zaměstnání a zas je v mé péči. Ve třinácti letech jsme začali s výcvikem je to těžký, pojali jsme to formou hry, zatím ji to baví a děláme pokroky. Dělá mi velkou radost. Do budoucna bych si k ní chtěla pořídit ještě hříbátko, kdy by jste někdo o nějakém věděl písněte. Omlouvám se za slohovou práci...