Web birdifly.com je mrtvý komplet.

Santi napsal(a):
Zdravím, taky to teď řeším. Ten ECHOP už asi neexistuje, tak přidám https://evidencechovu.cz/
Nemám odzkoušeno, ale chci se na to podívat.
Něco se chystá i na https://birdifly.com/, ale tam nevím, kdy to bude.

Pokud se něco chystá na birdifly.com tak počítejte že to nebude dřív než za několik let. Když jsem tento web objevil tak mě tam zaujala videa Na návštěvě u chovatele. A když tam dlouho nebylo žádné nové tak jsem napsal dotaz jestli budou další. Odpověď byla že určitě budou. Ale už jsou to víc jak dva roky a nic. Takže asi tak.

Dotaz na redakci. Je to už více jak 4 měsíce co tady bylo slavnostně oznámeno, že ifauna se vrací, ale mě se nezdá že by se za tu dobu tady něco změnilo. Přesvědčte mě o opaku jestli se mýlím.

Ta cena v tom odkazu souhlasí, letos si u nás pár těchto krasavců kupoval jeden kolega a za kus platil 800 tis.

Kogna jižní 3 mladí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nebránil bych se klidně vyzkoušet tohle krmivo ale nenapadá mě jakým způsobem bych ho podával. Posypat s tím máčené zrní to by asi většina došla na zmar. A jen ho nasypat do misky to by asi ptáci nebrali.

pavel55 napsal(a):
a co výstavní andulky ? ty největší ve voliéře neodchováte, pouze v malých klecích, to samé zebřičky - vše otázka selekce - klidně menší klícka, větší zebřička.
Na netu najdete videa z Pakistánu jak odchovávají alexandry velké v klecích velikosti králíkárny, nikomu to tam asi nevadí, kvalita a množství mladých možná lepší než u nás, tak že vše otázka jak se na to ta společnost dívá, v Pakistánu jsou jiné společenské normy než u nás .
Opravdu optimální podmínky by mohla být velikost revíru, nevím jak velký je revír jednoho páru rosel pestrých v austrálii třeba jeden hektar = 10000m2. Vy nemáte voliéru o velikosti 10000m2, tím pádem nemáte optimální podmínky a rosely nesmíte chovat, to je budoucí směrnice EU.

Pokud se chcete srovnávat s Pakistánem tak je to vaše věc. Tak hurá budeme chovat al. velké v králíkárnách.

Podle mě je to malé, jsou to jedni z nejlepších letců mezi papoušky a když odečtete vzdálenost bidel od stěn voliéry tak ten prolet budou mít minimální.

Není nic jednoduššího než to vyzkoušet. Dám určité množství a když bude spotřebována dám trochu víc a když trochu zbyde tak máte množství dané. Mladí můžou být v hnízdě dva a nebo taky šest takže to je velký rozdíl a musíte tomu množství přizpůsobit.

Já jsem se byl taky kdysi podívat ke spolužákovi který měl doma velkou voliéru s andulkama a od té doby mě to chytlo a už mě to drží víc jak 40 let. I obyčejné podívání může být impuls.

Pepa123 napsal(a):
Dobrý den. Jestli mohu tak vám poradím . V této knize je mnoho popsáno. Je to dobré poctěni. Nemusíte ji ani kupovat , pečují i v knihovně.

Mohu jen souhlasit, nejlepší kniha jakou jsem za poslední léta četl. Naopak knížky o papoušcích kde je u každého druhu mechanicky napsán popis a základní věci jsou o ničem.

Dnes asi 15 ti hlavé hejno vlh pestrých.

Horák lutino napsal(a):
Dnes konečně první vlhy pestré. Tak to vám závidím., nikdy je na živo v přírodě neuvidím, stejně tak jako Dudka.

Neházejte flintu do žita, taky jsem si myslel že tyto dva druhy nikdy neuvidím. Vlhy pozoruji každý rok na podzim když táhnou na jih už asi 5 let. Většinou jen zdálky ale občas si sednou na el. dráty a odpočívají. Dudka jsem viděl tedy jen jednou asi před sedmi lety před domem když zobákem prohledával trávník. Pěkný pohled, tento druh vypadá jak nějaký exotický druh z tropů.

Horák lutino napsal(a):


Je velký asi 23 cm a váží asi 65 gramů (asi jako drozd), má černé, oranžové a hnědé peří, je všežravý.[2]

Jde o jednoho z mála známých jedovatých ptáků; v jeho peří a kůži je obsažen batrachotoxin, stejný jed, jaký „používají“ jihoamerické žáby z rodu pralesničkovitých. U pištců je jed obsažen v poměrně malém množství (v peří jednoho ptáka jsou obsaženy asi 2–3 µg jedu a v kůži 15–25 µg, zatímco v kůži jedné pralesničky asi 100–1000 µg jedu); při doteku způsobuje u člověka pálení kůže. Jed slouží hlavně k ochraně před predátory. Podobně jako pralesničky však pištci jed neprodukují sami, ale získávají ho z potravy, konkrétně z brouků z rodu bradavičníkovitých.

Jedovatých je také několik dalších ptáků z této čeledi, např. pištec proměnlivý a pištec pralesní, a také jiný příbuzný novoguinejský pták, kosovec šoupálčí.[3] Jedovatost byla objevena náhodně ornitologem Jackem Dumbachererm, když se poškrábal při vyprošťování pištce z ornitologické sítě. Domorodci ale o této vlastnosti věděli již dříve.[4]

A jak ten jed funguje jako ochrana před predátory ? Ta šelma už to od pohledu pozná že je ten pták jedovatý ? Princip této ochrany mi nějak nedochází.

jarat napsal(a):
Dnes jsem u nás viděl první vlaštovku. UH.

Já jsem viděl první vlaštovku už 31. března. Ta to asi nepřežila.

havok napsal(a):
Bohuzel vse ma svou achylovou patu ale kdo nic nedela nic neskazi ale verim ze i do budoucna se nam to pripadne podari vyresit

Vyřešit parkování když už teď není kde tomu moc nevěřím. Jedině postavit nové parkoviště někde poblíž ale to při vší úctě k pořadatelům je jedno velké sci-fi. Ale určitě držím palce, kdo se dneska pustí do něčeho takového má můj respekt.

Já jsem měl stejný problém u mníšků. Proto jsem při dalším hnízdění po snesení prvního vajíčka a jeho rozbití dal do hnízda dva podkladky a pak už byl klid a další vajíčka už byla netknutá. Jen vždy přijdu o první snesené vejce.

Vousáče už chovám dlouho a předloni jsem u jednoho páru přišel o samce takže jsem si ze svých odchovů sestavil mladý pár. Letos jsou dvouletí tak už jsem jim dal budku. Zajímalo by mě jestli se vám někomu podařil odchov od dvouletých ptáků. Druhý starší pár už má vajíčka jako každý rok v tuto dobu. U toho dvouletého už samice navštívila budku tak uvidím jak se to bude vyvíjet.
Díky za případné příspěvky.

Dnes i u nás pět špačků na moruši. 25 km jižně od Brna.

A nebyly to vlaštovky ?