Dobrý den. Vejce nežerou, mám snášková hnízda řešená tak, že se po snesení vejce zajede mimo dosah slepic, takže na vejce nemůžou. Nejdivnější je, že všechny jdou snášet, sednou do hnízda chvilku posedí, pak začnou kdákat, jako že snesli, přidá se i kohout ale vejce žádné . Tenhle týden mám dvě vejce. Večer přidám fotky kurníku, jestli nebude něco špatně tam.

Dobrý den. Potřebuji radu. Před asi 6ti týdny jsem si dovezl 5 slepiček a jednoho kohouta vlašky koroptví. Akorát začínaly snášet. Měl jsem 2-3 vajíčka každý den. Asi po dvouch týdnech snášet přestaly a teď mám tak dvě vajíčka týdně. Kurník mají vyčištěný, podestýlku hobliny, snášková hnízda čistá. Krmení směs pro nosnice a pšenice + travnatý výběh 200 m. Nikde nnezanášejí, kohout normálně pojímá. Nevím kde je problém

kody napsal(a):
Tak jsem taky zkusil tento termostat a chtěl bych se zeptat těch co ho používají, jaké používají topení, jestli s ventilátorem nebo bez. Já ho hodil do líhně, kde používám topnou spirálu s nuceným oběhem a podle digitálního líhňového teploměru chodí v rozmezí "pouhé" 3°C. Takže nepoužitelný.

On použitelný je, mám ten dvoučidlový. Na každé čidlo mám jednu 70W žárovku a jeden ventilátor z PC o průměru 12cm který běhá stále. Teplotu v líhni mám stálou 37,7-37,8 bez výkyvů (kontroluji dvěma přidanými teploměry), žárovky se rozsvědcují cca každou minutu na pár vteřin, buď jedna nebo obě vždy když teplota klesne o hysterzi která je 0,1 stupně (nevím proč ale nepraskají, vydrží celé líhnutí ale na nové líhnutí dám vždy raději nové). Mám sice jen malou líheň na 84 slepičích vajec líheň je velká 60x40x35 přičemž prostor na vejce má 40x40x35 kde jsou ve dvou patrech, zbytek je prostor pro žárovky a větráky. ale ten termostat je dobrý. Problém je jen v tom že máte moc výkonou spirálu. Na použití topné spirály potřebujete termostat s PID.

radim72 napsal(a):
Když neumíte číst z řádku napíšu Vám to znovu: setkali jsme se s tímto názorem a zajímá nás,zda to může být pravda,tot vše.Hodně chovatelských úspěchů.Jára Cimrman

Já se denně setkávám se spoustou názorů na různé věci. Vždy se najde nějaký chytrák co začne zpochybňovat něco, co je již dávno vyzkoušené a ověřené. Ale lidi, vždyť musíte mít sami rozum a když líhně se žárovkami mají doma již desítky let stovky chovatelů, většinou doma dělané ale jsou prodávány i komerční líhně se žárovkami, tak už tady z toho vyplívá, že kdyby byl nějaký problém ve smyslu poškození orgánů nikdo by je nepoužíval. A co následný odchov pod žárovkou? Většina lidí včetně mě je používá, dokážou nejen topit ale zajistí i potřebné světlo, takže nemusím používat další světelný zdroj jako při použití třeba infrazářičů. Já nemám nic proti tomu když se někdo na něco zeptá, i já se ptám když nevím, je to normální, ale v tomhle případě mi přišla otázka spíš jako od Járy Cimrmana!

radim72 napsal(a):
Dobrý den,setkali jsme se s názorem,že žárovková líheň může škodit játrum vylíhlé drůbeže(světlo z žárovky).Myslíte,že to může být pravda?Radim

Samozřejmě. Po každém líhnutí v líhni se žárovkami provádím u všech kuřat transplantaci jater a pri následném odchovu pod žárovkou transplantaci mozku.