anakonda
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 24. 3. 2020 15:30:58
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Takže dospělého albinotického hada v přírodě nepotkáte.
Když autor používá nick Eryx, tak bych předpokládal, že se zajímá o malé hroznýšky a mohl by vědět, že u druhu Charina trivirgata jsou v albíni v přírodě poměrně běžní.
arutha
napsal(a):
Ehm, a dokážete mi vysvětlit jakou spojitost má evoluce s inteligencí? Mám to chápat tak, že evolučně nejmladší organismy jsou tedy i nejinteligentnější? Skutečně si myslíte, že nejvyvinutější druh sebeobrany ponoukal ten had vlastním mozkem? Jednoduše si jednoho rána řekl: " Heuréka, stanu se jedovatým "
Třeba jim nezakrněly jenom nožičky, ale i mozek
Takhle to nebylo myšleno, jde o to, že mi přijde velmi divné porovnávat inteligenci hadů a ještěrů podle toho jestli přijdou se nechat "podrbat" či ne. Proto jsem psal o podmíněném reflexu. Chce se to zamyslet nad etologií zvířat. Spousta druhů ještěrů žije určitým sociálním životem, který je jim v zajetí odepřen ( např. chov samotného leguána "na mazla"), a tak ho nahrazují člověkem. Hadi jsou ( kromě páření, zimování atd ) samotáři. Já si prostě nedovolím tvrdit takto obecně, že ten a ten je inteligentnější. Každý druh má svoji etologii, strategii přežtití, obstatávání potravy atd. Jenže pro některé jedince je zřejmě mírou inteligence "mazlivost". Já to nikomu neberu, netvrdím, že to tak je či není. Ani výše uvedený příspěvek neměl vyznít tak, že jsou hadi inteligentnější než ještěři (i když možná tak vyzněl). Jen jsem chtěl ponouknout k širšímu zamyšlení (proto evoluce, podmíněný reflex, etologie atd..............)
zmijak80
napsal(a):
čeče ale neumím si představit jak si jde pro pohlazení ten krokodýlale jinak u ještěrů to je i například u varanus salvator
Teda pánové, asi by jste měli přepsat teorii evoluce. Pokud jsou ještěři inteligentnější jak hadi, tak by se asi měli ještěři vyvinout z hadů a ne naopak. Je zajímavé, že nejpokročilejší z hadů jsou jedáci. Proš asi? Aby na ně nikdo nesahal. Je to nejvyvinutější druh sebeobrany. Primitivnější druhy se brání agresivitu nebo útěkem. Jinak Pavlovův podmíněný reflex je mocná zbraň.
To zvládnou i rybičky v aváriu
k abel
napsal(a):
... nebyl jsem správně pochopen,navíc mně nic nevadí,šlo mi úplně o něco jiného
, ... navíc nepatřím mezi ty kteří chtějí pouze krásně žlutá zvířata,vím jak vypadají mlaďata i dospělci,jak velká je variabilita v ramci druhu či poddruhu.
... pláčete na blbým hrobě,šlo mi o pseudoochranu a její důsledky,získat z přírody zvířata s přesným určením lokality k udržení čisté a zdravé(životaschopné) linie je téměř nemožné,u chráněných druhu dokonce trestné,a netýká se to jen krajt,ale všech zvířat,postupná degradace "všeho" je pak nasnadě
To k abel: můj příspěvek nebyl myšlen jako reakce na Vás, ale všeobecně. Šlo pouze o vyjádření mého názoru na tuto problematiku a rozpor mezi tím, co většina chovatelů tvrdí. Tím, že chtějí překrásně vybarvená zvířata ( a taky čistá ), je podle mne počátkem šlechtění a křížení a vytváření nových barevných mutací, které je výše kritizováno. Rozhodně mi nepřipadá, že bych ve svém příspěvku plakal. Narozdíl od jiných je mi jedno, co kdo chová a co si koupí. Ale právě konkrétně u cheynei, kde není možnost dostat do chovu nová zvířata z přírody, a tím co se dělo v chovech dříve( viz Boa constrictor, Morelia spilota variegata atd ), o čistotě některých zvířat pochybuji. Proti crossingům rozhodně nic nemám, protože je mám taky.
anakonda
napsal(a):
samice ve věku 8 měsíců bez tippingu
stejné zvíře ve věku 26 měsíců
anakonda
napsal(a):
Většina z Vás by chtěla čistá zvířata, ale zároveň uhlově černá a sytě žlutá. Jenže ono tomu tak většinou není, taková zvířata jsou sice k vidění v přírodě, ale v zajetí své barvy postupně ztrácejí. Nikdo to zatím nedokázal pořádně vysvětlit, spekuluje se o nedostatku UV záření, či nedostatcích ve výživě. To samé se týká také M. bredli. Je známé, že samice cheyneiek mají v dospělosti sklony k hypermelanismu. Zároveň většina chovatelů většinou na svých stránkách ukazuje nedospělá zvířata, když jsou nejlépe vybarvena. Zvířata Vámi žádáná, jsou ze šlechtěných linií, kde se k dálšímu chovu vybírají pouze nelépe vybarvení jedinci. Samozřejmě se jedná o blízkou příbuzenskou plemenitbu, která Vám většinou také vadí. Jednou jsem náhodou přišel na to, jak tyto linie vznikly v USA na konci devadesátých let. K jejich vzniku přispěli kříženci cheynei a spilota, již zmínění crossingové. Pouze byli dále pářeni na cheynei, vlastně obráceně než se to většinou děje nyní, tzn F1 50%, F2 25%, F3 12,5% a dále už byli nabízeni jako čisté cheynei. Diamantovky pomohly vyjasnit žlutou barvu a odstranit tzv. tipping, černé tečky v žlutých částech těla, které se objevují s věkem zvířete. Takže bůhvíjak to je se slavnou GERMAN BLOODLINE.
Měli byste si tedy rozmyslet, co vlastně chcete: čistá nebo pěkně vybarvená zvířata. Netvrdím, že se to navzájem vylučuje, ale osobně o tom u cheyneiek dosti pochybuji. Je to to samé, co se zde kdysi řešilo u lokalitních hroznýšů.
samice ve věku 8 měsíců bez tippingu
k abel
napsal(a):
...já s tebou plně souhlasím,bohužel celá legislativa EU,týkající se chovu exotických zvířat,a záměrně píši "exotů" viz. ptaci,akv.ryby atd., vede k tomu,(...že ti co se zabývají chovem profesionálně a selektují barevné mutace a odchylky jak kvůli prodejnosti,tak i zisku), že je omezován chov jak chráněných a ohrožených druhů,tak ale i chovatelství jako takové viz. nejnovější snahy zákonodárců.Shodou okolností je zde na Ifauně článek o návštěvě zoo zřízené p.Durrelem ,a jeho odkazu.Tak se ptám pseudoochránců a zastánců současné a stávájící legislativy, co případná reintrodukce druhů(?),kterážto je jedním z nejdůležitějších(vedle poznání a ochrany), věcí ospravedlňujících chov exotických zvířat ,a to jak v zoologických zahradách a jiných institucích,tak i nás chovatelů ???
Většina z Vás by chtěla čistá zvířata, ale zároveň uhlově černá a sytě žlutá. Jenže ono tomu tak většinou není, taková zvířata jsou sice k vidění v přírodě, ale v zajetí své barvy postupně ztrácejí. Nikdo to zatím nedokázal pořádně vysvětlit, spekuluje se o nedostatku UV záření, či nedostatcích ve výživě. To samé se týká také M. bredli. Je známé, že samice cheyneiek mají v dospělosti sklony k hypermelanismu. Zároveň většina chovatelů většinou na svých stránkách ukazuje nedospělá zvířata, když jsou nejlépe vybarvena. Zvířata Vámi žádáná, jsou ze šlechtěných linií, kde se k dálšímu chovu vybírají pouze nelépe vybarvení jedinci. Samozřejmě se jedná o blízkou příbuzenskou plemenitbu, která Vám většinou také vadí. Jednou jsem náhodou přišel na to, jak tyto linie vznikly v USA na konci devadesátých let. K jejich vzniku přispěli kříženci cheynei a spilota, již zmínění crossingové. Pouze byli dále pářeni na cheynei, vlastně obráceně než se to většinou děje nyní, tzn F1 50%, F2 25%, F3 12,5% a dále už byli nabízeni jako čisté cheynei. Diamantovky pomohly vyjasnit žlutou barvu a odstranit tzv. tipping, černé tečky v žlutých částech těla, které se objevují s věkem zvířete. Takže bůhvíjak to je se slavnou GERMAN BLOODLINE.
Měli byste si tedy rozmyslet, co vlastně chcete: čistá nebo pěkně vybarvená zvířata. Netvrdím, že se to navzájem vylučuje, ale osobně o tom u cheyneiek dosti pochybuji. Je to to samé, co se zde kdysi řešilo u lokalitních hroznýšů.
zmijak80
napsal(a):
to zbarvení už zustane???
Nezůstane, stejně jako u všech ametystovek prochází tito hadi určitou barvoměnou. Toto je zbarvení mláděte. Dospělci jsou stříbrošedí na hřbetě s porcelánově bílým břichem. Toto je fotka mláděte už v přebarvovací fázi.
krokodyl
napsal(a):
Cena je velmi variabilní, podle toho, kde a kolik kupuješ a v jakých tloušťkách. Běžně jsou k dostání tl. 8, 10, 12, 15, 18, 22, 24 mm, cena je cca 120-270 m2. Desky se dělají o rozměrech 250x125 cm. Pokud by někdo měl možnost koupit desky přes firmu bez DPH a s množstevní cenou, tak lze cenu dostat ještě níž. Já používal tl. 18 mm a je myslím dostačující i na poměrně velká terária.
Pro leguány a jiná vlhká terária bych doporučoval ještě nějaky opravdu voděodolný nátěr (i drápům) např. nějakou pryskyřicí nebo epoxidovým lepidlem buď přímo na desku nebo na umělou skálu a na dno jednoznačně vlepenou "vanu" ze skla, to je možná ještě důležitější než ten nátěr. Zvýší to sice cenu terária, ale prodlouží to o dost trvanlivost. Tu "vanu" bych klidně doporučil i do suchých terárií, protože i u pouštních druhů je třeba vlhčit nějaký ten kout a nebo spodní vrstvy písku, takže dno by bylo hned na ráně.
Epoxidovou pryskyřici na OSB nepoužívejte, zřejmě to nějak spolu reaguje a nechce to schnout, zůstává to stále lepkavé. OSB je impregnované proti vlhkosti a to dostatečně. Vlhkost mu opravdu nedělá problémy, jediným problémem může být plíseň, při nedostatečném větrání. Na nátěry doporučuji lak Sportakryl s atestací na nátěr hraček nebo silikonovou barvu Bisil.
Anakonda
ursus
napsal(a):
Myslis ze zkusenosti ziskas z par hadu a z jednoho nez ti doroste?? A jeste kdyz si je mela asi pred 100 lety kdyz si byla mala?? Asi si hodne fandis, neznam teraristu ktery by vybyrala hada podle ,,palice". Z tebe dobry terous asi fakt nebude!!
Možná byste se divili, kolik lidí u hadů ta "pořádná palice" láká. Spoustě lidí, hlavně laiků, když viděli moje zvířata, se nejvíce líbí morelie a sanzinie. I když původně chtejí vidět anakondy, tak právě tvar jejich hlavy je nejvíce zaujmul. Pokud chce někdo v budoucnu chovat viridisky, měl by začít podle mého názoru s Morelia spilota variegata, had snadno chovatelný, cenově dostupný, a s pěknou "palicí"( kobercovky pro začátek doporučuje i Greg Maxwell ). Já osobně jsem si ještě před pořízením viridisek pořídil malé gonyosomy abych získal další zkušenosti (vysoká vlhkost, násilné krmení, manipulace s tak agresivními zvířaty).
australia gekony
napsal(a):
Hm..TAk tie su tiež z červenej linie, no Holandsko.
moreliabredli
napsal(a):
Možná se to někomu líbit nebude,jedna z mých nových čokoládových californií požírá neživotaschopnou,hrbatou gutátu.Na holatech se nechtěla rozjet.
