
Ani89
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 21. 11. 2018 17:50:34
Naposledy přihlášen: 21. 11. 2018 18:43:25
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jak to myslíte, že nepomáhalo? Četla jste někdy nějakou knížku o výcviku? Musíte ho to nejdřív naučit, co po něm chcete
jeden z příkladů: Kousal mne, tahal za rukáv, tak jsem mu hodila míček a řekla přines (když nemá svou kousací, tak tohle zvládáme v pohodě) a nic a takhle třeba týden dokola a stejně kouše a kouše. Tak jsem to pak zkoušela místo hození míčku s povelem sedni, ale s ním to nehne. Je prostě v tu chvíli, jak smyslů zbavený. Takže pak většinou to končí tak, že se mu vytrhnu, začnu ho ignorovat a jdu pryč. On se uklidní a pak už je to dobrý a nebo kouše já ho začnu hladit, snažit se být v klidu a postupně se uklidní. Knížku jsem nečetla, ještě než jsme si ho přivezli, tak jsem koukala na různá videa, četla na internetu, jak učit, který povel a tak. Pak jsem hledala i různé rady k tomu kousání. Snažím se ho vše učit formou hry, chválení, pamlsků.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
naučte, že se budete bavit, až bude mít všecky tlapky na zemi
když ne, nemluvím, nedívám se na něj, jdu si třeba vařit kafe.. skáče, tak se otočím a jdu zas jinam..
až bude sedět, člověk ho přivítá - sklonit se ke psu, aby nemusel skákat..
ono mu to dojde, když takhle přijdete 40x za den
nebo od dveří říct "místo"
tam čeká, přijdu, pochválím, hra
že by si nespojil počkám, přijde zábava ?
ať měl start jakýkoli, teď je teď, to není šikana, ale rituál a psi je mají rádi
musí vědět, že domácí člověk vstupující do dveří znamená zůstat (a stejně řešit odchody - nebláznit, dát hračku plněnou dobrotami, říct čau pse přijdu a konec)
a to furt, pokaždé a dofurt
je pravda, že to v něm možná podněcuju. Odchody máme v pohodě, ale když přijdu domů, tak i já ho vlastně dost vroucně vítám, hned ho mazlím a blbneme. Zkusím to tedy v klidu stejně jako při odchodu. Máme ho venku a vlastně mě svým kousáním vítá pokaždé jak vylezu ven. On je opravdu učenlivý, tak se nám snad povede i toto
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak noste u pasu pamlskovník a naučte ho nějaký rituál, třeba, panička vychází, tak já si lehnu a počkám. Co Vy na to?
Děkuju. Vyzkouším. Zkoušela jsem různé věci, samozřejmě jsem na něj nikdy nevolala vše najednou, ale nejdřív jsem zkoušela jedno, nepomáhalo, tak třeba za týden další. Myslíte, že i tím jsem to mohla pokazit?
LájošM
napsal(a):
Cvičte. Nenechte ho se nudit.
Psy cvičení baví, je to pro ně nejlepší hra. A je jedno, jestli zkusíte nějaké noseworkové hry, hersenwerk, klasické povely ze služebky. Volil bych ale hlavně to čichání a soustředění, u toho se nejlépe uklidní a zároveň unaví mozeček.
Však on z toho kousání vyroste, je to jen divoké štěňátko, které neví, kde jsou hranice hry. Kousat se ale určitě už nenechte, ať se z toho nestane zlozvyk.
Děkuju. Kouše tedy jen mě. Přítel řekne sedni a je klid. Takhle bojujeme jen spolu. Jinak musím říct, že je úžasný. Nic nekouše, neničí. Neměl zrovna hezký start do života, ale přes všechny peripetie je vidět, že je šťastný. Dostává kost na hraní, hraček má taky několik, celý den je venku a snažím se s ním být jak jen to jde. Hrajeme si, mazlime se, trenujeme.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A když vezmete uzel a začnete se s ním přetahovat ?
Teď už se pretahuje, ze začátku koukal, co to po něm chci, ale teď už si hraje. Ne vždy však mame uzel u sebe. Někdy ho tím od kousání ruky odradím a někdy prostě ne. Někdy fakt stačí říct jen, kde máš hračku a on pro ni letí. Někdy prostě ne
Neni prece potřeba hned útočit. Já přece nepíšu, že jsme ho nic nenaučili. Vím, že to není chyba jeho, ale moje. Umí sedni, lehni, zůstaň. Přivolaní trochu pokulhává. Rozumí i tomu, co je fuj. On jak má radost, že mě vidí, tak zacne kousat, rozjede se a nepomáhá potom nic. Já na něj samozřejmě nevolam vše najednou. Zkoušela jsem to vše postupně.
Dobrý večer,
chtěla bych poradit. Mám doma osmiměsíční štěně berňáka. Je úžasný, ale stále mne kouše a já už začínám být zoufalá Mám od něj ruce plné modřin. Zkouším ho zabavit hračkou, pamlskem, povelem, říkám mu fuj, nesmíš a stále nic. Chytne mne za ruku či rukáv, tahá a kouše. Považuje to za děsnou srandu. Pak k tomu přidá ještě štěkání a doráží a doráží. Zkoušela jsem ho už i povalit na zem a to vrtí ocasem jak blázen. Nakonec ho uklidním tak, že ho i přes kousání hladím a pak se uklidní, ale ne vždy to zabere a někdy se mu vytrhnu a začnu ho ignorovat a jdu pryč.
Moc děkuji za případné rady.
A.