Pro karwen: jsem cca 50km od OL. Co se týče respektu, taky jsme ji museli trochu vychovat, je ale pravda, že je více zvyklá na lidi, jakmile přijdete k ní, tak jste okamžitě středem její pozornosti, a jiného koníka k vám pomalu nepustí. A pokud se kolem motají malé děti, tak to se ani nehne, stojí jako sloup, ani ocasem nemrskne, jako by věděla, že může ublížit. Chodí k nám 3letá holčika, a od ní se nechá vodit, chodí za ní jako pejsek, přitom na starší děcka to občas zkusí, jako že by nemusela jít.
Jinak by mě zajímalo, jak jsou vaši huculíci vysocí, chtěla bych jednoho pro sebe, ale nějakého většího, tak kolem 150cm, jsou takoví? Nebo to už je většinou s něčím zkříženo? A jaké mají chody,drobné (ke své výšce) nebo je umí natáhnout? Moje kobča má 145cm, a já se na ní už necítím dobře, vzhledem k tomu, že nepatřím k nejlehčím jezdcům. Ale je fakt, že kobča asi s mou váhou problém nemá, to spíš já, mám pocit, že jsem na ní těžká, má ale drobnější klus a cval,což mi moc nevyhovuje, tak se rozmýšlím, zda hucula nebo haflinga.
Přidám další foto

pro caletu: děkuji za pochvalu, kobča se opravdu líbí všem, kdo ji viděli, tak je škoda, že má pouze jednostranný původ. Jinak hříbě je po Sambo Sackvile (nevím zda je napsáno správně), je to welsch pony v typu cob, menší, ale prdelatý a mohutný koník, žádné tintítko. Jezdí na něm i dospělí, a člověk nemá pocit, že ho rozsedne nebo že by ho hřebec neuvezl.
Jinak přidám čerstvější fotku kobči i s malou.

Pěkné téma, tak se taky přidám, jsem z olomouckého kraje, je mi 36, jmenuji se Iveta. Už přes dva roky mám ve vlastnictví huculku, nyní 10letou, já tedy na ní nejezdím, je pro moje holky (15,13). Ale charakter úžasný, hlavně pro děcka i malé, rychlík to není, ale není ani tlačivá, takový rozumný temperament, tvrdohlavost se občas taky projeví, ale člověka naprosto respektuje, takže se vždy podvolí. Skoky jí taky jdou moc pěkně, nešidí. Do terénu naprosto spolehlivý koník i pro nejezdce. Nyní má pod sebou 4měsíční klisničku po welch pony "C", projevuje se jako celá mamina, ale myslím, že bude mít víc temperamentu. Jinak narozena na farmě ve Vernířovicích, původ má bohužel jen po matce, otec byl nejspíš mladý hřebec. Škoda, myslím, že do chovu huculů by měla co přiníst.

Nikdo tady nepíše, že chce kobylku huntovat. Mě ty předky tedy hrozné nepřipadají, zadky jsou prošlápější, ale myslím, že kobyla by se na rozumnou rekreaci využít dala. Jasně hříbě jí teď dá zabrat, osobně bych takovou kobylu nepřipouštěla, no ale stalo se. Během březosti bych ji tedy asi nejezdila, ale pohyb jí dopřála. Myslím, že nateklá noha může být i následkem březosti, no sledovala bych co jí nohy budou dělat, případně se poradila s vetem,jestli jí něco dávat. No a po porodu nevidím důvod proč by se nemohla rozumně využívat, samozřejmě záleží na kobylce samé, zda jí to nebude dělat problémy. Kamarádka má kobylu s daleko horšíma nohama, a kobča lítá jak drak, žádné problémy jí to nedělá a je jí 16let. Mezi námi, mám od narození vadu kyčlí, artrózu v kolenou, díky tomu i špatnou páteř, neměla bych tahat těžké věci, delší dobu chodit v náročnějších terénech, přetěžovat se, v práci sedím 8hod na zadku, což bych taky neměla, protože zatěžuju záda, v 60 budu asi adept na umělý kloub, ale hýbu se, pracuji a budu to dělat dokud budu moct, protože důchod mi stejně nikdo dopřát a platit nechce, takže mi ani nic jinýho nezbývá.

No my máme taky kobylku z Ranče M z Vernířovic. Má na zadní noze vypáleno M.

Tak já se přidám s naší huculkou, bohužel otec neznámý, takže bez PP. Charakterově je suprová, občas tvrdohlavá, ale dá si říct. Miluje nejen malé děti, občas k nám zavítá známý s tříletou holčičkou, která se jí doslova motá pod nohama a kobylka stojí jak přikovaná, neuhne, neožene se ocasem, dává pozor, aby ji nepřišlápla, nechá se od malé vodit. Celkově má radši lidskou společnost, hlavně dětí. Nyní má pod sebou 2 měsíční klisničku, která po ní sdědila její charakter.

tak tady poobědová siesta.

Když se dívám na vaše fotečky, tak mám naději, že i tá má kobylka se spraví. Řeším stejný problém, koupila jsem si 12letou plňasku, a postupně ji také dávám dohromady. Nepodělili by jste se o zkušennosti, jak a čím jste krmili, jakou práci vaši koníci dělali a za jak dlouho se spravili? Moc by mě to zajímalo, moje kobča nabírá pomalu, není žravá, navíc má sloní nohu, takže ji nemůžu krmit čímkoliv a zatěžovat nějakou větší prací na jízdárně se bojím, je vidět, že nohu tahá, pořádně na ní nedošlapuje. Budu moc ráda za nějaké informace. Na fotce cca měsíc po koupi.

Tak já se taky přidám, letošní klisnička, narozena na velikonoční pondělí. Otec welsch pony, matka huculka, prvorodička, březost i porod zvládla na jedničku.

andmac napsal(a):
Tak právě tenhle případ mě napadl, proto jsem to téma založila a byla jsem zvědavá, jak to chodí v reálu. A co se týká plánovaného křížení, tak genetika je opravdu složitá. Já jsem se snažila toho docela dost nastudovat u psů, protože máme doma zvířata s PP a jsem přesvědčená, že do chovu má jít jen kvalitní jedinec a ne že každý, kdo má doma fenu s rodokmenem ji nakryje, protože jí přece alespoň jednou musí dopřát štěňátka. Podobné je to i s koňma, někteří mají doma pro ně perfektní kobylu jen by si přáli trochu mohutnější, nebo větší nebo temperamentnější a proto hledají vhodného hřebce a doufají, že genetika nebude proti. A potom jsou tací co mají doma kobylu, připustí jí sousedovic hřebcem, příp. zrovna "módním" plemenem od vedle a doufají, že dobře prodají (mimochodem takoví zrovna asi na dizkuzní fóra moc nechodí).

Docela by mě zajímalo, jak vypadají koníci z tohoto spojení. A zase jsem se nic nedozvěděla. Přemýšlím o připuštění své A1/1 s haflošem, a prosím nelynčujte mě, zatím jen uvažuju, dávám si dohromady pro a proti. Kobyla má dobrý původ, je charakterní, na plňase až flegmatická, a i když běhala dostihy, nemá potřebu závodit, není nervní. Chtěla bych si právě kvůli té její zlaté povaze odchovat hříbátko pro sebe. Haflingové se mi líbí pro barvu, všestranné využití, jen bych chtěla vyššího koníka na western a špacírování, nepotřebuji koníka do sportu. Přemýšlím o paintovi, ale zase jsou docela vysoké náklady na připuštění, navíc kobyla ještě hříbě neměla, takže kdyby se nezadařilo, mám docela dost peněz v luftě. Papírové hříbě až tak nepotřebuji, ale nechci ji zase připouštět kdečím jenom proto, že je to levné.

janiska napsal(a):
no,ono čist¨ý hafling po výborných předcích je výhra,ale měla jsem doma křížence-matka hafling,táta Kinský,perfektní koník,150cm v kohoutku,bohužel pozdě kastrovaný...a na povaze to bylo poznat,nádherné drezúrní chody,prostě luxus.Preferuji čisté haflingery,ale tahle italská dáma,bytˇčistý hafling pocházející z Itálie spíš připomíná QH.A mým snem je po ní si nechat hříbě s Qh,byt křížence zrovna nemusím...ale vystihla bych skvělé vlastnosti..

Máte někdo křížence A1/1 x hafling? Co vám z toho spojení vzniklo? A co by vzniklo za barvu ryzka s tmavou hřívou a lysinou x hafling? Předává hafloš barvu? Chtěla bych mohutnějšího koníka, ale většího než hafloš, kobyla má skoro 170cm. Je charakterní a má pěkné chody, ty jsem u haflošů viděla taky. Líbí se mi, že jsou to odolní, všestranní koníci, ale pro mě bohužel malí. Přikládám foto kobylky.