Tak myslíme asi to samé: chytré krmeliště = šetřivé krmeliště. Jinak vzhledem k tomu, že pán neplánuje (alespoň zatím) ovce připouštět, je to asi úplně jedno. Já kvalitu podestýlky řeším hlavně, když se rodí jehňata. Dospělá ovce snese dost. Když vidím, do čeho jsou schopné si samy dobrovolně lehnout venku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Setrit na sene...no. Radsi seno nez slamu, ktera je z neceho, co bylo chemicky hnojeno a osetrovano. A k podestylanim senem, nevim jakou mate praxi s ovcema, ale ovcim je nejlip na vysoky podestylce. Slamu hodim na pozdim jednou dvakrat, kdyz uz neni venku moc co past a pak uz si natahaj neco okolo krmelce a co v nem zustane ( pichlavy klackovity seno, tak jim rozhazim po ovcine. Zadna brecka se nekona. To maximalne, kdyz jim budete dokola kydat, jako tem moractum a konum. Ovcim se to necha a pak si maknete na konec. Ovcim je na tom dobre. Moc jde dolu a vznika perfektni hnuj.

Ono jde taky o kvalitu sena a o to, jakým způsobem ho pán bude krmit. Pokud bude mít přímo v chlévě klasické jesle, tak ano, ovce toho spoustu vytahají, i když půjde o jemné, kvalitní seno, a budou si samy průběžně podestýlat. Bylo by mi ovšem pak líto toho pěkného sena. Pokud bude mít krmiště venku, bude to zase jinak. A ještě jinak to bude, pokud si pořídí "chytré" krmiště, z kterého ovce seno nevytahají bez ohledu na to, jestli bude pak venku nebo uvnitř. A jiné to bude se senem, které bude obsahovat ty pichlavé klacky, jak píšete.

Myslím, že podestýlka není něco až tak totálně zásadního a asi bych pánovi doporučila, aby to prostě nějak zkusil a časem si vychytal to, co jemu i ovcím bude nejvíc vyhovovat. Ale stejně jako vy určitě hlasuji pro vysokou podestýlku. Je to lepší jak pro ovce, tak pro chovatele.

Ještě by bylo dobré, abyste už teď sehnal alespoň trochu loňského sena, pokud nemáte vlastní (i starší). I v létě by měly ovečky mít přístup k senu, i když se budou hlavně pást. Zvláště při dlouhých deštích, kdy je tráva hodně mokrá, si samy radši vezmou seno. A v případě nějakých zažívacích potíží je to nutnost. A samozřejmě jim pořiďte minerální liz.

Obecně co se týče krmení, je u ovcí nejdůležitějším pravidlem veškeré změny ve stravě dělat postupně. Např. je možné jim občas dát jako pamlsek suché pečivo, ale ne jim z ničeho nic nasypat plný kbelík. Podobně s jablky atd. A celoročně mít k dispozici seno, to jediné je bezpečné, toho se nelze přežrat, pokud to tedy není čistá vojtěška. A ještě mě napadá k tomu senu, nelze ho krmit hned po sklizni, aspoň měsíc by mělo tzv. vydýchat.

Já bych tedy doporučovala spíš slámu. Je schopná pohltit víc tekutiny, takže neplesniví. Je to takové čistší, podestýlka tlí pomaleji. Pokud tedy chcete používat vysokou podestýlku, t.j. nastýlat novou slámu navrch a celou podestýlku měnit třeba 1x za rok. Pokud budete při znečištění vyměňovat celou podestýlku, je to asi jedno, může být i seno. My jsme také začínali senem, ale brzy jsme přešli na slámu. Stejně budete muset kupovat balíky sena na zimu, tak místo jednoho balíku vezmete balík slámy a vyjde vás to levněji.

V žádném případě nechci oponovat přispěvatelům výše, mají pravdu a určitě dělají dobře, že vás varují. Nicméně ráda bych přidala naši zkušenost s rozhodováním se, zda ovce ano či ne na malém pozemku.

Stejně jako vy jsem četla různé diskuze, kde přispěvatelé od takového chovu odrazovali, a přestože jsme nakonec ovce pořídili, měla jsem zvláště v prvním roce chovu neustále strach, že se ty špatné předpovědi naplní. Moje rada dneska zní: Neberte to tak vážně. Opravdu nic horšího se nemůže stát, než že s chovem skončíte. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a bez nějakého toho rizika a kroku do neznáma by život nebyl tak barevný.

U nás to dopadlo nad očekávání dobře a většina předpovědí se vůbec nenaplnila. Problémy s parazity nemáme, úspěšně se nám daří odchovávat jehňata, máme mléčné plemeno, takže dojíme, děláme sýry. Dle mého názoru je to celé o motivaci, proč ovce chcete. Pokud by jediným motivem bylo ušetření práce nebo dokonce peněz, můžete být pak zklamáni, protože práce vám zcela jistě přibyde a peněz ubyde. Pokud máte motivy i jiné, pak má určitě smysl to zkusit. Navíc jsou určitá pozitiva chovu ovcí, která člověk vidí, až když mu jich pár po zahradě běhá.

Jinak z varování mě ještě napadají tři věci. Za prvé, počítejte s tím, že pokud máte na pozemku nějaké keře nebo nízké stromky (včetně mladých jehličnanů), dřív nebo později vám je ovce zlikvidují. Za druhé, quessantky budete muset jednou ročně stříhat. Pokud byste si na to netroufli svépomocí, přibude starost sehnat střihače, který bude ochoten přijet kvůli dvěma ovcím. Pokud bych pořizovala ovce na výpas, spíš bych volila kamerunky, které se nestříhají a jsou také menšího vzrůstu. Za třetí, nemám osobní zkušenost s elektrickým ohradníkem, ale nechala bych si poradit od zkušenějších, jak na něj ovce naučit. Rozhodně bych je nepřivezla a nepustila rovnou do výběhu s ohradníkem, už jsem slyšela historky o tom, jak se pak takové ovce naháněly po celé vesnici. Možná by stačilo na pár dní zavřít do pevné ohrádky a pak teprve pustit na větší plochu, ale nevím, zkušenost s el. ohradníkem nemám.

Každopádně pokud se rozhodnete ovečky pořídit, přeji hodně úspěchů a radosti z nich!

Výška je 150 cm. Díky za tip s paletami. Nevíte, jak to měli vysoké? Budeme pastvinu rozdělovat, tak možná zkusíme palety, ale máme k dispozici jen 120/100. Vtip těchhle ohrad (oplocenky, palety) je v tom, že ovce pořádně nevidí, co je venku a tudíž se nesnaží ohradu překonat. Alespoň tak to mají naše ovce. Ty se snaží šplhat
jen po vratech z pletiva, oplocenky je nezajímají, tedy kromě vzpěr, těmi si s oblibou drbou záda.

Jsem začátečník, takže rady berte s rezervou, ale nám byly na utíkající ovce doporučeny klasické dřevěné lesnické oplocenky, metr vyjde na cca 100Kč. Postavit takovou ohradu je neuvěřitelně rychlé, nejrychlejší je to se vzpěrami jako na obrázku, ale lze i přibít ke svislým kůlům, když není místo na latě. Zatím nemám zkušenosti s trvanlivostí, lze samozřejmě natřít nebo ponechat osudu a příp. vyspravovávat levným odpadním dřevem. Pro nás je to do začátku ideální řešení, i když ne zrovna levné proti elektrice. Za ten klid, že nehrozí, že budu honit ovce po vsi, to stojí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Přidám nějaké naše zkušenosti:
1. vejce - také jsme si oblíbili, nejvíc natvrdo, třeba v koprovce nám už ty slepičí přijdou bez chuti a barvy
2. šlehání bílku - šlehaná těsta - opět radši kachní, udělají krásný objem, bílek je celistvý, nemá v sobě takovéto vlákno, co je u slepičího vejce, našlehaná pěna je pevná
3. "zápach vajec" - vejce mají výraznější chuť a i výraznější "zápach" (nebo vůni?) než slepičí, je ale otázka, jestli je to na závadu, jsou prostě výraznější, problém se skutečným zápachem jsem měla, dokud jsme vejce nemyli. Nevím, jakou mají zkušenost ostatní, ale vejce sbíráme většinou dost špinavá, takže nakonec jsme začali mýt (kartáčkem na ruce pod proudem horké vody), nechám oschnout a pak dám do papírového plata, od té doby problém se zápachem nemáme. Přestože myjeme, vejce se nám nikdy v lednici nezkazilo (i po několika týdnech, až měsících), přisuzuju to silnější skořápce.
4. tvrdé maso - záleží na stáří, ale obecně jakoukouli drůběž pro jistotu peču pomalým pečením (třeba přes noc na velmi nízkou teplotu), musí být samozřejmě celou dobu přikrytá, maso pak odpadá od kosti, je měkké a šťavnaté. Maso z běžce je výborné, ale je ho opravdu málo, za tu práci nám to nestojí, proto máme běžce už jen na vejce (a jako prevenci proti slimákům)
5. běžci v zahradě - mají rádi zelené, nevím, jestli je to o počtu, ale my máme 5 kachen + kačera a bez dozoru je to taková demoliční četa. Máme vysoké záhony, tam jsou rostlinky v bezpečí. Zbytek záhonů máme ohraničený 25 metrovou sítí na drůbež, která se dá lehce sbalit, když už ochrana není potřeba, pak nastupují kačky i slepice, aby záhonky prohrabali, pohnojili a zbavili škůdců.
Běžci jsou naši miláčci, je s nimi legrace, ale zároveň jsme rádi, že z nich máme i nějaký praktický užitek.

Slepice s běžci se snesou bez větších problémů. Pokud budete pouštět slepice na lepší výběh, budou vám tam přelétávat nebo podlézat z malého výběhu, je potřeba ho dobře zajistit, příp. i přistřihnout křídla. Slepice zvládnou i malý, resp. žádný výběh (viz klecové chovy), záleží na vás, jaký komfort jim dáte. Samozřejmě čím větší výběh, tím lépe pro ně.

Nám nenesou už asi 3 neděle. Máte někdo zkušenost, že se na podzim po přepéření roznesou nebo máme čekat další vejce až na jaře? Loni na podzim se neroznesly, ale měly mladé, tak nevím, jestli to nebylo tím. Letos jsme je sedět nenechali a snášely pěkně od března až do konce srpna. Teď přepéřily, ale zatím nesnášejí.

Dobrý den, já bych to takhle brzy nevzdávala. Vždycky trvá, než se nové se starými sžijí. Podle mě problémy se zařazováním nových kusů nemají chovatelé většího hejna. My máme slepic 5 + 1 kohouta a vždy se zařazením nových byl problém. Chce to velký výběh a 2 krmítka. Taky mě rozčilovalo, že nováčci nocují v kukaních a tak je znečišťují. Momentálně to se 2 novými slepicemi řeším tak, že když je jdu večer zavřít, prostě je přinutím si na hřad vyletět. Ze začátku jsem je tam třeba i sama posadila. Teď pokud je potřeba, porovnám hřadující slepice, udělám místo pro ty 2 nové a ony si samy vyskočí. Jedna z nich už skáče bez asistence, druhá stále čeká na mě, jinak nevyskočí. Nevím, jestli je to "výchovné" a jak by se na to dívali zkušení chovatelé, ale při tomhle počtu slepic to není problém a pro mě je podstatné, že mám čistá vejce.

Nevím, jak velký máte stávající kachník, ale ze zkušenosti na nocování opravdu stačí malý prostor. Jinak potvrzuji, že základ je nedávat do kachníku vodu ani krmení, a také se nám osvědčil podklad lino a na něm sláma. Dřív jsme dávali seno, ale sláma je opravdu kvůli vlhkosti a plísním lepší. Jednou týdně nasteleme navrh čerstvou slámu a celou podestýlku měníme cca 1x za 3 týdny, někdy za 2. Záleží na počasí, když je hodně mokro, zadělají si to rychleji.

Koho by zajímalo, jak jsme nakonec dopadli: stačila jednodenní izolace v košíku a slípka nám už 3. den běhá vesele s ostatními. V košíku jsme pod ní dali sáček s mraženou zeleninou (vyčetla jsem kdesi na netu). Tak nevím, jestli zabralo zchlazení, změna prostředí nebo by přestala sama, ale hlavně, že je vyřešeno.

Díky za odpovědi. Přesně tyhle informace jsem hledala. Z mého pohledu je odkvokávání pro slepici traumatické, ale pokud je dlouhé sezení větší zlo, jdu do odkvokání. Člověk se pořád učí...

Abych to upřesnila, myšlenka zkusit si líhnout kuřata pod slepicí se mi líbí, ale vzhledem k tomu, že jde o vlašku, která by podle příruček měla mít potlačenou kvokavost, nevěřila jsem, že projeví takovou vytrvalost. Tak když už projevila, jestli to využít nebo nevyužít.

Díky za odpovědi. Šlo mi spíš o to, jestli má ještě teď smysl pod ní dát vejce na vysezení, jestli by vydržela další 3 týdny sedět, když už 3 týdny sedí naplano. A jestli je to vůbec dobrý nápad udělat si z vlašky kvočnu, když podle všeho to není na tohle vhodné plemeno.

Dobrý den,
jsme začínající chovatelé. Jedna vlaška nám momentálně 24. den sedí na hnízdě. Ostatní slepice snášejí pod ni. Vejce každý den sebereme a kvočnu vystrčíme z kurníku ven. Za chvíli je zase zpátky v kukani. Až na nesmělé pokusy zchladit ji vodou z konve jsme s ní nic nedělali a doufali, že ji to přejde. Mělo by smysl po tak dlouhé době dát pod ni vejce na vysezení? Jak dlouho ještě může vydržet sedět?
Předem díky za rady zkušenějších.