marcelaamax napsal(a):
Pro běhání, jízdu na kole a další sporty, kde je pes k taženému předmětu připoután tak, že šňůra směřuje od psa nahoru, volte pro obříka klasický krátký postroj. Např: https://www.manmat.cz/produkty-postroj-long-distance-detail-19
Dlouhé saňové jim zpravidla nesedí kvůli šířce hrudníku.



Mě byl právě pro běh a jízdu na koloběžce doporučen dlouhý postroj - myslíte, že je to špatně? Používáme ho už dlouho. Máme ještě jeden krátký od MAGu, ale ten používám jen na obrany.

Já psala o psech typu novofundlák - obří medvídci s velkým hrudníkem a ještě větší záplavou chlupů. Těm nikdy nebude dlouhý postroj (nebo jiný bez možnosti dotažení) kvůli velkému množství srsti sedět těsně, tudíž se bude při chůzi pohybovat a vydírat chlupy. Navíc bude odstávat na bocích a svírat těsněji zadek při zatáhnutí kvůli nutnosti většího rozšíření vepředu na hrudi.

Piťáci jsou normální sportovní typ a když se najde něco (např. ne Manmant), kde nebude vadit větší hlava a placka zepředu na hrudníku, je pro ně podle mého na kolo / koloběžku dlouhý tažný asi nejlepší volbou.

Píšete, že už nějaký čas pes bez Vás byl. Tak máte vlastně vyzkoušeno. Věřte, že s plynoucími dny se projevy stesku u psů vždy jen zlepšují. Když to zvládne několik dní, nestane se, že by najednou po týdnu nejedl nebo začal vyvádět jiné kraviny.
Ze zkušenosti mohu říct, že ti hafani, kteří nedokáží být sami (a že je fakt málo takových, kteří by si ani po několik dnech na odloučení nezvykli) a ze smutku se jim něco může stát, obvykle stejně špatně snášejí i chvilkové odloučení - nejen třeba odchod do práci, ale například i do jiné místnosti. Takže se není určitě čeho bát.

kobylatko napsal(a):
Já chtěla původně norský postroj s bočním tahem ale ten norský postroj je prý nevhodný.Boční tah jsem koukala že má ještě Man Mat a ten vypadá dobře.

Pro běhání, jízdu na kole a další sporty, kde je pes k taženému předmětu připoután tak, že šňůra směřuje od psa nahoru, volte pro obříka klasický krátký postroj. Např: https://www.manmat.cz/produkty-postroj-long-distance-detail-19
Dlouhé saňové jim zpravidla nesedí kvůli šířce hrudníku.

Jestli chcete dolní tah (závaží ležící na zemi, kárky, vozíky a podobně), tak mě u robustnějších psů pulkový postroj (boční tah) docela vyhovuje a přesně tenhle od manmatu máme. Jen k tomu musíte ještě mít šňůry a nasazování je trošku zdlouhavější. Ale zase na rozdíl od saňových to "nastahuje zadek" dolů ani nemačká do stran při chůzi. Do cca nějakých 100 kg je to pohodlné, pro těžší závaží už by to chtělo weight pullingový postroj - ten je nejpohodlnější, nejbezpečnější a pes v něm má největší sílu. Nasazuje se snadno a funguje částečně na principu dlouhého postroje a částečně jako boční tah.

Pupča napsal(a):
Já Vám dám sice jen jeden případ, ale pro mě dost zásadní, náš pes právě kvůli tomu, že jsme jej nenechali kastrovat (v 90. letech byla operace pro moje rodiče příliš drahá), zemřel na nádor nesestoupených varlat. Takže ano, někdy kastrace může život psovi prodloužit, ne-li zachránit.

Nathaliej: Náš nynější hafan je kastrovaný a operaci snášel velice dobře, bez jakýchkoli problémů. Neměl ani otok ani pooperační nevolnost. Jsem ráda, že i Váš chlupáč se z toho dostal a že už je mu lépe!

Souhlasím. Já kastrovala více jak polovinu psů, co jsem u sebe měla a všechny ze zdravotních důvodů. Myslím, že jim to z velké části zachránilo život i když někdy to bylo třeba jen preventivně nesestoupené varle, jindy to byl "planý poplach" v podobě zapouzdřeného abcesu zaměněného za nádor, ale celkově úplně neobvyklé kastrace ze zdravotních důvodů nejsou.

Zakrslý králíček? Pokud máte více trpělivosti a prostorových možností, tak třeba různé druhy veverek. Pak mě napadá třeba i činčila. Nebo když si troufáte na "něco většího", ani s kočkou nejsou takové starosti - sice si také potřebuje hodně hrát, hodně mazlit, ale alespoň ne výcvik a pravidelné venčení... v případě štěněte třeba i každou hodinu, což nevím, jak byste v rámci povinné školí docházky stíhala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještěr byl pes nebo důchodce?

Nejoriginálnější jméno pro psa se kterým jsem se setkala bylo "Kráva"
Nejdřív jsem mysleli, že ten člověk psovi nadává, pak jsme si říkali, že ten pes už musí být zblblí a musí na krávu slyšet. No a pak jsme se s člověkem seznámili a psa nám představil jako "Krávu".

No a pes mého bratra se jmenoval Rýma.

Asi nejoriginálnější, co jsem znala já, bylo papírovým jméno "Jsem Agentka". Panička tak psa představovala lidem a ty pohledy fakt stály za to. Ale přímo na ní takhle volala jen ze srandy - jinak měla "domácí" jméno normální.

My museli v 9ti letech kastrovat ze zdravotních důvodů - pes první plašil, ale pak lehl do sněhu a byl klid - krásně se chladil a byl spokojený. Od té doby po všech menších zákrocích nechávám na zemi takové ty namražené sáčky s chladivým gelem a hafani se "ošetřují sami".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vlkodav sice není moloss, ale kdysi jsme tady měli óbr kluka, který se jmenoval Drobeček. Neznalí byli trochu v šoku, co se na zavolání objevilo. Tenkrát tady vlkadav ještě skoro nebyl, takže lidi by zírali, i kdyby se na něj volalo "slone".

My znali Drobečka zase bernadrýna. A aby toho nebylo málo, jeho bráchovi říkali doma Toffifee.

saola napsal(a):
Štěně velkého plemene je v devíti měsících na pokraji puberty a začíná zkoušet, co může. Pokud není rozumná domluva s majitelem a zároveň dokážete se psy komunikovat vy, noste s sebou vodítko a při vstupu do areálu štěně po uvítání a případném pamlsku připněte na vodítko a jděte s ním po areálu na vodítku. Nekřičtě na něj, spíš s ním laskavě mluvte, zkuste ho naučit postupem času pár povelů - čekej, nech toho, sedni. Dokud nebude štěně na vodítku, nechte syna v kočárku nebo prostě před areálem a štěněti ani na vodítku nedovolte jakýkoliv kontakt se synem, věnujte se štěněti jen vy. Až dojdete, kam je potřeba, štěně odměňte a odepněte vodítko. Předpokládám tedy, že v areálu pracujete někde uvnitř budovy.
Případně je možné brát s sebou i košík a štěněti ho nasadit po připnutí na vodítko.
Je to trochu nešikovné, ale jiné řešení moc nevidím - majitel zavírat psy nechce a vy tam musíte. Nicméně riskovat zdraví malého dítěte kvůli nevycválanému štěněti bych fakt nedovolila.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.

Myslím, že pokud nebude vybaven pomůckami pro ovládání už při příchodu, tak je to vysloveně na nic to na něj cpát v rozrušení. Nevím, kolikrát jste velkému psovi, který blázní, cvaká zubama a poletuje kolem Vás, nasazovala košík s vodítkem, ale věřte mi, že pokud si nic ošklivého jako pořádný kousanec z tohoto pokusu neodnesete Vy, tak minimálně pes psychicky ano. Navíc bych určitě neřekla, že to dělá z důvodu "zkoušení, co si může dovolit" - dle mého je v tom čistě strach z lidí, který se (zejména na vlastním teritoriu) projevuje agresivitou. Pokud takového psa praštíte karabinou v mládí pro odehnání, může dát třeba měsíc pokoj a až se mu to v hlavě srovná a psychicky trošku dospěje, půjde proti Vám natvrdo už bez vyňafávání, se snahou kousnout - zlikvidovat, nikoliv jen vyhnat.

Jinak mě ještě napadlo, že pokud nejste jediná, na koho pes "útočí", můžete to řešit hromadně s ostatními lidmi, na které vyjíždí. Nemyslím si, že by jim to všem bylo milé.

PS. Ono asi i to napomínání a zastrašování nebo dávání povelů při "záchvatu" o kterém píšete, udělalo svoje, pokud se tak k malému prckovi od narození při vyštěkntí choval každý.

Majitel pozemku by neměl být moc rád, když mu nevyrovnaný pes vyjíždí po zaměstnancích - stejně takový nic v případě potřeby neohlídá a akorát se stane nehoda, do jejíhož řešení bude zatažený i sám zaměstnavatel. Zkuste promluvit s ním i s majitelkou, zda není možnost psa někam zavřít a vyhradit mu klidné místo nebo zařídit dlouhý úvaz, když (pro mě z neznámého důvodu) není možnost courat vodítko. Za promluvení si nedáte nic a dohoda je vážně nejjednodušší možná varianta - minimálně nebudete denně sponzorovat pamlsky pro hafana. Ono tohle stresuje jak lidi, tak i samotné štěně. Jinak potom přijde na řadu to odhazování - pokud je žravý a neuzná štěkání jako prioritnější činnost před jídlem, mohlo by Vám to fungovat.

Psa majitelem zajistit (= mimimálně vodítko), k novým lidem přijít až potom, co se zbytek psů dovítá. Příchod postupně, pomalu, v klidu, odměňovat nějakými pamlsky a nejlepší potom z ruky syna či jiného návštěvníka.

Další možnost rozházet pamlsky při příchodu a nechat pesany je sbírat ze země - až budou mít hotovo, vy budete už uvnitř a najede se na režim "ignoruji, neštěkám".

Napadá mě ještě před příchodem dovnitř chytnout psa za vodítko, které bude nonstop courat za sebou, před vstupem ho prostě vytáhnout ven, přivítat, pomazlit, napamlskovat ho mimo areál a potom vcházet společně.

Jinak myslím, že není nic neobvyklého, že si pes nenechá kdekoho vlézt bez přítomnosti majitele na své území. Pokud je to ovšem nutnost, aby návštěvy chodili sem a tam, měl by být pes zajištěn = v domě, kotec, vlastní výběh, kam mu nikdo nebude lézt...

Tero: Nevím, zda s Vámi souhlasit či ne... ale asi ano. Znám uječené nerváky u obou plemen, když si z nich dělají jejich majitelé dekoraci do kabelky. Jen bych řekla, že krysaříci to snášejí hůře a více se takový přístup na nich podepíše - přeci jen je to pořád plemeno, která nebylo šlechtěné jako společenské, ale jako lovec myší a krys. Ale jak píše Ernya, jsou u nich velké rozdíly v povaze, takže to berte jen z mého úhlu pohledu.

U čivav (normálních, socializovaných, neuječených) jsem se setkala zatím s poměrně klidnější povahou typickou opravdu pro společenského psa. Sice dokážou podat docela slušný výkon například při dogdancingu nebo agility, ale jinak v klidu doprovází páníčka, jsou stulené v pelíšku nebo spokojeně pozorují okolí. Dle mého jsou i méně tvrdohlavé a psychicky citlivější - při problému, kdy se cítí ohroženy, se většinou stáhnou nebo zapiští, na rozdíl od krysaříků, kteří to jdou řešit "tváří v tvář a zubama". Také jsem byla svědkem, že po několikáté opravě chybného cviku začali obvykle rezignovat, na rozdíl od "ratlíků", kteří se akorát na*erou a přidají. Rozdíl vidím i v tom, že čívy štěkání používají převážně, když se bojí nebo hlídají - neviděla jsem žádnou, která by souvisle pištěla při hře / cvičení kvůli zaujetí či například při vztekání se, že jí nejde vyskočit někam vysoko. A pak samozřejmě lovecký pud, který je u těchto plemen nesrovnatelný. Já mám teď nové štěně krysaříka, nervní ani uštěkaná rozhodně není, ale brutální neřízená střela plná energie ano - vůbec netuší, že je malá, ve 12ti týdnech si dokáže hrát a soustředit se na cvičení stejně dlouho, než moji velcí dospělí psi. Po socializační procházce, kdy celá smečka odpadne, ona ještě musí aportovat, pak hrabat "imaginární myši" a když si myslím, že by už mohla jít spát, zarafne se mi do ponožky. Miluje běhání a kousání do všeho, co je po ruce. Teď se mi nesmějte, ale kdybych ji povahou měla přirovnat k nějakému plemeni, se kterým jsem cvičila, tak asi k malině. Přesto si dokážu představit, že kdybych ji nechala zavřenou doma bez socializace a aktivního vybití, byl by z ní stejný nervák, které tak často potkáváme.

Nechci nic říkat, ale rozhodně bych nedala štěně někomu, kdo má psího puberťáka, aniž bych předtím viděla reakce staršího psa. Zde je šikana prcka více než pravděpodobná. Také se vždy ptám na rodinu, jestli se psovi budou věnovat všichni, popřípadě jestli s koupí souhlasí všichni od rodičů/partnerů až po majitele bytu a další "blbé otázky". Nechci samozřejmě tvrdit, že je to chyba chovatele, ale osobně bych se první zamyslela nad sebou "kde jsem udělala chybu, že jsem někomu takovému dala psa" a šupem bych pro něj mazala třeba na druhý konec republiky, ať je doma co nejrychleji. Přeci jen je to můj odchov a záleží mi na tom, co s pejsany bude.

Mimochodem proč to chovatel nemá ve smlouvě řešeno ?... něco jako např. že při vrácení do 2 týdnů jen vratná (např.) 1/2 kupní ceny s výjimkou genetických a vývojových zdravotních vad vyskytujících se prokazatelně již při převzetí psa a tak dále... Přeci jen je to více, než dostane nový majitel v útulku nebo na inzerát, takže motivaci k "řádnému předání zpět do stanice" má (což doufám je hlavním cílem každého zodpovědného chovatele a má to také ve smlouvě ošetřeno) a zároveň si příště rozmyslí něco podobného dělat.

My máme povel "flat", ale můžete si vymyslet co chcete. Hodně lidí, když to chtějí vážně jen kvůli agility (a nedělají třeba dogdancing) ani nepoužívá slovo a jen ukazuje.

Tedysek napsal(a):
I taková ta z venku pletená a uvnitř beránek je špatná? Já je mám na zimu na noc a Teda bomba. ;).

Čím chlupatější, tím více jí padali a lezli do všech stran při běhání. Obleček sedí, tak už nemusím experimentovat.

zdenula napsal(a):
Dobrý večer. Krásné oblečky pro pejsky malých plemen vyrábí firma paní Jaroslavy Nedomové z Prahy, jejich webová stránka - www.obleckypejsci.cz.
Mám od nich několik krásných a kvalitních oblečků pro mou malou bišonku a jsem velmi spokojená.
Ceny myslím velmi slušné a rychlé dodání, Opravdu doporučuji všem, kteří mají malá plemena.

Koukám na velikosti a všechno je to velké. Možná v dospělosti.

sisi58 napsal(a):
Vyzkoušejte nejbližší sekáč. Hromady ponožek všech velikostí, barev a materiálů.

Několik pokusů o ponožky ještě před pořízením oblečku bylo a po těchto zkušenostech vážně nedoporučuji.
Když pominu, že moje rozházené oblečení mi velcí psi (zejména pak retrívr) nosí bez ohledu na to, jestli v tom je nebo není štěně, tak to stejně nic moc nehřeje, když začne malá poletovat, tak to klouže tak, že má za chvíli místo kabátku šálu, neustále se v tom chytá za větvičky a v neposlední řadě mi trošku leze krkem každému kolemjdoucímu říkat "jo, fakt má na sobě ponožku".

U prcků větších plemen dávám normálně sušené masíčko od začátku, u prcka malého plemene jsem první týden vařila, nyní už pamlskuji syrovým a sušeným. Novým top pamlskem pro štěně je do včerejška čočka.

lenule94 napsal(a):
Loni jsem objevila značku Hurtta a opravdu paráda. První obleček, ve kterém lítají a nevadí jim, mám zimní oblečky, pláštěnky, vodítka i postroje. Mám fenku havaňačku a maltézačku.
Jsou dražší, ale opravdu stojí za to
https://www.hurtta-collection.cz/obleceni-hurtta-pro-psy/.

Ty znám a mám je moc ráda - pro mojí fenu většího plemene, která byla vždy ve sněhu promrzlá na kost, jsem obleček od nich měla, ale současnému špuntovi skoro nic není, jak je malá.
Popravě jsem na Hurttau a podobné značky koukala jako první a dost jsem valila oči, že nedělají nic pro takové prťavé ratlíky.