doporučím exzolt. Je to přípravek do vody. Vyzkoušela jsem na svém hejnku zdrobnělých a zakrslých slepic a zafungoval výborně. Jen je to asi dočasné řešení. Já osobně kurník vymetu, vypálím všechny škvíry a celý vnitřek plynovým hořákem fakt na vysovou teplotu, pak vystříkám nějakým sprejem typu biokil, napodhlahu kurníku dám ořešákové listí s opravdu jemnými pilinami, které posypu sodou. Do hnízdá dávám jen jemné piliny se sodou nebo ořešákové listí. Dělám tuhle očistu cca jednou za měsíc a vždycky nějaký čemlík přežije. Je důležíté, aby jich nebylo moc. Kdysi v začátcích jsem takhle přišla o několik kuřat. Večer běhala, byla ok a ráno byly úplně mimo, nechodily, byly skrčené a nic jim nepomohlo.O čmelících jsem nevědělanic. eď se snažím je držet v rozumné míře.
Ve vašem případě takdy doporučuji starou boudu spálit, oddělit a přeléčit starou slepici (pokud ji tedy za každou cenu chcete zachraňovat) a pořídit úplně nový kurník.

Exzolt na čmelíky opravdu zabral.

Bezva. Díky za info. Mě ho prodala přímo veterinářka z většího balení do dvou stříkaček podle množství a velikosti slepic. Mám jen zdrobnělé a zakrslé. Včera jsem čistila kurník, vždycky jej vypaluji plynovým hořákem. V tom horku jsem to dělala jen polehku oblečená a cmeliku bylo živých málo. Dávala jsem dohromady ke starým nová kuřata. Tak jsem dělala prevenci.

Ve výběhu mám velký vzrostlý ořech. Do hnízd i na podlahu kurníku dávám listí. Účinek proti cmelikum nulový. Teď jsem zkusila do pití exzolt. Jsem zvědavá, jestli zabere. Zatím první dávka, zítra bude opakovaná.

Nedávno jsem taky jednu měla co těžce dychala. Jinak jí nic nebylo. Pěkná, kulatá. Zabili jsme ji a polívka z ní byla vynikající

Uprostřed slepičáho výběhu mám obrovský ořešák a jednu švestku, která v jeho stínu živoří. Nicméně perfektní stín, perfektní odstínění pro dravce a ještě sbíráme ořechy. Ořešák roste poměrně rychle, takže doporučuji. Topinambury jsou fajn, slepice sezobou. Pokud jim v tom zabráníte, určitě jsou dobrým řešením. Na zimu nikdy nevykopávám, nechávám v zemi, a to jsem na horách. Vždycky toho většina opět vyroste. Je to jako plevel. Stačí kousíček hlízy, výhonu a už to jede. Běžně vytrhnu celé ze země, oklepu hlínu a dávám jak slepicím, tak králíkům. Celé, listy i hlízy. Chutná jim to.

včera jsem dělala derazitaci. Vyčistila, vymetla, vypálila co se dalo plynovým hořákem, nastříkala biokilem, na dno kurníku i snáškových hnízd jsem dalal listí z ořešáku a kapradiny. Zatím jsem nenašla stoprocentní návod , jak všechny ty potvory vybít. Vždycky nějaká zůstane. Čistím takhle minimálně jednou za měsíc. Příště vyzkouším tu sodu, je to levný a dobrý nápad. Díky.

Chovám společně už několik let zdrobnělá a zakrslá plemena. Mám tam dva kohouty, jednoho zakrslého a dalšího zdrobnělého. Kohouti ovšem vyrostli společně od kuřete, takže se v pohodě tolerují, i když ten maličký je šéf. Výběh mám cca 10x8m, ale jinak je každý večer pouštím do obřího sadu, kurník mají společný. Je to všechno v pohodě. Ale stalo se mi, že když jsem přidala po ztrátě dravcem zakrslého kohouta ke zdrobnělému, pořád ho honil, kloval a opravdu jsem jej po pár dnech dobitého musela odebrat. Pokud ale vyrosou spolu, jsou docela v pohodě. Občas nějaké malé škorpení o slepičku proběhne, ale žádné bitky a klování. Za mě mám vyzkoušeno, že pokud si odchovám společně kuřata různých plemen od mala, vyrůstají spolu, tak i rozbroje jsou mezi nimi minimální. Ale slučovat různé slepice různé velikosti, to nebude dělat dobrotu.

Výborně, tak je všechno v pořádku.

Aktuálně odchováváme 52. vrh. Vždycky ale velmi pečlivě hlídáme fenu,především prvních 14 - 21 dnů. Během té doby se fena projeví, jaká je matka. Jestli je pečlivá, hysterická, laxní, tak to prostě je a je to tak většinou po celý život. Vždycky - i když je vrh početný a mléka málo, přikrmujeme štěňata za přítomnosti feny, je toho součástí, nikdy ji od štěňat neoddělujeme, jen na krátké venčení. Takže i když jste štěňata začali krmit, měla zůstat po celou dobu s matkou, i když bylo mléka málo, štěňata mohla sát a upevňovat pouto s matkou vzájemně. Těžko dovodit, co se stalo a proč to udělala. Prostě něco je někde špatně. Jen vy musíte vědět, jak se fena celkově chová, jakou má povahu, jak reaguje na stresové situace, jestli ji něco rozrušilo. Na tuto otázku vám nikdo neodpoví.
Respektuji a plně souhlasím s názorem - na feně nechovat. Genetika je věc složitá, o vlivech prostředí nemluvě. Určitě nechcete, aby se situace opakovala nebo nebo aby potomci byli stejně "nenormální". Solidní chovatel se vždycky snaží svůj chov zvelebovat a rozvíjet, a i když je někdy těžké rozhodnutí, musí ho udělat. To ve vašem případě bude vyřazení feny z chovu. Držím palce, aby jste se z toho psychicky zmátořila, myslím, že taková zkušenost by zamávala s každým.
V tuto chvíli fenu ke štěňatům nepouštět.

Jo zapomněla jsem napsat 52. vrh hladkosrstých forxterierů.

Vydržte a nedělejte žádné předčasné závěry. Uvidíte, co a jak se bude dále vyvíjet. Zůsťaňte v kontaktu s veterinářkou, mějte ji po ruce kdykoliv na zavolání, štěňata sledujte, klidně můžete každý den vážit, sledovat barvy sliznic, jestli je fenka dobře čistí nebo se dobře vyprazdňují sami, ale jinak nemůžete dělat nic.