danntera napsal(a):
Děkuji, již jsem na skotský náhorní skot koukal a velice se mi zamlouvá. nevíte jak se pohybuje cena za tele-býčka, zatím jsem cenu nikde nenašel.

Skotský náhorní skot podle mě není příliš ideální volba z důvodu vyšší pořizovací ceny a pomalého růstu, určitě by se našly vhodnější plemena (hereford, galloway atd.), nicméně já osobně bych do volného výkrmu býků nikdy nešel, nedovedu si totiž představit, jakým způsobem by se např. manipulovalo s býky před porážkou, kdyby pastvina navazovala na nějakou stavbu, tak dejme tomu, ale pastvina bez ničeho, to by mohlo být docela solidní rodeo a to nemluvím o riziku útěku a budovat nějakou manipulační ohradu, aby to vydrželo několikametrákové zvíře, aby vás pak to kilo masa nevyšlo na 500 Kč.

To já mám zase jiné zkušenosti, jelikož chovám suffolky a charoláky, tak mohu porovnat, charolák dojde na konec pastviny, tam se otočí a jde zpátky a tak pořád dokola i když na pastvině téměr nic není, suffolk jak nemá ideální pastvu, tak začne hledat místa, kde by se dalo utéct, to znamená buď někde podlézt, prolézt, když to nejde tak přeskočit a když nejde ani to, tak někde něco rozbít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pro co ty ohradu budou, asi pro ovce kdyz je dotaz v ovci sekci? :) Kolik ha toho potrebujete? Jestli mate hodne divoky teren, nezavidim tomu kdo tam bude to pletivo natahovat. Stejne to chce pred nej elektriku, nemel byste lepsi udelat jen ohradnik 4-5 rad?

Ohrada bude pro ovce, cca 15 ha, s doplněním o elektriku počítám, jelikož je ale podstatná část orná půda, která se bude zatravňovat, tak minimálně v prvním roce mi jde především o ochranu před divočáky, kterých zde máme požehnaně. Terén naštěstí není tak členitý, zhruba 6 rohů, jinak docela rovina a asi 3 převýšení přes meze, samotného elektrického ohradníku nejsem velký fanda pro mě ze dvou důvodů, kromě chovu ovcí ještě chodím do práce, takže potřebuji ohradu, u které jsem si teméř na 100 % jist, že tam budou ovce i odpoledne až přijedu z práce a to si u elektriky pořád nějak nedovedu představit a druhý důvod je ten, že mám plemenný chov, navíc i několik linií a v době připouštění si taky nedovedu moc představit, že by mi samotná elektrika dokázala zastavit dospělého berana, který by měl nutkání se dostat k druhému stádu.

Díky za informace, videa nastuduji, příští rok mě čeká cca 2 km ohrad, akátového dřeva mám docela dost, tak sbírám informace, abych se do toho mohl pustit sám, pár kilometrů ohrad už mám doma za sebou, většinou to však byly takové kousky, jak se postupně navyšovaly hektary, tak člověk udělal provizorní řešení, které pak obvykle vydrželo mnoho let, nyní ale půjde o velkou výměru v jednom kuse, navíc podstatná část povede při silnici, tak bych rád, aby ohrada byla nejen funkční, ale i nějak vypadala.

Dobrý den, zajímalo by mě, zda-li existují nějaké návody, brožury (i v cizím jazyce) jak správně stavět ohrady, tak aby byly nejen fukční, ale aby to nějak i vypadalo. Jak hluboko zarážet kůly, jakým způsobem zbudovat vzpěry, jakým způsobem spojovat a šponovat pletiva, jakým způsobem při používání pletiva překonávat výrazné terénní nerovnosti apod., tak aby nebyl člověk odkázán na metodu pokus, omyl nebo na specializované firmy, tak aby výsledek vypadal tak nějak jako na fotkách.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Krmení senáží ovcím není problém, ovšem před porodem je zapotřebí ovcím dávku senáže omezovat, jelikož ovcím senáž velmi chutná a při neomezeném přístupu k senáži se toho dokážou až přežrat, z toho mohou zvláště u březích ovcí vzniknout problémy vedoucí např. i k předčasným porodům, navíc při adlibním krmení senáž si také můžete zadělat na problémy při porodech, jelikož vám narostou poměrně velká jehňata (u masných plemen klidně až 7-8 kg), takže krmení senáží za mě ano, ale před porodem jen určitá dávka, rozhodně ne dát balík do kruhového krmelce s neomezeným přístupem.

Mlezivo v prášku se dá sehnat pro jehňata, pravděpodobně by se dalo použít i pro kůzlata, firma Agro-Best: Volac Lamb Volostrum, firma Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o.: Farm-O-San Kubilam.

lesakm napsal(a):
No žijete v české republice (největším kocourkově na zeměkouli) tady nepřijde nikdo na nic ani kdybyjste mu to řekli pro zemědělce je 23 kontrolních organizací a nespolupracuje nikdo s nikým ani statistika si není schopná vytáhnout počet zvířat z evidence radši k vám přijedou 23.12. domů, to se nám stalo, jednou se nám ohlásila na kontrolu i rostlinolékařská správa že přijedou kontrolovat postřiky na obilí i když máme na min. zemědělství v počítači jasně zaregistrované všechny pozemky jako pastviny a rostlinnou výrobu vůbec neděláme, to už jsem nevydržel a napsal jim že to pokládám za mrhání státními prostředky a že si na ně budeme stěžovat, odepsali mi že se omlouvají ale že stejně přijedou aby jsme jim podepsali prohlášení že nemáme rostlinnou výrobu...jo a že by to mohli poslat poštou je ani nenapadlo to si raději udělají v pátek výlet...a že jsou všude kolem samá neregistrovaná zvířata vidíme všichni z každého druhého inzerátu ale oficiálně to taky nikdo nezjistí... ML.

Něco podobného jsem zažil nedávno při kontrole pozemků, taky jsem si musel klepat na čelo, po ohlášení kontroly jsem čekal, že kontrolóři budou zkoumat výměru a stav mojich pozemků, zapsaných v LPISU, nakonec ale kontrola byla zaměřena především na pozemek, okolo kterého mám pozemky, upozorňuji, že daný pozemek není zapsán v LPISU, nikdo tedy na něj nebere dotace, výměra asi 30 árů, asi se státní orgán obává, abych náhodou neobdělával pozemky, aniž by to měli nahlášeni. Docela pakárna, akorát mě to stálo 2 návštěvy kontrolórů, na které jsem si musel vynajít čas.

A kde prosím vás bydlíte, že je pro vás tak neřešitelný problém sehnat sojový šrot, to nikde ve vašem okolí není žádná firma, která by vyráběla a prodávala krmné směsi pro hospodářská zvířata, tomu se snad ani nechce věřit, v takových firmách vám asi hned nepoběží někam usypat pytel šrotu, dnes jde všechno volně na kamionech a pak hned někam uskladnit do sil, ale jistě by se během výroby či dovozu našel nějaký prostor, kdy by vám mohli něco napytlovat, vše je jen o dohodě. Pro mě rozhodně jednodušší než shánět prasečí nožičky apod.

K vážení používám mincíř, je ale pravda že i když je mincíř do 100 kg, tak zvíře nad 50 kg už bych na něm nevážil, nejen že musí člověk dané zvíře zvednout, ale měl bych i obavy, že by se takovému zvířeti mohlo ublížit, k vážení používám silnější provaz, který dám těsně za přední nohy a do slabin, nikdy se takovému zvířeti nic nestalo. Jak píše mastnacek, tak k žádnému mrskání ovce nedojde, pokud ji tam nenecháte delší dobu, k tomu ale není žádný důvod, jelikož zvážíte velice rychle. Jinak u známého jsem viděl docela dobrou vychytávku, jako součást naháněcí uličky měl starou průmyslovou váhu, myslím do 200 kg, okolo které měl ohrádku, klidnější zvířata není problém zvážit, jelikož vám na váze postojí, pokud máte nějaké divočáky, není problém se se zvířetem na váhu postavit a podržet ho, rozhodně příjemnější než ho zvedat. Takovéto starší průmyslového váhy se dají na inzerátech docela snadno sehnat, cca 2-3 tis., pokud chcete vážit několik desítek kusů ročně, určitě se vyplatí, rozhodně v porovnání s moderními digitálními váhami, kde by jste museli přidat určitě ještě jednu nulu.

Pokud bude el.ohradník správně fungovat, neměly by ho překonat. Té sítě bych se bál mnohem více, zvláště pokud jich naistalujete více, tak má dost velký odpor a ta účinnost výrazně klesá, navíc pokud je v blízkosti lesa, tak je i větší riziko, že vám přes síť přejde nějaká zvěř a to pak to ta síť většinou dost odnese (poměrně snadně se ve spojích trhá). Já osobně používám síť na rychlé a mobilní přehrazení větších pastvin, ale jako hlavní ohradu bych ji nepoužil, možná tak někam na zahradu, kde to má člověk pod dohledem.

Není nic jednodušího, než se zeptat prodávajícího, nicméně já osobně bych si tipnul něco mezi 60-80 tis.

Pokud máte na ovcích obě ušní známky a řádně vedený deník, tak by neměl být žádný problém, nic jiného kontrolovat nebude.

To záleží, z jaké instituce pán přijde, zda-li SZIF, Česká plemenářská inspekce, Veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká inspekce životního prostředí atd., podle toho můžeme řešit, čeho se obávat.

Zkuste pana Kříže, www.farmapk.cz, hospodářství cca 20 km od Tábora.

K dodatečným opravám hodnocení by na trhu opravdu nemělo docházet a jistě bych měl námitky, nicméně musím se vyjádřit k ostatním informacím diskutujících. V produkci plemenných zvířat se pohybuji cca 20 let, v jistou dobu opravdu jakýsi trend nadměrného krmení byl, nicméně poslední dobou sleduji, že od toho chovatelé ustupují, to nevycházím z toho, co mi chovatel napovídá, to může cokoliv, ale stačí se podívat na výsledky vážení a člověk si hned dokáže udělat jakýsi obraz. To, že někdo chová ovce jeden nebo dva roky a neuspěje podle svých přestav na aukci, musíte si ale uvědomit, že za mnohými chovateli, kteří dnes hrají prim na nákupních trzích je dvacitelá šlechtitelská práce, která dělá velmi mnoho, to vidím i u mě doma, ti berani před deseti lety vypadali úplně jinak a ta genetika jde neustále dopředu. Pokud jde o ty mastodonty, jak zde také bylo zmíněno, víte, kdo chová ovce delší dobu a ve větším počtu tak moc dobře ví, že základem kvalitního chovu ovcí je především kvalitní objemné krmivo, pokud to ovcím nezajistíte, tak to nezachráníte ani sebelepšimi granulemi. Takže jen důsledná péče o traviny může přínést tížený úspěch - tedy obnova travin, přihnojování, likvidace nedopasků, rotace pastvin, tak aby se prostě ovce po celý rok pokud možno pohybovali na čerstvé mladé pastvině. Pokud budete mít zavřeny ovce celoročně na nějakém plácku, tak nikdy úspěchu nedocílíte. Když to tedy shrnu, tak z vlastní zkušenosti mám ověřeno, že pokud se dopracujete k tomu, že máte dobrou genetiku, dobrý zdravotní stav a kvalitní objem.krmivo, tak nemám problém v 6-7 měsících mít plemenné beránky (masné plemeno) ve váze 60-70 kg s příkrmem cca 0,35 kg mačkaného obilí (takže ta váha 75 kg u masného plemene v 1,5 roce stáří, ono i ten tělesný rámec je standard plemene, pokud se tedy člověk dá na chov plemenných zvířat, tak by se měl k těm standardům přibližovat). Nicméně než se vám podaří vše takhle skloubit, tak to není otázka pár let, ale podle mě minimálně 5 a víc. Ještě malá zmínka k hodnotitelům na nákupních trzích, tam je trochu problém, jelikož každý člověk má trochu jiné oko a zaměřuje se na určité věci na daném zvířeti, nicméně já mám s hodnotitelem dobré zkušenosti, na nákupní trh, kam hlavně jezdím, je hodnotitel poměrně přísný, ale na druhou stranu ke všem úplně stejně, bylo by asi zajímavé, kdyby na celou republiku byli třeba jen 2 nebo 3 špičkoví bonitéři, ale stejně vám to nezajistí 100% nestrannost.

U rozhodování, zda-li prvním rokem připustit nejde ani tak o věk jako o tělesnou vyspělost, pokud budou jehnice dosahovat cca 65-70 % váhy dospělé ovce (bavíme se zhruba o váze 60kg a více), tak tam by se mohlo připustit. Pokud bude váha výrazně menší, zaděláte si jen na problémy, zpomalení růstu (taková jehnice vám již nikdy nedoroste), i možný problém se samotným bahněním. Jehničky jsem dříve připouštěl prvním rokem, většinou to přineslo více problémů než užitku, už jen proto, že se jehničky bahnily později než hlavní stádo, tím se výrazně prodloužilo období bahnění, častý výskyt problémů s přijmutím jehňat, od doby, co připouštím až druhým rokem, tak nemám sebemenší problém, často se zmiňuje, že pokud jehničky necháte až na druhý rok, tak je možný výskyt problémů se zabřeznutím kvůli ztučnění, nicméně za ty roky, co praktikuji připouštění druhým rokem, tak jsem nic takového nespozoroval, spíše naopak.

Letos při té bídě to ale s tím přikupováním nebude tak jednoduché, každý rok jsem neměl problém sehnat i větší množství sena, ale letos to bylo skoro o nervy.

bambula007 napsal(a):
Dobrý den, koupil jsem si berana na chov ale zdá se mi nějakej malej, v kohoutku má asi 50cm a váží cca 40Kg a má 6 měsíců. Chci se zeptat jestli ještě vyroste. Děkuji.

Tak proč jste si ho kupoval, když se vám zdá nějakej malej.

To musíte poznat sami, v jaké kondici ovci máte. U nás ty nejlepší bahnice vydrží těch 7 až 8 let, poté sice ještě jsou schopny odchovat jehňata, ale většinou jen za cenu vyšší pozornosti, kdy se musí nechat delší dobu po porodu stranou a přilepšovat jim. Takže pokud jste již letos museli přikrmovat jehňata, tak bych již ovce nenechával, příští rok to lepší určitě nebude, spíše ještě horší.