
bllerkovaci
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 6. 6. 2012 09:26:30
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
lmusa
napsal(a):
Už padám ven vypít kafe. Čekám až se mi vypere prádlo, hodím na sušák a jdeme na prochajdu. Tak zatím čau
NVP Ostrava... Kajka
maťa
napsal(a):
Ahoj holky,
ani se mi moc nechce psát, nebo mluvit, ale jsem tím povinována Agbíškovi.
Ve středu měl Agbar nějaké bolesti na přední tlapce, kulhal, zajeli jsme tedy ke zdejší vetce - jsem teď na Vysočině - a ta mu tu nohu prohmatala a dala nám Ketofen na tři dny. Ve čtvrtek to už bylo vcelku děsný, Agbar při vstávání a jakés takés chůzi plakal, ale ven se vyšoural, se vyčůrat. To bylo taky naposled, pak jen celý den ležel a ležel. Večer jsme ho zkusili zvednout a odnést ven na vyvenčení, bohužel bez opěry okamžitě padal. Nevydrželi jsme do rána a v noci jeli na Jaggy do Brna, kde ho doktor prohmatal, protahal a proklepal a na rovinu nám řekl, že kyčle jsou v háji, lokty jsou lepší....
Nechali si ho tam na rentgeny, a tak se tam Agbíšek konečně vyčůral.
Včera večer jsme pro něj jeli, udělali asi 15 snímků všech kostí a kloubů a vazů z různých úhlů....když jsem viděla snímek jeho pánve, málem jsem sebou švihla. Ten ortopéd nám vysvětlil polopatě vše....
Jeho kloubní jamky neexistují, nemá je...kloubní hlavice jsou zdeformované výrůstky a artrozou, kolena má zcela v pořádku, přední dlouhé kosti má zcela v pořádku, lokty jsou také špatně vyvinuté, ale není to tak strašné, ovšem díky tomu, že je abnormálně zatěžoval, aby ulevil zadku, je na nich těžká artroza, jsou ulomeny výstupky, které loketní kloub drží.
Veškeré operace vyloučil s tím, že by neměli v jeho stavu smysl, jen by mu způsobili větší bolest. Je v růstu, a proto údajně není vše úplně ztraceno. Na operaci může jít od jednoho roku výše, totální endoproteza kloubu a artroskopie, by mu měli zajistit bezbolestný život, ovšem s tím, že bude trošku kulhat a nebude moci dělat tůry apod. Prostě rodinný mazlíček.
Problém je, do toho jednoho roku, tedy ještě 6 měsíců. Dostal Rimadyl na 5 dní, opakovat se může nejdříve po měsíci a opět max. na 5 dní, neboť zatěžuje žaludeční sliznici, játra a ledviny a střeva.
Pro něj je hlavní totální klidový režim, tedy jen ležet, ven se musí vynést, tam pouze postavit a podpírat, než se vyvenčí a zase odnést dom a ležet! Takto by měl vydržet do té operace. Tedy pokud se toto bude striktně dodržovat, po týdnu, 14 dnech, by měl sám být schopen se zvednout a dojít se vyvenčit, ale okamžitě zase musí domů, žádné courání venku ani doma, žádné hraní s psama, nic.
Pokud to takto budeme dodržovat, je možné, že v jednom roce se jeho klinický stav natolik zlepší, že operace se bude moci odsunout na pozdější věk....operovat se dá kdykoliv. Teď tam dělali totální endoprotezu 7 leté fence labíse a po dvou dnech je jako znovuzrozená.
Veškeré přípravky, krom chondroprotektiv čistých, nám zakázal, neboť by mu jen přitížili. Drží dietu, vlastně ho máme držet pod hranicí jeho denní dávky, asi o 30%.
A co to způsobilo? Jeho kyčle byly v tomto stavu již dva měsíce po narození, takže problém je v krytí zvířat zatížených, či přenášejících vyšší DKK, v matce, otci, prarodičích, praprarodičích. Trošku to mohla ovlivnit vysoká dieta do 2 měsíců věku, ale zcela nepatrně, takže tak jako tak by měl DKK nejméně silné 3/3, či slabé 4/4, nyní má vlastně 6/6....
Ptala jsem se, kde jsme udělali chybu. Údajně nikde. Neboť i kdybychom to mohli tušit, drželi ho odmalička na hranici podvýživy, nikam a nikde s ním nechodili a jen by ležel, a šel se vyvenčit a zas ležel, přišlo by to nastejno, jen by se problém objevil v pozdějším věku.
Vyčítám si to, neboť se mi asi od 4 měsíce zdálo, že dost ulevuje zadku a váhu nosí na předku....přičítala jsem to přestavěné zádi! Je to můj první obří pes a neznám to....měla jsem ale!!!!!!!
Pokud to Agbíšek nevzdá a vydrží toho půl roku bez bolesti, tu operaci podstoupíme, i když nás bude stát cca 90 tisíc. Pokud za ty peníze budu mít 10 let věrného, povahově báječného a veselého pejska, je to ta nejlepší investice, jakou kdy můžu udělat. Rekonstrukce baráku počká, ten dům mě nepohladí, skříně mě neolíznou, vymalované stěny neobejmu, nová okna mě neohlídají....
Verči jsem to samo psala ihned. O sourozencích nic neví, faktem je, že pokud žijí v kotci, či na zahradě a nemají sami potřebu se jakkoliv pohybovat, což kavkazani nemají, můžou se laikovi do jednoho roku jevit v pořádku....já mám Agbíška na očích stále, přesně vím, jak chodí, vstává....je se mnou, nežije beze mne.
A mimochodem, Agbíškovi jsem dávala Alavisy, GAG a céčko, odmalička, sotva jsem ho donesla domů a stejně to nepomohlo, a ani by nepomohlo, jeho postižení je velmi těžké. Akorát pan doktor říkal, že mu tyhle přípravky nejspíš zachránili, lépe řečeno udržují mu jeho ostatní kosti a šlachy a vazy, v pořádku....kdyby ani to nebylo, asi by se musel uspat.
Pokud po měsíci tohoto absolutního klidového režimu nebude schopen doťapat na trávník a vyvenčit se, a neúpět u toho bolestí, nemá asi smysl ho takto držet do jednoho roku. Sice to můžeme udělat, ten doktor nám to řekl, ale je už na nás, jestli necháme pejska takto trápit.
Rozhodnutí je to těžké, neboť Agbar má chuť žít. Žádná apatie, smutek, naopak! Jeví velký zájem o to, co se kolem něj děje, v lehu si hraje s Kikčou, která za ním přijde a tahají se o uzlík, nebo se jen tak okusují, blafá, když někdo zazvoní, či slyší venku štěkat sousedovic labíse, má velkou chuť k jídlu, jeho apetit je nekonečný, je celý nadšený, když se s ním mazlíme, páchá tlapičkama a přitahuje si nás k sobě, aby nám mohl vykusovat blešky....
O utracení jsem zatím nepřemýšlela ani trošku, teď rozhodně ne, rozhodující bude ten měsíc, až půl rok.
Ovšem kde je ta hranice, kdy už by se pejsek neměl trápit, ač jinak je v pořádku???????
Nevím, co dál ještě napsat. Není už co, bohužel.
Jsem s ním stále doma, což je nejhorší, neboť Míťa jezdí pryč a aspoň trošku přijde na jiné myšlenky, já mám Agbíška na očích stále. Potřebuje ale nonstop péči, aspoň zatím a já mu ji dám. Udělám pro něj vše, co bude v mých silách.
Míťa mu chce sestrojit vozíček, abych ho mohla dostat ven, když tu nebude, já totiž 40,5 kg neunesu.
Uděláme vše, budeme věřit v lepší budoucnost a optimistické konce.
Ano, moje vysněné plemeno, můj desetiletý sen, moje všechno. Pejsek, který je neskutečně klidný, velice poslušný a čistotný, od čtyřech měsíců neudělal doma ani kapičku, abnormálně vnímavý a velmi společenský. Pejsek, který má rád ostatní pejsky, drží si odstup od cizích lidí, štěňátko, které má život před sebou.
Já, která se na něj třepala a přitom jsem se bála do toho jít. Představovala jsem si nějakého rapla, který se bude muset stále usměrňovat a hlídat, důkladně socializovat, bude odmítat poslušnost, bude zkoušet na nás vrčet, ohánět se. Byla jsem připravena na vše, na vše.....jenom né na tohle! Na tak strašný verdikt, na tak katastrofální zdravotní stav.
Můj život se celý skládá z jednoho koloběhu, jsem šťastná, vše se daří, začínám se usmívat a polevovat v hrůzných představách a.....dostanu ihned ránu a spadnu ještě hlouběji, vyhrabu se, rozdýchávám to, zvykám si.....začne se dařit, začnu být šťastná, usmívat se a polevovat v hrůzných představách......a......
Nejsprostější od toho života je, že mně fyzicky neublíží, odnesou to jiní, ti, které miluji, na kterých můj život staví své základy...ti, kteří za nic nemohou.
A tak si tak říkám, není ono lepší žít jako bezdomovec, bezlidec, bezpejskovec??? O nikoho se člověk nemusí bát, o nikoho se nemusí starat, nikdy ho nikdo nezradí, nezklame, neopustí, nezpůsobí mu bolest a prázdné místo v srdci.....měla jsem se asi narodit jako naprostý sobec, bez citů, bez duše, bez svědomí. Vlastně takovým lidem závidím, jejich život je nejspíš procházka růžovou zahradou. Neboť nic jiného si neuvědomují, jinak žít neumějí a nechtějí.
Už fakt nemám co psát.
Projdu si pár fázemi, jako vždy....smutek, prohra, vztek, bezmoc a nakonec snad konečně boj a optimismus.
Musím se s tím poprat sama a pokud možno rychle, neboť musím být Agbíškovi oporou, né přítěží. Pomohou mi v tom moji ostatní pejsci, hlavně Batulka, pomůže mi v tom maminka, a v neposlední řadě i přítel.
Jsou to jediné, co mám, jsou mojí oporou, základem mého života.
Společně jsme toho zvládli už velice mnoho a já věřím, chci věřit, že tohle zvládnem také!!!!!!
Ale jedno je opravdu nefér, že na laxnost a bezcitnost lidí, doplatí nevinné zvíře, které má stejné právo na plnohodnotný život, jako oni!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Maťa
ahoj všem. jen jsme přišli z procházky, letěla jsem k počítači, že na fauně najdu jistě fotky z dnešního srazu a veselou diskuzi....ale to co jsem si přečetla, mě opravdu dorazilo :-((((( Maťo přečetla jsem si Tvoje povídání a je mi z toho na nic, další odepsanej pejsek, chudák, pacičky má v háji, ani se nezvedne a proč to všechno? opravdu by se chovatelé měli zamyslet, jestli to takhle půjde dál, tak to bude časem naprosto běžná záležitost, psi bez kloubů, bez jamek, těžké dysplazky.... Agbíškovi přeju, aby se z toho vylízal, vydržel to a pak mu ta operace snad zachrání život!
držte se a určitě dej vědět, jak to vypadá. budeme držet packy
pvc
napsal(a):
Jako majitelka dvou pro mě naprosto úžasných a skvělých kavkazáků chodím na ifaunu docela často. Vždycky si přečtu kavkazí diskuzi. Občas přidám fotku nebo reaguji na příspěvek. V poslední době (v řádu pár měsíců) mi to připadá nějak zbytečné.
Snažím se to posoudit jako nezaujatý člověk. Nicméně mám pocit, že je tu partička lidí, kteří si mezi sebou "poklábosí" , protože se dobře znají, potkávají se pravidelně na KAO akcích nebo i soukromně. To je fajn, líbí se mi to. Ale je pravda, že lidi, kteří do této party ne svou vinou nepatří jsou tak trochu mimo. Neříkám mimo diskuzi, ale jak má člověk reagovat na věty typu "včera ta procházka byla super", nebo "kdy se sejdeme příště"? Takže chápu, že se někdo může cítit "odstrčený". Osobně bych ráda na všechny akce jezdila a se všemi se dobře poznala, bohužel tu možnost nemám hned z několika důvodů. Moc ráda bych si o těch našich skvělých (a to neříkám ironicky) psech popovídala, ale nějak nemám s kým a tady je to v poslední době opravdu jak na soukromém chatu. A člověk, který nemůže přispívat do diskuze každý den, je opravdu mimo. Některé z Vás znám, buď jsme se viděly na výstavě nebo bonitaci nebo jinde, ale i když jsem ukecaná dost, tak přijít k bavící se partě lidí a jakoby nic se zapojit do hovoru to mi teda moc nejde. A přitom si myslím, že těch příhod, postřehů a dobrých rad si můžeme všichni navzájem vyměnit tolik, že by to vydalo na román. Taky bych se ráda pochlubila třeba s tím, že jdeme v pátek na sono, že budeme mít asi štěňátka, na všechno kolem se zeptala (i když jsem se snažila vše nastudovat, tak zkušenosti chovatele jsou pro mě k nezaplacení), ale nějak tu odvahu nemám. Takže i když moc Maťu nechápu, tak tuším, co ji trápí. A to si myslím, že všichni, co se tu pravidelně objevují, jsou skvělí lidé, protože kdo má KAO a má ho rád, tak musí být pro mě skvělý člověk (no možná existují vyjímky jako u všeho, ale ty sem asi nechodí).
Asi tímhle příspěvkem nic nezměním, v podstatě jenom reaguji na náladu, která tu momentálně panuje. Reagovat na něj nikdo nemusíte , nebudu se zlobit, je to psané spíš pro zamyšlení a bude mi stačit k radosti, když si to dočtete až sem.
Za případné názory nicméně děkuji.
Hodně radosti s pesany
Petra V.
susan
napsal(a):
Ahoj, kde jste všichni, Doufám, že venku, dneska to teda stálo za to, bylo fakt nádherně. Cardinalovi blahopřejeme k novému páníčkovi, snad poslednímu
Nadi vy máte zese sraz, se máááte. My až koncem března. Ale snad se s holkama domluvíme a podniknem nějaký ještě dřív. Jedna z dnešního výletu.
ahoj Zuzi bohužel venku ne, teprve sem dorazila
ale mám pro Tebe dobrou zprávu, sraz bude co nevidět, jestli si dobře pamatuju, tak to je ten víkend kolem 3. března
maťa
napsal(a):
No Zuzko, celý den jsme fakt netrajdali, přišli jsme, uzřeli jsme a prchli jsme
Né vážně, mně se tam vůbec nelíbilo, Agbíškovi to taky dlouho nevydrželo a za dvě hoďky jsme šupajdili dom
Letní Brno je tisíckrát lepší, semhle už nepáchnu ani za zlatou cihlu
A majitelka kavkazáka sice jsem, ale nějak ti čééče nemám potřebu se s ním někde chlubit a tááák
mně to řikat nemusíš jak tam bylo narváno a přetopeno a neříkala sem, že ses měla přijít chlubit! dřív jsi se na kavkazáky dívat chodila a teď když jednoho máš, Tě už nezajímají?
susan
napsal(a):
Ahoj všem Nadi ten Bredík je stejně kanón, stará se o mimi jak o vlastní, tak snad se Ódrinka nepomamí a nebude taky taková vzteklina a bude na strejdu hodná
Ale zlatý voči,co?
Libo, Zuzko, vy to máte zítra jako gurmánskou akci? I s ochutnávkou? Zuzko cos vařila?
Tak si to tam všichni kdo jedete užijte a hlavně foťte
jasně, i s ochutnávkou, když se přidáš, se s Tebou rády rozdělíme nevařila jsem nic, vezu Líbě nějaký ochutnávky granulí
a foťák už je nachystaný
nada
napsal(a):
Tak holky s náma jste se teda sekly
A do šampionu takovou dáááálku , no nejsem blááázen
tak se těším na fotečky a koukejte fotit a fotit.
Bude tam "moje" Agripa tak mi ji holky nafotte
a děěěkuuujuuuuu
škoda, teď se teda bojím, kdo bude s náma v kruhu, aby Ága zase neutržil kousanec fotit samozřejmě budeme, bez obav