Někde jsem tady četla příspěvek o paměti koní. Tak jenom taková zajímavost. :-) Nedávno jsem přestěhovala svého valacha. Když jsme ho poprvé vypustili do nového stáda, tak stál nesměle opodál a moc se mu do seznamování nechtělo. Najednou se z nového stáda oddělil jeden kůň a šel k němu. Očichali se a odešli se spolu pást. Až za pár dní jsem se dozvěděla, že je to jeden bývalý kámoš z předchozího ustájení. Neviděli se tak pět let. Ale poznali se okamžitě. Přijde mi to zajímavý, já bych ho nepoznala.

manitschka napsal(a):
Já nechávám prát a impregnovat v Ekváči, přijde mi ekl nevyprat ty vnitřky.. Dek mám 5, ze zvýšené promokavosti podezírám pouze pláštěnku, ale ta už má taky léta, jinak se zdají ok. Kůň ale chodí na noc do boxu, takže nevím, jestli by to drželo i kdyby byl 24/7. Ráda bych výhledově přešla na svrchní nepromokavou a vyměnitelné vnitřní, abych mohla prát tu svrchní méně často, ale ty co mám pořád drží.

Vy co impregnujete doma, čím impregnujete? Něco na stany, nebo spíš na oblečení? Zkoušela jsem jednou jednu starou deku doma vyprat a pak naimpregnovat a výsledek na prd..

Můžu se zeptat, jestli je před cestou do Ekváče nějak připravujete? Já je nemám kde umýt, takže je můžu tak maximálně vydrbat kartáčem. A co jsem koukala, tak někde píšou, že deky musí být při příjmu čisté, zbavené bláta apod. Budu se teď s koněm stěhovat a deky mi dělají největší starost. Nevím, kolik tam bude místa na uskladnění a jsou teď opravdu hodně zablácené, tak přemýšlím, jak je převézt.

My nemáme chlupy, takže nepotřebujeme zázračná hřbílka. :-) Vloni jsem koupila kartáč pro lidi v Lidlu a tím to jde super, učešu tím hřívu i ocas, i vyčešu těch pár zimních chlupů. Jinak zvládne přelínat sám bez pomoci, vlastně už teď má letní srst.

Já budu stěhovat koně do nepříliš daleké stáje. Po turistických cestách je to nenáročným terénem 18 km. Koni je 22, ale jezdíme cca ob den tak na dvě hoďky. A teď přemýšlím, jestli bychom to nezvládli po kopytě, klidně na celý den, v klidu a beze spěchu, měla bych i pěší doprovod. :-) Možná by se mi to líbilo víc než varianta shánět vozík, stresovat koně i sebe převozem... Nemám žádné aplikace, takže nemůžu říct, kolik za jednu vyjížďku najedeme. Ale říkám si, že těch 18 km by zvládnout mohl. Co myslíte?

K nám už jaro dorazilo, dědek začal házet hlavou. :-( Jak já miluju zimu!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
OT - máte tedy nějaké dys?

Protože ta čeština je fakt strašná.

Jenom moje úvaha. Jak je možné, že za nás toto nebylo?

Já myslím, že i dřív tohle bylo. Nevím tedy, kolik Vám je, ale když já byla mladá, tak nebyly žádné sociální sítě, žádné mobily ani internet (to je strašný, jak ta doba letí) a lidé neměli potřebu nikam psát, maximálně pohlednici k Vánocům. Dneska píše každý, takže je i víc vidět, když to někomu nejde.

Jinak já tipovala, že paní má mateřský jazyk ruštinu nebo ukrajinštinu.

Viděla jste je vůbec někdy naživo? Já ano a je to pořádný rozdíl oproti té "kryse", kterou myslíte asi nejspíš potkana. Dospělý samec už docela nahání respekt, když se k člověku blíží. Navíc to nejsou domestikovaná zvířata, žádní roztomilí domácí mazlíčci. Přes den spí a o žádné mazlení nestojí. Taky jsou docela cítit a místa vyžadují opravdu hodně.
A to bude možná i důvod, že nejsou v inzerci, protože jejich chov není žádná legrace.

A proč toho samce nemůžete nechat vykastrovat? Nebylo by to nejjednodušší řešení?

Myslím, že králičí smysly jsou mnohem citlivější než naše. A určitě vnímá a slyší třeba zvuky, kterých si my ani nevšimneme. Ten můj každou chvíli špicuje uši a poslouchá něco, co já vůbec neslyším. Takže ano, klidně se může něčeho leknout a varovat, u nás se to stává hlavně v noci, když je všude ticho, spíme a najednou králík dupe až se to nese celým bytem.

Já bych si troufla říct, že ho s velkou pravděpodobností plyšák nebude zajímat. Našemu jsme ho zkusili dát, očichal ho a od té doby si ho už nevšímá. Že by ho trhal a žral, toho bych se nebála, přece jen je to králík a ne pes, takže ho takové divoké hry nelákají. Ale slyšela jsem, že něčí králík s plyšákem prý i spí, tak třeba se tomu vašemu bude zrovna líbit.

juhaj napsal(a):
Také jsem udělala tu zkušenost. Kdysi jsem dostala králíče darem, byla z obchodu. Dorostla celkem slušně, kamarádka určila, že je to malý kuní.
Ale byla úžasná. Pak jsem dostala klasickou zakrslou králici. Ta byla kousavá, vzteklá, nakonec skončila v králíkárně( po dvou letech). Kdybych někdy chtěla domů králíka, tak zas velkého.

Mám stejnou zkušenost. Máme kalifornského kluka, nekastrovaný, původně z králíkárny. Velikost 4,5 kg a je to to nejúžasnější a nejhodnější zvíře, co jsem kdy měla. Trochu jako kříženec psa s kočkou, i když z kočky toho má o něco víc. :-)

Mám skoro tříletého nekastrovaného samce a nic si neznačkuje. Akorát občas, když jde kolem potkaní klece, tak jim tam udělá loužičku, nejspíš aby věděli, kdo je tady šéfem. Ale jinak s čistotností nemáme problémy.

Já měla asi víc štěstí než rozumu, ale když jsem si koupila koně, tak mi všichni říkali, že to vůbec není kůň pro mě, že budu litovat a kdesi cosi. Je pravda, že pracoval 6x týdně, měl kromě majitelky dvě jezdkyně, než šel ven, tak ho honili na lonži a ven jezdil jenom vyvázaný. Majitelka říkala, že musí makat, jinak je problémový. Nevím. Já si ho převezla do nové stáje, nechala jsem mu měsíc volno a pak jsme začali pomalu chodit na procházky, poznávat se, pást se, koukat po okolí... Vyvazováky jsem zahodila, udidlo sněhulák vyměnila a začali jsme chodit v kroku. A ten prý divoký kůň, co musí makat, prostě jen tak ťapal přírodou, zklidnil se a většinou jsem musela spíš pobízet než brzdit. Teď už je starší, ale nikdy jsme neměli žádný jezdecký problém, nikdy mě nesundal, nezdrhnul se mnou a já vlastně nevím, jak jsem to udělala. :-)
Prostě jsem tomu asi věřila, že to bude fungovat. Když jsem ho odvážela, tak se nenápadně shromáždila celá stáj, protože chtěli vidět, jak ho nenaložím do přepravníku. Dělala jsem to poprvé. :-) Ale bylo to naprosto jednoduché, vzala jsem vodítko, řekla pojď a kůň šel. Od té doby se mnou jde vždycky, kam potřebuju.

Můj má 21 let a jezdíme pořád stejně. I když možná nejsem dobrý příklad, protože jsme nikdy vlastně nijak moc nepracovali, jenom se rekreačně couráme krajinou. Momentálně chodíme tak 4x týdně ven, krok klus, když je chuť a nálada, tak trochu cvalu. Řídím se koněm, umí si "říct", jestli má chuť cválat nebo dneska raději ne. Včera, jak se trochu ochladilo, jsem ho musela celou vyjížďku brzdit. Myslím, že rozumný pohyb mu prospívá, na podzim 2 měsíce stál kvůli zranění a to pak byl děsně ztuhlý a trvalo mu docela dlouho, než se zase trochu rozhýbal.
Většina koňáků, které potkáme, nebo se kterýma mluvím, se diví, že 21letý kůň ještě zvládá takovouhle práci a chválí mi ho, že na svůj věk nevypadá. Je mi jasný, že je to individuální, ale kdy je podle vás kůň starý?

Leithian, koni bude na jaře 22 let a upřímně se obávám, že by ho nikdo koupit nechtěl. A hlavně bych mu to neudělala, aby se musel na stará kolena někam stěhovat. Jemu rozhodně nic nechybí, má péči, jakou potřebuje, kamarády, výběh, seno, deky, veterináře, zubaře atd. Chodím za ním, co nejvíc můžu, ale zase v tomhle je výhoda koně, že když zrovna nemám čas přijít, tak mu nescházím. A já jsem si ho pořídila, takže tu odpovědnost prostě mám a postarám se o něj, jak bude potřebovat. Že jsem si vlastnictví koně představovala trochu jinak? Ano, představovala. Ale ten kůň za to nemůže a nebudu se ho kvůli tomu zbavovat. Kdyby mu bylo 10, byla by to jiná situace.

Já bych nekupovala. Mám vlastního koně 6,5 roku, a kdybych se teď měla znovu rozhodnout, nešla bych do toho. Pominu teď finanční stránku, ale všechny ty nervy, starosti, shánění veterinářů, kovářů a podobně, prostě na to nemám. Každou chvíli zpráva, že kůň kulhá nebo je zraněný a zase znovu to kolečko starostí a ošetřování. Za tu dobu, co ho mám, jsem stejně víc nejezdila než jezdila. Teď mám starého koně, samozřejmě se o něj postarám až do konce, ale klidně se přiznám, prostě mě to nějak nenaplňuje. Fungujeme spolu dobře, nemáme žádné problémy, ale stejně mám celou dobu pocit, že to není ta správná "láska", nikdy tam nevznikl ten vztah, o kterém tady často čtu. Jestli máte kam chodit, zůstala bych u toho, je to mnohem jednodušší. :-) Omlouvám se za trochu pesimistický názor, určitě si přečtete i názory od šťastných majitelů, kteří by neměnili. Ale asi co člověk, to názor, nakonec se stejně musíte rozhodnout sama, jestli jste ten koňák srdcem, který bez koní nemůže být.

Děkuji. U nás se krmí tak, že se krmení připraví do kyblíků dopoledne a druhý den ráno přijde pán, který kyblíky jenom rozdá, nic nemíchá ani nepřipravuje. Tak právě nevím, jestli ten roztok vydrží 24 hodin. Vycházím z toho, že např. na různých rozpustných lécích pro lidi je většinou napsáno, že se mají zkonzumovat co nejrychleji po rozpuštění.

Chtěla bych se poradit, jak podávat koni vitamin C. Mám ho v prášku, musím ho rozpustit ve vodě nebo stačí, když nasypu prášek do krmení?

Zrušit klec? Náš žije na volno, je spokojený a celou noc v klidu spí pod postelí. :-)

Mě to přijde celý zvláštní. Babička koupila koně. Koupit koně není přece tak jednoduché, ti se neprodávají ve zverimexu. Jak ho přivezla? Jak s ním manipulovala? Ona už někdy koně měla?