Zavolej mi, mám jich dost - včetně i plastových příklopek. Snad se domluvíme. Tel 607 185 296 M. Brázdil.

M.B.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

S ohledem na přibývající léta trochu ztrácím přesný pojem o čase, nicméně před nějakým rokem se v našem městě tenhle barák zateploval a tedy včetně už povinného vybavení. Ani jsem příliš nedoufal, že to bude moc funkční, rozhodně to nepřišlo hned, až později a taky o to nebyly mezi nájemníky žádné šarvátky. Zastihl jsem, že sem tam je některý z otvorů navštěvovaný. Vyfotit přílet či odlet foťákem z ruky je ale asi jako udělat fotografii ledňáčka rozrážejícího vodní hladinu nebo střemhlavého útoku sokola. Chtělo by to spíš stativ a kameru, potom vybrat snímek. Teď už jsem tam nějakou dobu nebyl. Druhý obrázek je z centra města, patrová budova, dnes se sídlem komerční banky, v patře obydlená, pod střechou otvory s větrací funkcí, uzavřené původně plastovými záslepkami. (Vlevo uvolněné a vypadané). Do banky moc nechodím, tak mě to uniklo, z otvorů tehdy mladí vystrkovali hlavičky. „Zejtra si vezmi foťák”. Kupodivu jsem nezapomněl, ale kdybych si hlavu ukroutil, najednou jakoby se mi to včera zdálo. Ani žádný dospělec už neprolétl. V následujících sezónách tuhle lokalitu nechali bez povšimnutí. Sám jsem cca před 35 lety dvě podobné dvojbudky z čirého nadšení instaloval, troufám si říct, že za docela podobných nebo vhodných podmínek v tehdejším bydlišti ale zůstaly tam několik let bez úspěchu.
Pokud se chcete dozvědět více konkrétnějšího, pak doporučuji googlit, ale spíše zadat raději „mauersegler”, obzvlášť švýcaři sdílejí pro podobné „blbosti” jako ploty kolem dálnic nebo podchody pro žáby více nadšení než u nás.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Můžete mi zavolat během celé soboty nebo v neděli odpoledne. +420 607 185 296 - Brázdil.

Dobrý den, předpokládám, že se mnou budete souhlasit, že se jedná do jisté míry o dost nepřehlédnutelnou investici. V tom případě Vás zrazuji od rad, které se dozvíte na tomto fóru, stejně jako třeba i od povídání, které jste si nedávno mohl přečíst v nové Exotě. Měl jsem několik párů samozřejmě včetně odchovů, ale je to už dvacet let a nezlobte se, nepovažuji to za neslušné, jestli se vyjádřím, že všechno, co Vám mohu poradit přece jen přesahuje možnosti téhle rubriky. Stejně jako se vymyká mým možnostem, abych s Vámi takové poradenství vedl jen tak z dlouhé chvíle formou e-mailových zpráv. Doporučuji, sežeňte někoho, ke komu to nemáte daleko a kdo s nimi prožil to co já, navštivte jej, proberte to, potom mi třeba zavolejte a můžem se domluvit nejdříve na možném delším hovoru na Váš účet, protože navštívit mne ze Slovenska asi taky nebude sranda a já Vám nezávisle na tom, co budete vědět od toho předchozího, budu vyprávět o svých zkušenostech s nimi a můžete si obojí informace sám porovnat a udělat si jasno. Zdravím, a přeji ať Vám to vyjde. Normálně taky nejsem zvyklý se tu zapojovat do diskusí a odpovídat na kdejakou ptákovinu, přiznám se, že vaše doznání v závěru mne asi přimělo k výjimce z mých zvyklostí.

Rasťo, mně to vysvětlovat nemusíš, můj komentář je s ohledem na odbornou úroveň původního dotazu, (dotyčný tazatel se netají, že je začátečník) Takže jestli si myslíš, žes mu něco objasnil, pak asi těžko. Teď už sice ví, co je A a B, ale co je CI a CII, to by ses mu musel pověnovat asi individuálně a ne tak spatra. S obavou jsem předpokládal, že se s tímto argumentem ozveš, nenechal sis to ujít. Spíš bych ocenil, kdyby ses pochlubil něčím vlastním, a to ať fotkami nebo na výstavě - už si nepamatuji kdys vystavoval, jen pořád vzpomínáš kde Tě kdy před mnoha lety vzali na hůl s posuzováním. Došels do věku nebo stadia, kdy už toho moc poučného mladším ani nemladším nesdělíš a vlastně asi ani nechceš nebo Ti na tom tak nezáleží, příliš a stále se s oblibou zamotáváš do sporných témat, respektive k nim ostatní provokuješ a jsi příliš kritický. Což je Ti tu připomínáno ostatními dost často. Skutečný chovatel může své kvality projevit především na výstavách, k tomu patří i to, že předem přijímá i všechna stanovená pravidla takové soutěže - nakonec i včetně toho, že výrok posuzovatele je konečný a nevratný. Apropo, mohl bys nás seznámit, jak se daří nebo pokračuje v posledních letech vaše sdružení s programem plodných kříženců. To by byla bomba !

Jen tak lehce přihodím, pořád se na mne taky sem tam někdo obrací a je dost obtížné vysvětlovat někomu kdy a proč má šlápnout na pedál brzdy a kdy zase na pedál spojky, když nezná rozdíl ve funkci obou. Vložené obrázky žluté verze lipochromu intenzivního (A) a neintenzivního (B) jsou uvedeny velmi výstižně, přežívající termín Schimmel pochází z němčiny. Stejně přežívá pro neintenzívní termín plísňový. Ten rozdíl ovšem nemusí vždy být vizuálně tak markantní. Pokud ten rozdíl obrázků vnímáte, poznáte jej i u ptáků s červeným lipochromem. Brzy si uvědomíte, že i pokud je červený pták třeba i červenočerný (tedy nejen v barvě samotného lipochromu, uvidíte i na něm ten rozdíl mezi A a B. Všechno má své hranice, i proto je to vymezeno STANDARDEM. Pokud byste v mudrování pokračovali na vlastní pěst a pokoušeli se rozlišit intenzivního mozaikového ptáka od neintenzivního mozaikového, jste v podstatě naprosto vedle. Nebojte se ptát zkušenějších, ale tady to všechno nevyřešíme. Důležité je ovšem znát termíny a vědět třeba co je ten lipochrom, co je melanin, co je klasický melanin, co jsou melaniny neklasické. Prostě aby i formulace otázek postupně nabývala na úrovni. Vhodná literatura byla taky zmíněna. To co nade mnou rozebíráte, že červená není ve skutečnosti červená, to je teoretické povídání o barvách obecně. Ovšem v chovu kanárů se řídíme konkrétními pravidly a ani podle našeho ani mezinárodního Standardu to neplatí. Pokud to někdo nese s nelibostí, chápu, ale oranžového kanára nelze na výstavě zařadit, nelze než pravidla respektovat. Je známo, že p. Wiener měl některé představy odlišné od současného znění Standardu. Nebráním nikomu aby ho následoval, ovšem jste v tom případě ve slepé uličce. Nikomu nic nevnucuji, ovšem pokud mnozí chcete, jak je dnes dost časté, chov kanárů začínat s tím, že si pořídíte (často ne levně) ptáky v barvách, o nichž se dočtete něco v nějakém lexikonu (jaspis, opál, slonovinový apod.) a nebudete tušit, co tyhle výrazy znamenají v souvislostech celoevropsky respektované nomenklatury kanárů, budete se ptát a divit donekonečna. Jinak taky červené kanáry rozhodně není důvod považovat a nazývat kvůli umělému dobarvení jako chudáky. I to by bylo mohlo být na delší debatu, krom toho, že by j rovněž přesahovala rozsahem možnosti, je to téma, které obvykle jeden tvrdohlavý jedinec dokáže donekonečna hatit. Pro začátečníky asi tohle doporučení. Začněte si s normálními oranžovými kanáry, nejlépe jen lipochromovými (tedy bez tmavého faktoru), můžete je pářit prakticky s minimem omezení (zase s výhradou že partneři budou jen světlí) aniž byste na potomstvu ve vybarvení co pokazili a zároveň nebo současně přitom rychle studujte abyste získali do povědomí další potřebnou terminologii i zásady kombinací barev. Až si budete dopředu jisti, můžete chov změnit a nahradit zajímavějším barevným rázem. Pokud jste svérázní a myslíte si, že jste (s prominutím) sami chytří dost, zkuste si plácat cokoliv s čímkoliv, nedivte se pak tomu, že kýžený výsledek se nedostavuje.
Omlouvám se, že moje reakce je víc kritická než vlídně poučná, možnost rozsahu příspěvku vnímám přece do jisté míry s omezením, musíte se smířit jen s odkazem na další zdroje informací nebo s naznačeným směrem řešení. Přepisovat nebo publikovat STANDARD pro barevné kanáry tu není možné, pokud jej nemáte, odpovězte si upřímně, co jste sám pro to udělal abyste ho získal. Až ho budete mít, velká část opakujících se dotazů zde na diskusi nebo mnohdy adresovaných na mne bude vyřešena.

bukoroza napsal(a):
Je to připravek ktery neni dodavan na naš trh proto se vozi z Holandska použivam to již delši dobu a naprosta spokojenost použivam v uzavřene mistnosti u vystavnich andulek.

Omlouvám se za nedůvěru a zároveň děkuji, věřím, že je to podle Vašich možností vyčerpávající. Právě to, že u nás není k dispozici, je jaksi podezřelé, nelíbí se mě tam nějaký ten dichlor. Nějak si poradím a doufám, že to dopadne dobře.

bukoroza napsal(a):
Zatim nejlepši volba B.V.P. vermin naprosty luxus druhy den bylo po nich aplikuje se pokapanim na podlahu ja kapu i pod supliky do budek.Jediny problem u nas to asi neni je to dovoz Holandsko.Určeno pro holubare.

Podle stručnosti příspěvku se domnívám, že od autora se asi další podrobnosti už nedozvím, jistě by je sdělil rovnou. Pro někoho jsou čmelící problém, který lze vyřešit jedním čmelíkostopem eventuelně arpalitem, na druhé straně existuje celá řada DDD firem (deratizace, dezinsekce, desinfekce) zabývající se likvidací škůdců i v profesionálních podmínkách (a těžko mne někdo přesvědčí, že velkokapacitní drůbežárny zvládají nebo tzv. eliminují čmelíky občasným úklidem nebo běžným respektováním hygieny). Takže ne vždy stačí neostomosan, biokill apod.
U mne to v loňském roce rozhodně přesáhlo hranici, která mne nenechává do budoucna příliš klidným. Kromě profesionálního ošetření jsem samozřejmě prostudoval na internetu co se dá, samozřejmě včetně zahraničních informací. Přispěvatelem zmíněný B.V.P. vermin na mne dělá dojem možná něčeho ne úplně legálního. Je náhodou někdo schopen se vyjádřit odpovědně, že vedlejším doprovodným efektem nebude likvidace všeho živého v okruhu 300 m?

Zrovna podle tohoto odkazu od „Sauri” na půllitrovku toho Red - Stop - Solution Red Mite vám eBay asi nepošle. Budete asi muset vybrat jiné balení. Skoro jsem už zajásal, že jsem natrefil na někoho, kdo s tím má zkušenost, jde o směs ingrediencí, těžko předem posoudit nakolik účinnou a efektní. (The solution is composed of extracts of non-toxic plants: Thyme, Burdock, Tansy, Alcohol and Glycerol hydrate.) Tedy netoxických rostlin: tymián, lopuch, vratič, alkohol a glycerolhydrát.
S velkou pravděpodobností si to asi sám koupím ale stejně to použiji souběžně s podobným přípravkem z rostlinných extraktů Acariflash od naší firmy Iframix.
Jinak to, co popisujete, si troufnu říct, že je zatím celkem sranda a můžete zatím vesele zkoušet všelijaké biokily, čmelíkostopy, arpality a kdovíco, se společnou účinnou látkou (permethrin). Nebo savo a jiné desinfekce proti bakterím. Pak si přečtěte, že čmelík není bakterie ani plíseň a až to u vás přejde do stadia, kdy to přestane být sranda, připravte si větší peníze a objednejte si na to odbornika z firmy, která s podobnými případy má zkušenost z drůbežáren a je schopna se zabývat i hubením štěnic a použije profesionální přípravky, byť chemické (opět i ten permethrin) s razantnějším účinností než nabídka maloobchodu..

Dvě poněkud obsáhlejší témata včetně vybraných odkazů a podrobnější informace najdete na fóru:
http://agapornis.cz/penkavoviti/.

Děkuju za pochopení i doplnění. Jsem si vědom, z mé strany je to už jakási nostalgie, vím, že tazateli nemohu pomoci (proto jsem ani nereagoval na konkrétní dotaz ale až na diskuzní názory) a že ptáček to jistojistě má už za sebou. Ani s tímhle návodem a zdravým ptáčkem to není pro každého. Natož, pokud je ptáček pochroumaný. Občas snad přesto neuškodí i takové věci vzpomenout.

Ještě jedna omluva za překlepy nebo drobné chybičky, chtělo to pro jistotu před vložením zkontrolovat. Kdyby náhodou Vám to vadilo, opravená verze textu příspěvku je zde:

http://agapornis.cz/penkavoviti/navsteva/msg6082/#msg6082.

Omlouvám se, asi jsem napsal příliš dlouhý příspěvek a když jsem se nemohl dočkat uložení, kliknul jsem znova a pak naschvál tam jsou oba, je tu nabídka editace ale ne smazání, nevím jak to dopadne, jestli blbě tak se omlouvám ještě znova.
No tak naštěstí jakž takž, obrázek je ale v obou případech tentýž a s jeho smazáním si teď honem nevím rady a čas na editaci je asi omezený.

Ještě toho využiji a dovolím si připomenout, co už jsem tu určitě nejméně jednou zmiňoval, že vnímám dost jako neodpovědný nešvar, když někdo svoje s prominutím často blboviny přilepuje k diskusi staré pět let. Je to matoucí a takové vlákno je nepřehledné, jeden neví na co se ptá druhý a podle toho to vypadá. Snad by se nic nestalo, kdyby se každý, kdo chce uspokojivou a nějak aktuální odpověď, obtěžoval založit své konkrétní a nové vlákno i když v názvu použije stejný výraz, o němž se diskutuje jinde. Vždy zůstává možnost použít odkaz na stejné téma diskutované před lety.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ale on se dá udržet a respektive i chovat v zajetí. Nicméně platí, co většinou zmiňujete, je to náročnější než většina jiných, titěrné stvoření během hodiny vyhládne natolik, že ztrácí zavírá očička, přestává jevit zájem o cokoliv. Chyceného ke kroužkování je nutné okroužkovat na místě venku a co nejrychleji ho zas pustit, v zimě se většinou zdržují v hejnku, je blbé nestihat a pustit ho když už hejnko je za kopcem. Ta komunita v zimě je asi důležitá, vědí kam mají jít hledat potravu, ačkoliv člověk to není schopen pochopit, proč stejným místem hejnko protahuje i následující den, přece se tam v zimě těžko za ten jeden den mohl vylíhnout nový hmyz. Pokud by šlo o odchyt s úmyslem pro chov, jak jsem se zmínil už před časem výše, úředníci by se s prominutím spíš podělali než by zjistili všechno možné kolem, aby náhodou nejednali proti zákonu a nepřišli o židli, v zákoně je sice zmínka o tzv. odchylném postupu, ale všechny tam uvedené důvody proč by to bylo možné použít jsou ze světa scifi. Pokud je zraněný, pak by teoreticky mělo být snadné aby zkušený chovatel usiloval a byl schopen prokázat větší šanci na záchranu než záchraná stanice a tudíž mu bylo povolení povoleno. Jenže jak jsem naznačil, takový život závisí na minutách zatímco správní řízení trvá týdny.
Protože v minulosti existovalo období, kdy legislativa zřejmě jakýmsi nedopatřením odchyt zakazovala s odvoláním na ohrožení populací druhů, bylo možné jedince za účelem chovu získat bez dnešní byrokracie. (Pozn.:Trochu odbočím, nesmělo se jednat o populaci a konkrétně deklarovaný rozdíl nebo hranice kolik už je populace a kolik ještě ne, uvedeno v předpise nebylo. Mnozí si asi pamatujete, že i na burzách se najednou obvykle v únoru objevovali chovatelé s plnými přenoskami čížků, teprve po vstupu do EU začla platit změna textu a bylo po „odchovech”). Takže, pro ty, komu se stýská po knížkách prof. J. Jandy apod, uvádím vlastní zkušenost. S chyceným ptáčkem je opravdu nejlíp mazat hned domů a je lepší, když se podaří naráz dva nebo i více. Jsou splečenští a vzájemným kontaktem hlasovým i vizuálním se stále udržují v dobré formě. Samozřejmě, že že plné bříško je podmínkou. Mravenčí kukly v zimě nikde nejsou a doba, kdy k dispozici jsou se v podstatě překrývá s hnízdní dobou. Ptáčky (tedy králíčky apod.) je proto vhodné odchytit v zimě, při potulce celého hejnka je to snadnější. V té době jsem vlastně jen sporadicky choval mušky octomilek a to vlastně taky jen v hnízdní době. Měl jsem však vždy k tomuto účelu dostatek voskových zavíječů, ptáčka bylo pořeba držet v ruce, násilně mu otevřít zobáček a pinzetou nebo špejlí do něj vpravit cca polovinu vnitřního obsahu voskového červa. Za chvíli znova a zas. Mezitím vracet do malé klícky, aby s odchytáváním při dalším krmení to šlo ráz na ráz. Po dvou, třech hodinách to ptáček jaksi pochopí a třeba si podávanou pochoutku s pinzety vezme sám.Přesto až do večera krmit a sledovat. Když je jich víc, tak už máte o zábavu vystaráno. Ani druhý den nestačí „nasypat proso do misky”, Zase krmit, v kleci už od včerejška musí být smrková větvička, až si ptáček zvykne chňapnout i po rozpůleném (přestřiženém) červíkovi, napichovat je takto na slebé oříznuté kousky větviček a aranžovat je na vetvičku smrčku, aby je ptáčci musel vidět. Pokud najdete někde nějakého pavoučka nebo vůbec bílého červíka moučného zavíječe, vůbec super. Postupně v dalších dnech jsem k tomu přidával také z mražáku vyndané mravenčí kukly, ale to jsou velmi chudá sousta, nicméně až to ptáčci pochopí, vezmou si je i ze země, kde se jich už může dát víc. Je potřebí na zem dát nejdřív tmavou podložku, třeba hlínu aby ty kukly byly vidět. Také se na onu smrkovou větvičku pak dávají drobné kousky vepřového sádla, jen tak asi velikosti hlavičky sirky, jsou zvědaví a pokud se podařilo je udržet zatím v dobré kondici, zvědavě si zkusí zobnout do všeho. Někdy i nastříhané nymfy cvrčků přestříhaní bílí mouční červi. Co udělá jeden, jde vzápětí okouknout i druhý nebo další. Poznamenávám, že jsem v té době moje cesta do zaměstnání sestávale jen sejití ze schodů a nemusel jsem péči i během dopoledne svěřovat nikomu jinému ani ptáčky nechávat čekat až na svůj návrat z práce. Nehnízdili mi, ale ve voliéře mi léto přežívali bez zvláštních problémú, postupně bylo možné jejich potravní nároky eliminovat zčásti na ty nejmenší moučné červy, chuchvalec voskových zavíječů, octomilky, zčásti vaječnou míchanici. Vyzkoušel jsem podobně držet i mlynaříky, šoupálka. Vše je možné. Pro mlynaříky a králíčky jsem zbudoval ve velké voliéře jakousi druhou vnitřní bednovou klec - nejdříve jen bednu, kam jsem jim dával krmení. Když se tam naučili chodit, opatřil jsem přední stěnu šestihraným králičím pletivem, kudy se bez problémů protahovali. Bednu jsem pak při doplňování krmiva otvíral zezadu. Ve voliéře jim potom dělali společnost někteří pěnkavovití a taky třeba pár pěvušek modrých, všichni by rádi šli něco smlsnout ale velikost ok pletiva zajistila, že to bylo přístupné jen určeným. Dnes si jsem jist, že při dnešních možnostech skoro bezpracných možností získání mnohem větší škály bhodných krmiv, by odchov byl určitě možný. Ovšem, už nestojím o takovou popularitu, navíc když si představím anabázi, kterou bych musel absolvovat s dnešní legislativou. Podobnou praxi a zkušenosti jsem zaznamenal i u dalšího kolegy chovatele, jeho králíčci dokonce byli „převedeni” na některou z kupovaných zahraničních vaječných míchanic s přídavkem sušeného hmyzu, takže živý hmyz téměř nedostávali. Jmenovat kolegu nebudu, jeho vášně směřovaly k mnoha náročným druhům a v důsledku toho pak i k jakési fóbii vůči všem CITES pracovníkům a postupně asi i nějakému uklidnění.
Úspěch závisí vždy na snaze a úsilí osoby, úspěch kterým se třeba pan Bartoň kdysi proslavil, byl především v použití vlastního důvtipu a logického myšlení. Myslím, že bylo dobře, že tenkrát ještě nebyla možnost se poradit na i-Fauně s námi, nikdy bychom odchované skalníky u nás neviděli.
Doba se nám i dnes dost rychle mění, škoda.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Přikláním se k tomu, že se jedná o příspěvek za hranicemi představ spojených s chovatelstvím. Všichni ostatní přece jen diskutují, byť i ty kritické příspěvky vnímám dost mimo. Nechtěl jsem nejdřív na tohle reagovat, musel bych se přemáhat abych nepoužil neslušnou formulaci. Samotného mne mrzí, že se v posledních letech nejsem schopen vůbec v Lysé připojit, ale to je zas jiný příběh.
Dnes je divná doba, možná když se budem dohadovat, bude polovina na straně autora toho nešťastného dotazu ohledně finanční cifry a druhá polovina projeví mínění opačné. Rozhodně patřím k těm druhým.

Ačkoliv mne možná znáte, že mám slabost pro poučování druhých o genetice mutací, nejsem ve skutečnosti schopen pomocí alel a gamet rodičů vypočítávat přesné výsledky pro odchovy. Aniž bych komu chtěl křivdit, domnívám se, že ani pan W. Wiener který je doposud považován za nestora nejen chovu kanárů ale i genetiky jejich barev, touhle schopností stoprocentně neoplýval. Bohužel, ve svém věku určitě nebudu chovný program ani nosit v mobilu.

Takže, k rozkuchanému řešení předloženého příkladu: Nejsem si jaksi z praxe zcela jist, zda pták štěpící na dvě barvy (achát + satén) vedle samiček achát a satén odchová i samičky čisté (černé). Ale možná, že to je pravda, jist si nejsem.

Všechno se to trochu rozmazává (těžko říct, jestli zjednodušuje nebo komplikuje) tím rozložením výpočtu na jednotlivé úkoly (lipochrom, melanin a neklasický melanin.)
Poznámky v závěru každého z řešení o zajímavém párování jsou spíš trochu nesmyslné, kolega zvolil náhodný příklad a prostě jej vhodil do stroje…..

„U černé a achátové řady je melanin natolik potlačen, že se tito ptáci nevystavují” – cituji standart ČSCH. Pokud se nevystavují, proč je odchovávat nebo míchat do chovu a proč ty poznámky o zajímavém párování.

Snad poslední problém budou ty jazykové verze téhož programu, čeština má taky svoje zvláštnosti. V případě mutace (satén) na druhém řádku najdeme výsledek: normálny Satén štěpitelný Samci. Pečlivost v téhle rubrice pro mutace je viditelně menší proti klasickému melaninu, že má čeština pro určité pády proti angličtině jiné předložky tu uniká a slovosled je skoro úplně pozpátku. Pokud by se stejné skopičiny dopustil bankomat, vysypal by vám namísto požadovaných 1 000 Kč klidně třeba 0 010 Kč.

Ještě poznámku, i já vlastním ke spokojenosti výše zmíněný chovný program autorů ing. V. Podpěry a Vítězslava Zrůckého s označením verze 3.3. Není mě z toho sice jasno, kolik bylo těch verzí předchozích, ale přesto je asi dobře, když někdo podobný program vypustí na svět, aby jaksi preventivně následujícím inovacím a aktualizacím předcházel, pokud jich bude příliš a přesto budou nutné kvůli nedostatkům verzí předchozích, může se stát že uživatele to postupně omrzí si je kupovat.
O plánované inovaci se mnou už hodně dávno mluvil i Vítek Zrůcký coby s potenciálním zákazníkem, tehdy se neuskutečnila ale ne pro můj nezájem. Úplně skoro velmi nedávno jakousi shodou okolností jsem s ing.V. Podpěrou, CSc., o jejich programu hovořil a aniž bych se ptal, dozvěděl jsem se, že inovace v podstatě už nějak byly skoro na světě ale realizace se neuskutečnila právě pro nedostatek financí pro tvůrce nebo autory (počet se rozšířil, už nejde o dvojici, ale detaily nevím). Tím vůbec nechci naznačit že jsou to vydřiduši, kteří nevědí, co by za to z nás chtěli vydřít - prostě předběžný průzkum.
Nechci však, aby můj příspěvek byl vnímán vysloveně skepticky, naopak vítám takovou odbornou informaci nebo diskusi. Vlastně se jen do jisté míry přiznávám, že její technická aplikace už přesahuje moje možnosti.

npm napsal(a):
Že má genetiku autor odpovědí v Exote zmaknutou věřím, jinak by nemohl takové kombinace odchovávat, ale co říkáte na chovatelské zařízení z igelitu, je tam ptákům opravdu tak dobře jak se uvádí? A to upravené okolí na fotce jistě o něčem svědčí.

Vlastně jsem už asi nejednou odsuzoval nepřehlédné používání citací, tím spíše anonymních. Bylo by zas lepší kdybych byl zticha, protože skoro kdykoliv, když přispívám, jsem nepříjemný. Váš příspěvek mne trochu vytočil, je z něj jasné že ani Vy moc genetiku zmáknutou nemáte protože by Vás to s prominutím trklo. Co se týče autora článku, mám pochopení pro jeho technické „vychytávky” ale použitý způsob vyjadřování při popisu genetiky vzniku mutací (byť sám musím doznat, že v případě zebřiček jsem mimo) mě s prominutím nostalgicky připomíná výrobu dortu z Čapkovy pohádky O pejskovi a kočičce.
Omlouvám se, apropo, genetika při chovu jakýchkoli mutací je prioritní předpoklad, rozhodně si zaslouží přiměřenou terminologii. G.J. Mendel při své práci toho na chlubení moc neměl, než spoustu přesných zápisů o prověřovaných kombinacících. Zápisů určitě konkrétních a přesných, ve kterých se musel vyznat nejen on sám. Terminologie, kdy se něco s něčím na sebe skládá a nakonec se na to zase něco přidá může připomínat také práci zedníka při stavbě zdi z cihel a malty. Což tímto nemám v úmyslu znevažovat, jen jaksi naznačuji že cihla je jedna jako druhá a malta je taky pořád stejná.
Připustit tuhle hantýrku jako popis vzniku mutací vnímám jako úlet i vůči redakci Nové Exoty.

Na dotvrzení věrohodnosti mého textu dokládám časově velmi aktuální vyobrazení... Omlouvám se obrázek jsem chtěl u textu a trochu jsem to nestihl, navíc tam zůstaly překlepy, ale nepodstatné.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nemusíte vysloveně podléhat panice, to co vám teď napíši si nevycucávám z prstu ale nejednou jsem to tímto způsobem musel vyřešit, navíc šlo o drobnější a zřejmě i dražší ptáčky. Je dobře si vědět rychle rady a popadnout nějaké bílé kapesníky nebo stačí rostříhaná stará utěrka nebo vypraný hadr. Ml8ďátka tam opatrně přestrkejte, nezabývejte se osudem těch čmelíků, kteří spadnou na zem nebo někam jinam. Vy je v trávě ani na stole nedohoníte. Soustřeďte se na mláďátka, zakrejte hlavičky a opatrně postříkejte arpalitem, čmelíci začnou prchat a odpadávat, dalším hadříkem lehce postříkaným arpalitem jedno ptáče po druhém přebírejte a stahujte z nich čmelíky, on se žádný neschová, mají napilno a všichni někam běží... abyste o nich udržovali přehled, překládejte je znovu na čistý hadr, jsou li mláďata větší tak ať je hadr v důlku, jako hnízdečko, tak několikrát dokola až zjistíte, že řádné nevidíte. Ostatně, žádný tym nezůstane ne proto že by se ukryl, ale nechce v tom nesnesitelném prostředí být a už se nevrátí. Nakonec ptáčata nějak lehce omyjte hadříkem namočným v teplé vodě, aby se toho smradu nebáli rdiče, hnízdo jse zpravidla kousek opodál polil benzinem a spálil, takže budku bych asi oželel taky. Dospělí mladé kvůli tomu neopustí, je potřeba to následně kontrolovat, i mladé vzít znovu do ruky a rozložit na nový bílý hadřík, ale nikdy jsem už nemusel proceduru ve stejném hnízdě opakovat. Nastává další práce, jak bylo zmíněno, jsou zřejmě všude, to znamená všechno postříkat, myslím klece, hnízda s mladými zkontrolovat a v pozitivním případě stejnou proceduru jak je uvedena shora. Neodnášel bych to do koše ani do popelnice, spíše jsem vždycky udělal hromádku nějakého chrastí nebo sena a tam to všechno přidal, nakonec benzín a sirku. To není záruka, že byli všichni jedinci zničeni, je to jen výhra. jejímž výsledkem je, že žádný z nich se do takto ošetřeného prostředí nevrátí.
Desinfekci F 10 ani žádná jiná bohužel ani v 21. století nemá se čmelíky co dělat, desinfekce fungují na likvidaci nebo prevenci bakterií, čmelíkům neublíží asi víc než voda.
Nicméně s čmelíky mohou být zážitky mnohonásobně atraktivnější, hnízdo korel je víceméně sranda...

No a teď ještě jednou já, Lumpíčku. Naprosto neočekávaně jste mne překvapil a moc si vážím toho, že prostě jste napsal a přiznal, že jste chybující. Vždyť to jsem i já a nezlobte se, že jsem to ve své úvaze o vašem postupu odhadl nějak jinak. Ono už sám dotaz je přece sám od sebe trochu provokující, asi jsem se měl držet toho, že nejen podle nelogičnosti otázky ale i úrovně pravopisu je někdy lépe se diskutování zdržet. Ještě jednou, bezva zážitek na dobrou noc. Díky.