Taky chci ještě dodat, že někdy má takový výraz když má zrovna tuhle náladu, že vážně kouká tak zle a já jí v tu chvíli vůbec nepoznávám..

Mám od štěňátka 6ti letou fenku amerického staforda. Je to velký mazel, milující lidi, veselá, hrává, poslušná. Nikdy neměla žádné větší zdravotní potíže (kromě pár řezných poranění a nataženého svalu). V dubnu hárala a poté následovala (nejspíš) falešná březost, kterou měla poprvé. Začalo se jí tvořit mléko, fenka byla hodně spavá, chodila častěji pít a močit, mazlila se, poté se zase naopak klidila do ústraní, někdy jen tak naříkala. Už to vypadalo, že je falešnice konec, mléko se přestalo tvořit, přestala se v noci převalovat a cestovat z místa na místo. Jen pořád chodí v noci hrabat do sklípku. Před 4 dny se její chování změnilo úplně. Odmalička se kamarádí každodenně s ohařem, hrají si spolu každý den na zahradě. Ale před pár dny se po něm začala ohánět, chvílema to vypadalo, že by se do něj pustila. Raději je k sobě nepouštíme...Od té doby se začala divně chovat i na nás, najednou jí přecvakne v hlavě a ona se začne schovávat pod stůl, pod skříň, nenechá na sebe sáhnou, je vidět jak je uplně napjatá, neklidná. Vypadá v tu chvíli hrozně nedůvěřivě a každého pohybu se bojí a utíká. Dnes ráno se taky se po mě ohnala, když jsem jí zkoušela v tomto stavu pohladit.Takový stav trvá max 40 minut, pak se sama uklidní a přijde se mazlit jakoby nic. Nikdy nikoho nekousla, je to celý život hodný pes a teď tohle. Nevíte někdo co by jí mohlo trápit? Také mi připadá, že nějak moc věnuje pozornost ocasku, kouše si do něj a včera se dokonce točila dokolečka a chtěla si ho chytit. Pořád dává čumák vzhůru a nasává, kouká se neustále za sebe a nebo se prudce škubne a koukne za sebe jakoby se lekla a kontroluje okolí. Před chvílí tu šáňkovala. Ptám se tady, protože z veterinářů má přímo panickou hrůzu a je vystresovaná ještě dva dny potom. Ale asi nás to nemine...