Informace o uživateli:
Jsem registrovaná chovatelka ČSCH - ZO Frahelž a věnuji se chovu zakrslých králíčků, konkrétně zakrslý (krátkouchý) bílopesíkatý modrý a zakrslý havanovitý.
Od roku 2022 jsem rovněž chovatelem ušlechtilých morčat plemen US Teddy s registrovanou chovatelskou stanicí "z Pohoří".
Najdete nás i na FB - "CHS z Pohoří" a webu chs-z-pohori.cz
Moje zvířata
Naposledy přihlášen: 27. 7. 2025 21:21:30
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Děkuji mnohokrát. Teplotu jsem zkoušela byť nezkalibrovanými, ale 2 teploměry a je to o desetinku míň, než ukazuje líheň. Na vrchu vajec. Takže byla kolem 37,7. Kvočna asi v tomto počasí hicuje trochu víc. Dnes už to pod ní piští o sto šest a je taková víc roztažená.
Vlhkost bohužel nemám, jak otestovat, vlhkoměr mi odešel a musím spoléhat na čidlo v líhni. Dneska bylo přes líheň slyšet pípání, včera ještě (ten 19. den) jsem prosvítila a u světlých vajec byl i vidět pohyb. U jednoho přestala být patrná vzduchová bublina na tupém konci. Ale naklováno ještě není nic. Nasazovala jsem toho 13.7. při pozdním odpoledni / k večeru, u kvočny o cca 3 hodinky později, skoro za tmy.
Nemám tady prostory na to, abych chov rozjížděla ve velkém, líheň mám půjčenou od švagra, co si líhne husy s velikou úspěšností, nechala jsem ji nastavenou podle něj. Příští týden bych ráda nasadila ještě jednu poslední várku a nechci moc opakovat stejné chyby
Opravdu jsem načetla, co jen šlo, a snažila se tím řídit. Prosvíceno myslím, že mám dobře, jen ta koupená Maransková vajíčka nebyla v moc dobré kondici, celkově... i velikostí, barvou a tak. Jsem si naběhla, ale uvidíme. Jedno vajíčko mělo kruh smrti a jen jedno další jsem vyřazovala s odumřelým zárodkem v cca 6 dnech vývoje (nemělo patrnou vzduchovou kapsli), jinak to roste, jak má, a co bylo špatné, bylo většinou čisté.
Pod kvočnu jsem dávala 9 vajec, čisté bylo jen jedno a zbytek se vyvíjel standardně.
Zdravím vespolek,
prosím, mohu dotaz tady, abych nezakládala nové vlákno? Taky líhnu. Dnes je 19. den, nasazovala jsem v pátek 13., líhnout se to má 3.8.
A teď k dotazu. Dávala jsem ve stejnou dobu 9 vajec pod kvočnu, jen 1 jsem po prosvícení vyhodila, takže jich má 8. Kříženci Bresse + Holokrčka velká a Bresse + hybrid. Náš dvorní sběr. Dneska jsme ji přesouvali i s hnízdem do odchovny a 3 vajíčka už byla naklovaná. V líhni jsem měla 20 maransek,7 amroksek. U marans bylo cca 7 čistých, aktuálně jsem na stavu 10M + 5A. A neděje se tam zhola nic. Je možné, že se to u kvočny bude vše líhnout o den dřív, už zítra,20. den (a je to normální?)? A v líhni později? Bojovala jsem v líhni s vlhkostí vzduchu, máme doma vysokou vlhkost a pod 60% mi to celou dobu prostě nešlo ani s minimem vody u Cleo líhně. Mám trochu obavy, že z té líhně nebude nic. Ani nic neslyším. A to jsem na kvočnu nesázela Děkuji mnohokrát.
agathon
napsal(a):
Otázka ohľadom výšky žiarovkového zdroja od podstieľky už bola zodpovedaná a teraz už máte určite všetko objednané. Trochu ma zamrzelo, že ste odignorvala asi najprirodzenejšiu (a tak isto aj najlacnejšiu) alternatívu k žiarovke ako Vám doporučil Nomad72.
-
Citace:
Děkuji, už mám objednanou tu lampu. Vrchní topení (umělá kvočna) je pro mě finančně trochu moc vzhledem k počtu kuřat, které tady můžu ročně odchovat.
-
Dám iba malý výpočet k setu so žiarovkou vs. umelá kvočka a už po prvom odchove zistíte, že to "finančne náročné" je pre Vás v konečnom dôsledku to najlacnejšie:
Obstarávacia cena + prvý odchov:
Cena: lampa 275czk+žiarovka150W 200czk +cena el.energie na 1. odchov-30 dní 432czk = 907czk.
Cena: umelá kôčka (brinsea 22W) 780czk + el.energia na 1. odchov 63,36czk = 843.36czk.
lampa je v strate už po prvom odchove cca. -63czk.
Režijné poplatky za el.energiu na každý odchov do budúcna 432,00 czk vs.63,36 czk.
(výpočet je s cenou 4 czk/kWh, použitie 30dní)
- pri žiarovke treba mať vždy aspoň jednu do rezervy pre prípad zlyhania.
- vyhrievať treba zvyčajne dlhšie ako 30 dní.
To je sice moc pěkné, ale nevím, co by se s kuřátky stalo, kdybych lampu měla 40cm nad zemí a prala do nich 150w celý měsíc... jak jsem psala, počítám s tím, že to budu regulovat, s těmi 150w a v uzavřené bedničce i s kvočnou patrně od začátku. Někdo tady svítí obyčejnou 60w žárovkou první dny, tak mi to moc nesedí. Rovněž si nejsem jistá, jak bych pod desku 30x30 nacpala 25 měsíčních kuřat? Pokud počítáte s tou nejlevnější variantou umělé kvočny a výkon počítáte na celý měsíc. Pro ten počet kuřat, co tam píšou, to je tak na první týden až dva, a pak co?
Pro mě je momentálně IR lampa ve všech ohledech univerzálnější, koupím silnější žárovku ( a nebo taky ne) a v zimě ji krásně můžu použít nad kůzlata, bude-li nejhůř.
Uvidíme do budoucna, zda se tomu budu chtít věnovat. Zatím mi ta umělá kvočna prostě sympatická není, nelíbí se mi, že teplo se soustředí jen pod ni a kuřata pod ni musí zalézt. Víc se mi líbí, když se mohou volně pohybovat v teplém prostoru. A mému cítění by bylo úplně nejmilejší, kdybych měla 2 kvočny z masa a kostí a líhla přirozeně. Ale tentokrát jsem si objednala moc vajec, když chtějí kuřata i známí, tak musím řešit přídavný zdroj tepla.
Děkuji všem za reakce, bednička už je z velké části hotová, už jen lino a ta lampa.
petan83
napsal(a):
Zdravim, mam tuhle lampu se stejnou zarovkou v odchovne, vzdy zacinam s vyskou 30 cm a postupne jak kurata rostou tak ji davam vyse a vyse aby si zvykali na nizsi teplotu coz ve vasem pripade zvladne misto zdvihani regulator, ten ja nemam. Pri vysce 30 cm mam jako podestylku slamu a bez problemu. Mam i zarovku 100w a tu davam v jine odchovne pro kurata do jednoho tydne 20 cm nad slamu. Vyskou 60 cm se vyrobce kryje jenze ucinost tepla pri tehle vysce je velmi mala.
Moc děkuji!
Tu výšku myslíte od žárovky, nebo od toho drátěného okraje lampy? Chci ji přidělat co nejvýš, někam pod strop boudy, a pak už opravdu jen štelovat regulátor.
Mám tento, náhodou jsem na něj narazila, když jsem si uklízela stoleček v dílně. Kupovala jsem to k pájce a fungoval. https://novak.pisecko.com/19506-ruzne/84864-zasuvkovy-stmivac-300w-t342/ není to závratná cena.
Já je tam dám všechny, samozřejmě. Ale nějak mi to nedá - přece nemůžu čekat do posledního dne, jestli se vylíhne z 37 vajec (28 čistokrevných v líhni,9 kříženců pod kvočnou) 15 kuřat, nebo víc, a pak během pár hodin stloukat cosi jako odchovnu, nastavovat teplotu za běhu... Musím být připravená na to, že jich bude víc a tudíž řešit doplňkový zdroj tepla, který v nejlepším případě nezapnu. Tu bednu chci mít i na další léta, takže zařízené pořádně a od začátku. Jen s tou výškou lampy nevím, ráda bych ji dala na pevno pod víko, ale nechci vyhořet.
* psala jsem 20 kuřat proto, že tolik může "přečnívat" v případě, že se i vylíhnou kuřata z většiny vajíček. Ne že mám nasazeno 20 vajec, to by kvočna zvládla.
Zdravím vespolek
Chtěla bych poprosit o radu, Vaše postřehy, inspiraci... Mám připravenou vyřazenoou psí boudu na tvorbu odchovničky pro kuřata. Mám kvočnu, ale nasadila jsem ještě vejce do líhně a kdyby se poštěstilo víc kuřat, chtěla bych tam už ve výrobě přidat i infra lampu. Už ji mám objednanou, k tomu 150W IR žárovku Interheat nebo tak nějak. + jsem tu našla regulátor do zásuvky (stmívač) na štelování výkonu. A teď k otázce - výrobce lampy uvádí, že zdroj má být 60cm nad podestýlkou minimálně. To by pro mě znamenalo dát lampu kousek nad drátěné víko na boudě. Ale u spousty fotek tady vidím, že mají lampu v odchovně mnohem níž než těch 60cm. Jak to tedy udělat, aby to bylo v první řadě bezpečné a taky aby těch 150w infra stačilo na vytopení spodku pro cca 20 kuřat. Budou k tomu mít ještě ledkové světýlko na svícení - světelný den.
Děkuji mnohokrát
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
jen se nelekejte, když vám ta srpnová kuřata začnou snášet až na jaře.
Určitě se lekat nebudu, loni měly slípky z nějakého důvodu pauzu od září až do února, na pohled zdravé a vitální, a taky jsme to zvládli. Je mi jedno, kdy ponesou, zatím nějaké slípky mám. Opravdu si to chci hlavně vyzkoušet a získat zkušenosti, dokud jsem na mateřské.
Zuzkaa: to je pěkné. Násadu budu mít Maransky, Amroxky a pár mých vajec velká černá Holokrčka x Bresse.
Můžu se zeptat, od jakého věku je mohu pustit mezi ostatní? Mám připravenou vyřazenou psí boudu cca 120x60cm na kvočnu s kuřátky, voliéru nemám. Škodná nám tady problémy nedělá, ale potkani ano :(
Kolik jednodenních kuřátek tak může Bresse kvočna (rok a půl stará) zahřát? Chtěla bych dát něco do líhně a pak přidat k ní. Děkuji
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No, letos už na kuřata dost pozdě a na jaře budou určitě ve vejcích jen potomci nového kohouta:).
Slepice mi před pár dny zasedla, tak to ještě zkusím, s koupenými vajíčky tedy. Nevím, jaké podnebí je u Vás, tady zima začíná většinou až po Vánocích. Kůzlátka jsme rodili na přelomu října a listopadu a vždycky ok.
Dobrý den,
prosím, odpusťte mi hloupý dotaz začátečníka, ale nikde jsem to nenašla...
Máme kohouta, který je agresivní. Půjde na pekáč. K němu je aktuálně 6 slípek různých čistých plemen. A teď k dotazu: za jak dlouho po koupi nového kohouta budou "vajíčka jeho"? Za předpokladu, že se ke slepicím bude hned mít. Starý kohout byl na půlku slepic příbuzný, tak by mě to zajímalo z pohledu použitelnosti vajíček k líhnutí. Mockrát děkuji a přeji mnoho zdraví ve vašich chovech.
Moonika
kůzlátka strumu mívají. Objevuje se a mizí. Teď má například lehkou strumu jedna dospělá koza, což nikdy nebylo, a má ji i přes podávání lugolu do vody. Ta s podkusem strumu trochu má, jen u narození ji neměla. Ale dělá se jí taky, pomáhá jen ta voda do tlamky, pak zmizí. Loni se jedna kozenka se strumou narodila, zas od úplně jiné matky. A když jsem si odjinud koupila kozlíky na výkrm,2 ze 3 ji měli taky už při nákupu, zmizela po vodě do tlamky jen u jednoho, druhému trochu zůstalo.
Dávala jsem dlouho lugol do vody, ale jelikož situace pořád není úplně uspokojivá, zkouším i prostředek aqua-iode, který prodává MVDr Vlček. Chovatel, od kterého kozy mám, se začal jódem taky hodně zabývat, dotuje tím aqua-iode a zaznamenal mnohem větší vitalitu narozených kůzlat. Problémy zatím žádné.
Jinak já jsem takový kozí "mazlíčkář". Mléko nepotřebuji, bohatě by mi stačil litr na den. Moje kozy nemají rekordní nádoje, rodíme na podzim, protože v létě potřebuji mít zasušeno. Letos to vypadá a zasušení od konce června až do října. Cennější než mlíko jsou pro mě kůzlata, proto jsem letos ani neodstavovala.
U Vema, pokud mě zrak neklame, to vypadá, že tam má taky AN krev. To by na ten jód taky sedělo. Zrovna u tohoto plemen si nejsem úplně jistá, jestli pomůže jen "udělat" si kůzle z matky, o kterou bude líp pečováno. Plemeno je v ČR krátce a jelikož bylo chováno v oblasti, kde je jódu v přírodě víc, a pak dovezeno sem, kde je celkový nedostatek, myslím, že to potrvá vícero generací, než se metabolismus kozám srovná. Proč bílé a hnědé nemají takové problémy a nemusí se tolik dotovat, ač žerou to samé? Napadá mě jedině to, že si tyhle plemena na stav jodu v ČR už nějak přivykly a lépe ho z krmení získávají. U AN s PoP je pomalu každá 3. generace nově importovaný kozel.
Ale já jsem laik s momentálně dvěma chovými kozami. Jen se snažím odchovávat, jak nejlíp umím. Ale osobně věřím, že už teď jsou v AN populaci zvířata, která dokážou přijímat jód z potravy lépe a zvířata, která jsou v tom horší. Myslím, že do budoucna není řešením vozit nová zvířata a dotovat je jódem, ale vypěstovat tady populaci, která dokáže jód zpracovat lépe i z toho mála, co tu je ( s menší dotací jódem, než je aktuálně potřeba). A že to je rozhodně běh na dlouhou trať v celém chovu AN... jen se o ten jód začít trochu zajímat. A teď do mě
Škoda, že jste se nepodepsal/a...
PoP nemá s jódem moc společného, ale pokud tu někdo uvažuje u genetice, poskytne ne nepodstatné údaje o tom, zda měl jedinec v předcích příbuzenské křížení. A také chovy s PoP bývají vedeny lidmi, kteří už mají nějaký přehled, stádo sledují více i co se zdraví týče, než člověk, který má 2 kozy pro radost a kryje cizím kozlem, který bydlí nejblíž. Takže proto ten dotaz. Jako bonus je možné doptat se u příbuzných nebo předků zvířete na to, jestli už se podobné problémy v linii objevily.
Samozřejmě, že jódem se dotuje jak matka, tak kůzle. Kůzleti jsme u veterináře po narození koupili vodičku do tlamy s jódem (není to lugol, ale na ten název si za Boha nevzpomenu, je žlutá). Kozy dostávají jód do vody teď již pravidelně, kůzlátka, pokud se začne objevovat struma, i do tlamky a většinou do pár dní mizí. Ve druhé řadě se zaměřuji na strumigeny, nezkrmuji řepnou melasu, sóju a podobné. S vysokým obsahem dusičnanů v napájecí (zdrojové) vodě momentálně moc dělat nemohu.
K poslednímu odstavci ani nevím, jestli má cenu se vyjadřovat. Nevím, komu tady přijde jeho koza jako de-bil. A odkud máte informaci, že byla koza nebo její matka (tím de-bilem má být kůzle, nebo matka?) neustále dojena. U nás to tedy neplatí, před porodem byla zasušená bezmála 3 měsíce. Letos to vychází ještě na víc. Nemám kozu jako stroj na mléko, kůzlata, pokud to jde, nechávám pod matkou i za tu cenu, že mám teď 7 měsíců od narození vždycky půlku kozy vypitou :). Poprvé jsme připouštěli v roce a půl, další porod po roce.
Snad je zde z příspěvků vidět, že se snažíme s tím něco dělat a předcházet tomu. Problémem je, že každý druhý odborník vám to svalí na genetiku, poradí vyřadit kozu z chovu a nedostanete se vůbec nikam. Taky mi chybí nějaké ucelené údaje o tom, kolik mg jódu koza na den potřebuje, nejvyšší údaj jsem našla 0,8mg, což mi přijde málo. Toto číslo postupně roste, bývalo to 0,3. Kde je realita, to nikdo nepoví.
A Vy máte též s PoP?
My už se stejným otcem mladé mít nebudeme, letos jiný. Ale už jsem toho ze spojení téhle krve viděla víc a vše ok. I stádo, odkud pochází matka, je v pohodě... příčin může být kvantum.2 kůzlátka bez podkusu byla mrtvá, jedno s podkusem zůstalo. Jsem ráda, že kozička měla něco ze života, že jsem ji nezabila hned a že tak hezky narostla. Snad budou další vrhy lepší.
Taky se chystám na aktuální foto. Po porodu bych nevěřila (a asi nás tu takových bylo vícero), že se jí to může takhle srovnat.
V ČR je vícero linií a mezi sebou se vzhledem krapet liší. Jinak mohutné, jiná délka a kvalita srsti, délka uší, tvar klabonosu...
Můžete se přesvědčit třeba tady, pěkný chov, hodně fotek a někde ty zádě taky jsou, jen tedy focené na rovině :) osobně se mi to u AN takhle líbí
http://www.anglo-nubijska-koza.cz/fotogalerie/
a fotka klame, tady je ta stejná matka na rovině v jiném "postoji". v té "zádi" opravdu problém nebude, u kozičky s podkusem spíš celkově menší hlava, kratší ucho a je vidět, že hlava není tak tvarovaná, jak má být. ale na to, jak vypadala po narození, z ní vyrostlo velice životaschopné (a nebýt pastruku tak i užitkuschopné) zvíře. ještě se nechystám ji zabíjet, tak třeba přidám ještě pár fotek v příštích měsících.