dav
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 22. 3. 2016 14:28:01
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
gabina35
napsal(a):
Dobrý den, myslim si že s uvedených značek by jste neměla vybírat, pokud Vám jde o kvalitu. Krmily jsme granule light přes rok - důvod kastrace fenky - obava ztloustnutí a byly jsme naprosto spokojeni se značkami Pro Plan-light a Eucanuba light. Fenka má normální aktivní režim. Pokud chcete pro pejska kvalitní krmivo určitě bych volila jiné značky. Toť můj názor a zkušenost.
Zkuste Orijen, je tam daleko méně balastnícj látek, než v granulích, které zmiňuje. Snížit obsah krmné dávky, ne však jejich počet, přidat ještě více na pohybu, pokud je třeba pes vášnivý aportét, dá se toho dobře "zneužít" na hubnutí:-)
hankad
napsal(a):
Ahojky,
teda ten je kouzelnej
sice berňáčka nemám (málem jsem měla;-), myslím si, že se potřebuje u vás rozkoukat, tak brzo začne uričtě papkat nebo to na vás zkouší jestli náhodou nedostane něco lepšího
Jinak bych asi krmila nějakýma kvalitníma granulkama speciálníma pro štěnda velkých plemen - třeba z řady ProPlan a ty granule bych mu tam nechala dokud by je nesnědl - nebo co do toho přimíchat nějakou dobrůtku - třeba maso, nebo tavený sýr, ale zase aby si na to nezvyknul
Přikládám fotečku fenky našich známejch - Ajdu
...zalít granule vývarem, však on si zvykne:-)
janinka
napsal(a):
Všichni jsou pusinky
...vemte svého psa do zoo, uvidíte, jak si to tam užije:-)
richterova eva
napsal(a):
A já si toho ani nevšimla.
...a ještě další podzimní radovánky :-)
kapusta
napsal(a):
díky já si totiž za pár dní dovedu dvou měsíční miminko.. tak jsem chtěla vědět co asi tak mu dávat
...ráno taveňák, pribináček nebo trochu jogurtu s vločkami, na poledne maso (někdy vařené, někdy syrové) s přílohou a se zeleninou (kuřecí, hovězí, mleté, svalovinu i vnitřnosti, třeba srdce či žaludky), večer granule s vývarem, občas uvařím veřovou nožičku a dám na okousávání, vývar použiji na granule..
meta
napsal(a):
Ono to ale v žádném mlácení (ani novinama) nespočívá. Pokud má tatínek autoritu, nebude mít problém. Můj muž taky psa necvičí, jenom ho rozmazluje, ale když houkne, tak se jde pes přerazit, aby mu vyhověl. Právě v tom jsou hovawarti zvláštní. buď člověk autoritu má a pak asi není lepšího psa, nebo nemá a pak mu nepomůže ani ostnáč (ba, přímo si tím páneček vykope hrobeček). Možná má váš otec víc předpokladů si psa podmanit, než jste ochotná připustit.
Pokud rodiče opravdu nejsou velké autority a nemají moc chuti se psem příliš cvičit, tak bych rezignoval na hlídací úlohu psa a pořídil něco pohodového klidného a společenského...
dav
napsal(a):
...že by se to tu pozvolna začalo měnit na Terčinu domovskou stránku :-)
... a pro jistotu ještě jedna..
dav
napsal(a):
...Terka už snad OK, jablka aportuje jak šílená, kdybych to sbíral, tak mám plnou nůši:-)
...že by se to tu pozvolna začalo měnit na Terčinu domovskou stránku :-)
eavy
napsal(a):
Emiel díky, ale ti jsou moc velcí
http://www.utulek-sarka.estranky.cz/ Na těchto stránkách jsem viděl krásného křížence kavalírka s buldočkem...Přeji šťastnou ruku při výběru
richterova eva
napsal(a):
Oni jsou strašně aktivní, vím, že se dají těžko udržet.
Já nevím jestli to občasné kulhání před tou zlomeninou bylo způsobené nějakým nedostatkem, on byl pěkný valibuk.Tedˇjsme zhodili a váhu si držíme. Já to trošku přikládám krmení granulemi, pes na nich rychle vyroste
Tedˇkrmíme masem a přidáváme hlavně zeleninu, ovoce, sýry, tvaroh a vločky.
Ještě k tomu hlídání, aby pes moc nedivočil. Po operaci Eda zase vyváděl, skákal, že hrůza, naštěstí bez následků
...Terka už snad OK, jablka aportuje jak šílená, kdybych to sbíral, tak mám plnou nůši:-)
dav
napsal(a):
Kokra už znáte, stafík je asi oproti němu daleko vitálnější, taková dělová koule, kterou je třeba usměrnit, jinak Vás samou láskou přizabije. Ale k tomu kolu, nevím, nevím, přeci jen je to těžší pes..., prostě závislák, nekomplikovaný šťastný extrovert se spoustou energie, musíte mu dát příležitost si ji vybít, pak bude spokojený:-)
...taky bych se zkusil kouknout na moderce na fotky bulmastifů, třeba Vás dostanou:-)
lakukacka
napsal(a):
Dobrý den,
chtěla bych poradit nejvhodnější rasu psa.
Když jsem byla malá, měli jsme amerického kokršpaněla.. To byl "pán pes" tedy až v pozdějším věku. Do 6ti let se neusále snažil být pán smečky a byl dost tvrdohlavý.
Poté jsme měli dobrmana. Ten byl na rodinu úplně úžasný, všechny nás moc miloval. Ale zase se nesnesl s jinými psy (feny mu nedělaly vůbec problém). Ale bohužel už byl také starý a přišli jsme o něj..
Nyní se budu stěhovat k příteli do baráčku (2+1 s malou zahradou; v baráčku jsem bydlela i před tím) a chtěli by jsme pejska.
Poradíte?
Měl by to být pes velikosti kokršpaněla (o fous větší nebo menší není rozhodující), takový aby s mu nevadila malá zahrada, dalo by se s ním cvičit poslušnost, zvládal s námi chodit na celodenní procházky, ke kolu, ale i např. do baru.
Takže aby to byl klidný, ale ne líný pes.
Zatím přemýšlím o americkém kokršpanělovi nebo stafordšírském bullteriérovi.
Máte s těmito psy nějaké zkušenosti? Nebo mi doporučíte nějakého jiného hafana?
Předem moc děkuji
Můžete přikládat i fota
Kokra už znáte, stafík je asi oproti němu daleko vitálnější, taková dělová koule, kterou je třeba usměrnit, jinak Vás samou láskou přizabije. Ale k tomu kolu, nevím, nevím, přeci jen je to těžší pes..., prostě závislák, nekomplikovaný šťastný extrovert se spoustou energie, musíte mu dát příležitost si ji vybít, pak bude spokojený:-)
krokodyl
napsal(a):
jsem taky proti tomu. Pes vžidy žil tak jak se narodil. Žátné oblékání a obouvání. Ale v dnešní době jsou plemena tak přešlechtěná, že jsou hodně choulostivá. A tak si je paničky ještě více rozmazlují a oblékají je do různých šatiček. A šperky? To je další blbost. Ale když se chtějí chlubit, že na to mají a líbí se jim to, tak ať si to na pejsky dávají. Mě osobně se líbí pes, tak jak se narodí. S ocáskem a s ušima.
...taky se mi to moc nelíbí, ale proti gustu..., pokud to není týrání psa, tak ať si to každý řeší po svém, pokud ale takového psa uvidím, hned mi to cosi napoví o jeho majiteli :-)
boa a redsnake
napsal(a):
Myslím, že na to je jednoduchá odpověď.. Pro každého je jeho pes výjimečný už jen tím, že je. Že vám rozumí i beze slova, že vás bezmezně miluje. Nenadává vám, nic vám nevyčítá a dal by za vás ruku do ohně.
Náš pes je pro nás výjimečný hlavně tím, že nám pomohl přežít strasti. Stěhovali jsme se do neznáma, daleko od svých známých, od rodin, od kamarádů, po škole hned do práce, bez prázdnin. Pejska jsme si koupili jako dáreček za maturitu. První den-při stěhování... Pršelo, dojeli jsme na místo, dozvěděli jsme se, že budem v zimě topit uhlím, že nemáme bojler, tudíž netekla teplá voda, byt byl holý, loučení a tak.. Mysleli jsme, že to vzdáme a kašlem na to, a vrátíme se 300 km zpátky. Ale když jsem viděla ty její kukadla, jak je ráda že je s nama, už kvůli ní jsem se vzchopila a žila...
A pořád, dennodeně mi dokazuje, že jsem neudělala chybu, že jsem ji koupila. Je to naše malé miminko, které zlobí a hodně, má tvrdou hlavu, ale je naše...
Jednou jsme měli návštěvu, když jsme došli z práce na oběd, byli venku a Niké s nimi. Bylo to takové smutné, že nás nevítá, že tam není s námi... Je vyjímečná tím, že je naše!
...no přeci tím, že je můj, že jsem si ho stvořil k obrazu svému, že mezi námi existuje nonverbální forma komunikace :-)
marcha
napsal(a):
Každý pes je holt jiný. Náš labrador se ve třech letech zklidnil tak, že ho rozhýbal jen buřt, háravá fenka nebo vidina souboje s větším sokem. Jinak má rád svůj klid a na hraní nebo cvičení nikdy moc nebyl.
Trochu se to změnilo když jsme pořídili ještě fenku beaucerona. To mu byly čtyři. Ne, že by to bylo ze dne na den, i když ze štěněte měl překvapivou nefalšovanou radost hned jak jsme ho přinesli. Nosil jí hračky, olizovat a snažil se ji (unavenou po prozvracené cestě) rozveselit. Ona se rozkoukala a začala ho trápit věčným okusováním a naháněním. Byl trochu otrávený... Ale teď, po skoro roce a půl, se to urovnalo. A labís se občas sám rozšoupne a chce si hrát, sem tam se přimotá do výcviku když se rozdávají pamlsky, víc se mazlí a vítá a večer často lehá na zádech, "směje se" a vrtí ocasem - říkáme tomu, že se "raduje". Takže myslím, že mu kámoška i přes občasné ústrky prospěla. Taky proto, že já se s ní vyblbnu na cvičáku a neotravuji labíse snahami o výcvik - naučila jsem se ho brát jaký je a oceňuji víc specifika jeho povahy. Po ztřeštěném éru je to někdy příjemná změna.
Takže doporučuji - pokud vám chybí akce, pořiďte druhého psa hyperaktivního plemene
.
...řekl bych, že s čím větším počtem podnětů se musí pes vyrovnávat, tím bude pak aktivnější, jednoduchý život vede k letargii, lenosti a tlostnutí, ale to neplatí jen u psů :-)