Žlutý a oranžový, úplně v pohodě, vůbec si s tím nedělejte hlavu . Červeného versteráka bych ke žluté nedával, ale to není váš případ.

zirafka323 napsal(a):
Protože mám zájem o tento pár a chci mít jistotu,že je to pár jestli to nechápete a ty fotografie jsou od majitele

V jednom má hulvát Panda pravdu, je to napsané špatně. Mělo by to být, pokud má v podocasí pták zelené pírka, je to samice. Třeba vám to jako jeden ze znaků pomůže . Možná s nimi majitel nemá dost trpělivosti a proto je prodává. Mě takhle zasedla jedna pára senegalců až po šesti letech a to byli odchytoví ptáci, takže kdoví jak byli staří, když jsem je kupoval. Do té doby jen hrabali a nikdy jsem u nich neviděl vajíčko. Po těch šesti letech odchovávají každý rok.

Ještě jednou . Jak jsou to staří ptáci? Když se dívám na ty spodní tři fotky, tak ten pták vpravo by samička být mohla. Takhle je to hodně těžké, nejlíp to pozna chovatel, u kterého se ptáci nalíhli. Pokud se mladí v budce kontrolují, je tam rozdíl mezi pohlavím dost patrný. Pokud jsou to alespoň dvouletí ptáci, zkuste ještě fotku zespodu u ocasu. Samec by tam měl být čistě žlutý.

Tipnul bych si na dva pěkné samečky.

prochy napsal(a):
Dobrý den i mne zaujala vaše odchovna. Zajímalo by mně jak jsou rozmístěny součástky v horní části, kam dát topnou fol. kam ventilator atd.Prosím o nákres s rozmístěním součástek a popisem.Mužete i na email prochy.63@seznam .cz . Díky za odpovědˇ

Také bych se přimlouval za nějaký ten náčrtek nebo fotky. Díky

Jednotlivé klece jsou úplně oddělené, takže jakékoli napadení naštěstí jako u Vás nehrozí. Maximálně by se trochu prolétli .

Svařované pletivo mi senegalci také rozplétali. Teď mám venku proplétané pletivo a v místnosti kde jsou přez zimu králičí . To kupodivu nikdy nenapadli, ale venku bych na to samozřejmně nevsadil .

Je to samička.

datl napsal(a):
Momentálně vyrábím voliérky pro moje chovance. Rám je hliník, zadní stěna, boky a strop z dutinkového polypropylénu (mléčný průsvitný). Předek bude potažený pletivem. Mám menší plastové desky z čirého (dokonale průhledného) polykarbonátu (něco jako plexisklo). Váhám zda je mohu použít na dvířka pro krmení. Jaké máte zkušenosti s plexisklem? Nehrozí ptákům nebezpečí úrazu?

Já mám u dvoumetrových venkovních klecí celou jednu zadní stěnu ze silnějšího skla. Minulou sezonu jsem ji sice přetáhl zelenou síťovinou, ale jen kvůli zastínění. Nikdy jsem s průhledností stěny neměl problémy. Před vpuštěním se na sklo přichytí páskou třeba části novin a ptáci se naučí prostor respektovat.

lesk napsal(a):
Dobrý den, nechci Vás chytat za slovo, ale nesrovnalosti přetrvávají. Nemohu souhlasit s větou, že "...nelze používat plastové misky..." a že je sám samozřejmě nepoužíváte. Já si naopak napájení v zimě bez plastových misek nedovedu vůbec představit. Všechny jiné materiály totiž mráz rychle zničí. Plech se vyboulí, keramika či sklo praskne atd... Musel by jste mít velikánskou spotřebu misek aby měli ptáci i v mrazech denně vodu. Neberte prosím mé řádky jako kritiku, chci se jen podělit o své zkušenosti s ostatními a věřím že i jim přijdou vhod. Důležité je aby napájecí nádoba měla kónický tvar (miska vyhovuje). Při výměně vody postupuji tak, že zamrzlou misku otočím dnem vzhůru a poleju ji horkou vodou. Po chvilce led sám vypadne. Pak stačí jen dolít novou. Bohužel i plastové misky občas prasknou, proto používám misky vyrobené odříznutím z PET lahví. Jejich nevýhodou je špatná stabilita, což jsem vyřešil tím, že jednu takovouto misku připevním natrvalo k podložce (poličce) a druhou (s vodou) do ní vkládám.

Nevím proč by se měl plech vyboulit. Klasické nerezové misky stačí jak říkáte polít horkou vodou a pokud není horká voda, stačí miskou lehce zakroutit -:))) a led vypadne sám.

saroun napsal(a):
Dobrý den, promiňte, zamyslel jste se nad tím, co jste napsal. Voda mrzne, když dosáhne teploty bodu mrazu. Z tohoto pohledu je minimální rozdíl, jestli ji nalejeme teplejší nebo studenější, ona na mrazu chladne velice rychle. Teplejší voda samozřejmě chladne o něco déle. Když ji nalejeme teplejší, má to význam pro ptáky, kteří se napijí a ochlazují organismus méně. Ale pochybovat nad fyzikálními zákony bych se neodvážil.
Jinak zdravím zadavatele. Přemku ahoj. Prozradím na něj (MvDr. Přemysl Novák), že je autorem veterinární části publikace Papoušci1 z nakladatelství Madagaskar, vydané v roce 2000. Je to nejobsáhlejší a nejdokonaleji zpracovaná veterinární problematika chovu papoušků, která u nás kdy vyšla.

S tou teplou vodou mi to nedalo a tohle jsem našel : Pokud člověka uvaříte, taktéž pak zmrzne v antarktickém chladu rychleji než člověk neuvařená a tedy živý (a při vychládání projde mrtvola také původní "živou" teplotou). Jde prostě o to, že zahřátí a následné ochladnutí může nějak změnit vlastnosti látky. U živého organismu je to zřejmé, u vody musíme zjistit, co se vlastně zahřátím změní. Krásné poučné článečky na http://www.scienceworld.cz do vyhledávače tam napište teplá voda :: .

dave napsal(a):
Nesvařuje se, jsou na to spojky.

Omlouvám se, mělo to být, nemusí se svařovat, můžou se použít spojky.

slanina napsal(a):
jak a čím se ten Al profil svařuji ? dík Marek

Nesvařuje se, jsou na to spojky.

manfred napsal(a):
Moc vam dekuji za rady ;), rozhodli jsme se koupit volieru Omega 2 (4mm) viz. na:
http://www.happyanimals.cz/
Tak snad se v ní bude cítit ještě o něco lépe, jen mám obavy jestli si na ni zvykne...

Mě se takhle škubal senegalec, když zbyl do chovu jako lichý a musel být přes zimu sám. Jakmile jsem na jaro sehnal samičku, téměř okamžitě bylo opeření vpořádku. Ta klec je docela levná a na senegalce naprosto dostačuje. Jenom si dejte pozor. Nahoře jsou otevírací dvířka a na obou stranách jsou mezi "pantíky" v prostřed dost velké otvory. Papoušek se tam může velmi lehce oběsit, subtilnější samička i prolézt. doporučuji ty díry něčím zadělat nebo zadrátovat, než tam papouška pustíte.

dave napsal(a):
U ptáčete se mi objevilo tohle kožní onemocnění. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Chystám se za veterinářem, ale dám sem obrázky.

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

dave napsal(a):
U ptáčete se mi objevilo tohle kožní onemocnění. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Chystám se za veterinářem, ale dám sem obrázky.

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

U ptáčete se mi objevilo tohle kožní onemocnění. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Chystám se za veterinářem, ale dám sem obrázky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

macin napsal(a):
Jasně já to chápu že u zesvětlených mutací je problém s určením pohlaví já jen říkal že bych to viděl po mých zkuenostech na samce a to pískání to jen potvrzuje. Nebudem se tu přece popicovat kvůli maličkostem:-) Jo a jinak máte pěkné holoubky. Jirka

Taky se přidám se svou zkušeností. K tomu pískání bych dodal jenom to, že jsem rodičům dokrmoval korelu lutino, podle mě krásný samec, tmavě červené líce, každý den od rána trylkoval pro samečky tak typickým zpěvem. Po roce a jeho přepeření jsem se podivil, že nezmizelo tmavě žluté mřížkování na ocase.? A další rok nato jsem se podivil podruhé, nad snůškou vajec. V každém případě zpíval opravdu přesvědčivě.

hicks napsal(a):
Dobrý den.

Už dlouho se tu neprobíralo nějaké zajímavé téma, které by zaujalo více lidí. A tak bych Vás všechny co sem chodíte požádal, jestli by jste sem mohli vložit rozměry budky a vletového otvoru, které používáte pro určité druhy ve Vašem chovu. Docela by to mohlo být zajímavé a klidně se můžete zmínit o tom jestli preferujete kmenové budky, nebo normální. Jestli preferujete budky ležaté a nebo na výšku. Jestli u některých druhů se vám osvědčili i jiné typy budek, jako například ve tvaru obráceného písmene L, nebo tří komorové budky a podobně.

Děkuji Všem za případné odpovědi a Vámi strávený drahocený čas nad tímto tématem.

Taky se přidám. Doteď jsem používal klasické budky co se prodávají na burzách - korely 25x25, rozely 30x30 apod. Letos zkouším budky o mnoho menší. Korely a kakarici dostaly boudy po neofémách 20x20 a rozely taky 20x20, ovšem budky jsou zavěšeny šikmo, takže jakou základnu si pták vytvoří, taková tam bude. Sám jsem zvědavý jak to dopadne. Z estetického hlediska jsem vyrobil i pár budek z kmenů. Základ byl z "Rady ptáka loskutáka - budka motorovou pilou", ale trošičku jsem si to poupravil. Budky jsou opět spíše naležato, vstupní otvor je shora budky, kontrolní otvor je vyřízlý a přikrytí drží na budce vlasní vahou. Mají je páry rozel rubino, které jsou rok staré, takže jsem zvědavý jak se jim budou zamlouvat. http://www.radyptakaloskutaka.cz/d/seznam/detail/?i=5081&o=&c=NAPADY

spixa napsal(a):
Na to škubaní doporučiji použít odvar z meduňky. Já to aplikuju u agapornisů s nejlepšími výsledky.

A jak se ten odvar používá?