smidla napsal(a):
Dobry vecer,
sdilim tento nazor. Radeji vice prirozenych zdroju, nez neco atypickeho.
Ted trochu odbocim, ale jiste pochopite souvislost: Vsimnete si prosim jak se vzdy po nejake dobe objevuji zazracne veci ktere maji blahodarne ucinky na zivy organismus. S zeleznou pravidelnosti se pak o techto zazracich casem zjisti jak jsou krcinogenni, jedovate, skodlive ci jiny sajrajt.
Neni to tak dlouho jsem sedel u jezdecke ohrady kde ma dcera mela hodinu jezdectvi a na lavicce vedle sedeli tri panove vekem kolem padesatky. Nedal se preslechnout jejich rozhovor a z nej bylo patrne ze jsou to zemedelci a diskutuji o zpusobu vyzivy dobytka. Nedalo mi to a zdvorile jsem se zeptal jak to teda ve skutecnosti je s tim zdravim masem a podobne, s ohledem na vykrmeni kurete za 41 dni a krmeni hoveziho dobytka geneticky upravenou sojou. Bylo mi s usmevem receno, ze bez geneticky upravene soji tu nevyroste ani kure. Nejsem si zcela jisty ze jsem byl na takovou odpoved pripraveny a dodneska jsem se s ni nejak nesmiril. Kurata rostla ikdyz nebyly geneticky upravene potraviny, kravy dojily a vsechna zvirata byla a rostla.
Proto krmeni sajrajtem neschvaluju. Proto se pridavam k nazoru, ze ptak by nemel dostat vyluh houby.
S pozdravem smidla.eu.

Souhlasím, že tyto "zázraky" jsou většinou úplně zbytečné. Konkrétně kombucha mě přímo rozesmála..:)

Co se týká postřehu o výživě dobytka a kuřat, to už stojí za menší komentář.

Píšete, že se kuře vykrmí za 41 dní, je to docela šokující, ale doba je ve skutečnosti dneska ještě o skoro týden kratší.
Jak píšete, že dřív rostla kuřata také a krávy také dojily, to je pravda, ale uvědomte si, že genetický pokrok prostřednictvím šlechtění se velmi zrychlil (poznání, nové metody apod) a to platí i o podmínkách v kterých jsou nyní zvířata chována (zlepšení o tisíce procent oproti minulosti). Tyto zvířecí formule 1 tedy dají více třeba masa a rychleji, ale musíte mít naprosto vybalancovanou krmnou dávku a chovné prostředí..
Za zlepšením růstu a zvýšené dojivosti tedy vedou lepší genetika a lepší podmínky.

Stejně jako chovatelé exot.ptáků pomocí genetiky získávají nové barevné mutace, tak chovatelé hosp.zvířat šlechtí na vlastnosti, které je potom živí.

Nehodnotím zde chutnost takového kuřete vs. kuřete domácího vykrmeného za půl roku - rozdíly víme všichni. Z nutričního hlediska ale kilo kuřecího masa obsahuje víceméně stejné množství bílkoviny ať už je z velkochovu nebo ze zahrady..Co se týká mléka, to je stále stejně kvalitní.

Co se týká používání GMO rostlin, to je druhá věc. Myslím, že neznám nic ekologičtějšího, než pěstování právě GMO plodin. Za předpokladu, že máte pole s plodinou BEZ GMO, tj. GMO-free plodinou - třeba sojou, použijete x krát více pesticidů a x krát více umělých hnojiv, než kdybyste použil geneticky upravenou např. soju - upravenou tak, aby byla odolná rovnou proti škůdcům a byla vitálnější...Díky tomu, že u GMO plodin tyto sajrajty právěže nepoužíváte, máte pak výnos levnější a pro životní prostředí děláte také maximum..

Na dnešní dobu nadávají, protože jednak aspon můžou - a druhak, protože lidi mají velmi krátkou paměť, plus k tomu určitá rozmazlenost..

Proč v médiich...opět, protože prostě aspon kritizovat a říkat své názory můžou...

Tady něco nehraje - na to neumím odpovědět, asi to ani nebyla otázka..

Plemeno, není zakonzervovaná entita. Má jistě svojí definici, a určitě v ní bude i to, že se musí dále rozvíjet a zušlechťovat. Jinak z genetického hlediska vyhyne, jelikož se u něj naakumuluje příliš společných genů..A to nyní můžete dělat nejlépe jak jste kdy vůbec mohl - přístup k informacím i genet. materiálů téměř nekonečný...

No srovnání cen rok 89 a přibližně dnes máte tady : http://www.zakomunistu.cz

Ten kdo chce, najde si fakta, ten kdo nechce - např. zatvrzelý zabedněný komouš, ten prostě pravdu znát ani nechce, chce žít ve svém bludu...Každopádně dnes naštěstí už komunisti nemají u nás žádný vliv, snad krom pár mínusovačů co žije v diskuzích pod novinkama.cz...:)

Jinak k tématu: Paradoxně moc nesouhlasím s tím, že drobnochovatelství zničil komunismus.
Protože rozhodně chovatelství zažívá naopak senzační renesanci.
Opticky bylo za komárů drobných zvířat víc - protože maso prostě nebylo, tak si ho lidé museli dělat sami..Dnes si ho můžete prostřednictvím chovatelství dělat sami, nebo si ho koupit. Anebo a to je důvod proč je dnes tak pestrá paleta různých plemen a rázů - a drobnochovatelství je tak pestré - že můžete chovat zvířata opravdu pro potěšení (plemena i okrasná, sportovní, apod).

mivi napsal(a):
Vážený pane kolego.
Vajíčko jako takové by nebylo špatným zdrojem bílkovin. Podobně i vitamínů, antioxidantů apod. Co je ale zásadní problém, je uvaření "na tvrdo". Tímto procesem dochází ke zmiňované koagulaci bílkovin a likvidaci vitamínů či antioxidantů. Stravitelnost takto upraveného vajíčka prudce klesá. Zatěžována jsou především játra. U papoušků, hlavně australských druhů, kteří musí umět využít doslova " kde co", lze rozumné používání vajíčka brát. U drobných ptáků vede jeho podávání v době odchovu k postupnému narušení jaterní tkáně, často se také objevuje steatóza, která snižuje schopnost činnosti jater. Nemám ambice Vám jakkoli radit, pouze vyjadřuji svůj názor, podpořený zkušeností z pitev. Tam je pak velmi dobře patrné poškození jaterní tkáně. Jedná se o dietetickou chybu, která nepůsobí hned, jde o vleklý proces. Ono je jednoduché se k tomuto poznání dostat i bez těchto zkušeností. Jedno takto upravené vajíčko je podáváno řekněme cca 20 kusům papoušků. Jejich váha (neofémy) dosahuje cca 3 kg. Zkusme si každý sníst ekvivalent k váze člověka - asi 60 kg - tedy 20 vařených vajíček. A to každý den, po dobu chovné sezóny - nějaké tři měsíce. Rozhodně bych tento pokus nechtěl absolvovat.
Nicméně každý chov řídí chovatel a je tedy na něm, jak své svěřence krmí. M. Vít.

Děkuji za reakci. Celkově je to zajímavá diskuze. Že mi člověk jako vy říká kolego, mi samozřejmě lichotí :)!
Je pravda, že při odchovávání svých ptáků používám vejce - ale nedávám nějaké velké dávky. Steatoza má podle mě větší korelaci s tučnou krmnou dávkou, např. přebytek olejnatých semen.

Používám vejce při odchovu vždy (austrálie, kanár) - a možná, že by to šlo i bez něj. Je pravda, že jsem to nezkoušel. Asi se bojím v tomto experimentovat, jsem totiž celkově spokojen.

No vlastně ne tak docela, už se mi párkrát stalo, že samice přestala krmit mladé před vylétnutím, protože chtěla do další snůšky. Podle mě by to ale klíčené zrní (výhradně podávané) způsobilo také (?).

Jinak jak píšete o tom vaření. Ty zničené vitamíny a antioxidanty bych oželel, těch je v podstatě všude dost (zelenina, ovoce). Ale nevím tedy o tom, že koagulací se zhorší stravitelnost (chtělo by to zdroj k ověření, nějaké výživářské tabulky, já je nemám). Selský rozum mi ale říká - proč vaříme maso - aby sme ho lépe strávili, ne? (Ve skutečnosti ale bude stravitelnost asi uplně stejná).

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Považuji toto téma za velice zajímavé a chtěl bych poděkovat autorovi vlákna za jeho založení.
Pokud jde o bílkoviny v potravě ptáků, potažmo papoušků, jsou základní složkou krmné dávky (dále pouze KD). Celý nám známý život je založen, v podstatě, na bílkovinném principu - tělo organismů se skládá z velké části právě z bílkovin. Aminy mají velkou plasticitu a jsou velmi vhodné pro stavbu měkkých tkání. Mají ale zásadní nevýhodu. Neumějí se samostatně reprodukovat. Jejich reprodukci v organismu "zajišťují" nukleové kyseliny - DNA, RNA. Je zajímavé, že se dva takto strukturálně odlišné systémy ( bílkovin a nukleových kyselin) spojily a vlastně tak vznikl život v podobě, jakou známe. Ale zpět k bílkovinám. Pokud se tyto neumí samy reprodukovat, musí být zajištěn jejich přívod v KD. Nejde ale jen o to, kolik bílkovin KD obsahuje. Ve hře jsou zhruba tři faktory. Jednak množství přiváděné bílkoviny, jednak její složení z hlediska kvalitativního a jednak forma ve které jsou tyto živiny přiváděny. Množství bílkovin může být relativně velké, ale bude "na pendrek", pokud nebude obsahovat nenahraditelné (esenciální) aminokyseliny, které jsou specifické druhově nebo skupinově (pro určitou skupinu druhů). Jde o způsob trávení bílkovin, na jehož detailnější objasnění zde není prostor, takže pouze rámcově. Většina bílkovin přiváděných do organismu je rozložena na jejich stavební kameny - aminokyseliny a dále pomocí DNA a RNA jsou "resyntetizovány" bílkoviny, které organismus potřebuje (aktuálně). Tato potřeba se mění a to jak aktuálně (podle momentální poptávky organismu), tak i dlouhodoběji (podle fáze biologického cyklu - jiný typ bílkoviny je potřebný v době krmení mláďat, jiný v době toku, jiný při výměně opeření). Tyto potřeby řídí hypofýza na základě podnětů, přicházejících z vnějšího prostředí. Některé aminokyseliny si umí organismus vyrobit sám (neesenciální), u některých (semiesenciální) lze využít k syntéze jinou aminokyselinu (nebo její část), ale je řada aminokyselin nenahraditelných (esenciálních), které musí být do organismu přivedeny v KD. Složitější je to o výše uvedenou skutečnost, že dochází ke krátkodobým i déle trvajícím výkyvům v potřebě aminokyselin v závislosti na biologickém cyklu.
Třetím faktorem pak forma bílkoviny. Z některých forem využije organismus více, z jiných forem méně. Říká se tomu stravitelnost bílkovin. Například natvrdo uvařené vajíčko není zrovna příliš vhodnou formou, je těžce stravitelné (tepelně koagulovaná bílkovina). Pak záleží na druhu ptáků, jak mají rozvinutou "chemickou továrnu na zpracování bílkovin" - tedy játra. Vzhledem k množství odchovávaných papoušků lze říci, že např. australští papoušci ji mají rozvinutou dobře. Je to dáno především úživností biotopu, ve kterém žijí. Většina australských druhů jsou ptáci ze suchých stepních oblastí, kde je třeba umět využít každý typ potravy. Hůře jsou na tom papoušci z tropických pralesů, kde je dostatek potravních zdrojů a oni si mohou vybírat. Tím se produktivita výše uvedené "továrny" snižuje. To platí v obecné rovině. Pochopitelně existují výjimky. Z pohledu stravitelnosti, je lepší uváděný rohlík, který také obsahuje bílkoviny, ale ve stravitelnější formě. Předklíčené nebo klíčené zrno je mnohem vhodnějším zdrojem bílkovin. V semenech, která se používají pro krmení ptáků, obecně, mnoho bílkovin není - 10 - 15 % nejčastěji. O něco více je pak v semenech předklíčených či klíčených. Zde se ale výrazně zlepšuje jejích kvalitativní složení z pohledu obsahu aminokyselin. To způsobují enzymatické pochody, nastartované při jejich předklíčení. Nevím, zda podávání předklíčených semen pokryje celou potřebu bílkovin u papoušků, ale pokládám to za možné.
Potřeba bílkovin v KD je ovlivněna i druhově nebo skupinově (skupinou druhů). Příslušnost do jednotlivých skupin je dána především prostředím jejich výskytu - biotopem. Každý biotop má nějakou úživnost a to jak z pohledu kvantitativního (uživí jenom určitý počet jedinců) tak i z pohledu kvalitativního, kdy je schopen uživit pouze takový druh nebo skupinu, které postačí dva, pět, deset nebo padesát druhů semen, plodů, hmyzu apod. Tato potřeba je dána fylogenetickým vývojem druhu nebo skupiny druhů. Biotop suchých australských stepí uživí pouze druhy, které "z minima vytěží maximum". Tyto druhy se dobře přizpůsobují chovu (pochopitelně existují vyjímky). Naproti tomu biotop deštného pralesa nabízí mnohem více potravních zdrojů a tím i pestřejší zdroje bílkovin - jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Tyto druhy vyžadují, opět obecně, vyšší péči v chovu, širší nabídku krmiv.
Na závět jenom shrnutí. Papoušci bílkoviny potřebují. Jejich potřeba je dána jednak druhově, jednak obdobím ročního cyklu. Mnoho druhů je schopné využít i relativně malé množství bílkovin (15 - 20 %) v KD velmi efektivně, u dalších druhů je potřebná vyšší pestrost KD.
M. Vít.

Podle mě je právě vejce (vařené v míchanici) v chovech používáno při odchovu ptáků právě proto, protože ve volné přírodě se patrně někteří vegetariáni přechodně vrhají do braní různého hmyzu a podobně - tedy živočišné bílkoviny - právě proto jak píšete - aby z nich získal ony esenciální aminokyseliny a hlavně pokryli zvýšenou potřebu celkově (opět řeší vejce).

Vejce má všechny nutné aminokyseliny, vhodné složení a co se týče stravitelnosti - pochybuji o tom, že má konkurenta. Možná krevní plazmu.

twinki napsal(a):
Dry dchtel bichse zeptat kete utehle diskuze ja mam volieru zabalenou plachto zjedne strany mam dany postyren a a zbitek jadelany plachtou vidrzimne tam mam andulky koreli spevaky a nadherne dekuji zaodpoved.

Evidentní případ předávkování opráski sčeskí historje...

Nyní to vidím také spíš jak p. šaroun - žlutý spíš samec, zelená určitě samice.

Skořicová mutace je vázaná na pohlaví - tzn, že samice na ní štěpit nemůže - buď sama tu barvu má, nebo nemá. Samec tu barvu bud má, nebo nemá - ale může na ní štěpit. To by se týkalo toho žlutého samce - když měl matku skořici bude na 100 % štěpit na skořici.

Když k němu tedy dáte neskořicovou samici - půlka synů bude zase štěpit na skořici, půlka štěpit nebude - ale vypadat tak žádný syn nebude (napohled nebude žádný skořicový). Ale půlka dcer bude skořicová, půlka ne (a nebude samozřejmě ani štěpit).

Tzn, že máte 1:4, že se vám tam jedna skořicová neoféma vyloupne.

Když k tomu svému žlutému samci seženete skořicovou partnerku, tak situace bude s jediným rozdílem - půlka samců bude skořicová (plus půlka zůstává - bude štěpit). Samičky zůstávají - tzn. půlka skořic, půlka nic.

smidla napsal(a):
Dobry den,
jsem rad ze tu jiz zaznely fakta. Fotografie je vlastnictvim autora a bez jeho vyslovneho souhlasu nesmi byt pouzivana pro KOMERCNI ucely. Paklize je u ni vyslovne uvedeno ze nesmi byt ani kopirovana bez souhlasu autora, nesmi byt pouzivana ani pro nekomercni ucely.
V minulosti se mi dost casto stavalo, ze jsem nasel zkopirovane texty z meho webu na cizich strankach, nekdy mne na to dokonce upozornovali navsevnici mych stranek. Za vrchol drzosi pak povazuji v tomto smeru za zkopirovani CELEHO webu.
A ted ruku na srdce. Stahli sjme si nekdy nejakou pisnicku, film ci serial z internetu? Ja ano. A vim ze to je stejna kradez. Proto misto verejneho pranyrovani doporucuji oslovit toho kdo bez sohlasu pouziva vlastnictvi nekoho jineho a domluvit se. Teprve pokud to nepochopi je na miste to zverejnit.
S pozdravem smidla.eu.

Stahování z internetu ať už filmů, muziky apod. není trestné a není to ani krádež. To byste se ani nemohli podívat ani na youtube... To co (bohužel) je trestné je vystavení autorsky chráněných děl. Navíc státem podporované zločinecké organizace typu OSA nás už tak všechny okrádá mimo jiné tím, že v ceně prázdné cdčko, tiskárny apod..je již preventivně započítán jejich poplatek.
Měli byste si uvědomit, že žijeme v té nejlepší době - kdy máme internet, informace máme k dispozici jedním kliknutím, můžeme vidět, slyšet prakticky cokoli. A ano, pornem to jenom začíná :).

celý život je přece založen na replikaci - kopírování..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Sdílení je aktem lásky přátelé, tak se z toho hlavně nepodělejte...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Beginneris napsal(a):
Slávia 631 a krabička tupých RWS brokov dodá škodcom dostatok železa a už nemusia zabíjať papagáje na záhrade.U mňa 100% úspešnosť.

Nevím jak u vás na východě, ale tady máme broky z olova, kočky nestřílíme, ale chráníme si chovatelská zařízení proti nim a pak kočkám poděkujeme, že zabíjí myši.

mivi napsal(a):
Dobrý večer ještě jednou.
O obou formách Helmigalu, které uvádíte vím. První - prášková - se používá jeho přimícháváním do krmiva pro hospodářská zvířata a obsahuje 2,5 g fenbendazolu na 100 g prášku. Druhá varianta je ve formě suspense, která se pomocí aplikátoru indikuje také větším, hospodářským zvířatům. Ta obsahuje 5 g fenbendazolu / 100 g suspense. Obě tyto formy jsou určeny pro hospodářská zvířata - koně a přežvýkavce. Jedinou formou, kterou výrobce doporučuje pro ptáky - drůbež, bažanty a asi i větší papoušky, jsou tablety, kde jedna obsahuje 10mg fenbendazolu ( tj.0,01 g). To jenom pro přesnost.
Pokud jde o "drijáky" s ivermectinem nebo moxidectinem, tak S 76 (ivermectin) i Scatt (moxidectin) jsou vyvinuty přímo pro ptáky a to ne pro drůbež, ale pro menší druhy. Jejich nespornou výhodou je to, že ve většině případů postačí jedna aplikace - postihují i některá vývojová stádia parazitů a především způsob jejich působení na intestinální parazity. Avermectiny působí na jejich nervovou soustavu a parazité vycházejí z organismu většinou ještě živí a to postupně. Hynou do cca 15 min po opuštění hostitele. Tím se výrazně snižuje nebezpečí ucpání střev s následným úhynem hostitele. Krom vlasovců, škrkavek, roupů postihují také mikrofilárie (parazitují většinou v krevním řečišti), dále zmíněné roztoče a to jak dechových cest, tak i běžné "krvesajné" druhy. Velmi dobře působí na vápenku (Cnemidocoptes). Avermectiny běžně snášejí i malé druhy ptáků, používám je pravidelně v chovu AG, ale stejně dobře účinkují i pro odčervení papoušků. Takže Vámi zvolený výraz "drijáky" bych považoval za více než-li, zbytečně pejorativní. Naproti tomu bych informaci, že fenbendazol nelze prakticky předávkovat, bral s hodně velkou rezervou. Měl jsem možnost vidět již řadu uhynulých papoušků po nepřiměřené dávce fenbendazolu nebo oxbendazolu. Jeho zdánlivou výhodou je působení i na ploché červy - tasemnice. Nicméně tasemnice potřebuje pro napadení konečného hostitele, svého specifického mezihostitele. Ten obvykle u exotických druhů ptáků ve střední Evropě schází. I když na druhou stranu nelze vyloučit adaptaci některého mezičlánku na druhy, které jsou v Evropě chovány již delší dobu. Obecně ale platí, že tasemnice u papoušku a i dalších druhů ptáků, jsou problémem importů.
Tím Vám pochopitelně nechci nijak radit, ani ovlivňovat Vaši volbu preparátu pro odčervení ptáků ve Vašem chovu. Přeji hezký večer a mnoho úspěchů v chovu. M.Vít.

Ano - je to jak píšete. Prášková do krmiva a suspenze přímo aplikátorem per os.
Anebo tabletka, jak uvádíte vy. Důležitá je účinná látka a její koncentrace, jestli je to prášek slisovaný do tabletky nehraje roli. Ano, pro ptáky to takto určené není, resp. to nemá nějaká oficiální schválení - a tedy proto to výrobce nedoporučuje, pže ani nemůže. Ale jedná se o věci úřední, fakticky je to pořád jenom fenbendazol..Myslím, že panacur ho má také.
To, že jak píšete o těch preparátech (s76, scatt) že jsou vyvinuty přímo pro ptáky - asi ano ( či hlavně mají oficiální povolení), ale starý dobrý ivomec a podobné (účinná látka ivermectin) jsme tady používali přece leta letoucí - i když to nebylo určeno pro ptáky.
Myslím, že slovo driják bylo použito zcela správně, tím jsem podtrhl jeho účinnost, ale bylo by dobré se trochu krotit v jeho používání.
Můj osobní názor je, že přes kůži - ok, do svalu - ok, ale prohánět tento XY přes zažívadla, to by mě ani ve snu...:). Podobně jsem tady četl o nějakých přípravcích na bázi jodu a taky to lidi dávali do pití, tak to si říkám, že je fakt něco špatně..
Jinak s těma tasemnicema máte pravdu, ale je dobré to vědět a náhoda je blbec...nehledě na to, že tuto výhodu pravda používám také u jiných zvířat než ptáků která chovám.
Jinak celkově by mělo platit, že by se ty přípravky, resp. účinná látka měla měnit -protože rezistence platí samozřejmě i tady - resp. hlavně tady -vždyť evoluce pravděpodobně vznikla právě kvůli parazitům...

Dobrý večer, já helmigal používám - mám ho v kapalné formě 5 % (tuším, že se dělá i 2,5 %). A mám ho také v sypké formě. Jak píšete, účinná látka je fenbendazol. A radši ho podávat ve slabší formě 3 dny, než jednou vyšší dávku - to se udává, ale myslím, že na tom moc nezáleží - protože tímto prakticky nejde předávkovat, tak si můžete dovolit i trochu vyšší dávku..
Ale já jim to dávám tři dny v pitné vodě tak toto také dodržuji - ale hlavně, proto abych měl jistotu že to museli pít všichni..
Podávám klasicky do vody - předtím zvířata vyžízním, aby to pila..
S preparátem jsem spokojený a nemusím ptáky chytat.. A je to účinné i na tasemnice na rozdíl od těch výše zmiňovaných drijákách na bázi ivermectinu. Ty jsou zase opravdu dobré u těch kanárů, když mají plicní roztoče, ale u papoušků jsem se s nima nesetkal, takže používám bez stresu ten helmigal.

Jsou opravdu moc hezké.
Jinak je dobře, že jsou velké, to není naškodu, naopak častěji se i zde na ifauna mluví o opačném fenoménu - tedy obecně, že jsou odchovanci menší než by měli..
Jinak jediné co mě napadlo je, nechci strašit - že ty mladé jsou normálně velké, ale ten samec- otec chřadne..tak ho zkuste zkontrolovat, jestli není vyhublý..

S tím víkendem problém nebude. Do takové klícky bych doporučil jednoho samečka kanára - bude pěkně zpívat. S možností občasného proletu mimo klec..

Někdy se to dá, někdy je to obtížnější. Oba jsou opalíni, takže tam neplatí obecně známá pravidla - a často je to opačně, ale ne vždy. Ty pravidla jsou, že červená zrcátka na křídlech mají samečci a bílé pruhy na spodu křídla zase samičky.
Určovat pohlaví je vždy lepší až po přepeření.

Zatím to vypadá spíš na samičky, ta zelená skoro určitě.

saroun napsal(a):
Zdravím, je to jednoznačně žlutý rudoprsý opalin, rudoprsost je zanedbatelná, nicméně je patrnná. O opalinové není třeba diskutovat.

Souhlasím, ale řekl bych to spíš přesně obráceně - tedy : je to jednoznačně žlutý rudoprsý opalín, opalínová kresba je zanedbatelná, nicméně je patrná. O rudoprsosti není třeba diskutovat.

Nevím, jestli jste se nespletl v těch rozměrech "voliéry", ale pokud je opravdu takto malá, tak by to bylo tak na jeden pár a to kdoví jestli..

Primárně je to pro holuby, tak zkuste diskuzi tam.

Nemějte obavy, je to výborná pochoutka, běžně jsem dával papouškům i kanárům. Já tedy nepěstoval, ale získal polním pychem, když jsem projížděl Rakouskem..:)

O tom kyanovodíku jsem také četl, ale domnívám se, že by se to, pokud vůbec, projevilo leda kdyby jste tím krmil po lopatách..

Mohlo by se jednat o dlaska tlustozobého.