Asi takhle - mame jich ve staji dvacitku a opravdu je kazdy jiny. Nicmene obecne plati, ze jsou vsichni bezproblemovi, takoveho toho lidskeho "teroru" vydrzi oproti jiny plemenum vyrazne vic bez reci a protestu, cehoz je teda hojne zneuzivano ( ac pouziti nepadnoucich sedel, tak tlak rychleho treninku). Byvaji i citlivejsi kusy ( predevsim cutting linie, kterym bych se byt zacatecnikem nebo rekre jezdcem obloukem vyhla), ale porad je to v porovnani s ostatnimi kun extra pohodar. Je to takovy skutr mezi motorkami. Zajisti bezpecny prevoz, ale bez nejakeho napeti a adrenalinu.

Valach ma otekly pupek. Evidentne ho to svedi a prijde mi, ze se to od vcerejska i zvetsilo, rozlilo smerem k prednim noham. Nemate s tim nekdo zkusenosti? Hmyz u nas neni nijak agresivni, mame max.muchnicky. Muze to byt i reakce na repelent? Co patram v pameti, tak se mu to opakuje kazde leto, ale ne v takovem rozsahu...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ja bych se priklanela spise k variante, ze je sedlo uzke. Kdyz se kouknete i na 8. a 9. fotku, tak jdou videt uz i bile chlupy na suchych mistech. Ty vznikaji prilisnym tlakem na cibulku chlupu. Neni receno, ze ubranim sily deky a zvetsenim fleku musi znamenat sirsi sedlo. Ono pokud je silnejsi deka z kvalitniho, pevneho materialu (napr. Filc), tak dokaze lip nektere nedokonalosti sedla vyrovnat, vytlumit a celkove sedlo vyzvedne vyse nad kone /coz ale neni reseni pro komfort kone/. Navic uz na prvni fotce jde videt, jak jde sedlo do kone. Je to sice uz v mistech, kde neni kostra, ale kdyby nebyla takto zauhlena kostra, tak by ani ta kuze nebyla takto napěchovana na koni.
Vypodlozeni jen vpredu taky neni ok. Kouknete na ty polamane chlupy.

A fotka sedla na koni po dotahnuti?

Zdravím, ráda bych znala vaše případné zkušenosti s těmito westernovými dekami - viz. odkazy:
https://www.obluk.cz/zbozi.php?skid=18&zbid=153848

https://www.sedla-urban.cz/products/contoured-cowboy-zesilena/

Diamondku mám, ale v tenké variantě, WonPadku jsem měla možnost na koni pouze 2x vyzkoušet. Potřebuji ale deku silnější a měkčí, aby mi dorovnala malé chybky v napasování sedla. Dle mých zkušeností je 1/2" Diamondka dost tvrdá a sedlo neměkčí, WonPadka mi zase přišla, že se velmi rychle opotřebovává ta vrstva neoprenu a už po chvíli vypadá dost jetě.

Pokud máte, prosím o radu

eenika napsal(a):
Pokud vam nedela problem objednavat z USA, tak za sebe doporucuji tyto https://www.horse.com/item/weaver-protack-quick-change-split-reins/E012574/

Opravdu extra silna, tezka kuze se zakoncenim asi o dvojnasobne sirce nez zbytek.

Nebo koukam, ze uz se da tahle znacka sehnat i v ČR. Sice jiny typ, ale taky s tezsimi konci.

https://www.obluk.cz/zbozi.php?skid=58&tsid=2&zbid=157787.

Jarmi14 napsal(a):
Dobrý Den,
už nějakou dobu pátrám po úzkých westernových otěžích s tlustým zakončením. Potřebovala bych je celkem nutně pořídit a proto jdu pro radu jsem. Pokud by jste byl někdo tak ochotný a poslal mi odkaz, budu navěky vděčná. Předem moc děkuji za odpovědi.

Pokud vam nedela problem objednavat z USA, tak za sebe doporucuji tyto https://www.horse.com/item/weaver-protack-quick-change-split-reins/E012574/

Opravdu extra silna, tezka kuze se zakoncenim asi o dvojnasobne sirce nez zbytek.

gerry napsal(a):
Léčit na dálku je ve většině případů opravdu skoro nemožné, v případě Vašich želv by opravdu bylo nutné provést kompletní pitvu a rozbor mrtvých exemplářů, protože popsaná situace je více než divná.

Pokud se potíže projevily zcela náhle a předtím byly želvy v pořádku, opravdu se může jednat o otravu. Želvy sice většinou samy poznají, co je jedovaté a co ne, ovšem stát se může cokoliv.

Javoru se Vašem výběhu bych se moc nebál, ten opravdu požírat nebudou, ale není ten stromek nalevo převislý akát?

to bohužel nevím, stromek už tam roste roky a já netuším, co to je.. Jinak druhá želva vypadá, že se z toho zvetí. Včera už něco snědla a dneska taky a už je v akvárku zase o dost živější. Tak si skoro říkám, jestli jen netruchlila po dlouholeté kámošce

lupus4 napsal(a):
režim nošení domů je nesmysl, nechte je venku imrvére

Ihned jsme jeli na kliniku, kde jen dostala injekčně vitamíny

obvyklý tah veta, který NEVÍ a tak zkouší
uhynulou měl pitvat a tak by zjistil, zda šlo o otravu, či něco jiného

předesílám, že po netu se NELÉČÍ , dám jen typy k zamyšlení

1) opuchnutí očí u nezimovaných želv - nedostatek vit. A
2) Kvasinková nebo plíšňová infekce
3) otok očí může být i doprovodným efektem při ledvinovém kolapsu - pravděpodobně by to ale doprovázela současně špatná hybnost zadních nohou.

takže za sebe typuju 3) což ovšem želvám nepřeju.

ano, u první želvy mi vet řekl, že to vypadá na selhání ledvin (opuchlé oči měla hodně a už se nehýbala, nohy měla různě natažené v křeči). Nicméně mi přijde velkou náhodou, aby k tomu stejnému došlo i u druhé želvy?

popřípadně co lze teď dělat ještě jiného a čím to vlastně může být způsobeno?

a ano, je mi jasné, že se po netu neléčí a je to věštění z křišťálové koule - nicméně já pro ně dělám maximum a svědomí mám čisté. Jezdím s němi na pohotovost, obvolávám chudáky veterináře i domů, investuji do nich nemalé peníze (u první želvy taky bylo jasné že do pár minut zemře, ale já s ní radši valila na kliniku pro poslední injekci, aby netrpěla).

první želva zimovaná nebyla (těsně před zazimováním byla operovaná na výhřez kloaky), druhá želva byla zimovaná naprosto bez problémů a ztráty hmotnosti.

foto rostlin.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím diskutující - máte někdo zkušenost s tím, jak se projevuje otrava suchozemských želv? Režim želv je den výběh, noc terárium. Želvy dostávají ke žrádlu směsice pampeliška/hluchavka/jitrocel/polníček. V sobotu jsem ráno v teráriu našla jednu želvu polomrtvou - obrovské oteklé oči, uvolněný otevřený ocásek, nohy v tenzi. Ihned jsme jeli na kliniku, ale doktor už pouze píchl injekci na uspání. Dnes jsem našla druhou (a naši poslední) želvu opět ráno v teráriu výrazně apatickou, se zavřenýma očima, s nechutí k žrádlu, bez chuti k pohybu. Ihned jsme jeli na kliniku, kde jen dostala injekčně vitamíny a zřejmě projímadlo (hned se vykálela). Tato je dvakrát větší než první, takže se upírám k naději, že by to snad mohla zvládnout. Nicméně mi hlavou vrtá co by to mohlo být? Výběh mají stejný už cca 6 let a nikdy nebyl problém, nic nového tam vysazeného není. Jedinné co mě napadá, tak je tam malý zakrslý okrasný javor, který bývá jedovatý, ale listy mu nepadají a želvy ho nikdy nežraly anebo množství divokých koček, které se tam potulují (že by něco přenesly?).

pajina napsal(a):
Jj. Spíš jsem měla na mysli, jaké měl váš koník zranění a jestli jste to nakonec řešili na policii, či jak to probíhalo. Jinak ano, teleskopický obušek, pepřák, oboje si budu kupovat. Tohle už opravdu zažít nechci. Zatím jsme také byli třikrát venku, koník se docela bojí - dřív by se na něm dalo dříví štípat, teď pořád kouká a já samozřejmě taky.

Valach je cuttingová linie, takže psům uskakoval jak srnka a díky tomu (a asi i dlouhým chlupům) se do něj nedokázali zakousnout, takže vyvázl s několika krvácivými rankami a kulhal (což pak sám rozchodil), takže naštěstí nic, co by potřebovalo veterinární péči. o policii jsme samozřejmě uvažovali a díky tomu, že brácha tehdá dělal u zásahovky, tak kluka - majitele znal - jako pěkného grázlíka už s nějakými průšvihy. Nicméně přesně tyhle typy mají vždycky holý zadek, takže co bych si na něm vzala - nic...
Každopádně předpokládám, že si kluk z toho opravdu vzal ponaučení, protože z toho byl opravdu viditelně v šoku a nešťastný, takže si nejspíš asi rozmyslí, kdy a kde psy bude pouštět, popř. co by se dalo ještě udělat v jejich výcviku.

pajina napsal(a):
Tak děkuji za tuhle diskuzi. Zakladatelko, jak to nakonec dopadlo? Náš příběh tady:
https://www.facebook.com/pavlina.ludvigova.7/posts/1937874582909224?pnref=story.

No koukám, že jste měla taky "pěkný zážitek"... Můj valach se z toho nakonec naštěstí dostal bez nějaké psychické újmy, ale musím se přiznat, že po této akci mám spíš schízu já. První měsíce po tom, co se nám to stalo, jsem chytala doslova paniku z každého puštěného psa na poli. A to až takovým způsobem, že stačil pes několikset metrů před námi a já to rychle otáčela směr domů, popř. pokud jsem jela s kamarádkou, tak jsem zůstala stát a ta jela napřed za majitelem, ať si psa chytí. Dodnes na každého volám už z dálky ať si psa pacifikuje a bez pepřáku a teleskopického obušku nevyjíždím.

No a ja zase za sebe muzu vrele doporucit. Jezdi k nam uz cca 5.rokem, byt to ma pres celou republiku. Vzdy prijede zcela presne, je mila, ochotna a vzdy nam dala kone dohromady. Sedla vzdy bez problemu posoudi. Ano, je drazsi, ale vzdy.mi dany problem vyresila. Takze za me urcite ano.

Me teda zaujaly ty ohlavky natvrdo zaryte v nosech. To uz pod nimi musi byt pekelne otlaky a bolestive nosy...

Uzlíky na nose by měly být na půl cesty mezi nozdrou a lícní kostí, takže zkuste parelku ještě tak aspoň o cca 3 cm popustit dolů. Já osobně si ještě na kupovaných parelkách přeplétám (utahuji) ten hlavní uzel (ten u oka pro vodítko) tak, aby se kolem nosu zúžila. U parelky člověk využívá i tahu dopředu, kdy stojí před koněm, a pokud je ta nosní část příliš široká, tak to koni leze pod pysk nebo se dostane i do huby pokud ji zrovna pootevře; a zamezuje to i její celkové protáčení, kdy může lézt až do oka.

kamca1510 napsal(a):
Dobrý den, během pár let má moje kobyla už potřetí plísňovou vyrážku, ložiska, která postupně strupatí, má po celém těle, ale pořád se jí dělají nová a nová. Koupu ji v mýdlové betadině a speciálním šampónu, potírám roztokem Imaverolu, do krmení ji přidávám Immuneregen(dříve Imunovet). Zajímalo by mě, jestli jste se s tímto někdo setkal v takové míře, popř. co jste s koněm dělali, čím mu pomohli? Děkuji.

Pred asi 3 lety byla na Morave epidemie trichofytozy - do staje to k nam prinesli sportaci cestujici po trenerech a od te doby to mame ve staji kazdou zimu, vzdy to propuka v mrazech a nepomuze nic, spory jsou zalezle v tramech, oblozeni... nesvedete nic, max.pockat az se to u koni povystrida a je zase klid. Existuje na to ockovani (myslim ve 2 davkach kolem tisicovky), ale kdyz jsem to tehda po vetovi chtela, tak mi to moc nedoporucil ( caste vedlejsi ucinky). Tuto zimu mame zatim klid. Jinak uz si moc nepamatuju cim se to potiralo. Kazdopadne takoveho kone nikam neprevazet, osetrovat a sahat na nej v jednorazovych rukavicich, musi mit vlastni cisteni. Vhodne.je i prubezne si desinfikovat si ruce antibakt.gelem... ale to uz urcite vite

zdenofrano napsal(a):
Psa kvôli deťom ďalšieho nechcete... Nechcem vám vnucovať moje názory, ale prečítajte si niečo o vhodnosti či nevhodnosti "spolužitia" detí a psa. Izoláciou detí od bežne "dostupných" baktérií v nich vypestujete akurát tak alergie. Netvrdím, že majú spať v jednej posteli a jesť z jedného taniera, ale bežný kontakt určite na škodu nie je. Skôr naopak. Moja mama vravievala - špina je čistá. Myslené tak, že kontaktom s ňou si človek vytvára imunitu, nie že sa neumývať...
A od mačiek máte pokoj.
Ale viem, že názorov na to je veľa...

Mame statek s 15 konmi,3 velkymi psy a kockou, kde je syn denne, takze se nebojte, od zvirecich alergenu a bakterii rozhodne izolovany neni ... coz je prave ten duvod proc uz doma zadne dalsi zvire ( krom 2 zelv) v zadnem pripade nechci. Bravala jsem i psa ze statku domu, at si to tam oznaci, ze to je jeho ale bez pozitivniho vysledku.

Dobrý den, asi zde napíšu z opačného soudku... Jak se lze zbavit nevítaných koček? Jde o to, že si sousedka "drží" cca 10 polodivokých koček. Denně je krmí, na svém pozemku jim postavila obydlí (něco jako králikárny, kde kočky spí). Jinak se kočky k člověku nepřiblíží na několik metrů, nenechají na sebe šáhnout. Problém spočívá v tom, že domy/zahrady jsou v těsné blízkosti, a proto kočky tráví většinu času u nás - resp. chodí nám kálet na zahradu a vzhledem k tomu, že ji máme okrasnou, tak zde máme obrovské množství mulčované kůry, do které se jim to skvěle zahrabává, takže nikam jinam ani nechodí... a ta naše je tedy plná ho*en a máme totálně občůraný celý dům (na nahazovanou omítku, která není omyvatelná a vše je na ní vidět.) Močí mi i na prosklenné terasové dveře - prostě totální humus. A to nemluvím o tom, že mám malé dítě, druhé každým dnem na světě - a člověk aby se je bál pustit na vlastní zahradu ze strachu, co chytí... Takže nějaký tip jak se jich zbavit (než jednoho dne neudržím manžela se vzduchovkou? )? přemýšlela jsem o ultrazvukovém odháněči - ale opravdu to funguje? navíc dům máme do písmena Z, takže stejně není rovná plocha šíření vln... Dokud jsme měli doma psa (sic gaučáka), tak k nám nechodily - nicméně psa teď vzhledem k dětem dalšího nechceme.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Je to historka z koupi mého prvního vlastního koně - cca už deset let nazpět.

Po více než 10 letech denodenního pobytu ve stáji jsem se rozhodla, že konečně nadešel čas koupit si vlastního. Na inzerát se mi ozvala paní, že mají 3,5 letou kobylu po reiningovém výcviku, kříženec QH a velkopoláka. V té době před deseti léty éra američanů začínala a cokoliv byť s nepatrnou příměsí jejich krve byla totální "pecka" za nehorázné peníze - a navíc ještě po výcviku. Vzala jsem si s sebou kamaráda - 65 letého mazáka, který u koní strávil celý život. Už když jsme ke kobyle přijeli, tak bylo jasné, že tam se určitě žádný výcvik nemohl konat. Kobyla zavřená v podzemním vojenském bunkru bez okem (a to fakt nekecám), uvázaná vedle krav, na zadku asi 20cm dlouhé dredy z hnoje, nehorázně zabordelený statek uprostřed lesa na samotě. Paní kobylu vyvedla, bez čištění na ni hodila sedlo a jeďte... Jasný, že kobylu jsem nechtěla.

Objela jsem plno dalších koní, ale na kobylu jsem stále myslela.. No zkrátím to - po více než měsíci od zkoušky jsem volala, že ji vemu. Tam jsem pro ni jela vlakem, a pak asi 30km taxikem s tím, že paní ji odveze k nám. Když jsem dojela, tak mi bylo řečeno, že doprava ji krachla... takže co teď - sehnala jsem si taxík, ona mi sehnala vozík od nějakého známého a kobylu mi domů vezl taxikář, který předtím nikdy nevezl ani kočku v autě, natož koně. Další věc - modrý průkaz samozřejmě zrovna neuměla najít - prý někde zašantročený při stěhování (haha), ale že ho dodá.. Kupní cenu jsem si teda nechala ponížit i pár tisíc s tím, že doplatím, jakmile mi ho dodá (nečekaně nedodala).

Začátky s kobylou otřesné - čištění nemyslitelné - skrze ty 20cm dredy z hoven co na sobě měla namotané na sebe nenechala ani šáhnout. Neustále zastrašovala, pořád se jen šklebila, dokázala by kousnout i kopnout, ve výběhu agresivně nabíhala na lidi, ohradama procházela jako by tam nebyly. Při jakémkoliv tlaku, který se na ni vyvinul (např. při ustupování) tak ona vyvinula větší - prostě klasický dvorečkový odchov, neznala obranu útěkem, pouze útokem. Pod sedlem jízdárna katastrofa - každý cvalový doprovázel zásek, po zadních chodila více než po všech čtyřech. Prostě pořád se něco muselo řešit. Jen venku fungovala neskutečně (když člověku nevadilo že byla moc běhavá), dosud ji vnímám jako nejspolehlivějšího terénního koně co jsem kdy potkala.

Díky kobyle jsem se začala intenzivně věnovat koňské etologii a jinému přístupu, než je ten klasický jízdárenský, takže dodnes ji vděčím za největší posun v mé koňařské historii a vlastně všem zásadním věcem, které jsem se naučila.

Nicméně dnes už kobylu nemám, ale jako zajímavost jsem se po letech (kdy už jsem ji ani neměla) dozvěděla neskutečné věci, které vysvětlují proč se takto chovala... Kobyla není žádný křížený QH, ale kříženec ČMB a díky chladnokrevné matky byla narostlá už tak, že byl avizovaný věk 3,5 snadno uvěřitelný. Avšak neměla žádných 3,5 let když jsme ji kupovali, ale nebyla ani dvouletá (!) a když jsme si ji tehdá se známým zkoušeli u prodeje, tak jsme ji vlastně prakticky obsedli (!). Takže není divu, že byla kobyla taková zakyselená a vytvářela to, co vytvářela - ono vše na ni bylo příliš rychlé a nepochopitelné. Dneska kobyla funguje na 100% a můžou se kolem ni motat i malé děti.

Budiž toto ponaučení pro ostatní