evucha napsal(a):
Už jsem se tu dlouho neobjevila a tak to koukám honem honem napravit. A když napravovat, tak novinkama. Šestihlavé sani začínají odpadat hlavičky. tedy obrazně řečeno. Arawa bude po výstavě zůstávat v Praze a to natrvalo. Její budoucí majitelka (otrokyně) se už nemůže dočka. Blondýnka Anuket má zítra seznamovací návštěvu a pokud udělá dobrý dojem (po telefonu a mailu je paní velmi nedočkavá) postěhuje se po pražské výstavě do Mariánských Lázní. Bojovník Atila uchvátil za srdce paní Sonju ze Švýcarska a to takovým způsobem, že ve středu ráno nakládám kluka ušatého do auta a vezu do rakouského Bergenzu, kde si ho paní Sonja převezme. Tak už je to tady. Dětičky vyrostly a už se pomalu začínají chystat do světa. No a já zjišťuju, že to uteklo příšerně rychle a ani jsem si jich nestačila pořádně užít.

z té je vidět jen kousek, ale i ten kousek stojí za to

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

luckysun napsal(a):
Dobrý večer všem!
Květa - k fotce v Kočkách gratuluji, Fifinka je moc pěkná bubáčice.
Eva-Něva - Ano, na Smíchov jedu určitě a v lednu na Tica do Vídně, pak máme Brno v červnu a dál se uvidí. Kočkostrom je super, super, super. Taky o takovém už dlouho uvažuji, jen vymyslet kam ho v bytě nainstalovat, ale moc bych ho těm našim broučkům přála.
Zítra máme s Hankou(mojí) a s Radkou opět kočkobabinec, ale tentokrát u Radky, takže konečně uvidíme její nový přírustek - Amálka, moc se na něj těším.
Zatím pa Andrea.

Už jsem se tu dlouho neobjevila a tak to koukám honem honem napravit. A když napravovat, tak novinkama. Šestihlavé sani začínají odpadat hlavičky. tedy obrazně řečeno. Arawa bude po výstavě zůstávat v Praze a to natrvalo. Její budoucí majitelka (otrokyně) se už nemůže dočka. Blondýnka Anuket má zítra seznamovací návštěvu a pokud udělá dobrý dojem (po telefonu a mailu je paní velmi nedočkavá) postěhuje se po pražské výstavě do Mariánských Lázní. Bojovník Atila uchvátil za srdce paní Sonju ze Švýcarska a to takovým způsobem, že ve středu ráno nakládám kluka ušatého do auta a vezu do rakouského Bergenzu, kde si ho paní Sonja převezme. Tak už je to tady. Dětičky vyrostly a už se pomalu začínají chystat do světa. No a já zjišťuju, že to uteklo příšerně rychle a ani jsem si jich nestačila pořádně užít.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evailtis napsal(a):
Chováš Píšu v mrazáku, či umíš kouzlit? Jo, ještě jsem zapomněla dodat, že ten králík vyhrál první speciálku něv!!!!!!! To ale neznamená, že se budeme s Evuší tvářit, že je dokonalá, viď?. Než ta spratky vykostíš, mohla bys je jeětě slušně nafotit!!!!

Sice jsem si přešlápla, ale je to čočku platné: proč by měla být Píša v mrazáku? Prosím vysvětlit. Jo a ty moudrý rady, vy dvě kmotřičky o světle a póze koťátek, ... . To se Vám to obou mele. Já mám pouze dvě ruce a domů se vracím za tmy tmoucí. V Tescu ještě denní světlo na skladě nemají. Dělám co můžu. Květuš, a proč jsi tak dlouho bez netu? Bude tu opravdu smutno.

evucha napsal(a):
ááále nemám co promíjet. Ať dělám co dělám, zkrátka králik králikem zůstane. Snad to její děti moc nepodědí. Ale alespoň jsem docílila toho, že je hustý králik! To bude na Smíchově zírat, jakýho angoráka místo Piší přivezu!
No a takhle nějak podobně to tady před necelou půlhodinou vypadalo. Bohužel! Už to dávno není pravda. A poslední hlášení - kdosi přeszuje kvítka. Jdu jim po krku!

a vůbec, kde jste všichni něváčci? Podle poslední zaručené tutovky se na Smíchov přihlásilo jen 14 něv a jeden vrh. Ž by těch dvate slíbených dohromady nakonec nebylo?Tak šup šup kdo váháte! Ve čtvrtek je poslední termín k přihlášení.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evailtis napsal(a):
Janula,srst je bohužel převážně genetickou záležitostí. Takže žečeno laicky, kde nic není.........Moje kočky žijí ve stejných podmínkách a každá má jinou srst. Mouc je chlupatý, že skoro připomíná peršana (ale srst je na omak velmi hrubá), Popelka má kvalitní hrubou srst s nedostatkem podsady, freya (Evi promiň, vím, že už je tvoje) je zkrátka králík s krátkým , jemným kožíškem. Obě "modrá koťata" mají srst hustou, ale jemnou. Koťátka po Moucovi a Popelce mají huňatou, hrubou srst s množstvím podsady.Samozřejmě kvalitní krmení je předpokladem pěkné, lesklé srsti.. Poku jde o mě, moc se s nimi nepárám, moje kočky česání nijak nemilují, ani ho příliš nepotřebují. Tak je jednou týdně vezmu kartáčem, čas od času do nich nasypu slušnou dávku dětského pudru (bez výběru, čapnu, co mám po ruce) a tím to hasne.Všichni se válejí v posteli a po klínech (pokud najdou nějaký volný), neřekla bych, že teplo nebo chlad na jejich srst mají nějaké výrazné účinky . Jasně, že v létě většinu srsti ztrácejí, jako pravé sibiřky.S genofondem zkrátka nic moc nenadělám.

ááále nemám co promíjet. Ať dělám co dělám, zkrátka králik králikem zůstane. Snad to její děti moc nepodědí. Ale alespoň jsem docílila toho, že je hustý králik! To bude na Smíchově zírat, jakýho angoráka místo Piší přivezu!
No a takhle nějak podobně to tady před necelou půlhodinou vypadalo. Bohužel! Už to dávno není pravda. A poslední hlášení - kdosi přeszuje kvítka. Jdu jim po krku!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evailtis napsal(a):
Ahoj Andrejko, teda Felína je Mouc v sukních. Fakt je mu tak podobná, nebo to je fotkou?
S tím topením tě lituji, u nás je to tak, že Veruna spí se mnou pod peřinou, Jurika s Pepkem, Mouc většinou v koupelně na otevřeném okně a malý spratek lítá od jednoho k druhému a prudí..Kvůli Moucovo zimomilnosti jsme se naučili chodit doma v zimním oblečení.Snad vám to brzy spraví

Ale fuj! No, trošku jsem se teď pozapomněla a hned mi nedošlo, že moc na výběr nemáš. Buddymu naše trenýrková teplota placama taky moc nevyhovuje. Ale má smůlu, abych kvůli tomu šla chcípnout kotel to tedy ani omylem. Metelí šupem do "sklepa" - pro Ty z Vás, co neznáte náš sklep: koberečky, skříňky co nejdou zavřít a dají se přerovnávat, pelíšky, kytičky, sedla a senza kožené věci na koně, okno co je stále pootevřené. Mě tedy kocour do zimního oblečení v obýváku nedostane!

pomněnka napsal(a):
Tak doufám, že se tu všichni najdeme!
Andrei, vždyť máš sibiřskou kočku! .-) Ať vám to ale brzy spraví, to je o zdraví! Držte se -všichni! K.

PS: musím vám to všem napsat : Fifina miluje metal nebo nevím! Pusím muziku a ona vždycky dostane neuvěřitelnýho rapla a byt jí nestačí! Lítá po všem hlava nehlava, včetně věšení na záclony - teď mě fakt rozesmála k slzám svým výstupem, že jí ty záclony i odpustím Taky tohle někomu něvy dělají při muzice ?

Óóóó, kéž by nás takové štěstí potkalo a miminka šílela pouze při hudbě! Obávám se, že Buddyho potomci běsní naprosto neplánovaně a v okamžiku, kdy to dvounožec vůbec nečeká. Právě teď, když s mužem dřepíme u počítačů, v TV běží jakási krimoška (tedy žádná muzika) a velké kočky se povalují jako mršiny, koťata šílí na maximum. Lítají jako bzuci, havarují o nábytek, o sebe, přesazují kvítka (jedna kytička jejich vřelou a láskyplnou péči už asi nerozdejchá a druhá má dobře nakročeno), mizí v prostoru, aby se opět kdesi objevila. Prostě jsou všude a nikde, za šílenýho dusotu (ještě štěstí, že bydlíme ve svým a na samotě u lesa!) a chvílemi za zoufalého pokníkávání matky (kašlou na ni). Už nás to ani moc nedrásá. Dospěli jsme s mužem k závěru, že to ještě pár dní (min. do 16. 12) vydržíme a pak ať si je vychovává nový dvounožec. A konec konců, co se děti v mládí naučí .. však víte, co myslím. Budou to senzační domácí "mazlíčci". Ne že bych měla škodolibou radost, ale budou takoví - dobře připravení do života, nic je hned tak nevykolejí. A nakonec se možná naučí běsnit s hudebním pozadím, co já vím. Jsou fakt děsně učenliví!
Bacha!!!!!! Matka se taky pomátka a běsní v jednom chumlu se spratkama. No, tak tohle je už pomalu na krotitele lvů!

hanova napsal(a):
Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat na povahu něviček. Chtěla bych si ji pořídit, ale mám malé děti a nevím, zda se budou dobře snášet. Můžete mi někdo poradit.

U nás má jeden pán čtyřletého kocoura Apofise a je to taky něvák. A jelikož se mi tento krasavec moc líbí, také bych ráda vlastnila něvu.

Děkuji za radu.

Beruna

Ahoj Beruno, věřila jsem, že se Květa - Poměnka ozve, neboť má přebohaté zkušenosti se soužitím malé děti a něvy. Sibiřky obecně jsou velmi přátelské kočky, nekonfliktní, vždy dobře naladěné. Kdysi jsem četla v intzerátu: velká, milá, věrně milující svého pána. Ten inzerát mě natolik oslovil, že jsem reagovala a koupila sibiřátko. Po pěti letech mohu s klidným svědomím říci: ano, opravdu věrně miluje svoji vztahovou osobu. Klasická sibka Bára je věrným stínem mého muže a kam se ten chlap hne, má za sebou čtyřnohého nohsleda, bez ohledu na to, jestli je na zahradě, ve skleníku, s kobylama ve výběhu nebo se vypraví na rybník. Stačí se jen pozorně zahledět a určitě někde nablízku uvidíte mourovatý kožíšek a smaragdové oči. Zrovna tak je na něho fixovaná něva Tonička (holt jsou to zkrátka ženský). Mým věrným stínem je pak šestikilový (no spíš něco přes šest, když jsem ho zvedala, pěkně mi louplo v zádech) kocour Bobeček. To je láááááásky projevované, hlavně v pět ráno, když ho popadne mazlidlo. A zrovna tak přátelsky se všechny naše sibky chovají i k návštěvám. A nejsou vyjímkou. Jako naprosto neznámá osoba pro sibiřky svých chovatelských přátel jsem vtrhla do jejich soukromí, drbala kožíšky a muchlala je a ony si to všechno nechaly líbit, vybízely mě k hrám a ještě se jim to líbilo. No uznejte, je na světě úúúúžasnějšího plemene? Asi těžko. Pokud chcete vědět o sibkách potažmo něvách víc, zvu Vás na návštěvu svých stránek na www.natalis-spring.com/.

jarsan napsal(a):
to ale nemění nic na tom, že tu je hodnocena kvalita srsti na základě fotografie.

Jarda

No to jsem si jaksi dovolila. Vám ta srst na fotografii přijde jako typicky sibiřská?

neva masquerade napsal(a):
Dobré ránko všem

Jarda - děkuji za podporu, je to od Vás hezké, ale nerada bych se stala záminkou rozbrojů v diskuzi. Zkusíme jet s Táňou v prosinci do Prahy na výstavu a uvidíme.

EvaH - děkuji za milé uvítání.

Hezký den všem

Hanka a šelmičky

Pozdě leč přeci, Hanko, vítejte v něví rodince. V žádném případě nejste záminkou k jakýmkoliv rozbrojům. To ještě sibiřkáře málo znáte a až je poznáte, přijdete na to, že je to parta bezva lidiček se srdcem na dlani. A všichni mají jeden velký cíl - chovat kvalitní sibiřáky bez ohledu na to, zda chovají klasicky zbarvené nebo colourpointy. A taky umějí říkat pravdu a mají své vlastní názory a ty názory umějí říkat nahlas a pak o těch názorech diskutují. A to je deviza, kterou nám chovatelé ostatních plemen závidí. Tohle myslím upřímně a vážně. Už se mi doneslo k sluchu od kolegy chovatele z mateřského klubu, který doslova řekl, že si již na několika výstavách všiml, jak drží sibiřkáři při sobě.
Takže ještě jednou - vítejte mezi sibiřkáři.

EvaH

jarsan napsal(a):
Dobrý den, sleduji delší dobu tuto diskuzi a o něvy už se nějaký ten čas zajímám. Tento příspěvek mě docela naštval, tak si dovolím zareagovat. EvaH - moc mě překvapuje Vaše reakce. Místo toho, abyste byla ráda, že se chov něv rozrostl o dalšího příznivce něv, tak tady kritizujete a odrazujete začínající chovatelku. Upřímně Vám závidím schopnost hodnotit zvíře na základě fotografie. Jen pro Vaši informaci, znám chov paní Marženy Danda z Polska a Siemien tráví většinu zimního období ve venkovní voliéře a můžete mi věřit, že se srstí peršana se jeho srst nedá srovnávat. Ani jemu ani jeho potomkům nikdy na výstavách nebyla vytknuta kvalita srsti. Ono je mnohdy lepší si ověřit fakta, než jen tak plácat. Věřím tomu, že Tania bude ozdobou výstav, a že Hanku těmito negativními reakcemi neodradíte. Hani, nedejte se a hodně úspěchů v chovu!

Jarda

Máte, Jardo, pravdu. Jsem opravdu ráda za každou kvalitní něvu, která rozšíří řady chovných zvířat a jsem skutrečně ráda za každého nového a začínajícího chovatele, jako v případě Hanky. Ale taky umím nazývat věci pravým jménem. Doma mě k tomu vedli a v životě jsem si s tím užívala a jak to tak pozoruji užívat i nadále budu. Nikdy jsem se neschovávala za pochlebování a líbivé fráze. Je mi líto, ale ode mne neuslyšíte co byste slyšet chtěl, ale můj vlastní názor a za tím si stojím.
Když jsem si před dvěma lety kupovala svého prvního něváčka, jela jsem si pro kocoura na mazla. O chovu jsem vůbec neuvažovala a kdyby mi někdo tehdy řekl, že budu za uznání něv bojovat a polezu tím lidem dost na nervy, tak bych se mu vysmála. Když jsem přijela na svojí první výstavu s něvákem, byla jsem dost v šoku, když si lidi okolo povídali "jé, to je ale hezký ragdol, a kde má bílou". Připadala jsem si jako Robinson v tom celém kočičím světě. A dnes? Jsem nesmírně šťastná, že se v prosinci na Smíchově sejde tolik sibiřských colourpointů. Víte, ono mě to už ani moc nebaví na výstavách výtězit sama nad sebou.
A co se týká mého názoru na Hankou zveřejněnou fotografii, buďe naprosto bez obav. Umím a po čertech jsem velmi kritická i ke svým kočkám. To, že jsem ke svému příspěvku přiložila foto svého kocoura ještě neznamená, že je to ideál něví krásy. To bylo k té sibiřské srsti. Jinak můj kocour má sice dobře nasazené, ale malé uši a krátký nos a celkově jeho hlava budí dojem velmi kulaté, tedy pro sibiřáka dost atipické. Moje přítelkyně o něm říká, že má hlavu jako manul a má pravdu. Co mu ale nikdo nemůže upřít je celková stavba těla a ona zmiňovaná srst.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evailtis napsal(a):
Koukám, holky, že jste si to pěkně užily. Blahopřeji.
V Praze míváme sraz "holčičí " to je kamarádky, co chovají klasiky a já. a pak ještě větší, na zahradě pod jabloní (viz článek Zdeňka Gorgoně v některých jarních Kočkách), kde se schází majitelé, obdivovatelé sibiřek a i nějací přátelé veterináři, fotografové, event i další kočkomilové. Je to skvělý relax a velmi užitečný pokec. Myslím, jak jsem tak mluvila s majiteli jiných plemen, že je to v chovatelském světě dost ojedinělé. Věřím, že nám tato "přátelská atmosféra" vydrží i do budoucna.
Radka- hmmmmm, smoke, klidně by uhájil sibiřku. Čert vem plemeno, hlavně že z něj máte i radost
No a u nás jaksi zůstal kocourek (co byl ještě nedávno "kočička", tak jsem ho v pátek předhodila "domácí smečce", masakr se nekonal, tak musím fakt už zopakovat inzeráty, abych se za čas nedivila, že ho mám stále doma.

Tak to tedy musím potvrdit. Letos jsem byla na podzimním srazu pod jabloní. Moc se mi to líbilo, hovořilo se o kočičích i nekočičích záležitostech. Atmosféra byla příjemně uvolněná a přátelská a osobně jsem poznala chovatele, o kterých jsem dosud jen četla v časopisech nebo na netu. Když jsem se na sraz chystala, zmínila jsem se před jedním svým kolegou-kamarádem (maincoon). Řekl, že jsme (sibiřskáři) pěkný parchanti, který drží neskutečně při sobě. Kdy ho nezná, zalape po dechu. ten kdo ho zná ví, že to byla neskutečná poklona spojena s troškou zdravé závisti. Jsem ráda, že patřím do nevelké rodiny chovatelů sibiřek. tak jak jsem poznala chovatele jiných plemen a po dvou letech vandrování od výstavy k výstavě mohu jen a jen potvrdit slova mého kamaráda. Sibiřkáři opravdu drží při sobě, jsou na první pohled poznat i bez svých čtyřnohých miláčků na každé výstavě - tvoří skupinky, které srdečně diskutují, smějí se a žertují. To u žádného jiného plemene nepotkáte. Takových přátelských vztahů je třeba si vážit, je hýčkat a zahřívat. Sama za sebe mohu říci, že v koňské branži jsem poznala hodně zajímavých lidí, mám v téhle skupině chovatelů dost kamarádů, ale přátelství na mě číhalo mezi sibiřkáři.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

neva masquerade napsal(a):
to je rychlost, ale super Včera jsem se marně pokoušela nahnat tu naši potvůrku do fotografické pózy, abych tu mohla připíchnout její aktuální fotku, ale marně. Už se jí krásně tvoří límec po tatínkovi Siemienovi. Po stránkách se podívám doma, teď je nemohu najít, ale tady jsou fotečky Siemiena. Fotku její mámy sem připíchnu až z domova, v práci jí nemám

Hanka a Táňa

Ahoj všichni něváci, Na chvilku jsem se urvala od dolaďování svých (konečně) nastartovaných stránek a taky od dětiček (škodičů) a hupky dupky na diskuzi. A to se nestačím divit, jak diskuze senza pokračuje. tak tedy i já s troškou do mlýna. Hani, kocour má hezký kukuč, ale ta srst. Co k tomu říct. V srsti připomíná spíše peršana než sibiřáka. Je mi líto, ale tenhle blonde háv nemá nic moc společného s voděodolnou, polodlouhou srstí s hrubou texturou. V případě, že by se tenhle krasavec ocitl venku, ve volné přírodě, zajde na zápal plic. Tenhle typ srsti snadno provlhne a hned tak neuschne. Pro sibiřáka nic k upotřebení. Ale jinak bráno podle ksichtíku hezký kočičák.
Pro porovnání přikládám loňskou náladovku svého kocoura. Bylo to tehdy ještě malé (roční) koťátko, ale kožich medvědí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evucha napsal(a):
Ammavaru, malá bohyně. Je to celá Tonička. Musí být neustále středem pozornosti, ale muchlování moc ráda nemá. Neomylně si umí vybrat to nejatraktivnější místo k odpočinku a to si taky umí rezolutně ubránit. Byť je z šestice nejmenší tělesně, duchem je to velikán. Co jí chybí na fyzickém fondu umí obratně nahradit důvtipem a ve smečce se nezrtatí. V mnoha případech je dokoce lídrem konkrétní lumpárny. A věřte mi , že se ani nechci podívat přes rameno, co se teď děje za mými zády, pochytat tu směčku kočičích teroristů bude dsot obtížné a jak mám hlavu jednu, klidně jí dám na špalek, že v popřet¨dí bude Ammavaru a přichycena při činu nakloní tu svojí střapatou holavinku na stranu a zářivé modré jiskřičky místo očí bude upírat do mých a i kdyby byl byt na rekonstrukci, já jí to odpustím. Pro ty její modré oči, počmáraný obličejík s výrazem andílka jí bude v životě vždycky odpuštěno. Evi, máš se na co těšit!

Anuket, Anuška, něžná, obávám se, že jako jediná zdědila trošku povahu po babičce Slaměně. I když chvílemi se mi zdá, že se v ní její předci pěkně pohlavkují. Chvíli je to statečná Johanka z Arku, která se nezalekne ani taty, pere se s klukama jako o život, demoluje hračky, nechá se tahat za nožičky i za ocásek. Ale pak přijdou chvíle, kdy se straní bratrovražedného boje, je zádumčivá a odmítá se mazlit. Dokonce na mě dělá dojem, že jí dotek ruky nedělá dobře a má u toho vystrašené oči. Přesto dokáže žít plnohodnotným životem zaopatřeného a spokojeného koťátka. Čas ukáže, nakolik se na ní její genetická výbava vyřádila. Upřímě řečeno jsem štěpení bojácnosti Slaměny nesené přes otce Buddyho očekávala, ale první týdny mě uchlácholily, že se tenhle gen nevyštěpil a koťata zdědila stoprocentně povahu po mámě. Bohužel, genetika je velká dáma a nenechá si do své práce moc povídat. Na druhou stranu můžu být jako chovatel ráda, že se sklon k plachosti projevuje částečně jen u Anuket.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evucha napsal(a):
Arawa, majitelka tmavého ksichtíku a světlého kožíšku. nevinnost sama, Šandovo favoritka. No, ten by se asi moc divil, kdyby viděl tuhle křehkou krásku v akci. A bráškou Atilou je strůjce všech neplech. Zrovna jako on nenechá nikoho na pokoji, rychlá jako blesk, ale jen jí se nesmí nikdo dotknout. Top je hned ukřivděná a okamžitě zvedá ten svůj umouněný obličejík nahoru a žaluje, jak jí bylo ublíženo. Naštěsti jí to nikdy dlouho nevydrží, jen zlomek vteřiny a už zase dál lumpačí.

Ammavaru, malá bohyně. Je to celá Tonička. Musí být neustále středem pozornosti, ale muchlování moc ráda nemá. Neomylně si umí vybrat to nejatraktivnější místo k odpočinku a to si taky umí rezolutně ubránit. Byť je z šestice nejmenší tělesně, duchem je to velikán. Co jí chybí na fyzickém fondu umí obratně nahradit důvtipem a ve smečce se nezrtatí. V mnoha případech je dokoce lídrem konkrétní lumpárny. A věřte mi , že se ani nechci podívat přes rameno, co se teď děje za mými zády, pochytat tu směčku kočičích teroristů bude dsot obtížné a jak mám hlavu jednu, klidně jí dám na špalek, že v popřet¨dí bude Ammavaru a přichycena při činu nakloní tu svojí střapatou holavinku na stranu a zářivé modré jiskřičky místo očí bude upírat do mých a i kdyby byl byt na rekonstrukci, já jí to odpustím. Pro ty její modré oči, počmáraný obličejík s výrazem andílka jí bude v životě vždycky odpuštěno. Evi, máš se na co těšit!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evucha napsal(a):
Allat, princezna Allat, hloubavá, přemýtavá, věčně zasněná. Ona je skutečné božstvo. Málokdy se nechá strhnout k primitivním pranicím, které vymyslí bráška Atila, ale když už se tak stane, je opravdovou dcerou Alláha. A to se vším všudy. Ze zasněné krásky se mávnutím proutku stane palestinský terorista, který se nevyděsí ani táty a v neděli ho statečně udeřila něžnou tlapkou do velikého kocouřího nosu. To se táta nestačil divit, ale pak se mu vousy roztáhly v úsměvu a dělal na mě dojem, že je se svojí tmavou dcerou spokojený.

Arawa, majitelka tmavého ksichtíku a světlého kožíšku. nevinnost sama, Šandovo favoritka. No, ten by se asi moc divil, kdyby viděl tuhle křehkou krásku v akci. A bráškou Atilou je strůjce všech neplech. Zrovna jako on nenechá nikoho na pokoji, rychlá jako blesk, ale jen jí se nesmí nikdo dotknout. Top je hned ukřivděná a okamžitě zvedá ten svůj umouněný obličejík nahoru a žaluje, jak jí bylo ublíženo. Naštěsti jí to nikdy dlouho nevydrží, jen zlomek vteřiny a už zase dál lumpačí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evucha napsal(a):
Zkouším rovněž téma posunout. Pro ty, co ještě nejsou rozhodnuti se na Smíchov vypravit ať už jako vystavovatelé nebo jako obdivovatelé modrookých krásek v béžovém kožíšku, na rozhoupání přikládám nejčerstvější foto něvých miminek. Oni už to ani miminka nejsou, jaksi se plynule přetransformovali z fáze nemohoucích nemluvňat do šestihalvé saně a tlupy škodičů. Ale i když je veřejně nazývám šestihalvou saní a škodiči, myslím to s nadsázkou, jesou nesmírně milí, hraví a tvořiví avynelézaví. Právě za mými zády se cosi děje, slyším pouze dunící podlahu a tupé údery, ale jsa poučena vývojem situace - nezasahuji a všetečně se necpu tam , kde ani rodna matka není vítána.
Pokusím se jednotlivé hlavy saně personifikovat:
Atila, spící andílek, usnul přesně tam, kde upadl. Na fotografii nevinnost sama, ale pravý opak je pravdou. Atila své jméno nedostal, on se s ním narodil. Je to pravý uzurpátor, dobyvatel a bojovník. Nic a nikoho nenechá na pokoji, je autorem všech šarvátek a bojových akcí. Právě teď demoluje za bohaté podpry sourozenců obývák. Raději tam nekoukám, stejěn to nemá smysl řešit. Atila je případ k nevyřešení. Je stejný jako jeho jmenovec.

Allat, princezna Allat, hloubavá, přemýtavá, věčně zasněná. Ona je skutečné božstvo. Málokdy se nechá strhnout k primitivním pranicím, které vymyslí bráška Atila, ale když už se tak stane, je opravdovou dcerou Alláha. A to se vším všudy. Ze zasněné krásky se mávnutím proutku stane palestinský terorista, který se nevyděsí ani táty a v neděli ho statečně udeřila něžnou tlapkou do velikého kocouřího nosu. To se táta nestačil divit, ale pak se mu vousy roztáhly v úsměvu a dělal na mě dojem, že je se svojí tmavou dcerou spokojený.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evailtis napsal(a):
Tak jo, zkouším, zda se téma posune. Pro všechny. ANO máme slíbenou na Smíchově 16.12. speciálku Neva Masquerade, dokonce prý nebudeme rozstrkáni podle abecedy, ale budou něvky pohromadě.Tak, kdo tak ještě neučinil, je nejvyšší čas přihlásit svou něvičku do soutěže. Od nás pojede Jurika a pokud se zotaví po nemoci, tak i Bianka.

Zkouším rovněž téma posunout. Pro ty, co ještě nejsou rozhodnuti se na Smíchov vypravit ať už jako vystavovatelé nebo jako obdivovatelé modrookých krásek v béžovém kožíšku, na rozhoupání přikládám nejčerstvější foto něvých miminek. Oni už to ani miminka nejsou, jaksi se plynule přetransformovali z fáze nemohoucích nemluvňat do šestihalvé saně a tlupy škodičů. Ale i když je veřejně nazývám šestihalvou saní a škodiči, myslím to s nadsázkou, jesou nesmírně milí, hraví a tvořiví avynelézaví. Právě za mými zády se cosi děje, slyším pouze dunící podlahu a tupé údery, ale jsa poučena vývojem situace - nezasahuji a všetečně se necpu tam , kde ani rodna matka není vítána.
Pokusím se jednotlivé hlavy saně personifikovat:
Atila, spící andílek, usnul přesně tam, kde upadl. Na fotografii nevinnost sama, ale pravý opak je pravdou. Atila své jméno nedostal, on se s ním narodil. Je to pravý uzurpátor, dobyvatel a bojovník. Nic a nikoho nenechá na pokoji, je autorem všech šarvátek a bojových akcí. Právě teď demoluje za bohaté podpry sourozenců obývák. Raději tam nekoukám, stejěn to nemá smysl řešit. Atila je případ k nevyřešení. Je stejný jako jeho jmenovec.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evucha napsal(a):
Koní výstava se povedla a jak jsem slyšela, Miss kočka byla taky moc moc moc. A něvy zářily a Evka Iltis taky zářila. Jsem ráda, že se modroocí andělé předvedly v tom nejlepším světle. Všem oceněným moc ze srdce gratuluji a věřím, že to všichni brali jako zahřívací kolo na prosincový Smíchov. Já sice místo kočičího kožíšku leštila hříbecí, ale leštění jako leštění a na prosinec se už moc těším. O Estonii bylo rozhodnuto už dávnoa teď už jsem rozhodnutá přivézt i vrh A. Sice ještě nevím, kteří "zločinci" to budou, ale určitě se mi podaří tři lapit a dovézt. Už teď se moc těším a v tom těšení mi připadá předvánoční blázinec s oknama, kobercema, cukrovím a dalšími podružními pracemi naprosto nepodstatný.

než se odkutálíte i s kočičákama do pelíšku:týta Buddy a synek Aragorn

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evailtis napsal(a):
Evuška- jsou sladcí, už se nemohu dočkat až je pomuchlám!!!!!!
Těším se zítra na setkání s přítomnými na Misskočka, prosím, nezapomenout fotoaparáty
Adriena- ach, ach!!!!krása sama

Koní výstava se povedla a jak jsem slyšela, Miss kočka byla taky moc moc moc. A něvy zářily a Evka Iltis taky zářila. Jsem ráda, že se modroocí andělé předvedly v tom nejlepším světle. Všem oceněným moc ze srdce gratuluji a věřím, že to všichni brali jako zahřívací kolo na prosincový Smíchov. Já sice místo kočičího kožíšku leštila hříbecí, ale leštění jako leštění a na prosinec se už moc těším. O Estonii bylo rozhodnuto už dávnoa teď už jsem rozhodnutá přivézt i vrh A. Sice ještě nevím, kteří "zločinci" to budou, ale určitě se mi podaří tři lapit a dovézt. Už teď se moc těším a v tom těšení mi připadá předvánoční blázinec s oknama, kobercema, cukrovím a dalšími podružními pracemi naprosto nepodstatný.