Sousedé měli téměř stejného psa a byl to kříženec labradora s něm. ovčákem (mamča byla ovčanda). Byl dobře ovladatelný a povahově příjemný. V kohoutku mohl mít tak 60-65 cm.

Rozdíl mezi granulemi pro různé věkové skupiny v rámci jedné kvalitní značky tak markantní nebývá a určitě by neměl způsobovat problémy, které popisujete. Horší je, pokud Váš senior dostává značku méně kvalitní - ty většinou obsahují vysoké procento barviv, konzervantů a chemických ochucovadel a štěněti opravdu mohou způsobovat zvracení i následné další obtíže (svědění apod.). Nicméně aktivní Jack slupne v tomto věku rychlostí blesku všelicos , takže nevolnosti Vašeho juniora se nemusí nutně slučovat pouze s granulemi dědouše.

Nemáte zač, je vidět, že za její chování opravdu částečně mohou geny. Ta sociální nejistota vůči psům podle mého pramení ze špatných zkušeností a útoků na ní. Je ve stadiu (i přes sebelepší socializaci), kdy neví, co má od cizího psa čekat, tak to řeší podle toho, jak momentálně bleskově vyhodnotí situaci. Někdy pozitivně, někdy negativně. Určitě z Vás cítí i nervozitu (já se Vám nedivím ), která se na ni přenese. Pokud si porozumí s nějakým psem a budou si hrát, poodejděte a zdánlivě si jich nevšímejte - to je pro ni známka, že vše je v pořádku (má volno) a Vás nemusí hlídat. Pokud potká psa s kterým hrozí konflikt, ostře zavelte "stačí" a odejděte spolu. Měla by jste zamezit jakémukoliv jejímu fyzickému napadení, a pokud se tak stane, aktivně ji bránit (vím, že se to snadno říká...). Jinak - existuje jakési záhadné psí pravidlo, že zejména němečtí ovčáci dost často nesnáší ohaře jakéhokoliv druhu a rádi jim to i dají najevo. Mohu to potvrdit - mé 14ti leté soužití s nekonfliktním ohaříkem bylo několikrát narušeno právě útoky NO . Takže s nimi opravdu opatrně.
Mějte se a ať se daří
Johana

Zdravím,
měla jsem německého ohaře a na společných akcích s dalšími loveckými plemeny se mi několikrát stalo, že se někteří přítomní MMO chovali úplně stejně jak popisujete. Tehdy mi myslivci vysvětlili, že je v našem chovu MMO několik linií, z čehož je zvláště jedna výrazně obranářská až agresivní a její zástupci vyžadují opravdu "pevnou ruku". Je možné, že právě Vaše fenka z této linie pochází a tak se chová i dle svého genetického založení ( hlavní plemeník této linie je Eros v.d. Mooshex) viz klub MMO.
Nyní mám hovawarty - to je plemeno, které druhé psy ke svému životu příliš nepotřebuje a když, tak si řádně testuje svou pozici vůči nim. Nemají rádi pokud se u mne zdržují cizí psi, kamarády na hraní si také vybírají. Přesto nemáme sebemenší konflikty, ale u nás 100% funguje právě to přenesení pozornosti na mě. Postupem let jsem je naučila, že ostatní psi jsou sice také na světě, ale to je všechno. Je pravda, že si dost vyhrají mezi sebou a s našimi kříženci, takže jim psí společnost nechybí.
Příliš jsem Vám neporadila, ale s tím jak budou Vaší fence přibývat léta, bude psy řešit méně a méně. Teď je v nejlepších letech a patřičně to dává najevo. To je má několikanásobná zkušenost.
Držím palce.

Obraťte se na specializovaný Klub švýcarských honičů, tam Vám určitě dají konkrétní informace. Osobně si myslím, že tato varianta se u nás nechová, bohatě ji tu zastupují oblíbené jezevčíkovité braky. V bernských honičích vysokonohých je zde naopak několik velmi kvalitních chovatelských stanic.

Já bych Vám NEdoporučovala hovawarta, kdyby náhodou....Jsou to krásní psi, hlídají perfektně, jsou hraví, ke svým lidem miloučcí, ale ve smečce vedle nich by měli být pouze vysloveně submisivní jedinci. Píšu to proto, že nemálo těchto psů mění v dospělosti domov právě z důvodu nesnášenlivosti s druhými psy. Takže trochu taková prevence ode mne......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak malého münsterlanda bych vám vzhledem k vašim požadavkům nedoporučovala. Není pravda, že ho budete v ČR schánět těžko. Chovatelů je tu celkem dost a cena je ze všech ohařů nejpřijatelnější (já svoji fenku kupovala za 4 tis., samozřejmě s pp), ale jde o to, že pro začátečníky není moc vhodný.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Je to pes nesmírně aktivní. Přirovnala bych ho temperamentem klidně k borderce. Nicméně od borderky se úplně odlišuje tím, že ho žádné míčky, ani klacky na procházkách zajímat nebudou. Celou procházku má čumák u země a jediné co ho zajímají jsou stopy, zvěř a zajímavé pachy. Nejvíc se mu odvděčíte a utaháte ho procházkou v poli, kde ho budete posílat do dálky hledat zvěř. Má nesmírnou chuť do práce, je to pravý lovec. Bylo pro mě nesmírně těžké ho ukočírovat a naučit se zvládat jeho lovecký pud. Začala jsem kvůli své fence dělat lovecký výcvik a hrozně ji to bavilo. Díky němu jsem se jí naučila pořádně rozumět. Bohužel, se bojí výstřelů, takže jsme s tím skončili, ale v poli a v lese s ní pracuju dál. Hlavně pro to, že ji to hrozně baví a neustále si tak procvičujeme poslušnost. Když jsem s ní asi ve dvou letech s lov. výcvikem začala, všichni na mě koukali jak na blázna, proč jsem si pořídila jako začátečník zrovna tohle plemeno. Můj výcvikář mi řekl, že než vycvičí jednoho münsterlanda, vycvičil by tři maďary nebo výmary.
Dneska jí je šest let a s jistotou jí odvolám od srnky i od zajíce. Nicméně na procházkách musím mít oči pořád na šťopkách a odvolat ji ihned, jak na zvěř narazí. Nevím, jestli by se mi podařilo ji odvolat nebo zadaunovat, když by za zvěří vyběhla a začala ji honit. Je to pes, který je vděčný za procházky v přírodě. Miluje túry, lesy, pole. Zkoušela jsem s ní i agility, ale to jí bohužel nikdy pořádně nebavilo. Za nic bych jí nevyměnila, mám jí hrozně ráda, ale někdy si říkám, jaké to musí být fajn, jít na procházku se psem, kterého pořád nemusíte hlídat a volat zpátky, aby se nezapomněl a neztratil se.
Je to takový blázínek můj :)
Spíše se poohlédněte po retrívrech nebo třeba krátkosrsté kolii, českému strakáčku apod.
Lucka

Krásně a pravdivě napsáno

Nejlepší bude je naživo okouknout přímo na výstavě. Uvidíte, jak komunikují s lidmi i ostatními psy v poměrně rušném (a pro někoho i stresujícím) prostředí, promluvíte s opravdu "zasvěcenými" lidmi a navážete kontakty. Pokud narazíte na dobrého chovatele nebo majitele, vezme Vás třeba i na nezávaznou procházku, abyste bosíka viděl v praxi. Já takto před mnoha lety váhala mezi dvěma plemeny, rok jsem jezdila po výstavách a "poměřovala" a právě díky výše napsanému jsem nakonec dala přednost plemeni č.2. Nelituji a s odstupem mnoha let vidím, že jsem udělala dobře. Přeji hodně štěstí při výběru.

Ono je toto těžce individuální, je pravda, že postižení zadní nohy by bylo "lepší", ta toho tolik nenese. My máme útulkáče postiženého na všechny čtyři nohy (křivice - vysoký stupeň) a z útulku jsme si ho brali jako 3měsíční štěně s tím, že pokud kvalita života bude opravdu hodně špatná, nebudeme ho trápit. Díky kvalitní výživě a přípravkům na klouby a chrupavky se jeho stav výrazně zlepšil i když v pořádku nebude nikdy. Bolestmi netrpí, jeho pohyblivost je omezená (spíše co se týče vytrvalosti), ale my se snažíme mu vše vynahradit. Na procházkách ho poponášíme, nebo přizpůsobujeme tempo jemu, hlídáme ho v blízkosti vodních ploch (neumí plavat - na to pozor), hrajeme si s ním staticky (schovávání věcí, přetahování), pořídili jsme místy i koberce, neboť na kluzkých podlahách má někdy problémy. Ostatní psi jeho postižení tolerují, ale přesto dohlížíme, aby to některý z nich ve hře nějak nepřehnal. Jinak vyžaduje spíše takový klidový režim a je to největší mazlíček, jakého jsme kdy měli. Neměnila bych a jsem šťastná, že je s námi. Vašemu štěňátku bych určitě dala šanci, záleží na Vás, jestli budete ochotni a moci vzít na sebe trochu jinou a v některých oblastech i náročnější péči, než by byla u zdravého pejska.

www.strakaci.cz

Ještě jsem zapomněla doplnit, onen útulek je www.domovfauny.cz

Je to jen o lidech, já jsem před mnoha ledy brigádničila v pražském útulku v Praze 5 - Klukovicích a tetované psy jezdila dohledávat přímo na plemennou knihu. Pak následovala složitá korespondence s chovatelem (zlatý internet a mobily v dnešní době), poté i s majitelem psa. Nelitovala jsem času a největší odměnou mi bylo, že se pes vrátil domů nebo k chovateli. I když musím říct, že příliš chovatelů si svůj odchov zpátky nevzalo... Doufám, že v dnešní době je již snaha všechny tetované či čipované psy dohledávat, ale např. v případě nezaregistrovaných čipů je tato snaha marná.

Tak přesně tyto Vaše požadavky splňuje maďarský ohař. Milovník pohybu, tepla a všeho živého. Pokud bude správně socializován, nebude mít konflikty s jinými psy, je to takové "věčné psí dítě", hravý a nepřetržitě dobře naladěný. Samozřejmě i u něj je nutná důsledná výchova, ale lehce se cvičí. Výmarák může mít v budoucnu trochu problémy se psy, jsou to nádherní psi, ale přeci jen trochu "ostřejší hoši".

zuzina napsal(a):
A kontaktoval tedy útulek chovatele té poloviny čistokrevných psů? Jak se zachovali chovatelé? Jelikož podle tetování by je měl útulke v pohodě dohledat.

Určitě,vždy se hned snaží psa vrátit majiteli či chovateli. Tento útulek patří k nejlepším. Všechny psy čipují, ti mají velké čisté výběhy, 2x denně procházky po okolí, veterinární péči a zaměstnanci i nekonečnou trpělivost s problémovými psy. Zní to asi podivně, ale dle mých zkušeností se tu mají psi mnohdy lépe než u svých původních majitelů nebo psi v některých chovatelských stanicích.

Shodou okolností jsem v létě navštívila útulek, ze kterého pochází náš pes. Téměř polovina psů byla čistokrevných: hovawart, rhodéský ridgeback, rotvajleři, dalmatin, hasky, kavalír, němečtí ovčáci, bladhaund, pudl, pitbulové. To jen na okraj, že útulky nejsou plné jenom voříšků. Vše je pouze o lidech a myslím (a doufám), že zodpovědné majitele se podaří sehnat i pro ty inzerované fenečky. Jak je vidět z výše uvedeného, mnohdy ani příslušnost k čistokrevnému plemeni včetně rodokmenu a dohledaného chovatele dotyčného psa neochrání před lidskou nezodpovědností a dlouhodobým pobytem v útulku.

sonisak napsal(a):
Víte co? nelezte sem rýpat,že utacení něco stojí? Nepovídejte,a očkování, odčerveníi a přikrmování ne? Bylo to nechtěné,stalo se nebyl to vrh o 12 štěnatech,tak 2štěnata se snad dostanou do dobrých rukou,třeba pejsek je už zamluvený! Je to známá vím kam půjde a jak se bude mít,takže běžte si o diskuzi dál!!

Nenechte se zbytečně vytočit, už z textu Vašeho inzerátu je jasné, že pro štěňátka hledáte opravdový a trvalý domov. Věřím že se to povede, naštěstí je dost lidí, kteří už pochopili, že kříženečci nejsou jen psí "odpad", ale že srdíčko a dušičku mají stejnou jako šampioni s PP a potěšit svou společností dokáží také tak. Pravda, že pro ty, kteří ke psovi potřebují papír Vaše štěňátka nejsou, ale jak vidím z této diskuze, je to v některém případě i jejich štěstí.

Nehoda se stala, štěňata jsou na světě a je velká šance, že najdou ten pravý domov. Kdybych se já neuměla chovat zodpovědně (známe se ?), tak sekám jeden PP vrh za druhým a mimo to občas pustím i ty útulkáče, ať si taky trochu někde užijí. Nic takového se neděje, kastrováno u nás není nic a celých 25 let co máme psy jsme bez nechtěných štěňat....

Pak ovšem nechápu, proč se vůbec navážíte do této debaty a zadavatelky, když o pořízení žádného voříška a útulkáče nyní a ani nikdy v budoucnu neuvažujete. Pokud máte potřebu moralizovat, věnujte se např. osvětě o bezhlavém množení psů bez PP, myslím, že tam můžete mít opravdu široké pole působnosti...

cinkalu napsal(a):
nikdo netvrdí, že se kříženci nemají u lidí dobře, ale nejdřív se k těm báječným lidem musej nějak dostat a to je bohužel ten zásadní problém.

No právě proto zadavatelka hledá potencionální zájemce i tady, mezi pejskaři. Kdyby jí bylo jedno co se štěňaty bude, tak je rozdá dětem před školou.....Máte pravdu, útulky jsou přeplněné, víc psů tam přibývá, než ubývá a navíc dle mé smutné zkušenosti nejvíc křičí a na tento bezútěšný stav poukazují ti "milovníci" psů, kteří doma žádného útulkáče nemají a jeho pořízení ani neplánují.......

Tak s tím si dovolím nesouhlasit, já mám ch. stanici, bohatou účast na výstavách za sebou a doma mimo jiné dva křížence z útulku. Mají stejnou péči jako ti čistokrevní (luxusní kosmetika, ultraprémiové granule), která je i pro ně samozřejmostí. Zadavatelka evidentně hledá skutečný a stálý milující domov pro svá štěňátka a já osobně bych si klidně např. tu strakatou fenku vzala, protože se mi líbí. Věřím tomu, že nás, kteří to myslí se psem vážně bez ohledu na jeho původ je víc a i tato štěňátka si domov najdou.