Arbora napsal(a):
Ja len tak pre istotu, ak by ste nevedeli.

Áno, vstup so psom je možný, pokiaľ je pes na vodítku a s náhubkom. Ďalšie obmedzenia sú rovnaké ako pre pešieho turistu (zákaz pohybu mimo značených chodníkov, sezónna uzávera, ...).

Díky, může se hodit. Užijte si to !

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Plemeno je hned pod nadpisem - westík.

Nojo mobil - jsem slepejš.

3Kamila1 napsal(a):
Volala jsem vetce, ta mi rekla at prijedu na RTG. A ted tak asi pred 10 min chtel ven, udelal bobky, bezela jsem prozkoumat. Jeden byl hodne obaleny slizem, tak jsem ho rozpitvala a snura tam byla cela.

Moc moc vsem dekuji za rady, mam velkou radost, ze to takhle dobre dopadlo :)

Tak to je skvělá zpráva. Buřty mu určitě chutnaly
My je teda psovi opékali, vyfoukali a podávali bez provazu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdyby byl víc nakrátko, už by měl ten ocas na hadry...takhle, když ho má huňatější, tolik si ho o ten kotec nerozbije.

Snad si ho vezmou a už ho nevrátí, jak píšeš 🙏
Byl by nešťastný....Toník je sice trochu hrom do police, jak přerostlé štěně, ale zároveň je velké dobračisko s křehkou duší🐾

Jsem ráda, že to vyšlo ta návštěva, chtěla jsem ho poznat 🐶

Ano to jsi ho přesně vystihla. Hromotluk s duší malého štěnátka.
I náš starý kříženec se cpal na klín
Ale Tondu si na klině fakt představit neumím
Kéž by to vyšlo. Pro mne je 8.6. datum mojí svatby. Ale už jsem letos šťastně 30 let rozvedená. Tak snad to Toníčkovi nepřinese smůlu.

AndulaBuddy napsal(a):
Zdravím, máme v plánu jet v červenci do Nízkých Tater (konkrétně Chopok a Ďumbier). Chci se zeptat zda máte někdo zkušenost s výletem na Chopok pěší túrou s pejskem až na vrchol a poté po vrcholu pokračovat na Ďumbier a zpět domu? Pejsek s námi zvládl ťapat 15 km po Krkonoších, nicméně je mi jasné, že cesta po Nízkých Tatrách vypadá zcela jinak a na rovinku narazíme jen zřídka. Za poznatky a bližší informace budu ráda. Děkuji :)

Jaké plemeno je pes? a kolik mu je?
Terén Tater a Krkonoš je opravdu velký rozdíl.
Náš 13 letý kříženec ušel na Šumavě skoro 20 km a ještě dva měsíce před smrtí vystoupal na Falkenstein a Luzný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Věřím, že to teď vyjde a jsem ráda, že jsem se mohla na poslední chvíli s Toníčkem seznámit. Na svůj věk má v sobě neskutečnou energii a doufám, že ho ještě čeká druhá šťastná polovina jeho života 💕 mít dům se zahradou a kdyby se s běloušem respektovali...je fakt snadné se do Toníka zamilovat 😍 je to rošťák. Cíleně zhubnul kvůli kloubům a nyní prý má 50 kilo. Sluší mu to!
Fakt nevím, jak dnes usnu 🤔 zavřu oči a pod víčky mi bude běhat Toník s běloušem 😇

Ještě by ho měli trochu upravit. Myslím srst.
Jasně že musel zhubnout. Pohybu po zahradě měl poměrně dost ale bohužel lidi mu dávali kde co a on byl žravý. Jídlo byla nejspíš jeho jediná radost.
Kéž ta adopce vyjde !
A hlavně aby ho zas nevrátili. Z toho mám největší strach.
Jsi moc hodná. Děkuji ještě jednou za zprávu a hlavně za fotky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Původní příspěvek jsem psala při čekání na vlak a chtěla bych ještě doplnit, že budu toho 8.6. na Toníka MOC myslet, opravdu nutně potřebuje domů...všimla jsem si, že měl na boku stopy krve a slečna říkala, že je to od toho, jak vehementně mává ocasem, když někoho vidí a bohužel s ním přitom bouchá i do stěny kotce, až mu ocas krvácí...to bylo pro mě nejvíc šokující....takže TONÍKU, AŤ TI TO VE STŘEDU 8.6. FAKT VYJDE 🙏🍀🌷🍀MYSLÍM NA TEBE!!!
Malý Toníkův kolega útulkáč právě ve chvíli, kdy jsem přicházela, šel s celou rodinkou domů, ještě podepisovali smlouvu, slečna je společně vyfotila, naposledy pejska pomazlila....a šel. Za slečnou ještě pískal, bude mu chybět než zapomene na útulek.
Celkový dojem z útulku mám dobrý, na slečně bylo poznat, že má své svěřence ráda a má s nimi hezký vztah...i Toník ji má rád a hezky spolu komunikovali 🐾

Vahine moc děkuji za fotky i zprávy o Toníčkovi.
Útulek sleduju dlouhou dobu, každý den jsou zprávy a fotky jak pejsci odcházejí do nového domova jen Toníček stále zůstává.
I já budu 8.6. moc moc držet pěsti aby našel své "doma" konečně po tom všem.
No jsem ráda že sis vyzkoušela jaké to je když se o člověka opře
A ještě raději že jsem odolala a do útulku nejela. Já bych to setkání prostě psychicky nedala.
On by měl radost, myslel by si že spolu odejdem a pak ..........nic.
Snad ta adopce dopadne a hlavně aby nebyl znovu zas vrácen.

Náš první nalezenec NO opravdu celý život neviděl veterináře ani granuli. Nechali jsme ho uspat v 17 letech. Měl zelený zákal pokud si dobře vzpomínám? Už pak špatně chodil ale ven vyšel se vyvenčit, žral do poslední chvíle.
Druhý velký kříženec ve 13 začal hubnout, nechali jsme udělat rozbor krve - selhání ledvin. Takže dieta, odvoz na VFU v Brně, tam ho rozkrmili, měl léky, zdálo se že je vše na dobré cestě.
Pořád byl veselý, chodil na procházky, plaval, nosil míček.
Pak kontrola, dopadla špatně, hodnoty vyšší než před Brnem bylo nám doporučeno ho uspat.
No přesně - uspat psa kterému "jen" nic nechutnalo. Vše ochutnal jednou a pak už nechtěl. Zkoušeli jsme mu dávat všechno možné, bohužel.Poslední dny už to byla jen dětská šunka a piškoty. Vozili jsme ho na infuze, bohužel krev se nezlepšila.
Kromě zhubnutí z 34 na 27 kg se choval pořád "normálně".
Prostě jsme ho uspat nedali, dodnes si to VYČÍTÁM !!! Dál jsme dávali léky, vařili jídlo, kupovali veterinární dietu a příšerně drahé konzervy.
Přežil přesně 21 dní od svého "rozsudku". U vody se mu udělalo špatně, začal se motat, zvracel pěnu.
Jeli jsme bohužel narychlo k majiteli Toníka, nikdo jiný nebyl k dispozici.
Ale byl kupodivu empatický, nechal nás se psem tak dlouho jak jsme potřebovali, zaplatit nic nechtěl. Dodatečně jsme mu donesli lahev tou nepohrdnul.
Do noci ho nechal u sebe,vykopala jsem hrob, v noci jsme ho pohřbili.
Ty tři týdny života za to nestály ale to vím až dnes. Až teď na fotkách zpětně vidím jak byl vyhublý, nám to tak tehdy vůbec nepřipadalo :(
Těžko říct jak to cítil pes, veterináři (i známý z FVU) říkali že bolesti nemá jen že mu je "blbě".
My na něm nepoznali nic. Kromě ztráty váhy byl pořád normální až do poslední chvíle.
za mne je na utracení pes který už nemá žádnou radost ze svého psího života - přestane žrát, nechce na procházky (nemůže třeba už chodit), má nevyléčitelnou nemoc.

Huskyjanina napsal(a):
Takovejch keců kolem, proč se neutrácej starý lidi a že nebudete utrácet psa kvůli drápu a proč jiný vozej psy v kočárku .A bla bla bla. No jestli vám to nedošlo, tak zvířata mají tu výhodu, že se nemusí nechat trápit do úplnýho konce, jako lidi. Ale to by je nesměli vlastnit sobci. No ale vždyt Worka je vlastně veselej, zdravej pes, kterej nevstává jen proto, že je línej, že jo? Tvl, takle trápit starýho bolavýho psa, kterýho musíte zvedat, aby byl vůbec schopnej si dojít na záchod.To je neskutečný. Vy nejste žádná milující osoba. Psa držíte naživo jen ze svojí sobeckosti, protože nechcete bejt sama. Což o to, že pes trpí bolestma. Vždyt vy ani nevíte, co mu je. Ten pes nemá udělaný žádný pořádný vyšetření, takže ani nevíte co léčit. Vy jste normální zrůda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jani, 24.5. od 5 od rána do cca 2 odpoledne.
A další fotky z dneška. Už otevřeli očka všichni.

Jů velká gratulace psí mamince. Jsou nádherní !!!

Bez komentáře raděj. Je to jen obyčejná SOBECKOST.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Gaelle, to není smích, to je úsměv. Já v těch smajlících nemám normální úsměv. Omlouvám se, jestli jsem vás urazila. Rozhodně to nebyl úmysl.

Už to krystalizuje - budeme vybírat choďáka, tedy choďačku. Měli jsme už jednu a mamce vyhovovala. Chce s ní chodit na výlety. To s pastevcem moc nejde, obě kavkazanky byly nejradši ve svém teritoriu, Rotvajler je sice ve výběru, ale byl na posledním místě, je málo chlupatý. Prostě mamka má své představy a já nechci, aby musela dělat kompromis, chci, aby byla maximálně spokojená.

Nééé jasně že jsem se neurazila nebylo proč.
Choďák je fajn, jen po těch pastevcích a černyších nebude moc malý?
A taky jako hlídač asi nebude nic moc.
Kdesi jste kdysi psala že mamka bydlí v nějaké chatové kolonii? Nebo jsem to popletla?
Ať brzy seženete štěnátko. Mamce to moc přeju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):

Co je na tom k smíchu? Myslela jsem to vážně. Jasně že si vybere mamka podle svého. Držím pěsti ať se brzy najde vhodné štěnátko a moc jí to přeju. Já bych z tohoto výběru šla do rotvíka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My řešíme opak. Pořízení nástupkyně v sobotu zemřelé kavkazanky. Pro moji maminku, které je 76 let. Na zahradu, takže žádného prcka. Kavkazanka už to nebude, ve hře je více plemen - choďák, hovawart, šarplaninec, moskevák, tibetská doga, rotvajler,... řazeno dle prozatímních preferencí... Choďačku už v minulosti měla. Ale je fakt, že na psa nebude mamka sama, a kdyby se něco stalo, a nemohla by ona, tak nastupujeme my, rodina.

Hlasuju pro rotvíka nebo moskeváka.

Zrzavci napsal(a):
Gaelle a ví se, zda se nějak zapojí původní chovatelka? resp. ta chovatelka, na kterou byl vrh napsán?

Mám v tom hokej nevím která je pravá chovatelka a která jen ta na jejíž jméno chs byl vrh odchován. Na FB v s.zprávě mi paní psala že se postará aby tam Tonda dlouho nebyl.

Pali1111 napsal(a):
Dakujem za Vase reakcie. Zatial mi to vychadza, na NO z kvalitnej chs. Tie povahy budu viac menej rovnake ale zdravotne je na tom asi lepsie NO.

Vybírejte spíš vlkošedé nebo černé.
Za mne NO nejlepší psí povaha.

Psa určitě netrestejte.
Nemůže za tím být nějaká nemoc? Ledviny atp.
Může souviset se stěhováním a dalšími změnami.

Volila bych NO.
U obou plemen dobře vybrat chs.

Moc děkuju !!! Zrovna dnes jsem šla od vlaku kolem prázdné zahrady. Pořád ho tam vidím a pořád mi chybí i když to nikdy můj pes nebyl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Před chvílí se vydala na cestu k Duhovému mostu naše kavkazanka Agi z Jižní růže... 12 let a 8 měsíců...
Děkujeme holčičko a nikdy nezapomeneme!

Je mi to moc líto. Ať je jí za Duhovým mostem krásně ............