Ano,na veterině jsme samozřejmě byli :) Ale na veterinu chodíme často a dřív jim pachy nevadily.
Hrozně jste mě uklidnila. Doufám,že se zase časem snesou. Žádného se vzdát nechci,ale bohužel bych asi časem už musela pokud by to trvalo ještě pár měsíců. Děkuji moc za radu !!!

No nemocný a oslabený je už přes měsíc/dva. Jak jsem psala "Teď musíme mít jednoho v ložnici a druhý si může lítat kde chce"-nepouštíme je k sobě záměrně . Občas nám mezi dveřma zdravý kocour proběhne a pak ho musíme lákat z pod postele a samozřejmě začne syčení apod...
Zdá se mi to docela dlouho... Mám kocoury ráda,ale věčně poslouchat mňaučení zdravého kocoura za dveřma nebo mít v ložnici ten písek (i když máme voňavý,tak je to přeci jen malá místnost),tak z toho začínám být opravdu zoufalá a manžel taky.
Kocourka co si vymrčuje za dveřmi nám je hrozně líto a upřímně litujeme i sebe,že máme v ložnici smrad a věčně hluk.
Koček se vzdát nechci a nechci věřit tomu,že není nějaký způsob jak to zvládnout.
Kočky chovám už dlouho,ale tohle se mi opravdu nikdy nestalo.

Dobrý den,
mám (řekla bych) velký problém
Mám dva kocoury-už delší dobu. Celou dobu spolu vycházeli do doby než se první kocour zranil.
Má zlomenou nohu-spadl z velké výšky a byl ( asi ještě je) zmatený. Musí být teď odděleně,protože se opravdu nesnesou. Když je dáme k sobě,tak zraněný kocour preventivně útočí a druhý na něj přitom kašle-později také zaútočí a náš zraněnec je schopný se i pokadit.
Teď musíme mít jednoho v ložnici a druhý si může lítat kde chce,ale to je pro nás strašně omezující. Musíme hlídat aby náš zvědavec nevběhl do pokoje a už vůbec aby se nepřiblížil ke zraněnému,smrdí nám tu kočičí záchod apod... Prostě nic extra :)
Podotýkám,že oba jsou kastrovaní.
Chtěla bych se tedy zeptat jestli nemáte zkušenosti a rady jak je zase přimět spolu vycházet.
Děkuji