cizmon napsal(a):
Přesto bi jsi měl ze začátku napájení omezit. Popřípadě želvu jen napoj a misku s vodou z terária vyndej. Při této dietě se ti nesmí stát, že se ti do vody želva vykálí a následně to zkonzumuje. Nastolíš ji prostě období sucha a to jí velmi prospěje. Hlavně potom na jaře velice opatrně začínej s čerstvou travinou, nebo ti seno přestane okamžitě přijímat a piramidování bude pokračovat. Vodu k napájení jednou za čas obohatíš o vitmíny, nejlíp Combinal AD3 ( bacha na předávkování) a vápníkem můžeš saturovat stravu neustále. ( mleté skořápky, sephiová kost......) Jakmile se ti při koupání vykálí, rychle poznáš kolik minerálů pozřela.

Je mi líto, že se z časových důvodů a zejména kvůli častému cestování nemohu pravidelně účastnit zdejší chovatelské diskuze, nicméně je zde řada opravdových odborníků, kteří dokážou fundovaně poradit, za všechny jmenuji např. Milana, s jehož příspěvky se velmi často ztotožňuji.
Nicméně si dovolím nyní zareagovat, a to kvůli velmi nepřesným a zavádějícím informacím, které byly v tomto threadu uvedeny v poslední době. Předem však předesílám, že nechci v žádném případě kritizovat jednoho autora, berte prosím můj nynější příspěvek jako reakci na víceméně dlouho špatně uváděné informace.
Tedy, pokud se budeme bavit o G.pardalis, je velkou chybou doporučovat krmení pouze suchým listím, dávkovat Combinal AD3 do vody a je dokonce nebetyčnou blbostí doporučovat poskytnutí pitné vody jednou za 14 dní!
Jakýkoliv živý organismus, želvy nevyjímaje, MUSÍ mít neustále přístup k pitné vodě. Pokud zejména malým želvám neposkytneme pitnou vodu v dostatečném množství, tak právě toto je jednou z příčin špatného vývoje kostry a krunýře. Mláďata G.pardalis můžeme bez problémů krmit dostupnými travinami a bylinami (čerstvými) s přídavkem sena či slámy jako zdrojů vlákniny. Nesmíme však podávat ovoce, zeleninu a ostatní nesmysly (piškoty, granule apod.). Tato krmná dávka je naprosto v pořádku a není příčinou pyramidismu. Příčinami špatného růstu jsou zejména špatné klimatické podmínky, nedostatek minerálů a nedostatek vody. Právě proto je více než nutné, aby želvy měly přístup k vodě neustále. Jako příklad uvedu skupinu 3,2 dospělých G.p.babcocki (cca 50 cm), které každý den spotřebují dohromady 4-5 litrů vody. Tyto jsou od mládí krmeny pouze trávou, mají možnost pohybu na velkém prostoru, možnost zahrabat se do substrátu (tj. mohou využívat mikroklimatického prostředí), v jarních a letních měsících se pasou, krmná dávka je vždy doplněna o kvalitní minerální směs (nyní např. Reptosan, dříve namíchané směsi z různých komerčních přípravků) a vždy je v chovném prostoru k dispozici celá sépiová kost (tedy více kusů sépie, tito jedinci spotřebují cca 5-8 cm kousky sépie denně - každá želva). Nutností je kvalitní zdroj UV záření, v mém zařízení tedy buď Osram Vitalux 300W, nebo nyní lepší T-Rex UV Heat nebo ZooMed Power Sun. Zmíněná zvířata byste nerozlišili od dospělých jedinců ve volné přírodě.
Pro vývoj mláďat je tedy velmi důležitá optimální vlhkost a dostatečné zásobení vodou. Pokud bude zásoba vody nedostatečná a budete krmit pouze senem či suchými listy, tak docílíte maximálně odrovnání ledvin a pomalé záhuby vašich zvířat. A nyní ještě poznámka ke Combinalu AD3. Rozumní a trošku zkušení chovatelé želv jej už dlouho nepoužívají, protože je to zbytečné. Tento přípravek měl své opodstatnění v době, kdy nebyly k dispozici kvalitní zdroje UV záření. V dnešní době, kdy je pořízení takového zdroje velmi jednoduché, není důvod Combinal podávat. Jako jediný případ, kdy se tento přípravek hodí, je nemocná a špatně živená želva, která rychle potřebuje upravit tělesnou rovnováhu minerálů. Pokud poskytnete svým želvám dostatek vápníku a kvalitní UV záření, nemusíte si dělat starosti s Combinalem. A co více, jeho dávkování je velmi složité a popravdě i dosti nebezpečné, protože málokdo odhadne správnou dávku, zvláště při dávkování do pitné vody. Navíc, doporučení "podávejte Combinal AD3, ale pozor na předávkování" je stejně nesmylsné, jako říci, že se musí správně krmit, ale už nedodat čím krmit.
Věřím, že se svým příspěvkem nikoho nedotknu a má reakce bude ostatním chovatelům k užitku.

cislo.5 napsal(a):
Gerry já budu reagovat na tvůj příspěvek z trochu jiného pohledu.Želvy,a ty suchozemské zvláště,nejsou ve většině případů žádné křehulky,ale naopak velmi odolní živočichové,schopní přestát ty nejtvrdší přírodní zkoušky.A i když jsem Geochelone pardalis nikdy nechoval,měl jsem to štěstí nacházet je v přírodě dost často.Mnohdy,v na první pohled neuvěřitelně náročných biotopech,ale také v biotopech naprosto rozdílných.Některé žily v relativně bohatých a travnatých savanách,jiné na železitých červených tropických půdách.Viděl jsem je ale taky na ztvrdlých kamenitých,naprosto vysušených a sluncem spálených polopouštích,kde jen bůh ví,co žraly.Zřejmě jim museli stačit,pochopitelně i mláďatům,jen zásoby nabrané v v úrodnějších měsících.A i teploty jsou odlišné od toho,co známe například ze severní Afriky.V období sucha,které trvá v Ogadenu v Etiopii téměř 7 měsíců,jen málokdy klesají noční teploty pod 20 C,většinu noci je vedro k zalknutí a ochladí se až nad ránem.Snad jen vlhkost se trochu zvedne.
Myslím,že problém pyramidismu není jen v nesprávné skladbě potravy(i když hraje velkou roli),a jen těžko se mi věří,že by zde hrála roli skladba substrátu.Ten se v terénu mění po pár kilometrech.Spíše si myslím,že dalším problémem který s pyramidismem souvisí je přílišná denodenní péče(překrmování),neměnné stereotypní podmínky chovu a nedostatek přirozeného intenzivního slunečního záření.

V 90% s vámi souhlasím, Číslo 5. Těch zbylých 10% bych shrnul do dodatku, že v případě pyramidismu u želv se jedná o velmi komplexní problém. Vzhledem k informacím od Maxe jsem rozvinul pouze ty fakta, která podle mne ještě musí být brána v úvahu. Pokud bych podle vlastních pozorování a dostupných pramenů měl shrnout faktory, které ovlivňují správný růst, byly by to tyto:
- správná skladba potravy a správné dávky krmení
- dostatek kvalitního UV záření
- vhodný substrát v optimálním množství
- správné teploty a světelný režim
- možnost regulované a vyšší vlhkosti
- dostatečná hydratace
- umožnění přirozených přestávek v růstu
Opravdu považuji všechny tyto věci za velmi nutné, musí také být dodrženy všechny body ve vztahu k jednotlivým druhům. Pokud všechny tyto podmínky chovatel splní, tak mohu garantovat, že želvy nebudou od divoce žijících jedinců k rozpoznání (tedy téměř). Pokud bychom všechny tyto body chtěli rozebrat do detailů ve vztahu ke všem jednotlivým druhům, tak bychom potřebovali hodně tlustou knihu. Pro začínající chovatele na tomto fóru je myslím nejdůležitější pojmout ty základní body a snažit se je dodržet, proto záměrně nerozebírám ty nejmenší detaily, i když i tyto jsou kolikrát velmi důležité.
Myslím, že všem, kdo si zde pár příspěvků přečetli je už jasná nutnost UV záření a venkovního výběhu, stejně tak jako důležitost správné skladby potravy. Proto dále upozorňuji hlavně na nutnost hydratace, vyšší vlhkosti vzduchu zvláště u mláďat a vhodný substrát. Věřte mi, že i ten hraje nezanedbatelnou roli. Pokud byste dodržel všechny vypsané podmínky chovu, ale držel želvy např. na novinách, tak nikdy nedocílíte perfektního růstu a navíc se objeví ledvinové kameny.

pokorna napsal(a):
Prosím o radu :
můj želvák Testudo hermanni má přerostlou "horní čelist".
Alespoň se mi to tak zdá, jakoby měl "předkus".
Žije s dalšími dvěma želvami téhož druhu a při stejné stravě se to těm dalším nestalo. Jde skutečně o nějakou zdravotní potíž?
A co případně s tím? Může to veterinář odštípnout?
Děkuji za odpověď - zde i mejlem.
Kerry.

Kerry,
zkrácené rohovinové horní čelisti je poměrně banální úkon, který by měl zvládnout každý vet.lékař, jenž se už s tímto někdy setkal. Zkrácení čelisti opravdu doporučuji, aby nevznikly jiné zdravotní potíže.
Horní čelist přerůstá hlavně vlivem špatné potravy, většinou v případě, že želva nemá možnost pastvy.

lissemys napsal(a):
Barona Prášila beru zpět. Pokud by to bylo možné, rád bych v diskusi pokračoval privátně e-mailem. Že jsou občas mezi chovateli zástupci obou poddruhů, to vím, ale vůbec bych nevěřil, že v Čechách má někdo dospělce (i když nominátní forma dosahuje rozumných velikostí, na rozdíl od M.e.phayrei) a dokonce je rozmnožil.
Vězte, že i když v mých inzerátech jsou převážně vodní potvory, nepodceňujte mě, nechoval jsem vždycky a i nyní nechovám jenom vodní; ale pravdou je, že jsou to moji favorité. S vodními je holt větší zábava a míň starostí. Jinak samozřejmě platí obecně u všech želv, že nejkritičtější je doba aklimatizace, a pokud ji přežijí, je svým způsobem nenáročná na chov větina želv. Znám jenom jeden druh, na který se křivě podívate a druhý den najdete želvu chcíplou.
S tím soukromím plně rozumím, nicméně ve Vašem případě, se obávám, se jedná o veřejně známou osobu. Ale faktem je, že málokdo ví, co všechno chováte.
A k těm začínajícím chovetelům: já už nemám sílu odpovídat na čím dál stupidnější dotazy. Ale je dobře, že to čas od času někdo udělá.

Rád se někdy zúčastním soukromé diskuze s vámi, pokud mi to čas dovolí. Ony i ty banální dotazy zde zaberou spoustu času. Želvy jsou velmi krásná zvířata, a máme se o nich ještě hodně co učit.
Chovatelům v ČR nejsem znám ani jako soukromá osoba, může zde snadno dojít k záměně.
Nicméně přeji hodně úspěchů jak s vodními, tak se suchozemskými želvami a těším se na případnou diskuzi s vámi. E-mail však nekotroluji moc často a během týdne na čas odjíždím, takže se prosím nezlobte za případné prodlení.

lissemys napsal(a):
No, já jenom, že člověk potom vypadá jako Baron Prášil a když mu nemohu věřit v jedné věci, obával bych se věřit i ostatním jeho radám a doporučením.
Jaký poddruh?

Vzhledem k vašemu chovatelskému zaměření na vodní želvy (o kterých bych se mohl učit já od vás) si nemyslím, že byste zužitkoval má doporučení.
Nevím, proč se tak divíte, M.emys jsou bez problémů v Evropě množeny. Oba poddruhy, u mne se jedná o nominátní. M.e.phayrei jsou ještě příliš malé pro reprodukci. Nicméně všechny Manourie nejsou problémem pro chov v zajetí, nejhorší je aklimatizace.
A co se mých doporučení týká, tak to jsou věci, které lze snadno vyzkoušet a poznat, zda mám pravdu, či ne. Opravdu zde nejsem proto, abych se chlubil vzácnými odchovy nebo si vymýšlel. Jen mám velkou potřebu chránit své soukromí, proto stále ten nick, což v dněšní době určitě chápete.
Myslím, že rady ohledně chovu a péče běžnějších suchozemských želv jsou zde potřebné pro začínající chovatele. Pokud si někdo pořídí Manourie, tak má určitě i velmi dobrý zdroj informací.

lissemys napsal(a):
Sorry, ale nevěřím, žes odchoval Manouria emys...

To je přece v pořádku, že nevěříte. Já vás o tom nechci přesvědčit, pouze jsem odpověděl na váš dotaz. Rovněž zde nejsem kvůli prezentaci svého chovu, jen jsem chtěl uvést příklady k položeným dotazům.

hambun napsal(a):
Něco na tom asi bude, já mám pardalisku zhruba stejně velikou a v podobném stavu. Udržoval jsem ji v suchu - podle všech dostupných informací, dokonce jsem četl, že zvýšená vlhkost vzduchu způsobuje závažné dýchací potíže. Začala silně pyramidovat. Teď ji už asi půl roku držím ve vlhkém substrátu - rašelina + rašeliník + písek, pokrytém senem, aby nevysychal. Pyramidy už se nezvětšují, ale bohužel asi zůstanou napořád vystouplé, s tím už zřejmě nic nenadělám. Chybama se holt člověk učí, ale želvy za ně platí.

Neznám chovatele, který by vše udělal dobře napoprvé. Každý se musel své způsoby chovu nějak naučit a před lety nebyl vůbec k dispozici Internet či tolik informací, jako dnes.
Proto pokud jedna věc nefunguje úplně dobře, je třeba zkusit jinou, která bude 100%. Tím mám na mysli veškeré otázky chovu, krmení, stavba výběhů, stimulace zvířat k páření, odchov mláďat apod. I přes to však jsou v mém chovu pouze dvě rachitické želvy, které jsem jako velmi malý chlapec odchoval léta zpátky. Tehdy jsem opravdu ještě nevěděl, jak na to. Myslím, že jste také musel ve svém chovu hodně vyzkoušet, pozměnit, zlepšit, podle aktuálních poznatků.
Pokud bych sečetl pouze chovná zvířata těch jmenovaných tří druhů, tak se padesátce skutečně přiblížím, ovšem žádné ze zvířat není rachitické.

lissemys napsal(a):
Gerry, ty máš zkušenost z odchovem Manouria emys???

Ano, mám. Jsou to velmi inteligentní a lehce chovatelné želvy, největším problémem je prostor, který potřebují opravdu velký.

sysel napsal(a):
U takle malé želvy Ti nikdo seriozně pohlaví pohledem nezjistí, je to jen odhad. Vzhledem k tomu, že vetšina u nás líhnutých THB jsou samečci a vzhledem k náznakům na štítcích to opravdu jsou spíš samečci, ale rozhodně to není jistota.

Niko,
ano, obě želvy jsou samci, zvláště pokud jsou z jedné snůšky a líhnuté společně.
Nemyslím si, že v této velikosti je nemožné poměrně přesně určit pohlaví u druhu T.hermanni. Úhel mezi jednotlivými štítky na plastronu je však znakem velmi snadno omylným, proto je důležité "mít to v oku", jak jsem již dříve poznamenal. Samozřejmě nikdy to není na 100%.
Pokud se vám líhnou převážně samci, tak zvláště u T.hermanni tomu lze zamezit velmi jednoduchou metodou moderované teploty líhnutí. Ve druhé polovině inkubaci se teplota přes den zvýší na 33°C, v noci pak znova pokles na 29-30°C. Tímto značně zvýšíte % líhnutých samic a vzhledem k nočnímu poklesu nemůže dojít k deformacím či menší životnosti mláďat. Pokles ostatně mohu doporučit při inkubaci všech druhů suchozemských želv, s vyjímkou snad u M.emys.

max napsal(a):
Ahoj Gerry.
V teráriu je zhruba 6 cm vysoká vrstva směsi zeminy s menším množstvím rašeliny. Teplota pod žárovkou je 35°C, jinak je v teráriu teplota 30°C. Na nejchladnějším místě je 27 °C. Údaje o vlhkosti nemám, ale prostředí je spíše sušší.
Nevím, jestli to může mít vliv na růst krunýře, ale jako vhodnější podklad by se mi zdál písek. Jaký je tvůj názor?
Max.

Maxi,
správný substrát a vlhkost v teráriu jsou pro perfektní růst naprosto nezbytné. Nové poznatky o chovu se získávají velmi těžko a sám jsem kolikrát musel zkoušet metodu pokus/omyl, než jsem nalezl správnou cestu.
Proto nyní mohu doporučit následující, což považuji za opravdu velmi důležité: pokud pominu správnou potravu, o které jsem kdysi napsal pár řádků na nemoderované diskuzi, tak pro bezchybný růst u většiny suchozemských želv je zapotřebí poměrně vysoká vlhkost. U takových druhů jako G.sulcata či G.pardalis je nutné, aby se želvy mohly zahrabat do substrátu, který bude mírně vlhký a chladnější, než celková teplota v teráriu. Velice dobře také funguje např. "zasypání želv" na noc mokrou trávou, kterou mohou ráno spást.
Při dodržení těchto podmínek rostou věškerá mláďata druhů rodu Testudo, Geochelone, Asterochelys a mnoho jiných naprosto bezchybně.
Nemusíte se proto bát poskytnout konstantní vyšší vlhkost vzduchu i druhům z aridních oblastí, zvláště pak v nočních hodinách.
Např. u druhu T.kleinmanni dokonce používám rosící zařízení a mlhovače, abych mohl suplovat přírodní podmínky. Pravidelné odchovy jen potvrzují správnou hypotézu,

max napsal(a):

Maxi,
prosím jaká je teplota a vlhkost v teráriu. Také mne zajímá typ substrátu a jeho výška.

lujsi napsal(a):
ještě jedna celá

Simbo, poznatek o ostrosti úhlu u jednotlivých pohlaví je správný, ostatně to jde vidět i na fotkách v tomto příspěvku. co se vzdálenosti mezi plastronem a karapaxem týká, tak toto už není pravidlem a i samci mají někdy tuto vzdálenost poměrně velkou. V obou případech se však jedná o ne zcela přesný ukazatel, je třeba si "vypěstovat" ten správný odhad, nejlépe na vlastních mláďatech nebo pokud máte možnost prohlédnout si více zvířat. Zkuste porovnávat jak dospělce, tak mláďata. Velikostní měřítko se samozřejmě mění, ale princip zůstává stejný. Lze tak odhadovat pohlaví u mnoha druhů, samozřejmě jsou i výjimky.

pavlson007 napsal(a):
Našel jsem suchozemskou želvu.Nikdo se z okolí o ni nehlásí tak bych si ji chtěl ponechat jenže nemám na ni registraci Poradí mě někdo co udělat abych nepřekračoval zákon.

Pavle,
pokud nechcete překračovat zákon, který je beztak na hlavu postavený, tak musíte požádat o dodatečnou registraci. Pokud nemáte regitrované desítky jiných želv a s úředníkem na příslušném odboru u vás se dá rozumně jednat, tak čestné prohlášení o tomto nálezu by mělo postačit jako vysvětlení. Pro jistotu bych vám však doporučil kontaktovat někoho z Agentury ochrany přírody a krajiny (www.nature.cz). Doporučuji Romana Zajíčka (Brno) či Jindřišku Staňkovou (Praha). Tato organizace je věděckým orgánem CITES a bezplatně vám poskytnou informaci, co je nejlepší udělat.

nika napsal(a):
Prosím, reagujte:)

Niko, jedná se o Testudo hermanni boettgeri, želva je pravděpodobně sameček.

lujsi napsal(a):
Děkuji za odpovědi Petr

U takto malých jedinců bych vám doporučil neřídit se podle velikosti ocásku, nýbrž podle tvaru posledního páru štítků na plastronu. Srovnejte si tvar s tvarem štítků dospělé samice. Tento tvar se již nezmění, velikost ocasu ano.
Jedná se tedy o samce, nikoli o samici.

zfric napsal(a):
A není to náhodou spíše horsfieldi?
Hermanni bych teda řek že ani náhodou, to už spíš graeca, ale bez toho detailu ocasu a okolí opravdu těžko říct. A pohled ze strany by taky nebyl?

Jedná se o Testudo graeca ibera, lze to dobře poznat už z prvních obrázků. Poslední fotka toto jen potvrzuje, jde velmi pěkně vidět koncová část ocasu a kresba plastronu.

bencm napsal(a):
Jedná se o 7-8 let starý kus. Váha je 0,5 kg, rozměry: karapax - 12,3 cm x 10,5 cm a výška želvy je přesně 7 cm. Přidávám celkový pohled

Martine, vaše T.horsfieldi je na 100% samice, samec by měl ocásek ještě o mnoho delší.

skeleton napsal(a):
Jo sanzinie. Uz je sice nechovam, ale mne se taky nechteli mnozit a pak mi nekdo poradil, ze mam snizit teplotu pri zimovani az na 15 st. a to pomohlo.

Vladimíre, teplotu u Sanzinií je opravdu dobré snížit až na zmiňovanou teplotu 15°C. Ani není potřeba klasické klidové období, stačí poklesy den/noc. Co však je pro tento druh důležité, a u mě to velmi dobře fungovalo, je více samců v jednom teráriu. Samci Sanzinií spolu pře pářením bujují, takže je dobré dát do terária k jednomů páru samce navíc. Pokud předtím proběhlo střídání teplot, samci se téměř okamžitě začnou přetlačovat. chvíli je nechte, a pak odstraňte poraženého jedince a se samicí nechte spářit vítěze (tedy toho samce, kterého chcete). Pokud nemáte možnost přidání dalšího samce, tak zkuste toho, kterého máte, trošku vystresovat. Dobře funguje uložení hada do pytlíku, pak ho chvíli přenášejte a mírně škrábejte po těle. Poté ho vložte do terária k samici, hodně naroste vlažnou vodou a uvidíte...