tortoise napsal(a):
napsal jsem vám email tak radši budeme komunikovat přes email

Můj "zkušený" kolega udělal klapavku z druhu Chinemys reevesii, dovolím si tedy opravu. Podle mého názoru jsou druhy takto:
Mláďata opravdu náleží ke druhu Emys orbicularis - želva bahenní. Jejich větší kamarádka je již zmíněná Chinemys reevesii - želva trojkýlná. Ta s nepřirozeně dlouhým krkem je opravdu dlouhokrčka - Chelodina sp. Ta největší a nejsvětlejší mi docela nedá spát, mohlo by se jednat o želvu Siebenrockiella crassicollis, ale zde si nejsem jistý. Chtělo by to, aby se na fotky podíval Hynek Prokop.

gawellis napsal(a):
Ahoj, od vánoc máme doma želvu. Netušíme co je za druh a ani co žere. Předchozí majitel s ní nikdy nebyl na veterině tak se chystáme jít zastřihnout drábky. Vůbec nám nežere zato hodně pije. Při chůzi padá na jednu stranu. V teráriu má misku s vodou kam často strká hlavu.
Poradíte?

Eliška Vávrová

Jedná se o nedospělého jedince druhu Pyxidea mouhotii. Tyto želvy jsou nyní v chovech poměrně vzácné. Není to vhodný druh pro začátečníka. Potřebují velmi vlhké tropické terárium s menší vodní plochou, ve které se mohou zdržovat. Neumí ale plavat. Pochází z tropických deštných lesů Asie. Pokud nebude v dostatečně zarostlém, vlhkém teráriu s možností zahrabat se do kypré zeminy, bude velmi strádat. Co se krmení týká, doporučuji nabídnout usmrcenou myš, rybu, popř. libové hovězí maso nebo vnitřnosti. Toto určitě přijme. Není to klasický druh suchozemské želvy, která by přijímala trávu a sušené byliny.
Zastřihnutí drápků není nutné, budete želvu jen zbytečně stresovat. Důležitější teď je, umístit ji do vhodných podmínek.

lissemys napsal(a):
.

Hynku,
já bych to viděl na mládě z komplexu T. graeca, podobně jsou zbarvené mláďata T.g. cyrenaica.

lissemys napsal(a):
Nevíte, co by to mohlo být za druh "ještěrky"? Měla by snad pocházet z jihovýchodní Asie. Díky za pomoc. H.P.

Hynku,
já sice opravdu nejsem přes ještěrky, ale domnívám se, že je to Tropidophorus sp. (možná T. apulus).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vím o jakou značku se jedná a sám jsem vyzkoušel 160W.Zvířata která potřebují nutně k životu a rozmnožování silné UV se mi pod touto výbojkou přestala množit a u zvířat která vejce snesla docházelo k postupnému odumírání zárodků ve vejcích.Přesunul jsem toto osvětlení proto ke zvířatům která nejsou tolik náročná na sílu a kvalitu UV(bazilišci,fisignáti) a zjistil,že jejich životnost je také mnohem nižší nežli reklamují-rozhodně ne 10 000 hodin,ale necelou polovinu.

To je velmi zajímavý poznatek. Pokud ovšem mluvíme oba o stejné značce (T-Rex UV Heat), tak mé zkušenosti jsou přesně opačné. Testovat u želv jsem je začal před cca 2,5 roky a po cca polovině udaného času vykazovalo měření UVB opravdu dobré výsledky ve srovnání s měřením ihned po uvedení výbojek do provozu. Přesné hodnoty bych musel dohledat, ale jsou několikrát vyšší než hodnoty všech dosud nabízených zářivek a kompaktních žárovek, rovněž tak vyšší nebo srovnatelné s Osram Vitalux. Důležité je pro můj chov také to, že jsou zapnuty po celou dobu dne, takže chovaná zvířata je rády využívají ke slunění. Důkazem pro mě byl bezproblémový růst i takových druhů jako např. C. sulcata, které patří k nejobtížnějším, co se odchovu mláďat s hladkým karapaxem týká.

kiki b napsal(a):
Z toho všeho až bolej oči (taky bych přidala, ale nějak mi to nejde zmenšit)

První fotka vůbec, kterou jsem kdy do veřejné diskuze vložil, ale musím smeknout poklonu autorovi, který opravdu nádherně vystihl nemoderovanou diskuzi, ze které nás tolik už "uteklo".

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
takže počítám-li dobře,samec by měl měřit kolem 75 cm? Máte také stejnou zkušenost vzhledem k jiným druhům ještěrů s velmi pomalým růstem agam při normálním příjmu potravy?

I když se ještěrům nevěnuji, tak mě tato velmi pěkná a opravdu odborná diskuze velmi zaujala. Zejména bych se rád připojil informací ohledně osvětlení - řešili jste výbojku Osram Vitalux 300W, kde v jednom z příspěvků bylo uvedeno, že autor používá 150W modifikaci, což však poté opravil. Chtěl bych pouze zmínit (a snad touto informací pomocí s náklady na elektřinu), že 100W a 160W výbojky, dokonce daleko lepší než zmiňovaný Osram již existují a jsou i k dostání na našem trhu. Testuji tyto výbojky poměrně dlouho v chovu suchozemských želv z rozličných kontinentů a mohu je opravdu vřele doporučit. Jejich nesporně nejlepšími vlastnostmi je snížená wattáž oproti značce Osram a také možnost používat je celodenně.

michaela70 napsal(a):
Samice testudo her. b.

Míšo,
něco takového snad ani možné není. Zbavit samici plodnosti, jak píšete, by šlo pouze chirurgickým vynětím pohlavních orgánů, což je jednak poměrně složité a jednak také nákladné. Nevím, koho považujete za překupníka, ale lidé, kteří želvy koupí a na druhý den je obratem ruky prodají se snaží zsíkat co nejvíce, proto by se jim nějaké operace, mj. zbytečné, určitě nevyplatily.

deborah napsal(a):
ešte jedna fotka

Báro,
je to Testudo graeca ibera.

vera napsal(a):
Fotky jsou dost nekvalitní, ale jesti má ta želva dost dlouhý krk, tak to Chersina bude. Je docela blbě rostlá, můžu se zeptat, kde jste k ní přišli? My máme samečka, je rostej krásně, ale potřeboval by nějkou "ženskou".

V žádném případě se nejedná o Chersina angulata, tyto želvy má v naší republice pouze velmi málo chovatelů a odchovali je pouze 2.
Jedinec na fotkách patří k druhu Testudo marginata.

orchidej napsal(a):
č.3

Velmi zajímavý test, řešení bych zkusil takto:

1) B.c.imperator - Honduras, Hog Island
2) B.c.imperator - pravděpodobně jedinec z Kostariky
3) B.c.imperator - pro mě nejtěžší ze všech tří. Není to Mexico, Nicaragua, Ekvádor, Honduras... Opravdu nevím, jedná se rovněž o čistou formu?

ado napsal(a):
Najskor chcem Gerrymu uprimne pogratulovať k toľkým odchovom.
Bohužiaľ kým sa neobjaví dokaz o tom, že tam chýba neaké slovo, bude platné to čo my poslali. S tými našimi úradmi je to skutočne absurdné - regiusky mi prihlasujú už 5 mesiacov. Byrokracia najhrubšieho zrna.

Ado, tak pak už Vám mohu poradit jediné - poproste Vaše úřady, aby kontaktovaly českou AOPK a nechaly si vysvětlit, jak to vlastně je. Popřípadě si od AOPK sežeňte potvrzení, rádi Vám ho vydají. Ono je to totiž skutečně tak, jak popsal Milan, mikročip nebo kroužek jsou jako příklady...
Děkuji za gratulaci, ale ve světovém měřítku pořád patřím mezi menší chovatele...

milan napsal(a):
musím podotknout, že výskyt hermanek v zemích bývalé Jugoslavie je rapidně snížen. Například v roce 1983 byly hermanky natolik běžnou želvou, že nebyl vůbec problém vidět děti u silnice jak jich z košů prodávají za pár korun desítky, možná stovky. Nemyslím, že by válka měla vliv na rapidní snížení stavu i když vliv nepochybně tam byl. Jde o to, že turismus a snadné dovozy "suvenýrů" které záhy pošly na nevhodné zacházení, je tou hlavní příčinou. Určitě na pokles populace hermanek ale nemají rozhodující vliv chovatelské dovozy, byť i ty "komerční".
V minulých letech jsem se opravdu musel snažit, abych potkal nějakou tu hermanku. Ještě že v chorvatsku existují nadšenci, kteří je množí a opětně vysazují do míst, kde bývaly hojné. Myslím si, že je to taková tichá výzva i pro naši chovatelskou velmoc.
Milan

Milane, Vaše idea je zajisté velmi šlechetná, ale myslíte si, že vysazení odchovaných jedinců v zajetí zpět do přírody je tak snadné? Já osobně považuji za jeden z cílů chovatelství možnost nabídnout všechny žádané druhy zaájemcům už z odchovů soukromých chovatelů. Pokud toto bude u všech druhů možné, tak příroda už se sama postará o zachování populací, které nebudou drancovány sběrem chovných zvířat v přírodě...

ado napsal(a):
Bohužiaľ nič mi nevypadlo. Toto vyjadrenie som dostal, keď som sa pýtal, či mi zviera nezameniteľne označené fotkou prihlásia, keď ho kúpim v ČR.
Nechápem jednu vec - Cites má obmedzovať obchod s voľne žijúcimi exemplármi živočíchov a rastlín. Prečo sa stále obmedzuje obchod s odchovanými exemplármi, nemal by sa skor neako zvýhodniť, napr. obmedzením odchytu - toho povoleného a viac potierať pašeráctvo?

Ado, v žádném případě se Vás teď nechci dotknout, ale naprosto nemůžete srovnávat české a slovenské úřady. To, co je platné u nás nemusí platit u Vás a naopak. Slovenské úřady dovedly registraci do ještě větší absurdnosti než úřady české. Pokud není možné na Slovensko registrovat čipovanou želvu, pak v žádném případě nelze napsat, že to není možné ani v ČR. Osobně je mi velmi líto, jak přísné podmínky na Slovensku máte, nicméně znoa musím zdůraznit, že fáma ohledně neuznávání fotek jako nezaměnitelného označení je zcestná a nepravdivá. Jde mi jen o to, aby se ostatní chovatelé želv nemuseli zbytečně strachovat.
Rovněž Vás musím upozornit na to, že špatně chápete stávající vyhlášku. Je tam uvedeno, že jedince musí být nezaměnitelně označen NEBO očipován (což je také forma nezaměnitelného označení). A protože Ing. Jiroušek vypracoval společně s několika jinými odborníky prováděcí publikaci pro AOPK, ve které popisuje nezaměnitelné označení pomocí fotografií, je toto stále považováno za platné a fotografie plastronu suchozemských želv MUSÍ být uznána každým krajským úřadem v ČR jako nezaměnitelné označení. Můžete se na tuto informaci spolehnout. Věřte, že při několika stovkách odchovaných želv ročně nemám jinou možnost než do detailu znát české zákony a vyhlášky, které se těchto zvířat týkají.

grassel ii napsal(a):
Ahoj v tomdle případě Ti postačí, když Ti nějakej známej veterinář napíše potvrzení, že zvířata z Tvého chovu k čipování vhodná nejsou. Nikdo se potom nebude pídit! Vlastní zkušenost! Tomáš Borovička

Diskuze na toto téma bývají většinou ožehavé a většinou se názory jednotlivých úředníků liší podle velice zkreslených informací, které si každý pracovník krajského úřadu vysvětluje po svém.
Mohu vás zde všechny naprosto uklidnit, že se jedná o fámu a nepravdivou informaci. Žádná taková vyhláška nyní neexistuje, AOPK nic takového nevydala a fotografie je pořád u suchozemských želv považována za dostatečné nezaměnitelné označení, nutné k vydaní patřičné registrace a výjimky.

sysel napsal(a):
Ahoj ve spolek,
má někdo zkušenosti s krmením želv našimi druhy hub (hřiby,žampiony, ...) .?Samozdřejmě mám na mysli takové druhy želv, u kterých jsou v přírodě houby pravidelnou součástí jejich jídelníčku ( tj zástupci rodů : kinixys, indotestudo, pyxis,...)

Sysle,
nevím přesně, jakou zkušenost byste chtěl popsat. Mohu jen říci, že veškeré jedlé houby (ať už nasbírané v našich lesích nebo vypěstované žampiony) běžně používám v krmných dávkách pro želvy rodu Terrapene, Indotestudo, Manouria, Pyxis, Acinyxis, Indotestudo a Geoemyda. Rovněž např. G.carbonaria je přijímají velmi rády. Hlavně záleží na chuti jednotlivých želv, ovšem u mnoha druhů se jedná o výtečný zdroj potravy.
Nikdy jsem nepozoroval žádné komplikace, houby však zařazuji do krmných dávek pouze v letním období a v menším množství. Pouze pro rody Pyxis a Acinyxis přidávám houby do krmných dávek po celý rok.

hambun napsal(a):
Také mne překvapilo, s jakou lehkostí autor z mnoha poddruhů vytvořil samostatné druhy, jen u evropských želv je to najednou asi dvacet druhů navíc (včetně vodních). Třeba u CITESů na některá zvířata by mohly vzniknout pochyby a naopak, na některé poddruhy, povýšené na nové samostatné druhy by zřejmě nemusel být doklad? (nebo stačí příslušnost do rodu Testudo?)
Zatímco u rodu Testudo vzniklo plno nových druhů, rod Geochelone se rozštěpil na nové rody.
Zřejmě si budeme muset na některé novinky zvykat, systematika je věc stále živá, ale u těch evropských želv opravdu nevím.

I podle mého osobního názoru je soubor těchto knih malou revolucí v taxonomii, nicméně musím podotknout, že autor se taxonomií zabvá poměrně detailně a vychází z pozorování předních odborníků na želvy a z jejich studií v posledních letech. Nemohu tvrdit, že bych souhlasil se všemi novými uvedenými názvy, nejsem ovšem taxonom. A věřím, že pro chovatele se tímto absolutně nic nezmění. Pokud budete mít ve svém chovu skupinu např. Geochelone sulcata a budete tyto pravidelně odchovávat, tak z nich budete mít úplně stejnou radost, jako když později již budete líhnout mláďata Centrochelys sulcata... Ona taxonomie je podle mého názoru až moc teoretickou vědou, vhodnou spíše k nikdy nekončícím diskuzím.
Zareagovat jsem však chtěl z důvodu zmínky CITES, kdy autor předchozího příspěvku uvažuje o registraci nově přejmenovaných druhů. CITES nemá co do činění s taxonomií, neurčuje nové druhy a nepodílí se na např. přejmenovávání. Pouze musí sledovat platné změny a těmito se řídit. Něco jiného je to však s úředníky v ČR, mnozí z nich si ještě nedokázali zapamatovat obecně platná jména pro ty nejběžnější druhy želv, proto si nedělám iluze o tom, že budou sledovat taxonomické novinky, i když je to jejich povinnost ze zákona. Nicméně, povinnost registrace nebo povinnost vystavovat exportní a importní permity CITES pro určitý druh se nezmění jeho přejměnováním - pouze se bude registrace nebo permity vystavovat s rozdílným pojmenováním druhu.

kava napsal(a):
Pelodiscus sinensis - Chinese Softshell Turtle (albino

Na první z fotek jsou vyobrazeny mláďata T.hermanni boettgeri, opravdu albinotické. U tohoto druhu je líhnutí podobně zbarvených jedinců v poslední době již častější. U ostatních vyobrazených želv se však nejedná o albinismus (nevím, zda název Albino přidal pouze přispěvatel "Kava", nebo se jedná o chybné označení autora. Nicméně Giovanni Gaibazzi z Itálie nemá ve svém chovu albinotické T.hermanni boettgeri, na fotce je vyobrazen hypomelanický jedinec spolu s normálně zbarvenou T.h.boettgeri.
Označování barevně odlišných jedinců velmi zvučnými názvy je specialitou obzvláště chovatelů v USA, a netýká se to pouze želv. Proto alespoň při publikaci fotek cizích autorů bychom měli vědět, jak jednotlivé barevně odlišné formy nazývat (mnohdy jsou totiž používané názvy velmi zavádějící).

gerry napsal(a):
Pro názornější ilustraci udělám výjimku a přiložím fotografii. Jedná se o dospělého jedince G.p.babcocki, samice 49 cm, která vyrostla v zajetí z velikosti 10 cm. Její původ je v Zambii.

Opoměl jsem ještě zareagovat na některé Maxovy otázky a připomínky v diskuzi, pokusím se to nyní napravit:
Maxi, skladba potravy a vlhkost mikroklimatického prostředí jde ruku v ruce při růstu želvy a oba tyto faktory jsou pro správný vývoj důležité, nemyslím si proto, že jde jednoznačně určit, který z nich je pro správný růst důležitější.
Želvy nejsou ptáci a nemají žaludek dělený na žláznatý a svalnatý. Jsou to býložravci a ke správnému trávení napomáhají z cizích organismů a těles jedině parazité (roupi), kteří jsou v malém množství vždy přítomni i u zdravých jedinců. Požírání substrátu či kaménků u želv se objevuje jako důsledek nedostatku některých látek, nikoli jako pomůcka k trávení. Proto poznámka, že písek je nezbytný pro správné trávení je naprosto zcestná a fatálně chybná! Naopak, větší množství zvláště písku v GIT může být pro želvy smrtelné (stejně jako je tomu např. s Lignocelem apod.). Právě proto se písek míchá se zahradní hlínou, pokud jej používáme jako substrát a chovatel by měl krmení podávat na čisté ploše, aby želva s potravou písek nepozřela.
Ještě nikdy jsem neviděl želvu požírat vlastní trus, ani trus ostatních dospělých jedinců, kteří jsou chováni ve stejném prostoru. Navíc pozření takového trusu nemůže želvě naprosto ublížit, proto musím opět a velmi důrazně odmítnout tvrzení, že by mohly při konzumaci trusu z napájecí misky vzniknout problémy. Něco jiného by ovšem bylo, pokud je trus v misce ponechán delší dobu a voda se nemění...
Jiná situace je rovněž u mláďat, které i v přírodě s nadšením požírají trus masožravců a rovněž trus dospělých jedinců vlastního druhu: i při chovu v zajetí chovatelům velmi doporučuji, aby odchovaným želvám nabídli v krmné dávce i trus jejich rodičů, pokud se ovšem jedná o zdravý chov. Neexistuje lepší způsob, jak optimálně nastartovat střevní mikroflóru malých želv.

gerry napsal(a):
Je mi líto, že se z časových důvodů a zejména kvůli častému cestování nemohu pravidelně účastnit zdejší chovatelské diskuze, nicméně je zde řada opravdových odborníků, kteří dokážou fundovaně poradit, za všechny jmenuji např. Milana, s jehož příspěvky se velmi často ztotožňuji.
Nicméně si dovolím nyní zareagovat, a to kvůli velmi nepřesným a zavádějícím informacím, které byly v tomto threadu uvedeny v poslední době. Předem však předesílám, že nechci v žádném případě kritizovat jednoho autora, berte prosím můj nynější příspěvek jako reakci na víceméně dlouho špatně uváděné informace.
Tedy, pokud se budeme bavit o G.pardalis, je velkou chybou doporučovat krmení pouze suchým listím, dávkovat Combinal AD3 do vody a je dokonce nebetyčnou blbostí doporučovat poskytnutí pitné vody jednou za 14 dní!
Jakýkoliv živý organismus, želvy nevyjímaje, MUSÍ mít neustále přístup k pitné vodě. Pokud zejména malým želvám neposkytneme pitnou vodu v dostatečném množství, tak právě toto je jednou z příčin špatného vývoje kostry a krunýře. Mláďata G.pardalis můžeme bez problémů krmit dostupnými travinami a bylinami (čerstvými) s přídavkem sena či slámy jako zdrojů vlákniny. Nesmíme však podávat ovoce, zeleninu a ostatní nesmysly (piškoty, granule apod.). Tato krmná dávka je naprosto v pořádku a není příčinou pyramidismu. Příčinami špatného růstu jsou zejména špatné klimatické podmínky, nedostatek minerálů a nedostatek vody. Právě proto je více než nutné, aby želvy měly přístup k vodě neustále. Jako příklad uvedu skupinu 3,2 dospělých G.p.babcocki (cca 50 cm), které každý den spotřebují dohromady 4-5 litrů vody. Tyto jsou od mládí krmeny pouze trávou, mají možnost pohybu na velkém prostoru, možnost zahrabat se do substrátu (tj. mohou využívat mikroklimatického prostředí), v jarních a letních měsících se pasou, krmná dávka je vždy doplněna o kvalitní minerální směs (nyní např. Reptosan, dříve namíchané směsi z různých komerčních přípravků) a vždy je v chovném prostoru k dispozici celá sépiová kost (tedy více kusů sépie, tito jedinci spotřebují cca 5-8 cm kousky sépie denně - každá želva). Nutností je kvalitní zdroj UV záření, v mém zařízení tedy buď Osram Vitalux 300W, nebo nyní lepší T-Rex UV Heat nebo ZooMed Power Sun. Zmíněná zvířata byste nerozlišili od dospělých jedinců ve volné přírodě.
Pro vývoj mláďat je tedy velmi důležitá optimální vlhkost a dostatečné zásobení vodou. Pokud bude zásoba vody nedostatečná a budete krmit pouze senem či suchými listy, tak docílíte maximálně odrovnání ledvin a pomalé záhuby vašich zvířat. A nyní ještě poznámka ke Combinalu AD3. Rozumní a trošku zkušení chovatelé želv jej už dlouho nepoužívají, protože je to zbytečné. Tento přípravek měl své opodstatnění v době, kdy nebyly k dispozici kvalitní zdroje UV záření. V dnešní době, kdy je pořízení takového zdroje velmi jednoduché, není důvod Combinal podávat. Jako jediný případ, kdy se tento přípravek hodí, je nemocná a špatně živená želva, která rychle potřebuje upravit tělesnou rovnováhu minerálů. Pokud poskytnete svým želvám dostatek vápníku a kvalitní UV záření, nemusíte si dělat starosti s Combinalem. A co více, jeho dávkování je velmi složité a popravdě i dosti nebezpečné, protože málokdo odhadne správnou dávku, zvláště při dávkování do pitné vody. Navíc, doporučení "podávejte Combinal AD3, ale pozor na předávkování" je stejně nesmylsné, jako říci, že se musí správně krmit, ale už nedodat čím krmit.
Věřím, že se svým příspěvkem nikoho nedotknu a má reakce bude ostatním chovatelům k užitku.

Pro názornější ilustraci udělám výjimku a přiložím fotografii. Jedná se o dospělého jedince G.p.babcocki, samice 49 cm, která vyrostla v zajetí z velikosti 10 cm. Její původ je v Zambii.