"štěně je docela hnusny na našeho psa, vrčí na něj a štěká"
A co řeč těla? Co to je "hnusný"? Popis typu "vrčí a štěká" může znamenat mraky věcí. Od výzvy ke hře až po agresi. U čtyřměsního štěněte bych spíš čekal to první.
"Kouká na nás jak na zrádce" Tady bych tipoval, že z přítomnosti štěněte "co je takovej ďábel" není vašemu psovi moc po chuti. Takže asi jediná pomoc je, jak už tu někdo psal, převádět pozornost hyperaktivního štěněte na sebe, hlavně v momentě když začne vašeho psa až příliš otravovat. Na to čeká i váš pes, že jako vůdce smečky zasáhnete. Pak se na vás nebude muset "koukat jako na zrádce". A zároveň vysvětlit štěndu že jsou místa, kde vašeho psa nesmí otravovat. Třeba jeho pelech. Jemně, v klidu ale suveréně a s absolutní důsledností. Pochopí to celkem rychle i dvouměsíční štěně, natož čtyřměsíční.

Ježišmaraja. Máte TŘÍměsíční štěne. Takže v podstatě psí mimino.
Bod 1) Správná cesta. Za několik minut si najde něco jiného .. To se snad dá čekat.
Bod 2) Jak ste ho ten povel učili? Má ho zvládnutý? Pochybuji. Dáte povel a umožníte psovi aby ho porušil? Chyba. Nevnímá? Musíte ho přinutit aby vnímal. Pokud mu dáte povel "ke mně" a máte ho na vodítku v podstatě neexistuje, aby povel nesplnil. Prostě vydám povel a po chvilce si ho k sobě na tom vodítku přitáhnu. Klidně při tom může rýt čumákem rýhu do země. Vše v klidu, v pohodě. Tohle je ale dobré dělat až když má pes přivolání zvládnuté v klidných situacích. Prostě takové ujištění, že povel opravdu platí vždy. Až si ho přitáhnu, pochválím ho že je u mě. Že ten povel splnil, byť s mojí dopomocí. A opravdu POCHVÁLÍM. Aby to jako pochvalu bral i ten pes.
Bod 3) Co to je "zakážu mu mít předmět zájmu" ? Kdyby ste se držela bodu 2, k bodu 3 nemůže dojít. Zakousne se ... To tříměsíční štěňata dělají naproto běžně. Nejdřív píšete, že to ignorujete, pak že ho slovně káráte. Tak teda nevím co platí, ale obojí je fakt špatně. Témat typu "štěně kouše" proběhlo ve zdejším fóru nespočet, použijte vyhledávač.
Bod 4) Vytahat TŘÍměsíční štěně za kůži?? Tak tohle je agrese jak hrom. Nastavte mu v jeho třech měsících agresi jako komunikační standard a on ji jednou použije proti vám. Zcela právem. Vrátí vám to, co jste ho naučila. VY SAMA. "Neraguje na jasný příkaz" - uvědomte si, že pes neumí česky a umí jen povely, které jste ho naučila.

Z celého příspěvku mám pocit, že jste tak trochu nervák. Bez urážky. Hoďte se do klidu. Pak se může hodit do klidu i váš pes. Sama píšte, že s ostatními psy, lidmi vychází v pohodě. Což je jasné znamení, že chyba bude ve vás. Pár dobrých knížek o výchově psů by neškodilo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Snad ani nechci napsat, že je to troll, když se ta diskuze tak pěkně rozběhla :-))

To musí být troll. Nebo vůl. resp teda ty majitelé.

A tak každá změna zaběhnutého režimu, což dovolená se širším příbuzenstvem v neznámém prostředí určitě je, je pro psa stres. Některý to zkousne líp, jiný hůř. Třeba je utahaný, nevyspalý, třeba mu mu neustálá pozornost "cizích" lidí už začíná vadit, chce mít svůj klid .... atd, může toho být mraky. Navíc "otravovat" psa, když čeká na jídlo .... A dotyky na hlavu či packy od cizích lidí někteří psi opravdu nemusí, chvíli to bude třeba tolerovat, ale po čase mu to začne vadit.
Právě proto je dobré umět svého psa "číst" a porozumět daleko mírnějším konejšivým signálům, než je zavrčení. A které váš pes určitě vyslal. (Vzhledem k jeho povaze, kterou popisujete) Může to být třeba mrknutí, olíznutí, zívnutí, odvrácení hlavy, ztuhnutí, snaha z pro něj nepříjemné situace odejít, celkové zpomalení pohybů .... Případně jen jiná reakce na daný podnět neobvyklá. Třeba můj pes když se natáhne na záda a drbu ho na břiše pootevře tlamu a nahodí svůj typický "spokojený výtlem". Kdyby ho nenahodil, budu si říkat co je špatně.
Prostě naučte se svého psa číst a respektujte, co vám tím "říká".

Děkuji všem za tipy, všechny ty kapky jsou antibiotika s kortikoidem, Clavaseptin antibiotikum. Čistě laicky si říkám, že kdyby to opravdu mělo být bakteriálního původu, tak to by snad musel chytit toho nejzlatějšího stafylokoka na světě. Na alergii by ty kortikoidy taky měly zabrat. Jinak prášek na pelech má už dlouho stejný, ale třeba s pylem ve vzduchu toho moc neudělám.
Ohledně těch řas - má nateklé obě víčka. To se ten problém s řasami může projevit na obou očích v podstatě současně? (rozestup cca 1-2 dny) Třeba vlivem zánětu spojivek? Ten opravdu měl.

Přeji dobrý den a chtěl bych se zeptat, zda má někdo podobnou zkušenost.
Můj pejsa před skoro měsícem dosatl zánět spojivek. Veterinář předepsal mastičku Ophtalframykoin. Třetí den léčby mu vedle zánětu začalo natékat pravé víčko. Od čtvrtého dne začal dostávat kapky Tobradex (asi jsem levej ale sám v jednom mu tu mastičku pořádně do očka nedám - takže kapky). Pak mu začalo natékat i levé víčko. Vykapal jeden Tobradex -žádná změna, dostal další Tobradex + tabletky Clavaseptin, v té době navíc postupně ztrácel chuť k jídlu až přestal baštit skoro úplně - odběr krve, test na játra, ledviny, slinivku, krevní obraz - vše Ok. Takže změna kapek - Maxitrol + opět Clavaseptin. Chuť se vrátila, první maxitrol skoro dokapal, ale víčko je pořád nateklé. Jinak je hravý, teď už baští, v podstaě vše OK, kromě těch fakt fest nateklých víček. Postupně začínám uvažovat, že požádám o názor jiného veterináře (byť stávající je kámoš, kterému důvěřuji) Setkal jste se s tímhle někdo? Případně co pomohlo? Už to trvá přes tři týdny a přijde mi to celkem dlouho .... Případně neznáte v okolí Karlových Varů někoho kdo kdo se na ty psí očička specializuje?

Teprve deset týdnů?
Máte úplně NORMÁLNÍ, havé štěně. Bula jsem teda nikdy neměl, ale tyhle projevy jsem zažil u všech štěňat, co mi prošly rukama. Hlavně ten aktuální, ten byl jako štěně pořádná piraňa. Nikdy jsem ho za to netrestal, ani řevem natož bitím. Takhle se důvěra mezi štěnětem a jaho pánem opravdu nebuduje. Buď odvedením pozornosti (popsáno mnohokrát výše) anebo ztuhnutím a otočením hlavy směrem od štěněte. Ono pokud se něco nehýbe, není to pro to štěně zajímavé a hodné pozornosti. Prostě se to nedá "lovit". Jakmile zjistil, že kousání do mně (hlavně do rukou a nohavic při chůzi) není pro něj vůbec žádná psina a že je mnoho lepších způsobů jak se zabavit, postupně tento "problém" odezníval.
Problém je i to, že ho dosud držíte doma. Nejen kvůli socizlizaci. Jakmile bude chodit ven, vylítá se, unaví se a doma to nebude taková raketa.

Tenhle problém řešil kamarád a nešlo ani tak o to, že pejsek chce čůrat, ale o to, že se probudil a chtěl společnost. A když k tomu dostane jako bonus procházku, tím lépe. Píšete, že od 8 do 17 vydrží v pohodě, takže zdravotní problém bych v tom nehledal (i když pro svůj klid bych si to nechal potvrdit).
Problém vidím v tom, že pejsa si zakňučí po třech hodinách po tom, co byl na procházce a vy se seberete a jdete ho vyvenčit. (ve dne vydrží 9 hodin a večer nevydrží 3??) No a když vidí, že to funguje, proč by to nedělal? Je jen na vás, jestli sebou necháte orat či ne. On se to nenaučil, to jste ho naučili vy, že když si "houkne", vy se seberete a jdete. Takže:
1) Evidentně není dost utahaný na to, aby tu noc v klidu prospal.
2) Necháte sebou orat a chováte se alespoň pro mě dost nepochopitelně. Ničí věci a vy ho za to odměníte procházkou??

Jediné, co může fungovat je to, že pochopí, že si tu procházku tímto způsobem nevynutí. Prostě ho v ten moment ignorovat (ze začátku to asi nebude jednoduché) , případně odměnit jeho nevhodné chování nikoliv procházkou, ale odložením někde, kde jeho případné devastační vlohy nemohou napáchat žádnou škodu. Pokud budete důslední, dřív nebo později to pochopí.

Možná trochu offtopic ale nedá mi to.
Proč si pořizujete labradora, když ho chcete mít v boudě? Labrador je společenský, kontaktní pes, který miluje přítomnost svého pána, chce žít se svojí "smečkou", ne vedle ní. To není vlčák, pastevec atd ... Vůbec se nedivím, že se mu v té boudě nelíbí. To na ní váš mažel může dělat x+x měsíců, pelíšek vás může stát x+x peněz, ale daleko líp mu bude na koberci pod vaší postelí. Měl jsem labradora a představa, že by byl někde v boudě děsí mě, stejně jako by děsila jeho.

Tak je to asi svéráz, což někomu může vadit.
Komentáře Orionky nebo paní inspektorky svědčí spíš o nějakých osobních antipatiích, takže z tohoto důvodu bych názory těchto dam nebral v tomto případě moc vážně. Co vím, je odpůrcem bití psů, takže ten bitý NO mi tam nějak nesedí, ostatně kdysi jsem se dočetl že nějaké psy dokonce vraždil. No, z agentury JPP občas vypadnou různé perly.
Osobně ho neznám, četl jsem jeho knížky, koukám se na Kočka není pes a řekl bych, že co se týká práce se psy, ve velké většině případů zatraceně dobře ví o čem mluví. I když třeba o léčení rakoviny pomocí nějakých šutrů si myslím své, holt nikdo nejsme dokanlý. A navíc to už není o psech.
No a docela mě pobavila poznámka v diskuzi "Být majitelem Baxe, vzala bych ho v tu chvíli do náruče, aby věděl, že u mě má bezpečné útočiště." Fajn. A co ho tím naučíte? Vůbec nic. Navíc kdyby ho ty jeho chůvičky chtěly sežrat, naservírujete jim Baxe jak na stříbrném podnose (z té ruky vám ho vyrvou raz dva, když budou chtít) a navíc mu z pohledu psů co stojí packama na zemi odkryjete to, co si každý pes chrání. Jeho břicho. A pokud to nejsou agresoři (což ty chůvičky nejsou), je na vás, zda mu vysvětlíte, že jsou to kámoši. Je fakt že Desenský je při těhle "testech" dost kamennej, ale tak spíš ho zajímá, jak se v této situaci chovají majitelé. Vždyť se tím ani nějak netají. Tak nechápu, že z toho někdo dělá nějakou vědu, když to nějakej pejsan SÁM neustojí. (Když má páníčky na baterky)

No konkrétní radu: nebudu citovat, ale například:

Můj současný pes taky jednoho dne přišel na to, že manipulaci nemá rád. Konkrétně zvedání. Jenže když byl štěndo, nebyl schopen slézt ani vylézt celkem příkré schody na naší zahradu. Takže když jsem ho zvednul, že ho přes ty schody přenesu, spustil od cca třetího měsíce vrčící povyk. Vždycky sem se na něj tak nějak podíval s otázkou typu "hele, to je na mě?", "no nekecej a co dál". když si nedal říct, tak jsem ho položil nad (pod) těma schodama a bavil sem se tím, jak se je bojí sejít (vyjít). Když si dal říct (nebo spíš když jsem využil vhodné situace - ale prostě když nevrčel), snesl jsem ho a parádně jsme si pohráli. Nebo třeba začal vrčet, když jsem ho pokládal na zem. Tak jsem ho zase zvednul zpátky, aby si to mohl pořádně užít a nastoupily výše zmíněné otázky. Teprve když se uklidnil, dal jsem ho zpátky na zem. Tohle vrčící období mu vydrželo asi tři dny. Pak pochopil, že tento styl komunikace pro něj vůbec není výhodný.

Když jsem ho poprvé vložil do vany, mohl se zbláznit. Ale protože jsem věděl, že si na zahradě hrozně rád hraje s proudem vody z hadice, tak jsem mu nejdřív ukázal proud vody ze sprchy a najednou do té vany málem skočil sám. Samozřejmě jsme si ve vaně poprvé jen pohráli s proudem vody z hadice. Na potřetí jsme přidali koupání a už to bylo OK. Mému předchozímu pejsovi, když se na procházce v něčem vyválel a pod. stačilo říct "jsi prase" a šel do té vany sám. Holt vždycky to není tak jednoduché.

Tohle jsou konkrétní rady, které ale ve vašem případě asi fungovat nebudou, týkají se konkrétní situace a konkrétního psa. Univerzální rady typu návodu k mikrovlné troubě vám nikdo na internetovém fóru nedá, vždycky je potřeba trochu přemýšlet a ušít konkrétní postup na míru konkrétnímu psovi a konkrétní situaci.

To co popisujete ve vašem posledním příspěvku (ale i v těch předchozích) je přímo učebnicový příklad nevychovaného rozmazlence. Spolupracuje s vámi, jen pokud chce. Když se mu nechce, tak přes to "nejede vlak". Ale to je právě ten problém, o kterém jsem ve svém předchozím příspěvku psal. Vy ho prostě musíte převědčit, že je pro něj výhodné, aby s vámi spolupracoval vždy. Pokud se nebudete řídit tím, co jsem v minulém příspěvku psal v posledním odstavci, nikdy se vám to nepodaří.

No paní Elki, ve vašich příspěvcích mě pár věcí zarazilo.

"ve vetsine pripadu nas respektuje"
Podle toho, co jsem četl dál si to vůbec nemyslím. Pes vás buď respektuje, nebo ne. U vás bohužel platí to druhé.

"jinak repsektuju ja ze to nema rad a nedelam mu to když to neni nutne. Bohuzel vi ze ho jdu odnést do vany tak je nepricetny"
??? Bohužel není to, že to ví, ale to, že mu nedokážete vysvětlit, že ho do té vany nejdete utopit.

"kdyz na me vrci v posteli, naridim mu jit dolu a to bez kecu jde"
Vrčí v posteli??? Když svému pejsovi dovolím, aby si ke mně vlezl do postele, samou radostí by mi nejradši vylízal v uchu díru. Takže u vás tipuji, že že to "bez keců jde" je pro něj spíš vysvobozením. Přemýšlela jste někdy, co vám tím vrčením v posteli dává nejevo? Spokojenost s danou situací asi ne. Tipuji, že to samé co tomu veterináři. Když mu nařídíte zdrhi od veterináře, bude reagovat stejně. To asi není v pořádku.

"Obcas mam takovy moment kdy se trochu bojim,ale nedavam to najevo Vim ze neskousne, snazi se me jen zahnat ale kousnout si nedovoli."
Jestli se bojíte, váš pes o tom ví. Na to vemte jed. Ale vůdce, který je zároveň autoritou se nikdy nebojí.

"pes tradicne nechce do baraku protože ví co bude následovat. Manzela to naštve a zaujme vyhruznej postoj, na psa zařve a pak ho popadne a odnese :/ takze jsem.mu rekla at se na to vybodne a budu mejt ja...dnes jsem ho dovnitr dostala na.pamlsky"
Výhrůžnej postoj??? Takže pes se bojí situace, která přijde a váš manžel v něm vyvolá další strach. Stejně geniální nápad jako hasit požár benzínem. Co třeba něco ve stylu "co blbneš přece tě nejdu zabít", to vše pronesené v klidu, v ironickém podiveném tónu, ale suveréně. Prostě to takhle bude. A taky to tak bude. V klidu, v pohodě.
Lákání na pamlsky? Copak vůdce někdy na něco láká? Byl by pro vás autoritou někdo, kdo vás na něco láká? Anebo někdo kdo velí: Bude to takhle.

Když to shrnu, nejste pro svého psa autoritou, které by mohl důvěřovat. Proto se v situacích, kterým nerozumí chová tak, jak se chová. Rady které vám tu dávali ostatní by mohly fungovat, ale pouze za situace, že ten pes vám bude důvěřovat. Pokud bude váš přístup založený na podlézání, nesrozumitelném chování, přemlouvání (lákání na pamlsky), nebo snad nedejbože na agresi, nikdy to nebude fungovat. A u paličáků typu teriéra už vůbec ne. Podle mě to chce úplně změnit přístup k vašemu psovi. Mějte za paměti, že základem je naprosto vyrovaný klid, důslednost (když to řeknu, tak to tak bude), suverenita a hlavně vaše srozumitelnost (váš pes musí chápat co po něm chcete a zároveň vy musíte chápat, co vám odpovídá). Musíte mu být oporou v situacích kterým nerozumí a vést ho. Aby ty situace zvládnul.

Pokud se z jeho útěků stal "oblíbený sport" a zdrhá zásadně ve vaší nepřítomnosti, je odnaučení tohoto nešvaru nemožné. A pokud ho necháváte někde v boudě v hospodářské budově a tipuji že v zimě s ním na zahradě asi moc nejste, vůbec se mu nedivím, že utíká.
Jedinou variantou je ve vašem případě takové zajištění zahrady, aby prostě utéct nemohl. Například aby nemohl podhrabat plot. Jak to zajistíte je na vás.

SimonL napsal(a):
Jen trochu varování. U některých plemen můžou být výše popsané obranné reakce to poslední co stihnete udělat. Bohužel radu nepřidám. Jen doufám , že mě to nepotká už kvůli psu který by při venčení zaútočil. Souhlasím s tím prudit policii protože tohle přece nemůže jen tak beztrestně někomu projít.

No není to vždy jednoduché, je u nás v okolí jeden středoasiat, který už jednoho psa (aspoň co vím) ošklivě napadl a pokud ho venčí majitelova cca 10ti letá dcera, byť na vodítku, což je v tomto případě asi jedno, snažím se změnit směr procházky tak, abych se s ním vůbec nepotkal. I to je řešení, záleží prostě na situaci. I když kdyby šlo do tuhého a nebylo zbytí, stejně bych postupoval tak jak jsem popsal. Střet s ním by můj 5kg Japan Chin asi nepřežil, já ano. Ale nechtěl bych se do této situace dostat.

saola napsal(a):
Pro zadavatele:
Teď už víte, že strkat ruce mezi rvoucí se psy není rozumné. Chápu, že jste chtěl ochránit svého psa, ale s tím jste měl začít, když se k vám doga přibližovala. Pokud se už rvou dva psi velkého plemene, kopání je vám naprosto k ničemu (i u menších psů kopáním mnoho nepořídíte). Smysl má už jen najít druhý konec psa, přinadzdvihnout či jen přidržet za ocas a pevně svírat varlata.
Spolehlivě to fungovalo i u téměř bezocasého agresivního dobrmana.

Do budoucna - pokud vidíte, že se k vám blíží divně se tvářící velký pes, který může být agresivní (a nemůžete se mu vyhnout), je vhodné zařvat, zkusit ho zahnat, hodit kámen, sebrat klacek či teleskopický obušek a zamávat s ním, prostě udělat ze sebe viditelného a srozumitelného "hrdinu". I když při běžném venčení v parku budete vypadat asi jako idiot, devadesát devět procent volně pobíhajících psů si půjde po svém.

Ohledně vašeho zranění - zcela jistě došlo k podstatnému omezení v běžném způsobu vašeho života na dobu nejméně 7 dnů, takže to lze bez problémů klasifikovat jako ublížení na zdraví. To se netýká jen neschopnosti vykonávat zaměstnání, tedy proacovní neschopnosti, ale i omezení soukromého života, což je v tomto případě poměrně jasné. Policie se tím musí zabývat, nenechte se odbýt, a sežeňte si svědky, určitě ten konflikt od začátku někdo z pejskařů viděl.

Druhý odstavec tesat do kamene. Jinak to nejde. Mám malého psa, párkrát (asi 3x za 5 let) jsem tuto proceduru podstoupil (ano, byl jsem v očích toho "páníčka" za vola -vždyť one je hoodnej ... cha cha) ale zdraví a život mého psa mi za to stojí.
Prostě pokud se k vám nějaký takový asociál s evidentně ne příliš přátelskými úmysly blíží, musíte ho přesvědčit, že jste ochoten klidně ho zabít (v extrémním případě - posouzení je v takové situaci na vás), pokud okamžitě nepotáhne tam, odkud přišel. A je úplně jedno, jestli byste to ve finále udělal, nebo ne. Propříště držím palec

Nejdřív bych začal s prvními dvěma knížkami od Desenského (Jak poznat psí duši a PSI), pokračoval bych Turid Rugas „Konejšivé signály“ a nakonec bych si dal první knížku od Šusty „Trénink je rozhovor“.Pak už budete mít dost „dat“ na to, abyste sama přišla na to, jakým způsobem ke svému psovi přistupovat. Budete vědět, jak pes uvažuje, jak si řadí své priority, jak s vámi komunikuje, jak máte komunikovat vy s ním aby vám rozumněl, jak si získat jeho důvěru a respekt, jak ho něčemu naučit a jakým chybám se při tom všem vyhnout.
PS Ten Mikulica o kterém tu byla řeč určitě není pro začátečníky, aspoň teda podle mého soudu. (Tím netvrdím, že je ta knížka špatná, jen je pro začátečníka hůř stravitelná – určitě víc než ten Šusta, o kterém se tu v této souvislosti taky někdo zmiňoval)

Problém vidím v tom, že něco jako autorita a rerspekt jsou pro tu fenu NO neznámé pojmy. Prostě "šéfem smečky" je ona, nejspíš to nebude váš otec (pokud teda s jejím chováním nesouhlasí, což si nemyslím) a vy už vůbec ne. Pokud s tímhle něco neprovedete, nemáte šanci cokoliv změnit. Tohle není o žárlivosti, to je lidská vlastnost, ne psí.
A poslední dvě věty jsem tedy nějak nepochopil. Když vám váš pes nepřiběhne na přivolání, tak to v pořádku asi moc není a pokud si do toho snad necháte kecat od jiného psa, tak to je problém. Váš problém. A pořádněj. Jak chcete pro toho svého psa být nějakou autoritou? A kdo koho si netroufne kousnout? A za co? A chápu správně, že považujete za OK, když cizí pes drží toho vašeho na zemi a vrčí na něj? To snad ne!

Šiby jsem poznal dvě, jednu měl kamarád a přesto že psům rozumí a socializoval ji od štěněte s lidmi i se psy co to jen šlo, vždycky to byla spíš samostatná jednotka se silným majetnickým pudem, která se o svého páníčka hodně nerada s kýmkoliv dělila. A spolu s kočkou si ji představit opravdu nedokážu.
No a ta co znám teď, tak to je opravdu extrém. Bezkonkurenčně nejuřvanější a nejagresivnější pes v ulici (strachová agrese) - tak hysterický štěkot jsem snad nikdy neslyšel. (takže mě docela pobavil ten popis že "moc neštěkaj"). Je pravda, že se na jejím stavu podepsali i poněkud svérázní majitelé (velmi mírně řečeno), kteří ví o psech možná tak to, že maj čtyři nohy. Prostě výchova a socializace nula. A kočku by snesl možná tak k večeři.
Takže když to shrnu, šibu jen tomu, kdo akceptuje její specifika a se psy to opravdu umí. Ke kočkám ani náhodou, k dětem - záleží na výchově a vašich zkušenostech se psy.
PS co třeba japan chin? S kotětem se skámošil bez problému jako dospělý pes a děti přímo miluje. Štěká tak jednou za 14 dní. Aspoň ten můj.

pan Brouček napsal(a):
Ono se samo nic nezačne.
Maximálně to v nějakých volbách někdo populisticky využije.

Myslet si, že zákony se dá zabránit týrání zvířat je nesmyl.
To je jako chtít zákony zabránit krádežím, vraždám, dopravním nehodám atd.
Prostě týrání zvířat tady vždycky bude.
Navíc to společnost celkem akceptuje, jen alibisticky dělí zvířata, třeba na užitková atd.
Běžným lidem se na jatkách dělá špatně, tím citlivějším potom stačí vidět některé průmyslové chovy.

https://youtu.be/RV-rO2-Rwz4?t=5m4s.

"Navíc to společnost celkem akceptuje"
V nějakém vašem ujetém matrixu možná ano, v reálu očividně ne. Počet podpisů pod tou internetovou peticí hovoří o něčem jiném. Co si o této formě vyjádření názoru myslíte vy není podstatné.
I v přírodě predátoři zabíjejí svou kořist a dělají to prostě proto, aby přežili - aby ulovili a nažrali se. Tohle asi nikoho nepobuřuje. Lidé jen tuto formu "lovu" dostali na vyšší level v podobě užitkových chovů. O tom to evidentně není.
Je to jen o surovém zacházení s bezbranným živým tvorem, které někdo provádí jen proto, aby si pročísl své pocuchané nervíky, případně polechtal své ušmudlané ego. Žádný duševně příčetný sedlák nebude se svým tříměsíčním jehnětem nebo seltem zacházet tak, jako ten prachatický tyran se svým psem.
Takže nějaké srovnání tohoto případu s průmyslovými velkochovy užitkových zvířat je absolutně mimo.

pan Brouček napsal(a):
Lid žádá nejvyšší možný trest... to je jak za Milady Horákové...

Docela by mě zajímalo, jaká moudrost by z vás vypadla, kdybyste byl v kůži toho pejska. Kdyby si z vás 20x větší tvor udělal boxovací pytel. Dost možná byste se cítil jako ta Milada Horáková, kterou někdo odsoudil k smrti (strana - ne lid) aniž by se čímkoliv provinila a ani ve snu by vás nenapadlo jí srovnávat s nějakým primitivním agresorem. (Pardon že jsem se podobného výroku dopustil, aniž by ho posvětil nejjasnější soud)
Takže srovnáváte věci naprosto nesrovnatelné (to zavání demagogií), z vyjádření názoru je hned útok na nezávislost soudů, drzost a hloupost. Přesně tak to za té Horákové (a obecně za komančů) fungovalo a evidentně se vám po té době stýská. Ale to je váš problém..
A že se takové případy dějí, aniž se o nich někdo dozví? Bohužel ano, ale když už se nějaký takto mediálně proflákne - i díky stupiditě aktérů - tak si myslím, že je záhodno dát společnosti (do které snad patří i soudci) vědět, že toto chování je neakceptovatelné. Klidně formou petice, je to jen vyjádření názoru co si ten "tvor" zaslouží. Nic víc, nic míň. Kdo s tím nesouhlasí, nebo si snad myslí, že tím "chudáčka agresora" lynčuje, nemusí to podepisovat. Nikdo z něj třídního nepřítele dělat nebude, jako za tý Horákový.
A co tady čtu dál jako zablokovat video na youtube - v jaké době to žijete? Co jednou internet pohltí, to už nedá.. Takže strategie strčit hlavu do písku dnes a v tomto případě prostě fungovat nebude a nemůže.