Fotka se mi před tím nezobrazila, tak za to se omlouvám
Myslím, že by nějakého vlčáka jako předka být mohl, ale uvidí se co z něho vyroste.
Jinak oceňuji, že jste se ujala křížence

Poraďte s čím? Není položena otázka. Jestli chceš poradit zda máš pravdu ve svém tipu rodičů pejska, pak musíš přidat fotku, podle věku a váhy to opravdu nikdo nepozná.

Škelli napsal(a):
Nadchnutá jsem...chtěla bych cane corso nebo jinou potvoru s velkou hlavou Jen mi nepříjde, že můj způsob života by byl pro takového pejska vhodný... I když - kamarádka má Kavkazačku a ta to zvládá...tak kdo ví...
Čistokrevného pejska jsem chtěla spíš ze zdravotních důvodů...první 2 křízenci (dobrman + ?) mi odešli poměrně brzy a se současným (labrador x pinč) jsem řešila opakující se krvácení z konců uší (nedostatečné prokrvení), nefunkční slzné kanálky a teď nově je i kardiak... Myslela jsem, že u psa s PP bych aspoň věděla, co mě může potkat...

Co se týče zdraví tak riziko problémů je často spíše právě u čistokrevných psů. Při šlechtění se preferují určité vlastnosti, nezřídka dochází k mírně příbuzenskému křížení a pak dochází k přenosu některých vadných znaků. Upřímně u kříženců jsem o tom ještě neslyšela, tak mám alespoň zajímavý postřeh. Po takových zkušenostech chápu, že chcete zkusit něco jiného, i když myslím, že je to škoda.

Pokud jsi měla jen křížence, tak není nic lepšího nežli v tom pokračovat. Pokud nejsi nadchnuta pro žádné plemeno na tolik, že víš, že by jsi ho chtěla. Pak toho můžeš využít a udělat hned několik výhodných věcí tím, že si vezmeš štěňátko z útulku.
1) dáš domov pejskovy, který není tak žádaný jen proto že není čistokrevný
2) ušetříš peníze, protože spousta plemen jsou poměrně drahé
Nejsou zde jen městské útulky kde jsou psi, kteří jsou staří či nevychovaní. Jsou i například různá občanská sdružení, kam se dostávají např. pejsci z množíren a tím pádem i březí fenky. Takže pokud chceš štěňátko tak pokud budeš hledat na internetu tak určitě najdeš :)
Můžeš kouknout třeba na http://www.toulavetlapky.cz/ myslím že teď i nějaká štěňátka mají, a mají i mladé psy, např, půlroční, tam je ještě možnost výchovy a dlouhého společného života stejně jako u štěňátek. :)
Pokud nechceš psa na určitou konkrétní činnost, nebo nemáš potřebu se pyšnit krásným plemenem. Dej šanci dalšímu kříženci. Jistě sama víš, že mají většinou výbornou povahu.

Ráda bych se zeptala co je pravdy na tom, že srst boloňského psíka nemá podsadu. Takže zda je pravda, že se přes zimu nedokáže vůbec zahřát, i když má srst dlouhou. Náš pejsek nikdy v zimně problém neměl, ale jistota je jistota, protože to že se mě zdá, že mu není zima ještě neznamená že opravdu není

kšanda napsal(a):
Zkuste http://www.farma249.estranky.cz/ mě pomohli hodně. Musíte si u koně vytvořit respekt to je základ. Pokud to však nezvládnete tak bohužel. Akorád by Vás to stálo Vaše zdraví.

Olda má teď nové webové stránky. Je to www.oldanovak.cz
Pokud jste ve výcviku v úzkých a sama si nevíte rady rozhodně doporučuji. Ale kurzy provádí jen během sezony.

Pokud víte v čem je problém - tedy v nedostatku respektu. Již na tom můžete sama stavět. Kůň bude dělat to co mu dovolíte. Proto mu musíte v takových kouskách zamezit. Neznamená to, že koně za každou takovou věc máte zmlátit. Ale musíte důsledně dodržovat to, co po něm chcete a to neustále. Pokud píšete, že se kůň nedá chytit pak to nebude asi jen nedostatek respektu. Ale prostě s Vámi nechce mít nic společného (bohužel v této době až příliš častý úkaz). Z toho co píšete je jasné, že koně nezvládáte a potřebujete odbornou pomoc. Možná by bylo zajímavé zvážit, zda koni nedát na dobu, než tuto pomoc naleznete volno. Mohlo by se totiž stát (velice pravděpodobné), že snahou o výcvik, která by se ovšem ubírala špatným směrem, naděláte více škody než-li užitku. Pokud se bojíte, že tato pauza by pro koně mohla mít nějaké špatné následky (hloupost) nebojte. Pokud se bojíte přebytečné energie, snižte dávku jadrného krmiva, a dopřejte koni co nejvíce pohybu ve výběhu (nejlépe pořádně velkém). Zkuste využít zimní pauzu k posílení vztahu s koněm. Co třeba s ním někdy místo jízdy jít jen na procházku, nebo zlepšit vztah mazlením ve výběhu? Takoví "trénink" mnohdy pomůže víc, než dření speciálních tréninkových metod.

Jak jsem již napsala, myslím, že koně moc nezvládáte. Je třeba se tedy vzdělávat abyste věděla jak se ke koni chovat. Tohle chování nevyřeší jedna rada na internetu.

Na výše uvedené adrese můžete vidět i Oldovy instruktážní videa. Udělejte si čas a pozorně si je prohlédněte.

Pokud si myslíte, že se vše rychle vyřeší, jste na omylu. Než kůň začne přijímat člověka nějakou dobu to trvá. Pokud máte takové mínění je na čase se nad ním zamyslet a buď ho změnit a nebo koně prodat někomu, kdo ho vychovat zvládne.

V tom případě máte pravdu, že to chce čas a správný přístup. Rozhodně není vhodné takového koně obsedat. Chce to čas na získání důvěry a dostatek práce ze země. (Aneb pokud s vámi kůň nechce ani jít určitě si nebude chtít nechat někoho vlézt na záda, aniž by z toho měl rozhozenou psychiku.)
Držím palce

ponka1 napsal(a):
Nezlobte se jako včelařku - koňařku by mne zajímalo, kde jste potkali hnízdo včel.Včely hnízda nemají,žijí v ulech a co uletí tak v dutinách stromu,na koně nezautočí.Pravděpodobně jste šlápli do vosího hnízda.Což se mi stalo už dvakrát,kuň skákal jak na rodeu protože ho popíchali do břicha a nohou....
Jinak sršeň koni neublíží je to poňekud velké zvíře

Mimochodem mě teď ale napadá, lesní včely nežijí v zemi nebo pařezech a tak? Ty taky žijí někde na vyšších místech?

ponka1 napsal(a):
Nezlobte se jako včelařku - koňařku by mne zajímalo, kde jste potkali hnízdo včel.Včely hnízda nemají,žijí v ulech a co uletí tak v dutinách stromu,na koně nezautočí.Pravděpodobně jste šlápli do vosího hnízda.Což se mi stalo už dvakrát,kuň skákal jak na rodeu protože ho popíchali do břicha a nohou....
Jinak sršeň koni neublíží je to poňekud velké zvíře

Máš pravdu, teď mi to dochází jaká je to hloupost. Byly to tím pádem samozřejmě vosy. Omlouvám se a mírně se hanbím. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Loni před zimou jsme vyrušili sršně ve vykotlaném stromě hned vedle lesní cesty.. Naštěstí mi koně píchl jenom jeden, nenaštěstí do spodního víčka. Okamžitě si to začal třít o nohu, ale dal se z tama vystrkat pryč. Oko okamžitě nateklo, slzelo, děsivě vypadalo. Vet poradil chladit. Mazala jsem to pak fenistilem. Dva dny na oko neviděl, pak ho začal otevírat a asi za 4 dny bylo po všem. Naštěstí není alergický a dobře to dopadlo.

Teda, vždy jsem se bála, že v takovém případě se trefí kolem úst, nozder, ale místo jako spodní víčko mě nikdy nenapadlo ... to bych se asi dost bála, ještě že to bylo OK

Od Sršeň přímo ne, ale včely už nás popíchaly a ne jedna (potkali jsme hnízdo), kobylka se samozřejmě začala kroutit a kopat zadníma nohama pod břicho aby včely odehnala. Bylo to na táboře, a seděla na ní holčička, která moc jezdit neuměla, takže to byl docela problém, ale naštěstí se nic nestalo a kobylku jsme rychle z místa odvedly, jak nám došlo co se stalo. (Aneb klidem, chladnou hlavou, a někdy trošku ráznějším tónem, se dá vyřešit většina konfliktních situací u kterým na koni nesedíte zrovna vy)

Obecně je důležité nepanikařit (to už dělá kůň) a zamezit dalším bodnutím. Pokud kůň nemá alergii a nebo to není nějaké nevhodné místo (např. v okolí úst, nedejbože jazyk, což by například mohlo způsobit po natečení problémy s dýcháním) neměl by to být podle mě problém (koneckonců, když píchne nás-lidi nealergiky taky to není tragédie a to jsme menší než kůň)

Chce to velkou nádobu aby voda zamrzala pomaleji (lepší než několik menších kýblů), samozřejmě pokud lze nějak zateplit, aby se zamrzání zpomalilo (umístěním do domečku, obalení něčím, či tak) je to výhoda. Rozhodně nedávat vodu teplou s nadějí, že vydrží déle nezamrzlá - opak je pravdou. Pokud koně pijí pravidelně, voda spíš zamrzat nebude, když zmrzne zase taková tragedie to nebude. Koně pijí v zimě méně a i v přirozených podmínkách jsou zvyklí pít jednou za čas (dorazit k vodnímu zdroji, pořádně se napít a zase pokračovat někam jinam). Proto pokud voda zamrzne a nějakou dobu nebudou moct pít, nic se nestane, jen je pak dobré při doplňování (a rozmlacování ledů) počkat až se dost napijí a naplnit až po okraj. Rozhodně bude lepší dávat jim vodu někdy ráno nebo dopoledne (přes noc bývá větší zima, takže pokud byste dávala večer mohla by přes noc zmrznout a pak by byly bez vody kus noci i celí den). Pokud vám vedou někam nějaké trubky, a bojíte se, že voda zamrzne v nich tak (krom zateplení samozřejmě) je dobré nechat vodu přes noc mírně pootevřenou a kapat (jen pozvolné odkapávání stačí, a přes připravený kýbl nám voda při kapání nikdy nepřetekla) voda v trubkách tak bude pořád v mírném pohybu a spíš nezamrzne.

Ač (jak jsem již napsala) nejsem zastáncem pomocných otěží, tak myslím že pevný chambon je na lonžování vhodný . Upřímně ač jezdím anglickým stylem, bližší je mi spíše westernové "přilnutí", tedy volné - na volných otěžích. Otázkou je zda je kůň v 5,5 letech připraven na "pevnější přilnutí" nebo zda se nejedná o vaší snahu sestavit koně pomocí otěží. Ač koně v tomto věku už mnozí berou jako dospělého, je to ještě remonta. Pokud kůň ještě není dostatečně připraven může se udidlu při silnějším tahu udidla bránit, pak je třeba poslechnout koně a dál pokračovat na uvolnění a taktu. Může to být ale taky jen tím, že po ježdění na volné oteži jste si odvykla kontaktu a tím že koník ho neumí a nespolupracuje tak jste zatuhlí oba. Další věc, která může být příčinou jsou zuby, zda má či nemá vytržený (teď mi vypadlo jak se ten zub jemenuje , myslím že) vlčí zub - může být zanícen, a nebo můžou mít zuby ostré hranky. V takovém případě nepomůže nic jiného než zubař.
Na zlepšení přilnutí jsou dobré zejména přechody. A samozřejmě neustálá jemná hra ruky (možná máte příliš tvrdou ruku, v dost stájích se tvrdá ruka učí a dost trenérů vám za ni nevynadá)
Každopádně přeji ať se to zlepší a ať je trenér vyhovující (důležité je nevěřit slepě všemu co trenér říká ale pochopit zejména PROČ dané věci dělat - bohužel se v jezdectví ojevuje mnoho a mnoho chybných názorů, které se předáváním a nedostatečnou vzdělaností šíří i mezi lidi s prvotně dobrými úmysly)

Pokud jsem dobře pochopila, kobylka před vámi odchází když jí chcete chytit (tedy se nechce nechat chytit?). Pak je jasné, že se jí nechce spolupracovat, nechce s vámi mít nic společného, nechce jít pracovat. To má každopádně následek s nějakou negativní zkušeností, ať už dlouhodobou či krátkodobou. Kontakt s člověkem má spojený s něčím negativním a tak doufá, že když od vás odejde necháte ji být. Takový vztah mezi člověkem a koněm rozhodně není dobrý a je třeba na něm pracovat aby se zlepšil. Vhodná práce ze země je určitě věc dobrá. Zejména je důležité udělat pro koně člověka něčím pozitivním, chceme aby koně kontakt s člověkem bavil (ať už ježdění, nebo práce ze země, nebo jen ňuchňání) a ne aby ho nudil, štval a tím pádem odrazoval.
Píšete, že máte kobylku doma, pak mě tedy překvapuje, že spolu máte takový vztah. Pokud se takové chování začelo projevovat až teď může být chyba například v nové jezdkyni (pokud s ní nepracuje dobře, kobylce to nevyhovuje a pak logicky nechce jít jezdit - nemusí to být ale jen tím jak pracuje třeba jen špatně sedlá a koníkovi pak při práci sedlo vadí - o5 práce ho bolí, netěší - pracovat nechce kontaktu s člověkem se vyhýbá).
Pokud byste chtěla pomoct, poradit osobně ať už s prací ze země, nebo s celkovým přistupem, je možné se dohodnout (jen záleží kde kousek od Prahy, neboť nemám k dispozici auto).

Rozhodně bych nedoporučovala.Je to stejné jako s většinou drobných zvířat. Nepochopí proč ji vodítko drží a proč nemůže dál, a akorát se bude stresovat. Jiná věc je používat vodítko pouze jako jištění. Tedy mít zvířátko venku třeba na sobě, nebo ho mít na zahradě a na delším vodítku jistit aby neuteklo, případně doba jistit aby nevlezlo kam nemá.
Btw dotaz není zařazen do správné sekce.

Myslím, že v tomhle je nejlepší zavolat si odborníka. Fyzioterapeuta (chiropraktika, osteopata) nebo sedláře. Já osobně doporučuji fyzioterapeuta. Posoudí vám nejen sedlo, ale také koně. Možná se vám za to peníze dávat nechtějí, ale dobře pasující sedlo je to nejdůležitější. A koneckonců i finančně se vyplatí problémům předcházet, než pak řešit problémy se hřbetem koně, nemluvě o bolestech koně.
My jsme měli u kobylky osteopatku zrovna včera a mimo jiné nám zkoukla i na sedlo.

Nemůžu se nezmínit, že přirozená komunikace není jen o napojení a hraní si v kruhovce, není to ani metoda. Je to přístup ke koni, založený na jeho etologii a psychologii koně. Takové komunikace se může dosáhnout mnoha metodami. Vzhledem k tomu, že Váš problém je rozsáhlejší, bylo by opravdu nejvhodnější rozšířit své obzory a to nejlépe individuálním kurzem (tedy sehnat si někoho kdo vám pomůže a základní principy vysvětlí). Pokud jste z Prahy, napište a ráda pomůžu.

Ahoj,
pokud chceš u koně dosáhnout opravdového přilnutí a následně shromáždění, a ne pouze falešně ohnutého krku, pak gogue nedoporučuji. Ne, že by byl extra špatný, ale jakékoli vyvazovací či pomocné otěže nejsou tou nejvhodnější cestou (je to jen pomoc pro jezdce). Pokud přesto chceš zvolit gogue, rozhodně ho zapínej až po uvolňovací fázi (pokud tuto fázi kůň ještě nezvládá je nevhodné postupovat ve výcviku dál), a ne hned jak koně nasedláš. Zezačátku kůň potřebuje čas pro rozehřátí, uvolnění a to pomocí správného pohybu v taktu a vytaženou hlavou dopředu a dolů (tato fáze by měla trvat alespoň 20min) až poté je možné zapnout gogue (nejprve volněji - jistě nechceš aby ti uvolněný kůň ztuhl) při delší práci je vhodné ho načas zase odepnout a dovolit koni natáhnout hlavu a prokrvit svaly (aby nedocházelo k překyselení svalů krku), stejně tak po skončení tréningové jednotky.
Ač osobně používání pomocných otěží nedoporučuji, myslím že dobře používaný gougue nemusí být pro koně nutně zlo. Je to prakticky jediná pomocná otěž, na které je vhodné jezdit (možné jsou ještě vydličky, ale ty dle mého názoru působí ještě hůř). Nejhorší věcí jsou pak průvlečky, u kterých by bylo nejlépe kdyby je zakázali.
Pokud se rozhodneš pro gogue rozhodně vol pevný, a ne gumový, ač se gumový může zdát jemnější kůň se do něj akorát pověsí.