Tento problém mám taky.. Nebo - opět. Jsem zoufalý, malý dvoreček, okrasná zahrádka. Položím si pod pergolu jednohubky a chlebíčky, jdu pár metrů do kuchyně pro víno, vyjdu a na stole tři kočky ožírající salám. Nechci se uchýlit k jedu, ale majitelé koček odmítají i spolufinancovat další ochranu.

Dobrý den... jak tu čtu - na sousedy kašlat, a podobně, nemyslím, že je to správné řešení. První by měla být tolerance, a to oboustranná. Čili - pokusit se domluvit. Když mým sousedům - přes jedno, vzdálenost jejich okna od mé voliéry cca 20 metrů, vadily andulky a korely a podobní, a osobní návštěva selhala, pořídil jsem kohouta. Byl jenom vypůjčený, účel splnil. Za pár dní soused došel s návrhem na kompromis. Taky vím o chlapíkovi, který stěžovateli každý den v 6,01 a 22,59 startoval pod oknama cirkulárku, aby přeřezal jedno poleno. Stěžovatel taky pochopil, domluvili se. Ale taky vím o případu, kdy stěžovatel měl sousedovy voliéry 30 centimetrů od svého pozemku a párkrát na ně hodil velikou petardu. Co to udělá s ptáky, není třeba rozvádět. Nevím, jestli jsou Patagonci v hustější zástavbě dobrou volbou, ale v prvé řadě bych asi sousedku pozval na kafe, ukázal jí je, a vysvětlil, co buduju, abych jí vyšel vstříc. A ujistil ji, že její stížnosti chápu, a neházím je za hlavu. Pak by se vidělo, jak dál, co je mi bližší. Jestli ptáci nebo sousedské vztahy.

Pane Šimáček, většinou tam vidíte králováky, číňany, nějaké kakaduy, amazoňany. Někdy víc, někdy míň.

Luba71 napsal(a):
Můžu přivést kakariky žluté červenočelé 4 kusy a zelené červenočelé 4 kusy, líhlé září 2016. Samce i samice.

Měl bych zájem o samičku! Na barvě nezáleží. Písněte mi na vzk., domluvíme se!

Díky moc, tušil jsem to, ale chtěl jsem potvrzení někoho, kdo o tomhle ví víc. Možná přece jenom seženu ještě jedno terárko.

Dobrý den... úvodem, prosím, nekamenujte mě! Jsem amatér, z terarijních tvorů v současné době - už 6 let, korálovka - triangulum. Pohodový tvor, terárko 110x45x45. A dnes jsem dostal nabídku ve znění - nechceš korálovku? Kluka to přestalo bavit, měl ji ve starém malém akvárku asi dva roky, už ji ani nekrmí, nečistí jí, nesvítí. Podle fotky je to mexická. Je mi hada líto, ale - snesou se v jednom terárku dvě korálovky, rozdílných druhů? Navíc nově příchozí je cca o 1/3 menší.
Je mi líto ji nechat uhynout, ale taky si myslím, že jako krmení pro tu moji to pro ni taky není zrovna nejlepší řešení.

Tatar - díky za foto, paráda!

v něčem podobném chovám přes léto venku na dvoře rájovce... Jsou jak malovaní!

Dovoluji si přidat svůj postřeh. Mám v jedné místnosti společenské akvárium,80 litrů. Je zakomponované v obývací stěně, takže vlastně z boků obložené dřevem. Topítko jsem dal před třemi lety, protože jsem onu místnost po odstěhování potomků téměř přestal vytápět. A má výkon pouze 25 W. Můžu říct, že akvárium je osazené rasborami, gavůnky, tetrami... a topítko v něm pořád v pohodě udrží teplotu 24°C. Asi se jedná o to zaizolování boků a zadní stěny nádrže, a její dobré zakrytí.
Ale jako ryby do chladnější místnosti, bez vytápění akvária - vřele doporučuji rájovce dlouhoploutvé. Mám dva páry, přes léto jsou v malém jezírku na terase, objem 100 litrů, prakticky o nich nevím. Na podzim, když klesne teplota venku k deseti stupňům, přelovím je do akvária 45 litrů v oné málo vytápěné místnosti. Teplota se tam pohybuje v rozmezí 15 - 18°C, pokud jsem na pár dní pryč, není nijak vyjímečný pokles i na 13°C. Rájovci svými sytými barvami a neustálým imponováním samců a rituálními souboji opravdu nezklamou! V této chladné nádrži nemám rostliny, jenom dekorace z kořenů. Jsou pořád v pohybu, krásné vitální ryby. Na jaře půjdou už třetí rok zase ven. Zatím žádný úhyn, a ryby v dokonalé kondici.

Dnes jsem viděl na chovatelské burze v Hodoníně, zavřeně ve výstavní kleci na holuby, mimo jiné /byl to masakr/ štěňata pražských krysaříků. Údajně 9 týdnů, a každé mělo skoro 2 kila. Majitelka měla zabraných asi 8 kotců, od krysaříků, čivav, jorků, a russely. Byl jsem schopný vraždit...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):

Já opravdu nechápu, co je na tom k smíchu?

fikovnice napsal(a):
Dodatek: cestou s lejnem v ruce se potkejte s mužem/ženou, který/á se Vám líbí a Vy o něj/ni usilujete...

Ano... to znám... venčíce psíšery, proti mě kráčí dáma mého srdce-. Sáčky s produkty psíšer strkám do kapsy, zahajuju duchaplnou konverzaci. Dotyčná dáma, nemajíce pochopení pro nadšené vítání psíšer, se zvednutým nosem odchází. po pěti dnech běhám s ňufákem navrch hlavy a hledám, co to v baráku tak příšerně páchne, a na co lítají mouchy. Schovaná jarní bunda, jež má v kapsách tři sáčky plné psích bobků, mě napadne až jako poslední možnost...

Při pohledu na tu fotku... taky bych byl rád, kdyby mi ta panička dala! Klidně i na čtyřikrát! Taky jsem starý štětinatý dědek, podle mínění některých /hlavně těch, co po mě něco chtějí/ pořád v zachovalém stavu!

Tohle jsem před chvilkou četl, a připadá mi to naprosto kouzelné!
-
* Vylij studenou vodu na koberec a proběhni se tudy bosky a potmě.
* Hned po probuzení se postav do deště (zůstaň tam tak dlouho, dokud bude tma) a usilovně opakuj "Hodný, čůrej, pospěš si, dělej."
* Vyválej své nejlepší oblečení v psích chlupech. Pro světlé oblečení použij tmavé chlupy, pro tmavé oblečení zase světlé. Kromě toho nech pár chlupů (na barvě nezáleží) zaplavat zahřívací kolo v ranní kávě.
* Hraj si s mokrým oslizlým tenisákem, nech si ho párkrát sklouznout po obličeji.
* Sprintuj v ponožkách sněhem přes dvůr, abys rychle zavřel branku do zahrady.
* Vysyp kolem sebe koš čistého prádla k vyžehlení a roztahej to po celém domě.
* Vyskoč z křesla těsně před koncem svého oblíbeného televizního pořadu a upaluj ke dveřím s křikem: "Ne, ne, udělej to až venku." Zmeškej konec tohoto pořadu.
* Nechej své špinavé spodní prádlo ležet v obýváku, protože tam jej stejně donese. Zejména pokud budeš mít zrovna návštěvu.
* Vylej ráno na podlahu čokoládový puding a teprve až příjdeš z práce tak to smíš uklidit.
* Vezmi vrtačku a vrtej dírky do nohou jídelního stolu - on zde bude zanedlouho pokračovat.
* Na procházce nesmíš jít po chodníku, ale křížem krážem přes bláto a louže. Dbej na to, abys měl kalhoty a boty pořádně špinavé.

Jestli Ti nic z toho nepřide, ani po každodenním opakování, jako únavné, zbytečné, obtěžující, pak Ti gratuluji. Můžeš si pořídit psa..

-

Já tak nějak tuhle zvrácenou dobu nechápu... bylo mi 12 roků, matce jsem sebral formu na "srnčí hřbet", zboku vysekal dírku, protáhl kabel, dal dovnitř objímku, přilepil Kanagomem, do toho jsem zkusil svíčkovou žárovku 25W... Rostly hnědé řasy. Tak jsem dal 40W, rostly zelené, které mi byly sympatičtější. Prostě jsem zkoušel, a hledal, nečekal jsem nápovědu na netu, ohledně nalezení ideálních podmínek! Jinak - tohle - formu na biskupský chlebíček nebo srnčí hřbet. používám jako kryt osvětlení dodnes...

ještě pamatuju - matka si stěžovala tátotvi, co jsem jí sebral, a jak jsem manipuloval s elektrikou. Táta pokýval hlavou, zavolal mě, nechal si to ukázat... Pak mi řekl - néni to dobré, blbě ses učil. Jebne tě to, možná dřív, možná pozdějc. Nauč se to... a šel na pivo. Musel jsem jako kajícný synek přijít, a poprosit. Nebo vypátrat u sousedů. Vím, že tajně chodil kontrolovat... . Nikdy mi neřekl, že mám něco dobře. Jenom mě upozornil, že mám něco špatně.

byly to krásné časy... kdy se člověk učil omylama...

Zapnout topný kámen do zásuvky?

Jo, dá se doma vyrobit... ale při součtu nákladů, práce, a následně estetického vzhledu, asi bych - pokud nejsi nadaný kutil - terárko koupil. uvedu příklad - 12 stováků terárko /90 x 40 x 40,290 světlo,300 topný kámen,100 časový spínač na světlo... a bylo to bez starostí... trochu mechu, malý pařez, a korálovka v tom v pohodě bydlí už cca 8 roků.

Buďte ráda... Mé psíšery žerou s gustem kobylince, hovna bezdomáčů, shnilé zbytky ryb, a podobně...
Jinak - beze srandy - sledovat další příznaky, a zvýšit pozornost co se týká zdravotního stavu.

Chtěl bych vás všechny úplně v klidu ujistit, že teorie - při setkání s divočákem vylézt na strom... je úplně na prd! Loni jsem, netuše nic zlého, při výšlapu v Malých Karpatech - pátrání po tesařících alpských /naštěstí bez psíšer/ vpochodoval mezi asi deset skotačících selátek, a jejich maminku, která doběhla na pět metrů ke mě a skřípala zubama... Můžu vás ubezpečit, že jediné, na co jsem myslel, bylo udržet svěrač. Nohy jsem měl jak z rosolu, a tak se mi klepaly kolena, že jsem nebyl schopný udělat krok.. Myšlenky se mi rozprchly, to jo... a vrátily se až za deset minut. Ovšem já nebyl schopný ani pohybu! . A to ještě dlouho potom, co ta černá vzteklá obluda, která mi připomínala velikostí spíš srstnatého nosorožce, svoje děcka seřadila a odešla.
Ale zpětně můžu říct, že to byl jeden z mých nejsilnějších zážitků v přírodě!

Není sice můj... ale moje psíšery si ho vozí s sebou na hraní!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já jsem se párkrát setkal - ale on má papíry! A dostal je, i když není čistokrevný! Pak vyšlo najevo, že se jedná o očkovací průkaz...