Dobrý den, dejte ancíkovi šanci vyrůst jak má. 30 l pro něj není. Nejde o to, že by betta musela být automaticky na samotce ale koukněte se kolik ten ancík dorůstá. Nejvyšší čas pořídit mu větší akvárko, jinak vám zakrní. Navíc je to celkem bordelář a to může být v takto malém objemu a při citlivosti betty problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Clovek, ktery z akvaristiky zna jen skalaru a 'betu bojovnici', asi nebude rozlisovat rody krunyrovcu..

Ok, to je možné. Ale není to důvod ty ryby zaměňovat ze strany zkušenějších akvaristů. Prostě když vím, že otík ancistrus není, tak nebudu tvrdit že je. Pak si to někdo přečte a vezme to za fakt a zbytečné zmatení pojmů je na světě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Oblibeny, a choulostivy, mimochodem, do mensich nadrzi je Otocinclus, dospela ryba asi 5 cm?

Ti jsou moji oblíbení. To ale přeci není ryba rodu ancistrus. To je jiný rod krunýřovců ..

Markéta Kostková napsal(a):
Náš ancistrus má nanejvýš 2,5 cm

Zatím má 2,5 cm. Je mladý ale poroste. A je potřeba brát ohledy na to, že má dorůst velikosti, jakou jsem psal.

V malé nádrži hrozí, že ho za nějaký čas podrazíte. Doroste třeba jen 6 - 8 cm. Ale to není žádná výhra nebo něco nad čím by měl chovatel jásat. V podstatě by se jednalo o rybu trvale a nevratně deformovanou stísněnými podmínkami. Přičemž dochází k deformaci vnitřních orgánů. To nemá s chovem nic společného.

Navíc ta nádrž není vhodná pro ancistruse ale ani ancistrus není vhodný pro tu nádrž. Není (a hlavně nebude) to čistotná ryba a 25 litrů se zašpiní hned.

Jestli chcete chovat zvíře, tak mu dejte prosím odpovídající podmínky. Něco si o něm třeba přečtěte https://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_sp_obycejny

Pokud si to vezmete k srdci, tak děkuji. Každopádně ať se daří. :-)

PS: Pokud chcete bojovnici zajistit co nejlepší podmínky, tak se pořiďte místo plastových rostlin živé.

bflmp napsal(a):
Tak jsou i menší druhy, nevíme, který to přesně je, ale větší akvárium rozhodně není na škodu, to ano.

Já teda moc běžně dostupných menších druhů ancistrusů neznám. Všechno druhy kolem nebo přes 10 cm. :-)

Dobrý den, ancistruse dejte do většího akvária. Je to ryba, která se dorůstá dost přes 10 cm, určitě není vhodné držet jej ve 25 l (předpokládám navíc hrubý objem). Můžete zkoušet ledacos ale základní problém je dán tou velikostí nádrže. Takže ať uděláte cokoliv, tak to bude pro tenhle druh ryby v tak malém akva víceméně na houby.

Dotaz napsal(a):
Plantamin ale dusík neobsahuje. Ani fosfor. Jsou tam jen mikroprvky, proto mu je doporučuju. Mně v plzeňské vodě ty mikroprvky pro kytky nestačí, musím je dodávat. Je to bezpečné hnojivo. Může ho dát poloviční dávku, kdyby měl obavy, ale ryby i krevety ho v pohodě snáší v doporučené dávce, ani u rostlin jsem nezaznamenala problémy. U žádných mých rostlin (ve dvou městech mám celkem 10 nádrží) problém nenastal. Po Aquafloru jo, po Plamtaminu ne. A to ho dávám i do nádrží s depotním substrátem kvůli rostlinám, co nekoření ve dně.

O chelátech píšu proto, že jich stačí menší množství. Nepředpokládám, že to množství uvedené v naší vodárně, je v chelátech.

PH ovlivňuje dostupnost přítomných prvků, taky může mít pán pH 5 a cokoliv, co tam je nebo není, je nedostupné.

Já bych z testů koupila papírkové od Eshy nebo JBL, aspoň pro orientační přehled, vyjde to levněji, než kdyby je kupoval zvlášť. Na stanovení dostatku/nedostatku mikroprvků stačí to limnobium.

Předpokládám, že máte akvárium plné rostlin. To je úplně jiná situace než u tazatele. Čili má tam ten deficit jak vzniknout. :-)

Po přečtení stránek výrobce uznávám, že máte pravdu s tím obsahem dusíku v plantaminu. Ale asi by si v tom měli udělat jasno čeští prodejci. :-)

https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/hnojiva-pro-rostliny/tetra-planta-min-100-ml

''Obsahuje železo jako nejdůležitější stopový prvek, další plnohodnotné stopové prvky a veškeré důležité hlavní živiny například dusík.''
A v následujícím textu: ''neobsahuje nitráty''.

Dotaz napsal(a):
Tak pokud to nemá vodárna na stránkách, tak levnější je prostě koupit ten PlantaMin za 70 korun, než kupovat testy na mikroprvky. A nebo taky může koupit Limnobium laevigatum, to mu nedostatek ukáže taky spolehlivě. :)
Pokud 3 roky nic nepřidával, tak bych se divila, že by tam zrovna železo bylo v dostatečném množství. Třeba v plzeňské vodě je 0,07 mg/l železa a asi ne v dostupnějším chelátu. Rostliny potřebují ideálně tak 0,2-0,5 mg/l. A bílé až sklovité listy prostě to nedostatek železa dělá. Navíc je otázkou, jak často dotyčný mění vodu a jaké má pH, to jsme se ještě nedozvěděli.

Píšu tu o nenáročných rostlinách. Tolik železa opravdu potřeba není. To je zbožné přání prodejců hmojiv.
A s těmi cheláty to taky není nejspíš tak horké.

Dalším problém je, že například ten plantamin obsahuje i dusík, který v akváriu s rybami a minimem rostlin chybět pravděpobně nebude. A to může být i u dalších prvků. Ty se tam pak budou hromadit a to není dobře (řasy, blokace jiných živin atd.)

On i přebytek živin se může projevit podobně jako jejich nedostatek, pak nemá cenu tam dodávat další.

Opravdu si myslím, že v akváriu při ''několika rostlinách'' a rybách je pravděpodobnější dostatek živin (možná i jejich přebytek), než jejich nedostatek. Ono to opravdu může být o tom vadném dně. :-)

Máte pravdu, nevíme co tam je za vodu. Nemyslím si že je nutné kupovat testy na vodu. Ale kouknout na stránky vodárny nic nestojí. A podle toho už se dá hnojení celkem dobře začít ladit. Respektive člověk zjistí, které prvky z hnojení rovnou raději vyřadit.

Ještě mě napadá, jestli taky nebude problém s tím, že vždy koupíte jen pár kytek. Ono když je těch rostlin víc (a teď nemyslím počet druhů), tak se chytnou snáze. :-)

Další věc je výběr druhů. Nevybíral jste moc náročné druhý?

Hnojení nemusí být pro akvárium s rostlinami nutnosti. Samotný křemičitý štěrk klidně může stačit, o hnojení se postarají ryby a výměny vody. A je to bezpečnější než zásobní substráty. Určitě pro nenáročné rostliny není třeba něco extra vymýšlet. :-)

Každopádně si myslím, že když už hnojit, tak není dobré hnojit na slepo. Takže zjistit si, co Vám teče doma z kohoutku je takový základ. Ve vodovodní vodě nebývá živin neméně. A tyto živiny s výměnami vody dodaváte. Zpravidla chybí z důležitých prvků Mg.

začátek napsal(a):
No jestli chcete mít krásné kytky tak samotný štěrk nestačí.Je vhodé dát na dno ve vrstvě zhruba 5 cm Tetra Complete Substrate a na něj dát 5-10cm štěrku,Zasadit rostliny,které si navzájem neubližují a samozřejmě i osvětlení led trojbarevnou trubicí.Po čase je dobré přidat hnojivo do dna rataj bivoj .

Ale no tak... :-) Které rostliny si navzájem ubližují? :-)

tydýt napsal(a):
Ahoj,
nepřihnojuji, zde někde v článcích se psalo, nechť se nehnojí. Jak to tedy je? A pokud se má hmnojit, tak čím a jak hodně. Štěrk mám bílý a tmavý, koupeno ve zverimexu. Někde jsem četl, že nemá být křemičitý. Jak to poznám? To jsou otázky, co. No prostě začátečník
Díky moc všem
Ivan

Jestli dno obsahuje dno se pozná snadno. Stačí vzít ocet, trochu ho ohřát a vhodit do něj pár kamínků ze dna. Pokud to bude dělat bublinky (někdy je potřeba chvíli počkat než se reakce rozjede), pak dno obsahuje vápník, zvedá pH a tvrdost vody. Čili není příliš vhodné pro pěstování rostlin.

Ono se to dá poznat i z fotografie. :-)

Dobrý den. Pro jistotu. Co je to za štěrk?

Snakeman2 napsal(a):
Moc děkuji za odpověď, a ještě by mě zajímalo jaké a kolik ryb by k nim bylo vhodné pořídit? Do akvária 60l

Objem nebývá pro spoustu druhů to nejdůležitější. Pro cichlidky bych spíš uváděl plochu dna. Pro dobře plavající ryby je zas důležitá délka akvárka. Takže dobré je uvádět i rozměry akva.

Opět jsme u toho, že neznám hodnoty vody, nevím jak ta nádrž vypadá atd. Takže nějaké počty, to by bylo opravdu nezodpovědné hádání.

Tak jen můžu napsat co jsem choval s Ramirézama já. Přiznám se, že jsem se postupně pracoval k víceméně jednodruhovým nádržím. :-) Ale s Ramkama jsem měl např. tetry ohnivé. Ty by měly do 60l nádrže bez problému jít. Kdyby bylo bylo akvárko dostatečně dlouhé, tak mám odzkoušené sekernatky. Ty si s Ramirézkama vůbec nepřekáží.

Obecně by to měly být ryby, které málo znečišťují vodu a dobře snášejí vysoké teploty, které Ramky vyžadují.

Dobrý den. Obecně. Nejlépe si poradí s dusíkatými látkami prosperující rychlerostoucí rostliny a výměny vody. Ano, křemičitý písek je naprosto ideální. Ale nesmí být moc hrubý. Na dekoracích až tak nesejde. Použijte co se vám líbí. Kořeny, kameny (jen bacha ať neovlivňují vodu), kokosové ořechy, květináče. Důležité je členité akvárko a je asi celkem jedno jak toho dosáhnete.

Jenže konkrétně kolik vody měnit, zda je potřeba vodu nějak upravovat a jaké rostliny nelze konkrétně říct. Hodně záleží na ostatních spolubydlících (počet a míra znečištění), kvalitě zdroje vody pro akvárium, osvětlení, krmivu... Bez toho nelze zodpovědně zodpovědět většinu vašich otázek. Každému teče doma z kohoutku jiná voda, proto se každému daří jiné kytky a výměny vody mají jiný efekt.

Mně třeba stačí u Ramirézek měnit 1/5 vody týdně. Ale mám je v jednodruhové 100l nádrži.... Vodu nijak neodstávám a dávám jí přímo z řadu do akvária. U vás však může být situace naprosto odlišná.

Pro představu jedno akvárium, kde Ramky prosperují: https://rybicky.net/nadrze/20918

Obecně pro Ramirézky doporučím nepodceňovat teplotu, používat kvalitní a hlavně rozmanitou stravu včetně živého, mraženého (koretra, artemie). A to nejdůležitější. Tyhle ryby nepatří do nezaběhlé nádrže! Důležitý je taky výběr ryb. Pečlivě vybírejte. Chce to ryby v dobrém stavu. Bohužel často je vidět v akvaristikách pravý opak.

Ramirézky nejsou v principu ryby, které by byly extrémně náročné. Ale přesto, pokud s cichlidkami nemáte zatím zkušenosti, tak bych na to šel postupně od těch nejméně náročných. https://rybicky.net/atlasryb/cichlidka_papousci

Tak ať se daří.

bflmp napsal(a):
No nevím, jak to s těmi tvary skutečně je, těch ryb se asi ještě nikdo neptal

Tak stačí sledovat jejich chování. Je úplně stejné jako v hranaté nádrži stejného objemu. Po internetu neustále cirkulují informace, že se ryby mají zbláznit z plavání v kruhu. Ale to je nesmysl. Plave snad ryba v hranaté nádrži do čtverce? Naopak viděl někdy někdo v přírodě pravý úhel? A ryby se nezdají v přirozeném prostředí zmatené či stresované. :-)

Problém těch kulatých akvárií je pravdu jen v tom, že to bývají 3l plivátka, blbě se na kulatá skla dává technika a špatně se to udržuje.

Bohužel když lidi vidí v každé druhé reklamě závojnatku v kouli, tak se pak nelze divit, že takové podmínky považují za odpovídající. Na to konto si ryby do takových mini nádrží pořizují a chcípe jim to. A pak se to háže na kulatost akvárka... Jenže problém jsou ty 3l a ne kulatost. Ta ryba by jim chcípla i 3l kostce.

_denise_ napsal(a):
Děkuji za vyjádření. :) Ještě mám dotaz... v tom stejném akvárku jsem měla krevetky, ale vždy mi umřely, pouze jedna mi vydržela trochu déle, ale jakmile jsem k ní přikoupila další dvě tak mi všechny umřely. Nevíte čím to může být? Voda byla pravidelně měněná, vždy odstátá, teplota okolo 21 stupňů, v akvárku řasokoule a umělá rostlinka. Krevetky byly neocaridiny.

Dobrý den.
Není problém krevetky úspěšně chovat i opravdu malých kulatých nádržích. To, že by krevetkám mohl vadit kulatý tvar akvária, je akorát internetem šířený nesmysl. Orientují se tam úplně normálně. Lidi problémy svádějí na kulatost akvárka ale v samotné kulatosti problém není. Na vině bývá nedostatečný objem v kombinaci s „hurá“ stylem čištění nebo předčasné nasazení živočichů.

Na takové akvárko se musí opatrně. Žádné prudké výkyvy a změny. V takto malém objemu stačí malý zásah a rovnováha akvária jde do kopru. Čili výměny často ale po malých částech, zásahy do dna minimální a dostatek prosperujících rostlin.

Takže je důležité, jak ta voda byla měněna, v jak často a v jakých objemech a jestli to doprovázelo třeba nějaké čištění dna (které vypadá, že je hodně čisté na to, aby mohlo miniakvárium bez filtru správně správně fungovat). Obzvlášť když tam pořádné kytky nejsou. Řasokoule toho moc s kvalitou vody nezmůžou (jsou to spíš takové dekorace), májí velmi malé přírůstky, čili nedokáže z vody odstraňovat dostatečné množství dusíkatých látek. Takže chce živé rychlerostoucí rostliny místo té plastové. :-) Ale to předpokládá výměnu té mramorové drtí a odstranění mořské ulity. Zvedá to pH a přitvrzuje vodu. Tedy nic, co by krevetky ocenily. :-)

Každopádně jednodušší je provozovat akvárium větší. To vám odpustí alespoň nějaké chyby.

Ať se daří.

Pezis napsal(a):
Děkuji za odpovědi. A odkud se nám tam vzali?

Předpokládám, že tam piskořky byly již delší dobu akorát zahrabané ve dně. Postupně se namnožily a začaly hledat potravu i mimo dno. Člověk si šneky nebo jejich vajíčka nejčastěji donese s rostlinami.

Dobrý den. Mladé od neritiny to rozhodně nejsou. Ta se v akvarijních podmínkách nemnoží. Ti malí šneci jsou piskořky (věžovité pravděpodobně). Vcelku užiteční tvorové. :-)

V tom případě bych volil malé razborky. :-) Ale v počtu tak 10 ks. Držet neonky ve 2 ks. nemá smysl.

Dobrý den. opravdu záleží, co je to za lepidlo. Taky různé ryby jsou různě citlivé. Za mě ale platovou loď vyhodit celou a pořídil nějakou přirozenou dekoraci.