Já souhlasím s "lupus4" , že je to momot širokozobý

Moudivláček napsal(a):
Tak s tou v přírodě ulovenou kudlankou nábožnou se Vám to povedlo, ale mně to připadá jako myslivecká latina, ikdyž se někde uvádí mezi její predátory i kočka.. Co Vy na to ptáčkaři - entomologové ?.

Tak fotkou to doložit nemůžu Ale vzhledem k mé né příliš velké zahradě, kde trávím spoustu času mám poměrně přehled a sousedovic kočky aby se dostaly domů, tak musí přes můj pozemek. Kdybych neměl fajn sousedy, tak minimálně za ty rehky bych jim zařídil pěkný výlet do útulku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě zmátlo, že jste ji vyjmenoval(a) mezi ptáky. Takže jižní/jihovýchodní Morava? Nebo se už kudlanky probojovaly dál?

Olomoucký kraj. Ale jak se zmiňuje "skeeve" Kudlanky se rozšiřují stále dál

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlas. Vinu neseme my, že nekastrujeme. (moje bublina ano).

Kudlanku myslíte opravdu kudlanku?

Ano, kudlanku nábožnou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky za "rady"- to co tvrdíte není vůbec pravda,ale když myslíte já vám to neberu.Toď vše!

Tím, že kočky nemají krom člověka ( při smůle vyjímečně psa ) žádného přirozeného nepřítele, tak samozřejmě se úšpěšně rozmnožují a v tom množství co jich je, nadělají velké škody. Bavím se o úlovcích. Sousedovic dvě kočky za poslední tři roky, jen co jsem viděl na vlastní oči. Několik slepýšu, ještěrek,vylikvidovaly celé hnízdo vylétajících rehků zahradních včetně samice, která jedno z mláďat se snažila bránit. Minimálně pět kosů, drozda, kudlanku, červenku a pár sýkorek. Užovka také padla. Krtky, rejsky nepočítám raději. K dobru jim snad jde přičíst jen poměrně velké množství hrabošů, myší a mladých potkanů.
Není to samozřejmě vina koček ( jednají pudově ), ale vinu neseme my...
Studií ohledně škodlivosti koček je hned několik.

Také mám používám tuhle žárovku, jakou Vám doporučil "kakapo2" a je to skvělé, rychlé, levné a spolehlivé řešení s jednoduchou přehlednou aplikací.

witwi napsal(a):
Všem moc děkuji za názory, rady, podněty. Jen bych chtěl prvně uvést, že jsem dosti duchapřítomný, abych i spolu s družkou vyhodnotili s ohledem na naše poměry zda jsme “připraveni” chovat papouška i za stavu kdy máme malé dcerky.

A teď to nechci myslet nijak zle, obrátil jsem se na Vás spíše s očekáváním, že mě usměrníte jakou cestou popouška jít, samozřejmě, že bych finální rozhodnutí promyslel po kontultacích a seznámeni se s problematikou hlouběji, jen jsem k tomu nechtěl přistoupit tak, že pořídím prvního opeřence, který mi padne do oka a Vy mi dokážete poradit jaký papousek je cesta nejmenšího odporu pro rodinu s dětmi.

Nejvíce se nám líbí Žako nebo jsem narazil a načetl Eklejtuse různobarevného. Byl by nějaký zkušený chovatel ochotný do hloubky třeba i přes jiný prostředek poradit?

Odpovědi tady na Vaši otázku byly věcné, bez zbytečných urážek a ironických poznámek, jako tady občas bohužel čítávám. Volba andulky Vás zřejmě ( dokáži i pochopit ) příliš neuspokojila, ale veřte že je to jedna z nejlepších odpovědí.
Žako je velký stresmen. To přirovnání k dalšímu dítěti nebylo jen takové plácnutí. Tihle papoušci by se mohli přesněji přirovnat k autistickému dítěti. To není jako si koupit auto a dát ho pryč při zjištění, že mi nevyhovuje. Jsou to velmi inteligentní společenští tvorové, kteří citlivě reagují na změnu.
Pořádek u Vás jistě hraje nějakou roli, když ji v dotazu zmiňujete. Jelikož u papouška se tomu nevyhnete. Dokážete skousnout i případně poničený nábytek, opravdu hlasité dožadování pozornosti?
Sám jsem si chtěl koupit ochočeného aru, nebo kakadua. Ale zjistil jsem, že já jako majitel bych nějakou chvíli spokojený určitě byl, ale papoušek nikoliv. Jednou, snad až dokáži vytvořit vhodné podmínky, si pořídím pár do venkovní voliéry. Zatím mě dělá šťastného " austrálie" v prostorné voliéře a jsem za ni moc rád

Prosím, neberte má slova negativně. Píši je jen proto, abych případně předešel trápení nechtěného papouška...

Moudivláček napsal(a):
Děkuji za rychlou reakci.

Není vůbec zač.

Naopak, líbilo se mi to zapochybování, o kterém jste se zmiňoval v posledním odstavci. Je z toho zřejmé, že Vás rorýsové hodně zajímají a dokážete zapojit svůj rozum a nehltáte jen bezmyšlenkovitě informace
Vnukl jste mi tímto myšlenku, že bych tuhle zajímavost zkusil probrat s kamarádem ( je to jeho práce i koníček, tak třeba nějaké nové studie jsou.

Mimo jiné například tady: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/o-rorysovi/
Prolezl jsem i veškeré knihy české i zahraniční, které mám v knihovně a uvádí se to i tam.
Jinak na tohle téma jsem to v minulosti rozebíral s několika ornitology.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jste mě inspiroval. A vznesla jsem dotaz u odborníka, jak je to s pářením za letu. Uvádí se u rorýsů.

Dám vědět.

Rorýs krom samotného hnízdění v podstatě vše zvládá ve vzduchu. Tedy i páření

I já bych doporučil andulku nebo korelu.
Ara je krásný velký papoušek, ale vyžaduje hodně pozornosti. K dvojčatům by Vám přibylo další dítě a to na několik desetiletí. Už jen odjezd na dovolenou by byl značně komplikovaný. Síla zobáku je také značná a to dvouletému dítěti nevysvětlíte. U žaka je to podobné... Papoušek nádherný a královský to jsou dobří letci a těm svědčí spíše venkovní voliéra.

Pro začátek, jak už bylo zmíněno by asi nejvhodnější byly nějaké druhy běžnějších australanů, případně dostupné druhy agapornisů ( pokud bude možnost přitápět přes zimu ) Jestli jsou tolerantní sousedé, tak i mníšek šedý může nadělat parádu za rozumný peníz.
Tedy na výběr je toho i pro začátečníka dosti. Každopádně neuspěchal bych výstavbu chovatelského zařízení. Jakákoliv dodatečná změna voliéry, když už ji máte obsazenou je složitá. Časově, finančně a vyřešením, kam ptáky dočasně umístit.
Přestože mnozí chovají austrálii jen s nějakým závětřím, přiklonil bych se k vybudování záletu ( část voliéry s plnými zdmi ), kde bude možno ptáky na noc, případně za špatných povětrnostních podmínek zavřít. Chovatel pak může v klidu večer usínat a nestresovat se z nočních návštěv koček, kun a pod. Také je dobré popřemýšlet, jak vytvořit zázemí, aby se pohodlně a účině udržovat v čistotě.
A pokud ptákům máte možnost nabídnout 60 čtverečních metrů, nebál bych si vytvořit pěknou společnou voliéru. Samozřejmě s druhy, které se snesou.

Horák lutino napsal(a):
Policie obvinila muže, který karbofuranem trávil zvířata. Chtěl chránit své holuby
Dnes 15:46 – Břeclav
Ondřej Kořínek, Novinky
Policie na Břeclavsku obvinila staršího muže, který podle ní otrávil mnoho zvířat karbofuranem. K činu se přiznal, policisté u něj našli nebezpečné nástrahy.

Nález prvního dravce – luňáka červeného, ohlásila v loni dubnu Česká společnost ornitologická, která se dlouhodobě věnuje pátrání po otrávených návnadách.

Vyšetřování trvalo 15 měsíců a policisté během něj pomalu zužovali okruh možných podezřelých. Nástrahy se zakázaným jedem se objevovaly v okruhu jednoho kilometru u blíže nespecifikované obce. Uhynulých zvířat přibývalo a policisté se dostali na stopu jednomu podezřelému.
„Jako nejpravděpodobnější pachatel se jim nakonec jevil starší muž se zálibou v myslivosti a chovu holubů. Kriminalisté tak u něj provedli domovní prohlídku, při které zajistili otrávené nástrahy a nádobu s jedem,“ informoval mluvčí policie David Chaloupka. Prohlídky se účastnil také speciálně vycvičený pes, který umí vyhledávat návnady s karbofuranem.

Muž se k činu přiznal a hájil se tím, že se chtěl bránit kunám a liškám, které mu chodily na slepice a holuby.

„Muž je nyní obviněný z několika trestných činů. Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu za držení karbofuranu, týrání zvířat a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy za otrávené dravce. Za to mu hrozí trest až šest let odnětí svobody,“ shrnul Chaloupka.

Je to sice alespoň nějaké posunutí, ale to tempo je opravdu hlemýždí... Aby bylo za pár let vůbec co chránit, když je soudnictví takové benevolentní...
Dostal tři roky podmínku, což je naprosto směšný trest za to co udělal.

jaro.chudacik@gmail.com napsal(a):
ja krmím svoje papagáje zmesou, ktorú si sám miešam - na 10 kg dávam 40 % slnečnice pásikavá a čierna, 30% ovsa lúpaného, 20% lesknice. 10% Semenec,+ kukurica, + pšenica, + jačmeň

Senegálske proso červené v klasoch - denne

Zvlášť do misky dávam - Pestrec mariánsky

+421 905 424 735

Z mého pohledu je to hodně tučná směs. Já krmím dá se říci shodně jako " PapaAus". Jen s tím rozdílem, že už jsem přestal si zrní míchat ( důvod je rozdíl čistoty v balení - Deli Nature je perfektně zbavena prachu a jiných nečistot ) a používám směs Deli Nature 68 a v zimním období buď přimíchát do směsi 5-10% slunečnice.
Pochopitelně kdo má mnohem více ptáků, tak chápu, že raději si směs z ekonomického hlediska projede v čističce na zrní a míchá si svoji směs

corvuscorax napsal(a):
takovou raritu je škoda pouštět zpátky do přírody. Dlouho nepřežije a stane se kořistí koček nebo krahujce. Někdo by ho uvítal ve voliéře. Před lety jsem pozoroval úplně bílého vrabčáka a po třech měsících se ztratil.

To by bylo porušení zákona o ochraně přírody a krajiny, takže kor v dnešní době bych se touto radou v žádném případě neřídil.
Navíc nemohu souhlasit, že takový pták dlouho nepřežije. V Přerově je přenášena tahle genetická odchylka už po mnoho generací. Alespoň co já vím, tak téměř 40 let zpětně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To 1000 hlavé hejno čejek není přehnané?

Samozřejmě je to už spoustu let nazpět, ale dle mého odhadu se moc neliším. Pro zajímavost mohu zkusit pohledat nějaké staré deníky z pozorování. Každopádně ten počet není brán jako hnízdící, to jsem špatně v přízpěvku zformuloval. I tak tam hnízdilo mnoho páru, které se s příchodem soukromého zemědělství snížil na pár hnízd. Tehdy se to i se zemědělci nějak řešilo ( tuším, že byl problém v bránování ve špatnou dobu - v době snůšky ), ale výsledek byl takový, že lokalita je bez čejek.

Já osobně vidím u nás nejskokovější úbytek drobného ptactva posledních deset let. Ptáky, jako je bažant více jak dvacet let nazpět. Velký vliv na tom bude mít i stav hmyzu, který dle mého laického pohledu se snížil o více jak 50%
Nejvíce to vnímám na napajedle ( https://vafo.dobrodruh.net/rubriky/uvod/clanky/pitko-ii ) , které mám už dlouhé roky v provozu na samé hranici lesa, pole a louky. Před cca 11 lety jsem skončil na počtu navštívených druhů na čísle 47. Bylo naprosto běžné, že v jeden čas mi přistálo i deset ptačích druhů současně. Nynější stav je žalostný. Běžné jsou jen sýkory koňadry, modřinky a přes léto navíc pěnice černohlavá a holub hřivnáč.
Na jiném místě, kde mám pro změnu kryt na dravce je to obdobné. Ještě začátkem devadesátých let mimo jiné plno rákosníků, strnadů rákosních, bažantů, bekasín a asi 1000 hlavé hejno čejek, které pravidelně hnízdilo na nedalekém poli. Dnes sem tam ukáže maximélně strnad obecný, volavka, káně v řádech jedinců a jinak pusto a prázdno. To stejné platí pro motýly a jiný hmyz.

Je to zvláštní, že v době samých přilepujících se "eko-aktivistů" a "hrdých" žvanilů green dealu co tak rádi shazují minulou dobu příroda padá na hubu...

U mě jsou větší ničitelé andulky a korely. Králováci u mě si krom bidel nevšímají vůbec ničeho.

Horák lutino napsal(a):
Vědci učinili překvapivý objev. V lesích Papuy-Nové Guineje našli speciální poddruh holuba bažantího, který byl sto čtyřicet let považován za vyhynulého. Poprvé a naposledy ho před tím zdokumentovali v roce 1882. Záběry na kameře, která ho v pralese zachytila, byly provázeny velkým nadšením. O události informoval portál CNN.


Mimořádně vzácného ptáka objevili vědci v lesích Papuy-Nové Guineje
Velká radost a překvapení. Tak by se dala popsat reakce odborníků, kteří zjistili, že dlouho zapomenutý a mimořádně vzácný druh ptáka přežil do dnešních dní. Zachytila ho kamera umístěná v pralese.

Měsíc na ostrově s náročným terénem
Aby tým vědců znovu spatřil vzácný poddruh černohlavého holuba bažantího (O. n. insularis), musel strávit měsíc na drsném ostrově Fergusson v souostroví D'Entrecasteaux u východní části Papuy-Nové Guineje. Tam byl pták původně zdokumentován. Hledali ho pracovníci Národního muzea Papuy-Nové Guineje i národní vědci z Cornellovy ornitologické laboratoře a Americké organizace pro ochranu ptáků. Na expedici spolupracovalo také hnutí Re:wild, které založil herec Leonardo DiCaprio.


Vědci o vzácném holubu ví zatím jen velmi málo. Při pátrání pro ně byly klíčové poznatky místních obyvatel. „S lovci, kteří holuba viděli a slyšeli, jsme se začali setkávat teprve, když jsme dorazili do vesnic na západním svahu hory Kilkerran,“ uvedl biolog ochrany přírody a spoluvedoucí expedičního týmu Jason Gregg a dodal, že místní označují ptáka jako Auwo. 



Expediční tým proto umístil kameru na vysoký hřeben poblíž řeky Kwama nad vesnicí. A nakonec opravdu zachytili záběry ptáka, jak se prochází po lesní půdě. „Toto je ten nejšťastnější okamžik vůbec. Nohy se mi třesou. Dokázali jsme to!“ radoval se vědec.

Video z kamerové pasti překvapilo vědce pouhé dva dny před odjezdem. „Po měsíci pátrání jsem se při pohledu na snímky cítil jako při nálezu jednorožce. Je to okamžik, o kterém jako ochránce přírody a pozorovatel ptáků sníte celý život,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel programu ztracených ptáků v American Bird Conservancy a spoluvedoucí expedice John C. Mittermeier.

Objev šokoval jak experty, tak místní. „Výsledky průzkumu je nadchly, protože mnoho lidí ptáka nevidělo ani o něm nikdy neslyšelo,“ řekla ochránkyně přírody z Milne Bay na Papui-Nové Guineji Serena Ketaloya. Ta se nyní spolu s vědeckým týmem zaměří na ochranu tohoto vzácný druhu.


Vzácného holuba hledali vědci už dříve. Dvoutýdenní průzkum v roce 2019 byl ale neúspěšný. Výsledky tohoto průzkumu alespoň pomohly určit místa, na která se pak vědci zaměřili v roce 2022. 

Naděje pro budoucí výzkumy
Odborníci věří, že objev poskytne naději, že stále někde žijí další druhy ptáků, které jsou považované za vyhynulé. „Tento znovuobjev je neuvěřitelným majákem naděje pro další ptáky, kteří byli ztraceni půl století nebo i déle," uvedla manažerka pro pátrání po ztracených druzích ve společnosti Re:wild Christina Biggsová. Ocenila také odhodlání týmu, které podle ní neovlivnil ani neuvěřitelně obtížný terén, ve kterém pracoval.


Holub horský či také holub bažantí je pták žijící na Nové Guineji a okolních indonéských ostrovech. Bažanty připomínají jak vzhledem, tak chováním. Měří až padesát centimetrů, váží asi půl kilogramu a má nápadný černý zploštělý ocas a hnědé tělo.

Ač se o ptákovi moc neví, tak se předpokládá, že je jeho populace kriticky ohrožená. Podle globálního programu ochrany přírody EDGE of Existence se výzkumníci domnívají, že populace druhů klesla kvůli těžbě dřeva a ztrátě lesního prostředí.

Děkuji za skvělé články, které tu vkládáte. A když je to navíc takto pozitivně zaměřené, o to lépe se to čte