Informace o uživateli:
Králík: Durynský,
Drůbež: Australka velká,Haburčanka stříbrná černě tečkovaná, Křepelka japonská, nosní hybrydi
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 18. 11. 2017 07:17:51
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
jarouj
napsal(a):
prosím o radu čím natřít nebo napustit králikárnu aby neshnila a vydržela je celá dřevěná-kostra ze střešních laťí a bude venku .Byl jsem v barvách-lakách a nic mi neporadily Děkuji
Nebudu propagovat značky co používáme v práci, přesto si zadejte do google lazura na hračky a můžete si vybrat. Nejlépe silnovrstvou vodouředitelnou. Barvy se používají i na dětské hračky, kdy může dojít k jejich nepatrnému pozření a jsou zdravotně nezávadné.
adriane
napsal(a):
Bohužel si teď přesně nevybavím kde jsem tu informaci s výzkumem splašila, nicméně určitě to bylo buď na ifauně (pravděpodobně) nebo na kralikar.cz
Asi jsem to špatně formulovala, to co jsem chtěla říct že z toho výzkumu vyplynulo něco v tom smyslu že králík si zuby "nezkracuje" hlodáním do dřeva, že jak skupina s okusem, tak bez okusu měla po tom výzkumu stejnou délku chrupu. Ta příčina nebo ty jiné věci kolem neřešili, jen tohle, tedy že v důsledku králík větve na okus nepotřebuje, neb toto se děje jinak (pravděpodobně jak popisujete, o sebe) a vyjádřila jsem domněku že zdravý králík bez vady nebo nemoci související s chrupem nepotřebuje okus aby byl zdravý a v pořádku...a teď jsi tedy nejsem jistá jaká je tedy vaše zkušenost, co o této problematice jste našel vy? Je tedy okus nezbytný, či nikoli? že se tedy zuby brousí třením o sebe navzájem, např. při konzumaci potravy?
Králíkům rostou zuby kontinuálně tzn. neustále, nikoliv jak jste psala podle obrusu.
Ano, pokud je králíčí chrup bez anomálií, tak se obrušuje dostatečně sám při příjmu potravy a není nutno dávat větvičky. Jestli přijmete fakt, že se zuby brousí o sebe a nikoliv o dřevo, tak si představte, jak dlouho se omílájí při kousání větvičky a jak dlouho při skrmení jeslí sena.
Jenže ne vždy králík má momentální "chuť" na seno a jak je známo přesto rád něco hlodá, proto mu přijde za vděk ostrá hrana králíkárny, větvička, kousek suchého chleba, které dá přednost před senem. Proto se taky uvádí jako okusování králíkárny mezi neduhy tzv. z nudy, jelikož takhle si brousí zuby minimálně.
Selským rozumem zkuste obrousit chlebem (větvičkou) zub, kámen atd., případně pak vemte dva stejné materály, třeba suché chleby třete je o sebe a budou se tak nějak obrušovat stejně.
Lépe to vysvětlit neumím.
Chovu zdar
adriane
napsal(a):
No vidíte, důvod nudy jsem zapomněla :) Nicméně, můj králík hlodal do králíkárny jen první měsíc, jakmile měl "vyhlodáno", přestal. Pochybuju že by se od té doby nějak víc bavil :D Tak nevím. Foto - "zahlazený" roh králíkárny
A odkud ten výzkum je? V literatuře i na internetu se nacházejí informace jiné.
"Jak už jsme zmínili, zuby králíků rostou po celý život. Proto, aby nedocházelo k jejich přerůstání, musí se dostatečně obrušovat. Horní a spodní čelisti jsou utvářeny tak, aby zuby v nich zasazené směřovaly přesně proti sobě a při přežvykování se mohly rovnoměrně o sebe třít."
A to tedy, že zuby rostou neustálé a propo kdyby se neobrušovaly, tak proč by přerůstaly, když teda rostou jen pokud se obrušují? Zuby se obrušují jak již sem psal abrazivně samy mezi sebou, a jaksi z fyzikálního hlediska měkčí materiál (dřevo, větvička) bude těžko obrušovat materiál tvrdší (zuby). Stojí tedy za úvahu jestli se vyplatí dát pár větviček (chleba), anebo např. více sena, kde dojde k většímu efektu obrusu?
Králík často okusuje ostré hrany i v literatuře se to nazýva z "nudy" a je to stav, kdy nemá momentální zájem o předložené krmivo (např. seno) a hledá něco jiného. Dejte mu tam ostrý roh a uvidíte, jestli se půjde "zabavit".
denisshurky
napsal(a):
Dobrý den ,
tak to bych chtěl teda vydět vaše králíkarny pokud jsou teda ze dřeva?to tam musíte mít díry jak pro ,,prasata"
protože někde si je brousit musí a nejblíž jsou stěny kotce pokud jsou teda dřevěne
takže okus je dobrý třeba z jabloně , hrušně,ale nepohrdnou ani borovicí
Králík si brousí zuby "abrazivním" způsobem třením o sebe, nikoliv o potravu (dřevo).
Králíkárny okousává převážně z nudy, nikoliv z důvodu obrusu.
dury
napsal(a):
Přeji hezký den. Možná se mýlím, ale dle mého názoru by jste mláďata měl registrovat Vy a poté rodokmeny předat novému majiteli, kterému jste králíky prodal. Váš dotaz nám, zde třeba osvětlí co v RŘK není. Ještě malý dotaz. Vy máte Du, které mají předky po mých králících? To se dostali daleko.Pavlík J.
Dobrý den,
králíky jsem ještě neprodal, ale z nastalé situace bych nutně potřeboval uvolnit kotec. Proto jsem ještě neodevzdal připouštěcí lístek reg. ZO. De facto bych odevzdal, ale pak je prodal a kdo by je přišel otetovat k nevému majiteli (či on by je musel dovézt ke mě, když by byl z daleka). Tento problém, jsem nějak ve stanovách nenalezl, jestli může nový majitel odevzdat připouštěcí lístek svému reg. ZO s tím, že by na lísku zůstalo moje jméno u majitele samce a samice. Je tam jen zmínka o prodeji bžezí samice. Snad je to trochu jasnější o co mi jde :- )
Zapisoval jsem si do budoucna rodokmeny a připouštěcí na další sezónu.
Pokud je Váš samec C 1-8 68-10, tak ano
marvon
napsal(a):
Jako začátečník těžko budete znát chovatele, vědět na jaké je který úrovni, natož ocenit jeho chov...
Nejjednodušší a nejjistější je koupit králíky na výstavě - nikdo vám tak nevnutí starou potvoru, víte že nemá svrab, jsou očkovaní, odpovídají tomu jak má králík vypadat...
Prostě si myslím že pro začátečníka je to ideální pokud se nechce dočkat zklamání a nemá v rodině nebo mezi dobrejma kamarádama někoho kdo se tím zabývá na vyšší úrovni než křížení vesnické směsky
I s těma kamaráda to může být problém, nikdo si svůj chov hanit nebude
Až do toho trošku proniknete není problém chovné kusy obměnit
Dobrý den,
jestli chovatel vystavuje (či stolní posouzení), tak Vám přeci může dát oceňovací lístek i doma při prodeji, nebo si zjistit podle zveřejněných katalogu úroveň chovu.
Z prvního příspěvu, jsem sice nenabyl dojem, že by se mělo jednat o výstavní jedince, ale o odolnost plemena, budiž tedy.
Přesto na výstavě:
Těžko zjistíte čím chovatel krmí a na jakou stravu je králík zvyklý = možnost zažívacích problému.
V jaké kondici se vrací králík z výstavy (stres, úbytek váhy, nemoci) tomuto je taky možnost se vyhnout nákupu u chovatele.
Koupíte na výstavě prvničku: první vrh rozháže, druhý se trefíte mimo říji a narodí se 2 králíci a začátečník skončí.
Vše má své, zadavatel ať sám zhodntí klady a zápory.
Dobrý den,
pročetl jsem si RŘK a nenašel jsem bod ve kterém se řeší prodej mladých králíků před registrováním /tetováním.
3.3 Prodá-li chovatel březí králici jinému organizovanému chovateli, je povinen spolu s králicí předat i vyplněné připouštěcí potvrzení. Zadní stranu připouštěcích potvrzení doplní pak po vrhu již nový majitel králice a postupuje dále jako chovatel narozených mláďat.
Jedná se o 5 madých Du /odstaveni), připouštěcí potvrzení mám vyplněné, ještě neodevzdané reg. ZO. Jde tedy prodat tyto mláďata a kupec si je sám zaregistruje (bez prodeje rodičů)?
rabbit
napsal(a):
Rekl bych že Vám to nebude držet při sobě, vepřové se tam dává jako pojivo
Já dělám pojivo (prát) naopak z králičího masa, které se koření a tím se dle mého více zvýrazní jeho chuť.
Pokud uděláte z poloviny prát a druhou umelete na hrubo, nevidím důvod proč by to nedrželo, jen to bude suché jak cesta.
hogwild
napsal(a):
"počestnost vrhu" - krásný překlep ing. Pando!!! Moc jsem se nasmál Jinak celkem souhlas s obsahem Vašeho příspěvku. Jen mám trochu obavy, zda nezkušený začátečník je schopen vše o čem píšete dobře posoudit....možná by pomohlo vybírat s přítelem králíkářem, kterému může důvěřovat.
Vánoční šotek se vloudil :- )
Anebo narazit na slušného chovatele, jenž pomůže se založením chovu např. prodejem zkušené samice oproti prvničce, proto píšu hodně štěstí s výběrem.
levana
napsal(a):
Dobry den, na jare budeme mit domek a chteli bychom chovat kraliky. Prosim poradte co je nejvhodnejsi pro zacatecniky (aby nebyli nachylni na nemoci ap) dekuji
Dobrý den,
osobně než plemeno (vybíral bych ze střední velikosti), bych koukal na kvalitu chovu. Nemyslím tím ocenění z výstavy, ale způsob chovu daného chovatele. Nekupoval bych první chovný materiál na výstvavě, ale přímo u chovatele, abych viděl pokud možno jeho chov. Podívat se na ubytování (králíků), čistotu, počestnost vrhu, selektování slabých jedinců (jestli jsou mezi ostatními výrazně menší jedinci) a v prvé řadě bych vybíral chovatele, jenž krmí širokou paletou komodit (ječmen, oves, tráva, kedlubny, řepa, mrkev). Nebral bych chovný materiál od "granuláře", pokud taky nechcete jimi krmit, často těžce nesou jiné krmení např. trávu (nafouknutí). V globálu trávicí potíže zabije více králíků než mor/myx a navíc řešení je těžší než očkování.
Hodně štěstí při výběru chovného materiálu
hary69
napsal(a):
To jsou opravdu spíš vepřové klobásky, než králičí. Bylo by to hodně suché, to minimálně procentuálně zaměnit? Je to jako s pečením králíka. Každej tvrdí ,,jím zdravě" , ale toho bůčku uvvnitř.
Samozřejmě by poměr šel obrátit, ale byly by o to sušší.
Nevím jestli jím zdravě či nezdravě, důležité je, aby se člověk cítil v prožitém životě dobře a chutnalo mu, pak se to odrazí i na zdraví.
rabbit
napsal(a):
V tomto poměru masa to už králičí klobasky spis jen připomíná,ne?
Že tam patří ingredience které jste vypsal ,ví i takový nekuchař jako já ale kolega který shání recept by spíš uvítal i přesné množství aby se nemusel uchylovat k pokusům
V knihách co mám o uzení se doporučuje poměr 1:2. Dělal jsem 1:1 a přišly mi sušší.
Já dávám sůl na hrsti, pepř dávám zprvu celý sáček, tedka jsem dával 2 sáčky mleté sladké a 1 sáček pálivé papriky, česneku 5 palic. Po promíchání hotové směsi ochutnám a popřidávám podle chuti. Těžko odhadnout jak kdo má silný česnek, pepř, papriku, takže raději opatrně a následně před plněním dochutit podle sebe. Pokud je někdo zvyklý z tlačenek přesolovat, tak zde pokud se maso nakládá se solí na hotovo.
Jinak plním dlouhé střeva, které pak přetočím jednou doleva a druhé doprava, aby se nerozmotaly.
Kmín, majoránku nedávám (stejně jako u zabíjačkové polévky) jelikož způsobují údajně kvašení a může zkysnout.
Je to základní osvědčený recept, vcelku jednoduchý a bez zdlouhavého nakládáni.
marvon
napsal(a):
no založím si CHS na křižovatky na maso a zaštítím se svazem jak u hopu, po tetovanejch se jen zapráší
heterozní efekt není v rozdílu velikosti plemen, je v rozdílu genotypů použitých králíků, proto má význam na maso křížit i střední plemena
Já ten efekt nepopírám. Přesto by bylo logické, jestli chci dosáhnout co největších přírůstku použít samce z velkých plemen. Ostatně je zde spousty témat, kde tohle spojení je hojně využíváno.
Můžete založit firmu a prodávat hybridy jako Hyla, jestli se zapráší netuším, já chov spíše dotuji, než na něm vydělávám, takže přeju hodně štěstí.
Minulý týden jsem dělal.
4 kg králíčího masa (čistého)
8 kg vepřového bůčlu
sladká paprika, pálivá paprika, česnek, sůl, pepř.
Králíčí naložím do soli a česneku, vepřové na větší kostky taktéž. Druhý den pomelu 2x králíčí maso na ele. mlýnku na "prát", který řádně rukama promíchám a dochutím. Následně pomelu na hrubší "šabjbě" vepřové a smíchám a jako celek dochutím. Následně naplním do střívek a hurá do udírny.
Foto před uzením.
marvon
napsal(a):
někteří králíci se zase řadí do skupiny sportovních plemen a když sprsk všeho možnýho může být plemeno Sportovní, proč by moje křižovatky nemohly být plemeno Masný, přísahám že bych tetoval jen ty jejichž rodiče skončili na pekáči a chutnali fakt dobře
Nerozumím, pokud je máte na pekáč, tak je tetování zbytečné. Kal i Bu je v chovech dostatek, tak nepobírám nutnost jejich křížení, zvlášť pokud je heterozní efekt 1:1 střední=střední plemeno menší než s velkými plemeny.
Zrovna dnes vypisuji rodokmeny a koukám na př. J. Pavlíka narazím i zde :- )
S dědou (snad) oslavím příští rok 50 let (1964 mám poslední písemnou zmínku z ČSCH) chování a šlechtění plemena Durynský (kamzičí). Možná proto zde někteří starší chovatelé nechápou (hůře nesou) úspěchy jenž se dostaví v novém odvětví rychle.
Místo dohadování a termínech "plemeno, čistokrevnost" by slečny mohly napsat fundovaný článek či vlákno o králičím hopu, jenž bych si rád přečetl a udělal si na něj názor, steně jako bych si rád přečetl vlákno o Durynských, v němž by určitě měl J.Pavlík co napsat a poradit a pro jakékoliv chovatelství by to bylo přínosem
marvon
napsal(a):
Nic si z toho holky nedělejte, časem je to přejde
Já zas chovám plemeno Masný králík - křížím Bu, Vss, Kal, pak různý křížený už a tak, vybírám dál do chovu jen ty co měli nejchutnější rodiče a nejvíc masa, není to nic lehkýho to všechno uhlídat
Máte aspoň výhodu že Vám je svaz uznal, třeba by to tak šlo i s mím plemenem Masný králík
Dobrý den,
a co byste chtěla uznávat? Plemena Bu,Kal se řadí do skupiny (klub) masných králíků, které jsou uznána. Takže nevidím problém si vybrat jedno plemeno a chovat jen jej a vybírat jedince s nejlepším růstem do dalšího chovu, vždyť plemena se vyvíjí a mění se i satandard, kdy se často povolená hmotnost zvyšuje.
dorm
napsal(a):
včera jsem byl na speciálce v Týništi n.O a přivezli jsme samce duryňáka a několik aljašek(koukám do profilu chováš je také)
Na dvorku chováme Du asi 40 let
Náhodou katalog nebo fotky ze speciálky by nebyly?
Chtěl jsem si tam zajet naopak pro samici, ale práce nedovolila a na odskočení to z FM je daleko.
Tak se budu muset spokojit s kmenem 1:3 možná 1:5 ale 2 samice spíše prodám nebo zabiju.