Ono se stačí podívat do tématu Francúzske králiky Hyla línie HylaMAx a HylaNG 01.05.2015 22:37 na obrázek klecového chovu. Za mě to je králičí koncentrák, kdy se sotva vlezou vedle sebe div nejsou na sobě, proti tomu má mustela.erminea králíky (jednotlivce) v přepychových podmínkách.

bronda napsal(a):
V Zašové určitě. Mimo to budu jeden ze dvou dnů sedět na pokladně. Dnes mám 4 kusy na Hutisku. Kuh 94,5. Sranda je u tří siamáků, kde mi je ohodnotili jako Siv a oni to jsou malí.1.1 MVD, stáří 4.5 měsíce (odhad 93b) vždy s poznámkou nízká váha a přitom měli 2,50 a 2,36 kg (požadavek na 5 měsíců je 2,1 kg). Ještě lepší to bylo u samce. Reálně měl 3,3kg, tedy o chlup nad váhu, ale posuzovatel strhl 2 body za nízkou hmotnost (dostal 93) a navíc v oceňováku čtu, že můj samec je vlastně 0.1. Tentokrát se jim to hrubě nepovedlo - asi si posuzovatelé předčasně užívali valašských specialit vč. slivovice!

Tak to je bohužel smutné, ale i já mám podobné zkušenosti a slyšel jsem i horší. Na druhou stranu body nedělají kvalitní zvířata do plemenitby a nejlepší mladé mám od nejhůře bodově ohodnocené samice

Uvidím jestli poskládám nějakou kloudnou kolekci, případně kdyby vystavoval p. Koláček duryňáky tak, bych se dojel aspoň podívat, slyšel jsem, že je má celkem pěkné.

bronda napsal(a):
Různí lidé mají různé životní zkušenosti a preference a z toho plynoucí různé názory. Na tom není nic špatného. V principu "nelze" přesvědčit druhého o své "svaté" pravdě, pokud to ten druhý nechápe nebo pochopit nechce. Nikdy nevíme, co jej k tomu vede a čím je jeho postoj podložen. Smysl má říci svůj názor, podložit jej svými argumenty a vyslechnout názor druhého a argumenty jeho. Buď se najde shoda, nebo nikoliv a pak raději diskusi v klidu ukončit. Jakmile začneme sklouzávat k osobnímu napadání a urážení, je konec s argumentací.
Carnegie měl pro jednání s lidmi jedno zlaté pravidlo:

"Chcete-li dostat med, nepřevrhávejte úl."

Smysl má vést smysluplnou diskuzi, což mi zde moc nepříjde a raději věnuji čas chovatelství a prohlédnu si vklidu zvířata, vyberu kolekci, zhodnotím nedostatky a přednosti a uvidíme za měsíc na výstavě.

Budete vystavovat v Zašové?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lydie napsal(a):
Můžete prosím uvést zdroj ze kterého čerpáte informace? Děkuji.

Také by mne zajímalo, která literatura řadí plemena hus mezi slepice a míchá vodní drůbež s hrabavou.

Https://www.youtube.com/watch?v=Mrld6VPK_Gg

Třeba takhle.

bronda napsal(a):
Používám lino na okrajích přišroubované lištou. To co rozervou vylepuji Ipou.

Já používám na případné díry http://img.velkoobchodzbozi.cz/commodityDetail/images/waterstop.gif je to de facto ipa v kašovitém stavu, nanesu to špachtlí a je to pěkně do roviny a nemusím tavit ipu a dělat záplaty

Vnitřní na zimní období.
A další začínám zítra budovat, přeci jen už mám narozených přes 30 Du a některé už jsem musel vyselektovat.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Venkovní.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

leprechaunek napsal(a):
Ing. Panda - "Popřípadě je i nekrvavá metoda a to podvázáním chámového provazce, kdy dojde k odumření varlat. "

Hmmm. Zaškrťte si prst na minutu, pak na hodinu varlata a pak mi vykládejte něco o "metodách", jo?

Mám zbytky veterinárního vzdělání, taky jsem si tu kastraci vyzkoušela, byť ne díkybohu na králících. Jsem ochotná to tolerovat u prasat, kde prostě fyzicky jiná možnost moc není, tahle diskuze už tu taky kdysi byla...
Ale proč jako samovolná nekróza? Vím že se to dělá třeba u kozlů, ale mně se to fakt nelíbí. Ani ta prostě nefunguje tak, že to odumře a upadne, ta tkáň se tam musí nějak zahojit, zacelit, probíhá tam biochemická degradace buněk a ta zátěž pro organismus na hojení to je stejně... Takže prostě proti čisté dezinfikované ráně mi to nepřijde o nic lepší, kromě toho, že to trvá x-krát déle, než ta samotná kastrace.
Když už někdo chce kastrovat zvířata, měl by to dělat s nějakou kulturou a pokud možno rychle a bezbolestně - sorry, ale zaškrcování varlat považuju za svinstvo svého druhu, jakkoliv se to může běžně provozovat.

Ale stejně, pokud se tomu u králíků jde vyhnout rozdělením chovu a porážením v adekvátním věku, tak proč to vůbec dělat.

Tak kdybyste se více vzdělávala v oboru králíkářství, tak obě metody i výsledky jsou odzkoušené a popisuje je zakladatel králíkářství prof. Kálal včetně nákresů provedení, popřípadě ve svazcích Rádce z Předmostí.

Na konci se ptáte proč? U zaškrcení chámovodu nejde primárně o odpadnutí/odumřetí varat, ale o něco jiného, co způsobuje to, proč se kastruje. Mimochodem u krvavé metody se chámovod také zaškrcuje, navíc pokud králík druhé varle vtáhne nezbývá než čekat, až jej spustí.

Dneska je každý humanista a chovatelství se zvrhlo v něco uplně jiného, ještě že si mám vyzkoušet jen zaškrtit prst a ne se klepnout do zátylku a pověsit se za nohy.

Raději se věnovat chovu než, zde se snažit jiným rozšířit obzory.

leprechaunek napsal(a):
Aby ne. Obrovská bolest a stres, následné několikadenní hojení, plus testosteron působí anabolicky, že jo, takže ufiknout jeho zdroj tomu růstu fakt nepřidá. Infekce je samozřejmě možnost taky.

Nj, jenže když člověk řekne, že chovatel má mít tolik zvířat, na kolik má podmínky, dostane přes tlamu.

Známe ale dva způsoby kastrace a to krvavou metodou, kdy se zjednodušeně nařízne kůže šourku 1-1, 5cm a odstraní se varle.

Popřípadě je i nekrvavá metoda a to podvázáním chámového provazce, kdy dojde k odumření varlat.

Výhody kastrace:
Snížená látková výměna.
Nižší spotřeba píce, králík je klidnější a méně se hýbe.
Úspora místa v kotcích.
Kožešina bývá hustší a jemnější.
Maso bývá chutnější, méně cítit a je více proloženo tukem.

Osobně bych to nezavrhoval, ale králíky mám na výstavu, takže pro mě nereálné : ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chovala jsem asi 5 let kmen 1, 3 ve volném chovu ve chlévě, kde měli oddělený prostor s několika kotišti a kde dostávali zrniny a jinak běhali volně mezi kozama.Samec byl se samice neustále, samice byly 3 sestry, které se dobře snášely.Samice měli za rok většinou 3 vrhy.Někdy měli i dvě samice mládé v jednom hnízdě, někdy je měli u koz pod krmítkem.Nikdy žádná neporodila 2x za sebou.Dokonce i další vrhy se rodili většinou až za 7-8 týdnů po prvním vrhu, někdy i déle, Nikdy se nenarodil další vrh dříve než za 6 týdnů. Podle odborníků je možné druhé oplodnění pouze do 7 dnů březosti a pouze pokud se poprvé narodí 1-2 mláďata, jelikož při více zárodcích už jsou obsazeny oba děložní rohy a v jednom rohu se z anatomického hlediska nemohou vyvíjet zárodky různého stáří, celkem logicky.

Který odborník to tvrdí a v jaké publikaci?

Ing. Fingerland to popisuje v Králíkářske genetice na str. 64 v pojmu superfetace. Podle něj je druhé zabřeznutí časté mezi 7-14 dnem po prvním připouštěním. V prvním vrhu se rodí více mláďat a ve druhém 1-3.

Osobně používám už druhým rokem způsob kontroly říje a ejakulátu v samici a nepoužívám vůbec kontrolní připouštění a tuto sezonu už mám 4 vrhy a poslední samice Du se bude kotit za 10 dní. Kolegu chovatele to zajímá, tak až budu připouštět příště zkusím nafotit třeba to některým pomůže, i když někteří to určitě znají

kachna napsal(a):
Ne, tak lépe. Já jsem přeci ale psala o PŘEOPLOZENÍ, ne o PŘEOPLODNĚNÍ. Asi by mi bylo poněkud trapně, býti pandou...

přeoplození
Superfekundace – oplození několika vajíček během téže říje opakovaným spářením buď s týmž, nebo s více plemeníky. K přeoplození dochází nejčastěji u zvířat vícerodých (multiparních) a jen ojediněle u zvířat jednorodých (uniparních).
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=77743&title=p%F8eoplozen%ED
http://encyklopedie.vseved.cz/p%C5%99eoplozen%C3%AD

Informaci o zvýšení počtu mláďat ve vrhu mám od mojí maminky, zootechničky, dělala na téma "oplodnění" diplomovou práci, sice už to pár desítek let bude, ale nemyslím, že by se to nějak změnilo.

Na internet může psát každý bez nějaké odborné korekce:- )

Nicméně kniha Králíkářská genetika Ing. Fingerlanda str. 64 a 65. Nicméně píše o termínu superfekondace - přeosemen.

Zbytek je z knihy Nemoci králíků Prof. MVDr. J. Konrád, DrSc str. 90-94.

Myslím, že tyto informace jsou od nejpovolanějších lidí znalých králíkářských poměrů.

Z logiky věci nemůže vzniknout více nových jedinců než je zralých vajíček, tudíž 6 zralých vaj. Oplodní 6 spermii a je jedno jestli budou z jednoho ejakulátu nebo více. Fyziologicky není možné, aby množství spermii ovlivnilo počet narozených jedinců. Takže nezbývá než se smířit s tím, že na množství narozených mláďat má vliv ramlice a období páření.

bronda napsal(a):
Ten nahý oves je tam za 840 Kč/q... To zase není tak špatné.

V Morsevě ve FM býval za 8 Kč/kg a to nebyl rok a půl starý

kachna napsal(a):
Tak záleží na tom odkud jste, já můžu doporučit tenhle skvělý obchod http://www.centrumkrmiv.cz/krmiva/obiloviny/.

Pšenice a ječmen téměř po 7 Kč, když se dá sehnat i za 4 Kč to moc k doporučení není.

kachna napsal(a):
Odborný termín je přeoplození a zvyšuje počty mladých ve vrhu. Jen v čistokrevné plemenitbě se neopoužívá často (snad vyjma šlechtění, kde můžete mít vícebarevná mláďata, takže to odlišíte), protože nepoznáte, kdo byl otec.

Přeoplodnění je ale superfetace nikoli superfekondace (přeosemenění), což právě udělal zakladatel diskuze. Navíc superfekondace rozhodně nezvyšuje počet mladých ve vrhu.

A pokud zde byla zmínka o možnosti početnějších vrhů (Siamáci) díky více připouštěním v časovém odestupu, tak to vliv nemá. Po pohlavním spojení dochází u ramlice k prasknutí Graafova folikulu a k vyplavení zralých vajíček a to do 10 hodin. Za další 4 hodiny dochází ke spojení vajíček a spermii. Samec má cca 0, 7-1 ml semene jenž obsahuje cca 700 000 spermií a přežijí cca 25-30 hodin. Takže více skoků má téměř nulový vliv na počet mladých ve vrhu, při umělém oplodnění se semeno jednoho samce naředí a stačí bohatě na několik samic.

Snad některým bude nyní jasnější, kdo má vliv na početnost vrhu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nezkoumala jsem složení granulí, ale to co tu píšete, mě tedy dost vyděsilo. Rozhodně i bez těchto informací se nám stalo, že jsme si koupili u chovatele krmícího hlavně granulemi pár králíků - burgunďáky a během 2 týdnů dostal samec parézu (potvrzeno na veterině) a samice rozhodně také neprospívala. Králíci krmení granulemi jsou jako všechna zvířata takto krmená schoulostivělí a negativně snáší jakýkoli stres. V malochovu není nad klasické krmení.

Ono i zde často probírající problém enterokolitidy je v Německu (Kaninchenzeitung), jako relativně mladá nemoc připisována krmení právě KKS, tedy granulemi.

O používání krmiv s vysokým podílem bílkovin (rybí moučka, sója..) se ve své knize ABC králíkáře zmiňuje už prof. Kálal a zmiňuje se, že maso doznává celkové senzorické újmy.


Informací je spousty jak v knihách, tak na internetu i zde se najde dosti erudovaných lidí, od kterých bych si názory rád přečetl, bohužel zde moc aktivní nejsou :c).

Čtu nového chovatele Znojmo 2014 a př. Pavlík se vrátil k velké formě či jde o překlep?

Frýdek-Místek, potvrzen mor. Osobně jsem se dojel podívat a za mé přítomnosti uhynuli další 3 králíci. Mladí králíci komplet úhyn + 2 starší očkovaní.

Uvažuji jestli poslat králíky do Třince

Náhodou jméno kdo získal mistra na králíky Du?

Od jara do zimy krmeno trávou, kosenou i v parku a po kokcidioze ani památka. Tvrdá selekce chovných jedinců je účinnější než přelečování.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii