Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Skutečně jsem přesvědčen,že odchovat lze jakýkoliv druh,ale možná se pohybujeme každý v jiném okruhu lidí.Samozřejmě lze odchovat také gerhosaury,ale málokterý špičkový chovatel se jim bude věnovat když zrovna nejsou"IN" Zaplnil by jimi pouze terária s vysokým energetickým příkonem.Tyto druhy zvířat chovají pouze ti pro které jsou srdeční záležitostí a dotují je jinými druhy. Proto si podobná zvířata i díky jejich nízké ceně kupují především začínající chovatelé.Technice se nebráním-jasně jsem výše napsal,že každé zlepšení podmínek zvířat v teráriích díky nové technice preferuji,nicméně celý chov řízený počítačem o kterém jste psal ve svém prvním příspěvku je pro mne a doufám,že i pro většinu chovatelů nemyslitelný. Každopádně až se Vám něco podobného podaří zrealizovat,budu se těšit na Vaše příspěvky a to i v případě,že k úspěšným odchovům nedojde.

Většina z nás je občas okolnostmi "dotlačena" ke kombinování různých druhů terarijních zvířat. Ideální to jistě asi není, ale pokud už jsme v této situaci, měli bychom se snažit , dle mého názoru,dodržet několik základních zásad:
a)kombinovat pouze odchovy-odchovy nebo odchyty- odchyty, v obou případech zvířata řádně parazitologicky vyšetřená.
b)pokud možno nekombinovat velikostně různě velká zvířata, která si vzájemně mohou sloužit za potravu
c)snažit se kombinovat zvířata denní s nočními-může to fungovat, pokud se vzájemně neruší
d)pozor na žáby+ještěři, některé žáby mohou ještěry svými toxiny po nějaké době zahubit, v pohodě jsou například listovnice + menší druhy ještěrů, kterým nebodou sloužit jako potrava
e)zvířata zpočátku hodně pozorovat, při známkách chřadnutí některého ze zvířat či známek vzájemné agresivity je zase rychle rozdělit.
Jinak co se týče množení, závisi to samozřejmě na druhu zvířete a na mnoha faktorech. Některé druhy ještěrů můžeme mít v "luxusních" podmínkách a pokud chov nemáme "vychytaný", tj, něco, atˇuž v potravě, teplotě, vlhkosti, světelných podmínkách, zimování, střídání klimatu atd atd atd děláme špatně (a někdy ještě tak vědět co...!), tak je prostě nerozmnožíme. Jiné druhy, jako třeba již zmíněné kalyptráty rozmnoží kdekdo. Já bych si "jen" podle rozmnožení netroufl soudit, zda někdo chová zvířata dobře nebo špatně (můž to být i náhoda). Pokud někdo ale určitý druh množí každoročně a často po několik generací (asi s výjimkou kalyptrátů) a zvířata jsou zdravá a vitální, pak to asi "umí" a zvířatům se podle všeho u něho nebo ní nevede špatně. Bez ohledu na to, zda jsou v terárku jako jediný druh nebo mají ještě další spolubydlící. Ivo Apetauer.

lars napsal(a):
Je zaujímavé ako poniektorý vedia zhodnotit oplodnenosť vajec už pár dní po znesení.
Do inkubátoru ich rozhodne daj. Ak tam neboli viac ako 24 hodín tak by sa im nemalo nič stať. Do ruky ich radšej nechytaj. Pred vložením do liahne ich jemne vysuš v papierovej utierke.

Zdravím Natálko,
sice nemám v tomto směru zkušenosti s hadími vejci, ale neměl by tam být takový zásadní rozdíl od vajec ještěrčích, kde bych je určitě do líhně dal. Letos na jaře jsem objevil v bazénku obrovské vejce od baziliška corytophanes cristatus. Domníval jsem se, že vejce je ztracené a bohužel jsem ho poněkud zbrkle rozstřihl. Bylo tam zvířátko asi krátce před líhnutím, které už se ale nepodařilo uchovat při životě. Takže, určitě to stojí za to, dát vejce vylovená z vody do inkubátoru, vyhodit se dají vždycky!
Ivo Apetauer

ivo apetauer napsal(a):
Přidávám své fotografie "modrých" nebo namodralých zvířat: cyclura cornuta v ZOO Washington, samec anolis sp. (pravděpodobně kříženec a.smallwodi a noblei) z vlastního (bývalého) chovu a samce ph. quadriocellata z NP Ranomafana na Madagaskaru. Zároveň tímto zdravím všechny příznivce pěkně vybarvených plazů, mezi které se taky počítám. Ivo Apetauer.

Anolis v bmp formátu se mi sem nedaří uložit, zkusím ještě teda tu felzumu...

jan kubat napsal(a):
Tady další obdobný obranný mechanismus jako u mláďat ještěrek - Chalcides sexlineatus

Přidávám své fotografie "modrých" nebo namodralých zvířat: cyclura cornuta v ZOO Washington, samec anolis sp. (pravděpodobně kříženec a.smallwodi a noblei) z vlastního (bývalého) chovu a samce ph. quadriocellata z NP Ranomafana na Madagaskaru. Zároveň tímto zdravím všechny příznivce pěkně vybarvených plazů, mezi které se taky počítám. Ivo Apetauer.

botchi napsal(a):
mohli by jste sem vložit foto terárek ve kterých jste je měli (pokud máte foto)???nebo alespoň popsat jejich terárka a velikost???

Měl jsem tyhle nádherné agamy dvakrát a pokaždé to byl debakl! Poprvně ta zvířátka vydržela cca 14 dní (pár), podruhé držela přes půl roku, žrala, vše v pohodě, samice pak zadržela vejce a uhynula a samec ji přežil ještě o cca 14 dní. Terárko bylo cca 100x100x80, bohatě zarostlé s bazénkem a vodopádem. Zkušenosti ostatních kamarádů chovatelů jsou vesměs podobně smutné. Velké množství zvířat uhyne krátce po importu na hnilobu tlamky, mají v sobě spoustu parazitů a to je brzo zahubí. Jediný člověk z okruhu mých známých, který s nimi měl jakés takés úspěchy byl Radek Polouček, ten měl od nich dokonce mláďata, ale jestli si dobře vzpomínám, tak mu nakonec uhynula.

luma napsal(a):
Ještě jednou díky autorce.
Rád bych, ale ještě upozornil na možný další problém. Nyní totiž může dojít k tomu, že lidé začnou vyhazovat lignocel (což je dobře) a nahrazovat ho nejlépe říčnim pískem. Zvířata, která dosud neměla možnost požírání písku a byla tudíž déle držena na lignocelu se můžou doslova tímto pískem přežírat a vznikne tím takřka stejný problém. To co zde uvádím není jen doměnka, ale je to prokázaný fakt. To platí hlavně pro začátečníky, kteří nedávají svým chovancům dostatečné množství minerálů a vitamínů. Zvířata to potom chtějí dohnat právě tím pískem.

Na písek je, myslím, potřeba taky dávat pozor, záleží samozřejmě na typu písku. Já používám písek do malty (který ještě proseji a vyberu případné větší kamínky) nebo písek pro dětská hřiště, lze koupit např. v Hornbachu a podobných obchodech. Ten písek míchám s rašelinou v poměru cca 1:1. Bál bych se tedy hlavně větších kamínků, ty sypké části písku by (doufám) měly projít zažívacím traktem bez problémů. Kdysi dávno mi můj první zelený leguán pozřel kousek škváry o velikosti cca 0,5 cm (nahrabal si substrát z přírody do pudinku) a uhynul na to. Od té doby jsem nikdy žádný podobný problém s ucpáním střev neměl, až teď ten lignocel. Rád bych taky upozornil na to, že mnozí veterináři varují i před používáním rašeliníku, může prý způsobit totéž.

ivo apetauer napsal(a):
A zde je jeden z jeho mnoha potomků...

Lubo, mohl byste, prosím, napsat něco více o ch. sternfeldi-velikost, výskyt, velikost terária a další nároky jako teplota-včetně příp. poklesů, vlhkost atd. Přiznám se, že tento druh neznám a ani na netu jsem o něm prakticky nic nenašel. Díky, Ivo A.

ivo apetauer napsal(a):
A něco veselejšího-dva roky starý samec kalypráta-dosud naživu.

A zde je jeden z jeho mnoha potomků...

ivo apetauer napsal(a):
krmení páru Melleráků-ještě předtím, než se ucpali lignocelem...

A něco veselejšího-dva roky starý samec kalypráta-dosud naživu.

ivo apetauer napsal(a):
Přidávám pár svých fotek. Tohle je dospělá samice ch. Melleri, požírající švába bl. gigantheus )samice je dnes již bohužel po smrti, viz. diskuse o lignocelu.

krmení páru Melleráků-ještě předtím, než se ucpali lignocelem...

iman napsal(a):
Můj chamík caliptra.Má asi 2 roky a ještě jsem mu nepřišel na jméno.

Přidávám pár svých fotek. Tohle je dospělá samice ch. Melleri, požírající švába bl. gigantheus )samice je dnes již bohužel po smrti, viz. diskuse o lignocelu.

© acanthos napsal(a):
Otázkou je, proc ti chamíci Lignocel pozírají? Z mnozství Lignocelu ve strevech z fotek se nejedná o náhodné pozrení, nýbrz je videt zájem chamíku lignocel pozirat. Pouzívám léta lignocel u korálovek a jiných uzovek Elaphe bez problemu. U nekterých jiných zvírat se mi lignocel nevyplatil, drázdil a tak jsem presel na jiné substráty.

No, to bych taky rád věděl a už jsem to s pár známými probíral. V trávícím traktu čerstvě importovných uhynulých Melleráků byla údajně i výrazná příměs rostlinné potravy (já mám v terárkách monsteru a scindapsis a nic z toho nežrali). Otázkou je i, zda chamíci lignocel skutečně aktivně požírali nebo se tam jen za dlouhou dobu nakumuloval (ne vše tmavé na fotce je lignocel, ve střevech byly např. i zbytky hlavně chitinové části krmného hmyzu -švábů, cvrčků a sarančat). Pro aktivní požírání by svědčil i fakt, že jsem je krmil převážně z ruky a krmný hmyz se v teráriu nikdy volně "nepotuloval"(výjimku tvořily mé zahraniční cesty, např. 3 týdny v dubnu, kdy mi zvířata chodil rosit a krmit kamarád). A proč by ho mohli aktivně požírat? Třeba kvůli jeho vysoké vlhkosti-a koneckonců je to přece jen taky rostlinný materiál.

natalija napsal(a):
*autorce* :-) Já jsem díky lignocelu přišla o pár užovek. Vůbec sem netušila, co se jim mohlo stát. Koukala jsem i na Tvůj příspěvek. Než aby si někdo místo kostky lignocelu za 40 koupil pisek a rašelinu za 100, tak vyžaduje fotky z pitvy, než aby se nad tím zamyslel :(
Vsadím se, že zvířat, ktera doplatila na tenhle lignocel je nespočetně víc a majitelé miláčka oplakali a na lignocel si koupili dalšího.
Já jenom doufám, že obliba lignocelu klesne. Ale v boji proti nízké ceně a informovanosti je těchto pár našich řádek zatím asi nevyhraje.

Díky Natálce za otevření tématu a vložení fotek uhynulého samce Melleráka z mého chovu(já byl do této chvíle líný se registrovat, nicméně pokud mohu znovu pomoci varovat všechny o lignocelu zatím "nepoučené", rád to udělám-viz. i můj příspěvek "nebezpečný lignocel" v nemoderované diskusi.).V době, kdy jsem si kupoval mládátka Melleráků, jsem o nebezpečnosti lignocelu na i-fauně cosi četl, ale týkalo se to hlavně hadů. Sám jsem do té doby lignocel nepoužíval a víceméně jsem okopíroval podmínky, ve kterých byli Melleráci úspěšně rozmnoženi u prodejce (včetně toho nešťastného lignocelu!!). Měl jsem je na tomto substrátu rok a půl a zvířata mezitím vyrostla až do téměř 50 cm-mimochodem většina ostatních jedinců ze stejné snůšky, včetně těch, kteří se dostali do 4 českých ZOO už je dávno po smrti (z jiných důvodů jako např. dna, popálení od topného zdroje!...atd.). V půlce června uhynulo první zvíře-samec- a až pitva určila příčinu-viz. fotky. Zvíře prakticky až do konce bez problémů žralo!!-to je ta zrada.Samice uhynula týden po operaci pro totéž, další 2 jsou asi taky ucpaní (kadí jen kyselinu močovou) a situace prakticky nemá řešení, protože ani konzervativní léčba (laktulóza, ricinový olej) nepomáhají. Od té doby mi pár známých potvrdilo, že jim lignocel zahubil nějaké to jejich zvíře/zvířata jako jsou chamíci a felzumy. Kéž by tahle moje tragická zkušenost a fotky zachránily život aspoň některým zvířátkům, která dosud ještě vesele vegetují na lignocelu!