Jemu je proti srsti Tomova přirozená autorita a tak se ho snaží nějak shodit a ospravedlňuje to tím jak jsme si všichni rovni. Ještě k tomu je to práskač

Tom svůj Dadant a jeho metodu včelaření dříve nebo později pojmenoval Blaník, co vám na tom pořád vadí, jaké lži to hledáte? Kdo chce ten najde mouchy na všem. Smiřte se s tím že máte pro české včelaření méně šikovný úl, u nás letí 39 a na Slovensku 42 a Čechoslováci můžou používat obojí. Američanům nenaléváme

Úlový systém a metodika spolu úzce souvisí. Nebuďme hnidopiši.

Svítek Ludvík, Přimda

Někde to zase testovali a prej po cukru žádný spad není, třeba to je blbost nevíím.
Tady to psali https://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/metoda-osetreni-vcel-praskovym-cukrem/

Děkuji všem za reakce. Píše, že to cukruje časně z jara, především než se zavíčkuje první trubčina a než nasadí medníky, že stačí jen sypat na horní loučku.
Otázka je zda a jak moc to funguje? Kdyby to bylo i jen 10% tak to klidně pocukruju a včely si smlsnou, ale jesi to je blbost tak to dělat nechci.

https://beeinfo.cz/svitkova-metoda-omezovani-populace-roztoce-varroa/

Povídá o zapropolisované chlupaté kostře veverky.

Jak je to s následujícími roji, vícenásobným vyrojením? Mate to někdo vysledované? Když tam je víc matečníků tak se matka buď vyrojí nebo nevybehlým matkám vrazí žihadlo do hlavy a už tam zůstane? Jaký může být mezi vyrojením a dalším vyrojením časový rozestup? Má někdo zkušenost?

Srovnáme li naší včelu s příbuzným hmyzem, čmeláky, vosy, mravenci i jiné druhy včel tak zjistíme že původní kolonie zaniká. Tento hmyz vykrmí matky které na podzim vylétnou, zahrabou se do nějaké štěrbiny a hibernují. Na jaře hledají hnizda a začíná to na novo. Otázka je nakolik je přirozené aby přežila původní kolonie případně kolikrát nebo je to spíš přínos pro chovatele. Dokud se nám to hodně rojilo jsem neznal ani problém s varoázou, ale jestli to mělo spojitost těžko říct.

Jiří: ono to česno by sice bylo horní, ale jen na spodní bedně v sumě tedy je vlastně pořád dole. Jde mi hlavně o ten uzavřený prostor dole, kde by měla být zvýšená koncentrace CO2, který je těžší. Přece si to ten autor úplně nevymyslel tu regeneraci a kdyby jo tak holt nic.
Nejspíš by to byl klasický nízký nástavek 17cm dole uzavřený a v tom 14cm stavební rámky. Hodně by mě zajímalo jak se v takovém "podmetu" zachovají.
Čištění asi jen prevěšením do čistého, je to experiment max na dvou úlech, hlavně aby to od spodu 100% těsnilo.

Goro: Chtělo by to vyzkoušet, je to málo okoukané nic moc probádané. Jako pro začátek bych to zkusil třeba na dvou úlech, nic zásadního by se včelám asi nezměnilo. Celá sestava nástavků by se podobala úlu v dutině akorát v by to v ostatních věcech byl normální dadant podle Blaníku.
https://bee-health.extension.org/the-bee-nest-basic-bee-biology-for-beekeepers/

Nebylo by to tak pracné. Od roku 1965 jsem nenašel, že by to lidi vyzkoušely a napsali že je to blbost. Třeba čeká na vyzkoušení a nebo jen neměli internet.

tom.50 napsal(a):
patent CS 118603 B5 regenerační úl z roku 1965

Od přispěvatele krekařík jsem dostal toto a s jeho souhlasem to dávám veřejně. Pro mě je to víc než zajímavé. Mrzuté na tom je, že vymýšlíme vymyšlené...

https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/118/118603.pdf

Bohužel, nevím jak kdo, ale stejně z toho nejsem moudrý, je to jen důkaz, že se tím zabýval už někdo dávno před námi!

K tomuhle patentu stále vracím pozornost.
Říkám si, že bych takhle udělal nástavek tlumiče, měl by ono horní česno jako na výkrese, zároveň by to bylo ono jediné česno pro celý úl. A od česna směrem dolů uzavřený neprodyšný korpus. Poprvé mi teď na podzim padlo více včelstev a nemůžu zkousnout, že by nešlo včelařit aby se do toho muselo cpát tolik chemie, chtěl bych zkusit cokoli co včelám usnadní existenci.

Děkuji za obsáhlý a praktický článek. Moc jich dělat zatím nemusím, když budu mít štěstí a včely zvládnou zimu tak to na jaře vyzkouším na 6 včelstvech a pak dodělám.

Tak jsem na svojí míru 42x27,5 vylaboroval půl rámek. Nakonec má 42x14. Dole i nahoře drážka cirkulárkou 4mm hluboká. Zapadne do toho půlka běžné mezistěny 40x25. Aspoň nemusím skladovat více rozměrů. Nebude třeba ani drátkovat, ve spodní drážce má ještě vůli na prověšení, do horní se vlepí voskem. Med bude příští rok panenský a pokakané rámky půjdou snadno vyvařit v brutaru. Zatím jsem jich udělal jen pár na zkoušku.

Z odřízlých 3cm nízkých nástavků mám v plánu dělat nízká dna.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Na včelařském fóru nejsem například vůbec registrovaný, ani na elektrika.cz nebo kde toho čtu poměrně hodně ani na tzb fóru ani na fóru rozpad.cz. Mám moc práce, občas něco sem napíšu když sedím na záchodě. Za ty posměšky co tu Goro jednomu napsal bych mu dal pár facek, nemám čas se vykecávat, mám rodinu, hospodářství a práci, k tomu se mám ještě hodně co učit včetně včelařiny.
Stojím za Tomem50, který se nikdy nepřetvaroval a když ho někdo opakovaně štve pochopím právo obránce 2 oči za oko. Povedeně jste se tu spikly a nablili na pováženou, úplná internetová inkvizice, "pašáci" jste na sebe hrdí co? Tak se demokraticky poplácejte po ramenech, máte právo na svůj názor co je na hovno.

Mě se teď taky nedaří. Před rokem jsem poprvé našel pár spadlých brouků a skoro jsem do té doby nevěřil, že existují a jak mohou ničit včelstva. Letos už jsem 10 včelstev musel zredukovat na 7 a z toho 2 jsou taky bídná, ale mají hezké opalitem označené ještě kladoucí matky, tak jim chci dát šanci. Dal jsem je na jedno silné včelstvo aby měli podlahové topení, už jsem takhle jeden malinký pozdní oddělek před rokem zachránil.

Tom.50: vy jste dobrý chlap, pro mě borec co se nebojí a žádný blb.

To už si přesně nevzpomenu, ale dlouho to tam nebylo, možná 2 týdny.
Že je mřížka skelná jde poznat i při jejím broušení, no jinak se chová jako tvrdý plast a je hodně trvanlivá, asi bych se od ní znečištění medu nebál, dával jsem jí jen v té výjímečné situaci.

Když jsem v létě sbíral vzorky měli kvůli vyšetření na včelí mor tak se mi osvědčila perlinka dokola připlá kancelářskými sponkami k podložce. V nízkém podmetu a za plného provozu to bylo dobré.

https://www.unihobby.cz/tkanina-armovaci-euro-tex-10-m-145g-m2?gclid=Cj0KCQjwpeaYBhDXARIsAEzItbH6ouEiYFdIG5WGdcZ_15m8TKcQqjn34GFmDTAqEUTaZbjs5geBds8aAtTyEALw_wcB

No jo, to mě zase nenapadlo počítat dřevo jako plod, ale když se teď už oba bavime o tom stejném tak proč ne.
Chtěl bych použít 11 rámků do plodiště i tlumiče a místo dvanáctého dát vysokou a nízkou blinovku. To mě u přepočítaných rozměrů z 42x27,5 / 42x14 na 11 rámcích dává 192dm2, což je stejně jako váš Blaník.
Na medník bych nechal taky 11 ale s většími rozestupy.
Mezerníky a zadováky jsme si vyzkoušeli u jednoho velmi starého včelaře, pořád nechápu jak je mohlo napadnout lézt tam ze zadu a né z vrchu, asi je to převzatý z padlé klády na hlavu