dita napsal(a):
tak to jsem Marcho taky zvědavá, co ty na to? Kdysi byli boxeři taky mým favoritem a když je vidím, tak bych si nechala skoro říct, ale mám taky obavu co s tím čumákem.

Ale ne já už se těším na bosíka

p.s. těch 60km se mi taky nezdá, ale budu věřit a tiše závidět, jakou psi můžou mít fyzičku

Holky, po takových fotkách bych se také nechala zlomit na boxera, i když se mi nikdy výrazně nelíbil a totálně nesplňuje mé požadavky (jezdím na vandry i v zimě a potřebuju psa, co zvládá spát na sněhu pod širákem).
Tím chci naznačit, abyste si to skutečně promysleli. Pro cannicross je myslím hromada lepších plemen, a máte je i ve výběru. Spoléhat na to, že zrovna vaše fenka bude mít delší čumák nebo bude lépe snášet horko je trochu neuvážené.
Ale jinak jsou fakt roztomilí.

wami napsal(a):
Neco malo k povaleni na zem. (Zkusenosti z vychovy dospeleho ctvrtvlka.)

Spravne to musi probehnout velice rychle. Chytite psa jednou rukou za kuzi na krku, druhou za zadek a "prasknete" s ni o zem. Musi se dostat na zada. Ruka, ktera je na krku, muze psa lehce (!!!) priskrtit, nejde o to, pejsku zabit, ale aby se rychleji vzdala. Klidne si na ni sednete nebo kleknete, budete mit dve ruce na to, abyste krk pejsky drzela pri zemi bez ohledu na to, jak se bude ohanet. Klidne ji muzete i zavrcet (co nejhlubsim hlasem) do "obliceje", kousnuti do cumaku nebo ucha taky pomaha. Na zemi na zadech ji drzite tak dlouho, nez se prestane ohanet a vzpirat, proste dokud nelezi uplne bez hnuti. Pak rychle vstanete a co nejrychleji (bez ohledu na presnost) date nekolik povelu "sedni, lehni, vstan" a trvate na jejich OKAMZITEM splneni. Skoncite povelem "k noze", za ktery prijde kratka pochvala.

A jen mala poznamka: Zatimco u CsV, primitivnich plemen a jejich krizencu je tohle jen jedno z mnoha jednani, ktere se clovek musi naucit, aby si se psem rozumel, civilizovanejsimi plemeny je tento trest bran jako velmi tvrdy. Tvrde se takto prosazujete silou v roli pana smecky a toto jednani neni samonosne, nemuzete svou dominanci zakladat jen na nem. Musite dodrzovat i ostatni pravidla dominance (chodite vzdy prvni do dveri, pes vam uhyba z cesty, kdyz jdete, nesmi na gauc ani kreslo, nikdy neji driv nez vy a nikdy mu nedate ani kousek od stolu v prubehu jidla,... atd. atp.). Tak me napada, ze jednim z techto "prav vudce smecky" je to, ze pejska smi jist, az vy se rozhodnete. Naucte ji tedy zrat z misky az na vas povel. Musi zustat treba pul hodiny lezet metr od misky, a zacne zrat, az ji k tomu date povel. Samozrejme v zacatku jde o to, aby si nejdriv lehla, nez ji k zradlu pustite, pak lezela minutu, pak pet,... atd.

wami mám ještě rychlejší způsob skládání "skorovlka" - podtrhávám mu obě od sebe vzálenější nohy. Nemusím ho při tom zvedat a nemůže se mi "zapřít".

chibet napsal(a):
Omlouvám se za nadpis.Píši to na rychlo v práci a musela jsem rychle vyskočit .

Obvykle to najdeš na klubových stránkách daného plemene, pod pojmem bonitační karta. Každé plemeno má toto hodnocení jiné, takže ti to jinak poradí zas jen majitel hovíka.

kalliope napsal(a):
To víš, co člověk, to názor, ale myslím si, že hodně lidem se osvědčilo, spíš pejskovi něco do tý misky přidávat, aby věděl, že když už mu jí teda vezmeš, že mu tam vždycky přibyde nějaká ňamka, prostě něco navíc. Podle mého názoru (a neříkám, že je to správně, je to pouze můj názorrrr) by si nikdy pejskovi neměla tu misku vzít - jako úplně. Aby si to nespojil s tím, že když přijdeš a přiblížíš se k misce, že mu jí chceš vzít. Možná bych to zkoušela tak, že občas bych si k misce sedla a jenom mu jí přidržovala, jako že nechceš aby klouzala, pak ho občas i nad tou miskou krmit, prostě že si tu mističku vezmeš a budeš ho krmit, a když nebude vrčet tak hodně pchválit a možná mu i s něčím přilepšit jako za odměnu. A když bude machrovat, tak mu ukázat kdo je tady pánem - alespoň dokud je na to čas a máš na něj sílu . Hodně štěstí a nezapomeň. Chce to trpělivost. Na každého pejska platí něco jiného, takže jednu metodu zkoušej třeba 10 dní, abys poznala jestli to funguje nebo ne.

Jo jo, co člověk to názor. Souhlasím s "nebrat úplně" ale spíš bych to chápala jako "vzít ale vrátit". Svému psu klidně vezmu z huby i kuřecí stehno a nezavrčí(o misce granulí nemluvě). Prostě když ho chci já, tak má chlapec smůlu. ale protože ví, že mu ho za chvíli zas vrátím, tak je v klidu. Každopádně jakékoliv vrčení na paničku je nutné řešit a neustupovat! Nevím jestli to děláte, ale mě se osvědčilo nechat psa před plnou miskou čekat až na povel bašta, do té doby se žrádla nesmí dotknout.Psovi to nenásilně signalizuje, že o žrádle plně rozhodujete vy a nehlídá si ho vůči vám.

eavy napsal(a):
A ještě jedna fotečka.... Verča

A tohoto zhruba dvouletého krasavce byste někdo nechtěl? Je to hrozný mazel...

více na artemis.erbak.com,

psovova napsal(a):
je mu 12 mesicu.
ty veprove nozky syrove? nestaci jen susene usi?
oboji vypada blbe
diky

Syrová vepřová noha je nejlepší, ještě lepší je klasický sulc (samozřejmě nekořeněný), ale kdo by se s tím vařil a velký pes tu nohu v klidu zbaští za pár minut. S NO zkušenost nemám, ale řekla bych, že v roce by ty uši měly už dávno stát (mám čsv a tomu stály v 6 týdnech!).

dejavu napsal(a):
pes ma neuveritelnou termoregulaci a vydrzi extremni teploty docela dlouho, ale samozrejme proti uzehu a upalu je potreba ho chranit a stene je mnohem nachylnejsi k temhle vecem, takze mu vzdy doprej stin, vetrani a vodu a nenechavej ho v zavreneho v aute, ktere se meni pres leto na pec.

Vždy jsem si myslela, že dlouhosrstí psi v horku trpí víc. Ale v neděli jsme jeli delší cestu rozpáleným autem a zatímco můj vlčák si celkem v klidu polehával na sedačce, kamarádův pit div nevyskočil z okna a docela jsem se už o něj bála. Může polodlouhá letní srst vlčáka fungovat jako ochrana před přehřátím líp než hladká pití? Nebo je to spíš otázka nervů (vlčák je vcelku flegmouš, pit cholerik)? Dřív jsem měla čuvačku a ani té horko příliš nevadilo...

impact napsal(a):
Myslím, že samo přivázání nestačí. Já když někde uvazuji svého pita (též 9 měsíců), vždy mu dám povel lehni a zůstaň, popř. přidám piškotek. Umí čubina lehni na dálku? Možná by nebylo od věci to s ní nacvičit a pak, když se zvedne jí dát povel lehni. Určitě se napřed vzdalujte třeba jen na 5 metrů a když je klidná, tak se k ní vrátit, postupně prodlužovat vzdálenost a až si zvykne, tak ji na chvíli zmizet z očí. Stejně tak trénovat odložení psa na dálku bez přivázání. Myslím, že je ve věku, kdy by to už mohla umět.... Nechci se chlubit, ale můj pit už to zvládá. Sice ne úplně na jedničku, ale chápe o co jde a co by měl dělat.

Trochu mě zaráží te váš nový cvik... Proč ji voláte, když jí cvičitel drží na vodítku??? Mám dojem, že tímhle jí to špatné chování vlastně učíte...

to impact: přivolání drženého psa je poměrně běžný nácvik povelu "ke mně", cvičitel vyblázněného psa samozřejmě po chvilce pustí a ten obvykle peláší za páníčkem co mu síly stačí. rozdíl je v tom, že tady voláte ke mně, zatímco při odložení velíte zůstaň, takže ty cviky se nijak nekryjí a psa by to zmást nemělo.

Jinak fenka je na vás evidentně dost závislá (což se zas hodí právě při přivolání ), postupovala bych jak je psáno výše - přivázat jí, zavelet lehni-zůstaň a stát kousek od ní, postupně čas a vzdálenost prodlužovat. Pozor ale, snažte se vždy odhadnout, jak daleko a na jak dlouho můžete odejít. Nemělo by to dopadnout tak, že se k ní vrátíte, když začne vyvádět, jinak bude efekt opačný: myšlení psa - začala jsem vyvádět a panička přišla, příště začnu dřív.
Druhá varianta je psa nechat od začátku "vydusit" a vrátit se prostě až když se uklidní. Můj pes poměrně takhle na táboře poměrně rychle pochopil, že nakonec vždycky přijdu (byť třeba až ve 3 ráno ) a je v klidu, spíš mi "vynadá" až po příchodu, kde jsem tak dlouho. Ale on je spíš nezávislák, takže to bylo lehčí.
A jen pro zajímavost - kamarád má výborně vycvičeného pita, který vydrží klidně půlhodinové odložení na volno, ale jakmile je přivázaný ke stromu bez povelu, tak prořve celý den. Holt i příliš velká láska je někdy na škodu

m napsal(a):
Ahojky nedá mi to abych se nepřipojila:-). Můžu se zeptat jestli pejska chcete na výcvik i s obranou nebo jen poslušnost? Připadlo mi, že spíše jste zatoužila po kalsickém sportovním výciku (stopa, poslušnost, obrana)? Tak jako asi mnoho z nás:-) po zhlédnutí vycvičených obranářů na cvičáku:-).
Osobně zmám švýcarského ovčáka s ZVV3-je no nádherné, vyrovnané, naprosto poslušné zvíře, které může všude bez vodítka. Ale slovy jeho majitelky je to fakt vyjímka, můj známý je choval několik let tak jich pár znám a to byli spíš takoví mazlíci, poštěkat za plotem a pak s návštěvou se pomuchalat ikdyž měli základy obrany. spíš jako kamarád, na stopy a obrany, canisterapii, samozřejmě canicros a tak.
O holandanech ti mi přapadají spíše jak bylo řečeno jako ti maliňáci (ty máme) ale s tou tvrdostí...to asi moc ne...je jich málo, takže uzká chovatelská základna a asi jich moc není kdo s něma cvičí....spíše výstváci a ti na tom nejsou většinou s povahami až tak dobře. Ale osobně nezmám takže to jsou jen doměnky s podobným plemenem jako chováme. Navíc mě se po stránce exteriéru líbí také více bílí , než žíhaní holandáci.
Neozve se někdo kdo má HO a BŠO aby popsal povahu plemene???Vím že HO chovali v Mercator. Ale není to moc rozšířené plemeno:-(. BŠO je mnohem více takže si půjde i lépe vybrat. M

U nás na cvičáku má HO nače cvičitelka a moc tvrdý zrovna není, spíš ho do obran musí přemlouvat . Jinak bych ho připodobnila k maliňákovi - lehčí, aktivní pes. Ve srovnání s úžasným mohutným BŠO, který tam chodí také bych měla jasno. Ale je fakt, že ten švýcar je vyjímečně podařený - ovladatelný, nadšený obranář - zatímco HO na mě působí spíš trochu podtrženě (cvičitelka si ho brala v 5 měsících), takže je to spíš srovnání 2 jedinců místo 2 plemen.

jana napsal(a):
Dobrý den, můžete mi, prosím, někdo poradit dobrého veterináře-ortopeda, nejlépe z Brna(ale je v podstatě jedno odkud, můžu dojet). Máme fenku GR s těžkou DKK , jsme z menšího města na Vysočině, kde po předchozích ne moc dobrých zkušenostech, veterinářům nevěřím. DEěkuju moc. Jana

Zkuste kliniku Jaggy v Brně nebo pana Musila z českého Brodu, ten je vynikající

drakor napsal(a):
Ja vim, jasne ze si ho od nekoho zkusim. Ale mam zkusenosti s tim, ze v lete mi treba kocici srst nedela nic, ale v zime je to des! Zaciname uvazovat o Malamutovi, maji ho i nasi pratele a ten muze byt celou zimu venku! To by pak nebyl takovy problem. Jinak co je Yorksir vim, ale ja to nepovazuji za psa:-)! Ale je to jen muj nazor! Diky!

Asi bych také doporučovala si psa nejdřív vyzkoušet nanečisto, ale znám dost případů, kdy se alergikovi naopak při mírném působení alergenu nemoc vylepšila.
Zkus se podívat na http://artemis.erbak.com, tenhle dnes napravovatel agresivních psů trpěl dřív velmi těžkou alergií, popisuje to myslím v diskuzi "co o mě ještě nevíte". Klidně mu zavolej a můžete si o tom popovídat.
PS: jorka sice taky považuju za krysu, ale neuchylujme se k takovým urážkám veřejně. Tvůj budoucí jezevčík bude zas pro někoho jitrnice s nožičkama a taky to nebudeš chtít slyšet

nerosekdas napsal(a):
Zdravím, myslím, že k tématu mám co přidat. Například já vlastním 2 APBT(5letá fena bez PP, 2 letý pes reg. v ADBA) a ačkoliv podle zvyklostí by fena měla vypadat a chovat se jako "voříšek", je typickou představitelkou plemene se vším všudy. Kupoval jsem ji až ve 4 měsících od jednoho řezníka, který své(2) psy krmil hlavně masem, vařil jim a granule dostávali spíše výjimečně. Cena byla opravdu symbolická - 2500,-.Nic moc jsem tenkrát od feny neočekával, protože jsem byl přesvědčen, že když nemá "papíry" nebude to stát za moc.Naštěstí jsem neházel flintu do žita, fena dostávala fyzicky neskutečně zabrat a dnes se svými 25 kg vypadá nádherně osvaleně.Vzhledově jako by z oka vypadla Blondy pana Kosňovského, jen s lepším osvalením.Ale co mne nejvíce překvapilo,samozřejmě příjemně, byla její povaha.V 5 měsících na zahradě chytila kočku(omlouvám se ochráncům přírody) a bez jakýchkoliv problémů ji zardousila.Jediné zvíře, které nechává relativně napokoji je můj druhý pes.A i v tomto případě se vyskytují výjimky-pešek, žrádlo popř.při setkání s jiným psem jsou schopni se pozabíjet, kdo "půjde první". Svého druhého psa už jsem chtěl za každou cenu registrovaného u ADBA. Důvodů bylo více, ale ten hlavní byl asi ten, že to byla větší záruka kvality. Nakonec jsem si pro psa jel z Opavy skoro přes celou republiku, ale nelituju toho. Už když jsem viděl jeho rodiče mi bylo jasné, že ten pes bude skvělý. Sice i ve svých 2 letech je ještě takové přerostlé štěně, ale povahou pita nezapře, co dělá, dělá na 150%.Pokud bych měl přidat svůj názor na původní dotaz, tak si myslím, že pro začátečníka, který si pořizuje svého prvního pita by stačil pes (samozřejmě registrovaný) v cenovém rozmezí 5-10 tisíc. Za tuhle cenu se myslím dají sehnat celkem dobří psi.Samozřejmě pokud má dotyčný dost peněz a je ochoten je obětovat, určitě nebude na škodu zaplatit za psa víc a mít opravdu dobrého psa.

Tedy přiznám se, že jsem nevěděla, že se kvalita pita posuzuje podle nesnášenlivosti vůči ostatním zvířatům (ve smyslu čím víc mrtvých, tím lepší pit). Alespoň v zemi, kde jsou psí zápasy zakázaný a na diskusi, kde nás jejich majitelé přesvědčují, že zápasy neprovozují a zrovna jejich pes se fakt nerve...Mám ČSV a ti bývají i obvykle také dost "dominantní", ale obvykle za psa se super povahou považujeme právě toho, který se dokáže ovládnout

dita napsal(a):
Neznám mnoho pitů. U nás ve vsi bydlí dva. Jednoho znám od štěněte, ze začátku si hrával s mým psem, ale jak postupně rostl začínal i při hře vrčet (ne hravě) poté ho napadli dva psi a od té doby je agresivní na ostatní psi i na toho mého, je to ale agrese ze strachu. Nemůžu posoudit jestli by byl agresivní ikdyby ho ty psi nenapadli. Druhý chodí stále na vodítku, nikdy si s naším k sobě nečuchli, ale nevyjadřuje se agresivně, ale podle majitelů by asi napadl mého psa.
Takže můj názor je že záleží hodně na výchově, ale pokud získá špatnou zkušenost a nemá možnost ji jakoby "napravit" tak ta agrese na jiné psy tam bude.(je to pes bojovník a není mu vrozené nechat si od psů vše líbit)

Souhlasím s názorem, že pit je super k lidem, super na sport, ale problém se psy. Moje zámá měla pita, který by zabil asi každého psa, co by potkal, kdyby mu to dovolila. Předtím vychovala řadu psů, s většinou má nejvyšší zkoušky, takže o "nezvládnuté výchově" a "dominanci" psa to asi nebylo. Říkala, že do roka byl super, pak se prostě jeden den probudil a začal psy napadat. Měla ho výborně vycvičeného, od nohy se jí nehnul, odložen vydržel v lese i půl hodiny mezi jinými psy, ale prostě nesměl dostat volno....
Pitové se mi líbí, ráda si s nimi pohraju, ale přiznávám, že se psem se jim obvykle také raději vyhnu.
Takže shrnuto pro autora dotazu - lidem se nedivte, ti neoddělují agresi vůči psům od agrese vůči lidem a nenechte si tím zkazit náladu.

laila napsal(a):
Zajimal by me vas nazor na plemennou snasenlivost. Ztotoznujete se s nazorem, ze vas pes da prednost hre se psim kamaradem jemu podobnem? Npr. chrt s chrtem, terier s terierem atd...

Můj vlčák se taky raději vtírá jinému i vrčícímu vlčákovi než aby si hrál s výborným kámošem labradorem . Kdesi jsem četla článek o cca 40 gestech vlků, kterými se dorozumívají, a různém stupni jejich ztráty u jednotlivých plemen. Řekla bych, že tenhle "nacionalismus" by mohl pramenit právě ze zachování stejných gest v rámci plemena a tím z nejlepšího vzájemného porozumění. Ale je to jen můj laický názor