smety napsal(a):
podívej, že nekecám - těch vajec je tam opravdu 13. připadám si jako magor, chodim se na vejce koukat, "líheň" ošahávám a jsem docela zvědavej, kdy si s vajčkama začnu povídat

SMETY

První líheň jsem měla malinkou a jako regulovatelný teplotní zdroj mi sloužila stará leštička na fotky. Když se mi vyklovalo z 20 vajec 7 kuřat (mizerná izolace stěn líhně) tak jsem měla pocit, že jsem je vylíhla jak Plivníky v podpaží nebo jsem je ty tři týdny nosila v podprsence.....
Rozumím vám. Píppíppíp
Martina

krenda napsal(a):
Ahoj Martino, popsání všeho k líhnutí je super, ale mám z toho trochu hlavu v p...... Koupila jsem nakonec Biosku Mono 03 a nasadila vejce od ruánky, jsem už na 12-tém dni. Všechny jsou plné. Držím se návodu a vypínací teplotu mám 38,6 C (vypíná opravdu přesně ), ale teplota mi doleze až skoro na 39 C a pak pomalu klesá, otáčím dvakrát denně a od 8 dne chladím spolu s otáčením také dvakrát denně, zarazilo mě, že už jsem ještě v nějakém příspěvku četla, že se kachňata chladí jen jednou denně. Tak jak?? Snad to nedělám blbě??? Díky Petra

Ahoj Petro, držte se návodu výrobce. Pokud jsem někde psala, že se kachní vejce chladí jednou denně tak to byl překlep, nebo jsem nebyla zcela při smyslech. Vejce se chladí už jen tím, že je vyndáme z líhně k otočení. ALe chlazení jednou denně se provádí u velkolíhní (to nám doma nehrozí) a dělá se otevřením dveří na provozní technologií stanovenou dobu. Hodně textů je publikováno bezhlavým opisem skript, která popisují stav megadrůbežáren.
Čím častšji líheň otevíráte, tím větší máte překmity teploty nahoru dolů.
Finta na správně ochlazené vejce je, že si je přiložíte špičkou nebo delší stranou na oční víčko. Nehřeje, ale ani nechladí. Asi jako když zkoušíte loktem teplotu vody pro miminko
Koukala jsem do jednoho textu a myslela si, že mě šálí smysly, když jsem četla, že se husí vejce ke konci inkubace chladí až 45 minut. Teď se koukám, jak se mi trajdá husa po zahradě a kašle na vajíčka..... a vylíhne každoročně s větší úspěšností než já....
Přeji úspěch při líhnutí
Martina

peter z bratislavy napsal(a):
Vidím, že presne po roku sa aktualnosť mojich príspevkov znova vyťahuje na svetlo sveta. Rozobral som tu presvecovačku, ale na žiarovke som žiane označenie nenašiel. Takže len odhadujem, že má 25-40W. Viac určite nie. Aj keď sa plechové tiendilo od žiarovky zohrieva, nikdy nie tak, že by vyslovene pálilo a nedalo sa v ruke udržať. A to presvecujem naraz niekedy aj 300-400 vajec.

podle objímky je to "miňonka" 25 W

jeduvka napsal(a):
Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z nemoderky, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí…..

Nedostatek vitamínu A.
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.

Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 – 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Poslední věta o vitamínu A patří Haně, pokud si čte i u slepičářů: Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.

Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.

Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).

Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E.
Zase, všeho s mírou.

Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí“ zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.


Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd…..

A na závěr přidávám popis a možnou příčinu poruch líhnutí:
Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 – 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 – 3 %, udušených zárodků 6 – 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.
Protože tabulka se zase rozhodila, tak po řádcích a mezi smajlíky

Vylíhlá kuřata Příčina

Vleklé líhnutí, slabá kuřata Avitaminóza D
Kadeřavé opeření, lepkavost, ochrnutí krku a nohou Avitaminóza B2
Opožděné klování, slabá kuřata se špatnou pigmentací Avitaminóza A
Opožděné vylíhnutí, slabá kuřata, slepené oči, špatná pigmentace Avitaminóza A
Brzké, ale vleklé líhnutí, kuřata malá se slepeným puchem, pupek špatně uzavřený Dlouhodobé přehřátí
Líhnutí opožděné, vleklé, kuřata slabá, špatně stojí na nohou Nedohřátí
Líhnutí opožděné, kuřata špinavá, puch špatně pigmentovaný Nadměrná vlhkost
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché Nedostatečná vlhkost
Naklování skořápky na špičatém konci vejce, lepkavost Nedostatečná výměna vzduchu
Opožděné líhnutí, kuřata slabá Dlouhodobé skladování vajec
Uspíšené líhnutí Přehřátí vajec


Co dodat? Už jen přání samých úspěchů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.

A to z příčin fyzikálních – líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí – pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna….. „uvaření“ vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den…
A nebo z důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním

Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků. I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ……

Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z nemoderky, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí…..

Nedostatek vitamínu A.
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.

Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 – 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Poslední věta o vitamínu A patří Haně, pokud si čte i u slepičářů: Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.

Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.

Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).

Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E.
Zase, všeho s mírou.

Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí“ zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.


Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd…..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.

Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.

Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.

Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.

Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.

Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.

Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.

Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.

Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.

Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.

A to z příčin fyzikálních – líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí – pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna….. „uvaření“ vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den…
A nebo z důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním

Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků. I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ……

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 – 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 – 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 – 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku….


Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.


Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.

Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.

Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.

Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.

Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.

Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.

Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.

Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.

Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.

Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Umělé líhnutí.
K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena. K líhnutí se nehodí vejce kulovitého tvaru, protože mají málo bílku, ani vejce abnormálně velká a protažená, která mají zase obyčejně více žloutků. Povrch vajec musí být čistý, hladký, bez zjevných i krytých prasklin. Od snesení vejce k jeho nasazení nesmí uplynout více než 15 dnů, bez ohledu na to, že jsou násadová vejce uskladněna v dobrých podmínkách. Dlouhodobé skladování vajec snižuje líhnivost. Celkový výsledek líhnutí, kromě podmínek inkubace, závisí také na kvalitě výživy nosnic produkujících násadová vejce. Chovatelské podmínky se nejvíce projevují při líhnutí těch druhů drůbeže, které mají vysokou snášku.
Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní.

Na závěr úvodu si dovolím ocitovat obecné požadavky na jakoukoli líheň z publikace Domácí chov zvířat od autora Havlína a kolektiv:
„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelné a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy.“


Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily – jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý

Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 – 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 – 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 – 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku….


Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky – Biosky“, různé doma dělané krabice se žárovkami… Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ročně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.


Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo – tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jeduvka napsal(a):
Slibovala jsem, že plácnu něco o líhnutí na moderku. Mám lehké zpoždění, ale slib plním. Fotek konstrukcí líhní je tu dost, jak líheň udělat je návodů také přehršel /jen nebýt líný a proklikat se dozadu/.
<br>
Na nemoderce jsou dotazy, kde je chyba, proč atd….
<br>
Proto jsem se rozhodla, zahltit začátečníky teorií; ale je to jen krátký výcuc z celkem tlusté knihovny, doplněný o kratičké uklidňující poznámky. Protože jsem nikde nenašla fotku skořápky po vylíhnutí, normálního pupku ještě mokrého kuřete, tak mezi příspěvky vložím svoje a aby bylo víc obrázků, doplním reportáží o narození kuřete. Snad vám nebude vadit, že jsem ji nedávno zveřejnila na jiné diskuzi, ale první letošní budou ve středu……
<br>

<br>

<br>
Přirozené líhnutí.
<br>
Kvokající slepice má zvýšenou teplotu. Sezením ne hnízdě vejce ohřívá natolik, že se zárodek může vyvíjet. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33,4 a 38,8 °C.
<br>
U lehkých nosných plemen byla kvokavost šlechtěním potlačena. Kvokají slepice středně těžkých a těžkých plemen.
<br>

Umělé líhnutí.
K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena. K líhnutí se nehodí vejce kulovitého tvaru, protože mají málo bílku, ani vejce abnormálně velká a protažená, která mají zase obyčejně více žloutků. Povrch vajec musí být čistý, hladký, bez zjevných i krytých prasklin. Od snesení vejce k jeho nasazení nesmí uplynout více než 15 dnů, bez ohledu na to, že jsou násadová vejce uskladněna v dobrých podmínkách. Dlouhodobé skladování vajec snižuje líhnivost. Celkový výsledek líhnutí, kromě podmínek inkubace, závisí také na kvalitě výživy nosnic produkujících násadová vejce. Chovatelské podmínky se nejvíce projevují při líhnutí těch druhů drůbeže, které mají vysokou snášku.
Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní.

Na závěr úvodu si dovolím ocitovat obecné požadavky na jakoukoli líheň z publikace Domácí chov zvířat od autora Havlína a kolektiv:
„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelné a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy.“


Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily – jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Slibovala jsem, že plácnu něco o líhnutí na moderku. Mám lehké zpoždění, ale slib plním. Fotek konstrukcí líhní je tu dost, jak líheň udělat je návodů také přehršel /jen nebýt líný a proklikat se dozadu/.
<br>
Na nemoderce jsou dotazy, kde je chyba, proč atd….
<br>
Proto jsem se rozhodla, zahltit začátečníky teorií; ale je to jen krátký výcuc z celkem tlusté knihovny, doplněný o kratičké uklidňující poznámky. Protože jsem nikde nenašla fotku skořápky po vylíhnutí, normálního pupku ještě mokrého kuřete, tak mezi příspěvky vložím svoje a aby bylo víc obrázků, doplním reportáží o narození kuřete. Snad vám nebude vadit, že jsem ji nedávno zveřejnila na jiné diskuzi, ale první letošní budou ve středu……
<br>

<br>

<br>
Přirozené líhnutí.
<br>
Kvokající slepice má zvýšenou teplotu. Sezením ne hnízdě vejce ohřívá natolik, že se zárodek může vyvíjet. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33,4 a 38,8 °C.
<br>
U lehkých nosných plemen byla kvokavost šlechtěním potlačena. Kvokají slepice středně těžkých a těžkých plemen.
<br>

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

smety napsal(a):
Jaká byla pomlázka?

SMETY

před polednem koledníci říkali škyt, já měla být ještě řidič..Pro svého koledníka jsem si po obědě dojela a přivezla se soumrakem přes řeku Moravu zpět domů. Co říká můj koledník je nesdělitelnéble kvíkškytochjoj? nebo tak něco
Jinak to bylo bezva

gretlik napsal(a):
Hezký den, omlouvám se, že jsem včera nedojela, ale bohužel letos nám zvířátka nadělila právě na tento týden porodní radosti - máme dvoje štěňátka a taky dvě kozí holčičky. A jedna kůzlátka čekáme snad zítra... Takže si nedovolím odjet z domu na více než dvě hodiny a jen cesta k vám mi skoro dvě hodinky trvá :-) Doufám, že počítání kůzlátek bylo stejně vydařené jako vloni a že se brzy na ifauně objeví fotky, Zdravím radmila

a nebo

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gretlik napsal(a):
Hezký den, omlouvám se, že jsem včera nedojela, ale bohužel letos nám zvířátka nadělila právě na tento týden porodní radosti - máme dvoje štěňátka a taky dvě kozí holčičky. A jedna kůzlátka čekáme snad zítra... Takže si nedovolím odjet z domu na více než dvě hodiny a jen cesta k vám mi skoro dvě hodinky trvá :-) Doufám, že počítání kůzlátek bylo stejně vydařené jako vloni a že se brzy na ifauně objeví fotky, Zdravím radmila

a aby toho nebylo málo, tak třeba ještě

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gretlik napsal(a):
Hezký den, omlouvám se, že jsem včera nedojela, ale bohužel letos nám zvířátka nadělila právě na tento týden porodní radosti - máme dvoje štěňátka a taky dvě kozí holčičky. A jedna kůzlátka čekáme snad zítra... Takže si nedovolím odjet z domu na více než dvě hodiny a jen cesta k vám mi skoro dvě hodinky trvá :-) Doufám, že počítání kůzlátek bylo stejně vydařené jako vloni a že se brzy na ifauně objeví fotky, Zdravím radmila

a ještě třeba takhle

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gretlik napsal(a):
Hezký den, omlouvám se, že jsem včera nedojela, ale bohužel letos nám zvířátka nadělila právě na tento týden porodní radosti - máme dvoje štěňátka a taky dvě kozí holčičky. A jedna kůzlátka čekáme snad zítra... Takže si nedovolím odjet z domu na více než dvě hodiny a jen cesta k vám mi skoro dvě hodinky trvá :-) Doufám, že počítání kůzlátek bylo stejně vydařené jako vloni a že se brzy na ifauně objeví fotky, Zdravím radmila

a takhle

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gretlik napsal(a):
Hezký den, omlouvám se, že jsem včera nedojela, ale bohužel letos nám zvířátka nadělila právě na tento týden porodní radosti - máme dvoje štěňátka a taky dvě kozí holčičky. A jedna kůzlátka čekáme snad zítra... Takže si nedovolím odjet z domu na více než dvě hodiny a jen cesta k vám mi skoro dvě hodinky trvá :-) Doufám, že počítání kůzlátek bylo stejně vydařené jako vloni a že se brzy na ifauně objeví fotky, Zdravím radmila

Včera to na Rozince vypadalo takhle

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

georg napsal(a):
Zdravím všechny nadšence do umělého líhnutí. Mám doma vyrobenou líheň, v ní topné těleso a original termostat z Biosky. Před vložením vajec vyladím teplotu na 38,5 a třeba dva dny to vydrží a pak ráno přijdu a je tam 41, tak to srovnám a druhý den je tam třeba 37stupňů. Termostat už jsem jednou celý vyměnil, ale nepomohlo to. Nevíte čím to je, popřípadě co s tím? Před lety jsme měli líheň ještě primitivnější a vše fungovalo bez komplikací. Díky za odpovědi, Jirka

Vyladění líhně je fuška. Zkuste si zodpovědět následující:
Hystereze termostatu je jaká? Tedy, při jaké teplotě sepne a při jaké vypne. Požadujete ideální proporcionální člen (slovníkem regulační techniky), ale máte P člen druhé třídy. Česky - teplota vám kmitá tek nějak okolo požadavku.
Další problémek je setrvačnost topného tělesa. Po vypnutí ještě chvíli dobíhá, po zapnutí ještě chvíli trucuje. Zase jsme u těch nechovatelských výrazů.
A to úplně nejhlavnější. Vlivem výše naznačeného teplota musí kolísat v nějakém rozmezí a vámi požadovaná je velice blízko aritmetickému průměru odečtených šílených hodnot.
Doporučujii vám nejprve vydechnout a uklidnit se.
Pak nastavit na termostatu střední požadovanou teplotu
do prostoru líhně umístit po jejím vyhřátí několik lékařských teploměrů a druhý den odečíst maximální hodnoty. Podle zadání asi máte líheň s přirozenou ventilací, tak by hodnoty měly být sobě blízké.
A na líneň dát papír a tužku. Kdo půjde okolo, koukne na to, co venku ukazuje teploměr Biosky a na hodinky. Zapíše čas a hodnotu. Při troše štěstí zjistíte minima a maxima a porovnáte s požadavkem.
cca dva dny pozorování
A po vložení vajec je teplota chvíli nižší - akumulují. Ale to už máte určitě odpozorované z dřívějška. A taky po orosení je sice v líhni hic, ale trploměr lže. Krátkodobý vliv nasycených vodních par. To je ta hláška měřeno mokrým teploměrem....
Tak a trpělivost při rozjezdu

peter z bratislavy napsal(a):
To neviem ani ja. Hovorí sa, že kolísanie teploty v liahni, čo si myslím, že nemôže byť pravda, lebo potom by museli mať rozčapené nožičky všetky vyliahnute kuriatka, keďže sa kolísanie teploty dotýka všetkých nasadených vajec v liahni.
Skôr to môže byť slabším vyliahnutým jedincom.
Ale väčšine pomôže zviazať nožičky a po 3 dňoch nik nespozná, že malo kuriatko problém po narodení.

snažila jsem se dopátrat, co způsobuje roztažení nožek. Tedy kromě aktuálního působení okolí - klouzavý podklad třeba. Nenašla jsem nikde nic.
Jen že, při nedohřátí - to by asi odpovídalo nízké teplotě při líhnutí se uvádí že je líhnutí opožděné, vleklé a kuřata jsou slabá, špatně stojící na nohou.
Můj osobní a ničím nepodložený názor (opravdu se mi to ještě nestalo) je, že se podařilo "udělat" velké kuře v malém vejci. Ale může to být blbost.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
U nás blbé. Bojuji čekáním. Nějak není s kým dávat vztah dohromady. " Koně k vodě dovedeš , ale napít nepřinutíš... " docela přiléhavé ruské přísloví.
Na kompromisy musí být dva. Jinak je to manipulace. Už nemám kam ustupovat. Jsem unavená na cokoliv. Teď je na tahu moje drahá polovička. No jo, ale on nechce nic řešit. Neřekne tak ani tak. Uvidíme. Mám velkou radost z Haničky. H

My jsme začali o problémech, které nás pálí v práci mlčet, aby jsme netahali práci domů. Mlčení pomalu přešlo i na řešení domácích potíží. Najednou jsme žili vedle sebe, Tři singl v jedné domácnosti s pocitem, že kdybych se právě já rozkrájel, nikdo si toho nevšimne. Pak si jeden začal balit věci, že je navíc.... Nevěděl, kam se vrtne, ale ten pocit marnosti.
Nad sbaleným kufrem vypukla velice ostrá hádka.
Zase taháme práci domů, zase spolu komunikujeme a dotýkáme se. Je to manželský rozhovor typu Kruci, proč sem dali ten ventil a odpověd Vemeš si k tomu chleba nebo rohlík, ale po několika letech zase vaří kafe ten, kdo první vstane a přinese ho tomu druhému do postele. A ten ještě nedávno pubertální sám od sebe uvaří oběd pro ostatní.
Vztah zabíjí zamlčené bolesti.
A taky nevyslovená nejistota.
A od zamlčeného je jen kousek k zapitému, k ráně....

Držím palec všem v partnerských trablích, aby o nich začali mluvit. Na tahu není nikdo. Tohle nejsou šachy.
Martina

mysak napsal(a):
Jiřino, škoda jen, že ty pivoňky vydrží tak krátce kvést, kor některé barvy.
Mám rád dřevité ale nemužu se jich dopídit. Nemnoží se zrovna lehce.
Juraj

Juro, dřevité asi nemám (udělají keř, vykvetou, přes léto zůstává zelená koule, při prvním mrazíku se to položí na záhon a uschne, na jaře od kořenů vyrazí nové "větve"), ale jsou růžové a bílé a tuze voňavé. Na podzim je budu muset přesadit a rozdělit trsy. Tak jestli chcete, tak se ozvěte. Červenou mám jen jednu, je to ještě miminko, kvetla poprvé vloni jedním květem, tak tu snad v budoucnu.
Jen poznámka. Po přesazení mi tak dva, tři roky nekvetou, asi si budují kořeny. Ale jste přírodovědec, tak to budete vědět zcela přesně proč.
Jo, kvetou tak měsíc, ale nesmí do nich zapršet.
Martina