hhhh
Děkuji za proškolení, bylo-li to tak myšleno. A ano raketová věda to není, ale mám dojem, že dilema peníze nebo čas je mimo, bude totiž potřebovat oboje.
Nicméně:
1/ první ověření https://www.akvamex.cz/terarium-sklenene-70-35-30/ je to cena včetně dopravy. Uznávám, že jsem se v odhadu spletl o 288,-Kč. Pokud ale nejde až tak o peníze, není to děsivé, že?
2/ Z tohoto úhlu pohledu máte zřejmě pravdu.
3/ Ptáte se ale neodpovím. Otázka mě připadá příliš osobní.
4/ ano je škoda sklo vyhazovat, bohužel to pravděpodobně při pokusu tak dopadne.
5/ Na jiné diskusi se Ann78 ptá na to samé, pokud se nepletu, jen upřesňuje zamýšleného chovance. A tím šťastným je užovka červená.
Tak to je přibližně vše, necítím potřebu svůj názor nadále obhajovat, ať už se vám líbí nebo ne a stejně tak vyvracet váš, který respektuji, ačkoliv s ním nesouhlasím.

Pro Ann78
pokud se na akci díváte podobně jako hhhh a trváte na přestavbě, není problém vám postup napsat, prozíravé to však nebude.

Mám takové nepříjemné tušení, že vzhledem k etologii i ekologii druhu a dosavadním známým chovatelským "úspěchům", se smysluplné odpovědi jen tak nedočkáte. Nicméně moc rád bych se pletl, takže vám držím palce.

Za funkční nové terko této velikosti dáte tak cca 1000,- Kč.
Pokud nemáte zkušenost a přístup ke zbytkovému materiálu, tak se předělání nevyplatí. Cenový rozdíl mezi nákupem potřebného a novým terkem bude 00 nic.
Zdůvodňovat nechci, bylo by to dlouhé.

Mimo jiné, pro Elaphe guttata je rozměr terka poněkud skromný.

Blaberus - Doporučuji zvážit využít gut loading.
Škoda že elementární slušnost nedovolí použít místo slov Doporučuji zvážit třeba "Přikazuji".
Obávám se však, že je daleko pohodlnější donekonečna mudrovat proč např. smýkaný hmyz bývá nesrovnatelně kvalitnější krmivo než hmyz kupovaný atd. Navíc toto platí nejen pro hmyzožravce ale i pro býložravé druhy. Takže přesvědčení, že krmím výhradně plnohodnotnou a rozmanitou potravou, ovšem ze stále stejného zdroje nemusí nutně znamenat že má zaručený a žádoucí obsah a vzájemný poměr všeho potřebného.
Podívejte se třeba sem.
https://dubiaroachdepot.com/guidance/gut-loading-dubia-roaches

Máte-li opravdu pocit že už jde o invazi, obrátil bych se na odbornou deratizační firmu.
Mají své zkušenosti a dokáží účinně pomoci, případně poradit. Myslím, že to je tak to nejlepší co se v podobné situaci dá dělat. Říkám to proto, abyste se vyhnula nekonečnému zkoušení různých zaručených způsobů s nejistým výsledkem. Navíc je na našem území cca 10 či 11 druhů cvrčků a kdo ví který z nich dělá problémy. I když se to tedy dá tušit.

Proč? No protože jsme typičtí Češi a Moravané. Jiní už asi nebudem. Malinkaté mazanosti, to nám přece vždycky šlo moc dobře.
Jinak ale souhlasím s Pandinusem. Chceš?=zaplať!
Paráda to ale fakt nebude.

Trošku jste mě eviniko svou vyrovnanou odpovědí zaskočila. Čekal jsem spíš rozhořčenou reakci sebestředné egoistické žabky, která trochu nepohodlí bere od přírody coby osobní urážku.
Jako zkušenou hospodyni Vás však částečně chápu i když na daný problém nahlížíme různě.
Ve své rodině také občas probírám podobnou neshodu a uznávám že ne vždy jde situace řešit podle mého přesvědčení.
Nicméně, zkuste prosím brát podobné drobné nepříjemnosti jako daň za možnost žít v relativně zdravém prostředí, není to daň neúměrná a věřte stojí to za to.

Není to náhodou tak, že jste se ke cvrčkovi domů nacpala vy? Buďte ráda že cvrček každý večer nechodí a neplácá. Účinnou radu ale mám. Psa dejte do útulku, slepice do hrnce, zahradu prodejte někomu kdo tuší že i v naší "přírodě" občas žijí nějaká ta stvoření a odstěhujte se do města.

Lignocel může vcucnout vody kolik se do něj vejde, ale nikdy se, natožpak v "pohodě," na zeminu nezmění. Pořád to budou jen mleté, či drcené kokosové skořápky a jiný odpad vznikající při zpracování kokos. ořechů. Nechci Vám brát nadšení které ve Vás vzbuzuje ale stálo by za to podívat se pod mikroskopem z čeho se skládá. Také Vám ta spousta tvrdých ostrých jehliček, které mají nepříjemnou schopnost zachytávat se na sliznicích a nabalovat se jedna na druhou nebude připadat jako zemina.
Abych byl objektivní, také jsem jej používal a kupodivu bez následků. Pouze ale do té doby než jsem zjistil ( ze zkušenosti jiných chovatelů) co ta potvora dokáže.
S pozdravem, "zatracený lignocel", přeji mnoho chovatelských úspěchů.

Není zač.
Tak teda v 17 letech by sameček za normálních okolností neměl mít v hlavě nic jiného než samičky a potravu, v horším případě to samé jen v opačném gardu. Jsem opravdu zvědav zda se podaří kapku jej vybudit.
Jen pro úplnost. Zajímá-li Vás zda je želva odchovaná a dospívající v zajetí nebo importovaná z přírody a není jiná průkaznější možnost zjistit pravdu, dá se tak minimálně na 90% odhadnout jaká je skutečnost. Chce to ale mít želvy trochu v oku.
Ještě se zeptám, druhotné pohlavní znaky jsou plně a výrazně vyvinuté? Myslím tím hlavně odpovídající tvar análních štítků a vůbec zadní části krunýře. Máte s čím srovnávat nebo chcete pro srovnání jak by to mělo vypadat fotku? To jen abychom se nepotýkali s nějakým "hormonálním" problémem. To by tedy opravdu problém byl.

Hm, to byla ta černá suchá potvora, že ano. No pořád lepší než ta co tvoří mokvavé páchnoucí léze zejména na plastronu. To je pak polízanice na léta práce.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ano přesně ty myslím. Jsou i vepředu. Já ty fotky sem zkusím dát ať je jasno. Akorát že stepka bude jen ta první, druhá a třetí budou T.h.b. nemůžu hned najít jiné vhodné
foto., kde jsou stepky v ideální kondici.
Opravdu bych ale byl v klidu. Je potřeba si uvědomit, že zásah do jejich života byl celkem brutální, takže jim bude chvíli trvat než to úplně zkousnou. A jak známo chvíle u želv trvá trochu déle než je obvyklé. Navíc u T. horsfiedii jde adaptace vždy pomaleji, rozdíl v životních podmínkách a vlastně ve všem je řádově větší než u evropských testud. U mě to trvalo klidně dva tři roky než se srovnaly, přitom podmínky měly ukázkové. Alespoň si to tedy myslím, protože nejde přesně zjistit odkud jsou.
Mohu se zeptat, kde měly tu plíseň, na plastronu?

Fajn, takto člověk aspoň tuší že už máte něco za sebou. Podmínky chovu se zdají v pohodě, tam bych případnou závadu nehledal. Jediné čeho bych se fakt bál je přidávat nové importy k již aklimatizovaným kusům. Třeba jsem ale moc vystrašenej. Předpokládám že proběhla karanténa.
Zpět k té váze. Porovnávat váhu želvy po importu s váhou po cca roce chovu nelze.
Respektive lze ale žádný závěr z toho nekouká. Ideální by bylo zvážit zvíře po hibernaci a třeba nyní v polovině sezony.(I když T. horsfieldii mají na lokalitách leckde už konec, nebo estivují, to sem ale motat nebudem.) Takové srovnání by ukázalo daleko průkazněji jak na tom želva v současné době je. Jinak se dá výživový stav posoudit docela dobře podle tukových zásob. Bývají dobře zřetelné. Pokud chcete informační foto. řekněte. Podmínky chovu + skutečnost, že želvy vykazují zřetelný přírůstek + "normální chování" to vše by pro mě znamenalo jediné, že je vše v pořádku.
Pozor, není parazit jako parazit. Vždy by se takové zjištění mělo řešit. Zejména u importů by oslabená (rozhozená) imunita nemusela dokázat parazity utlumit a hrozila by invaze a to i u obyčejných roupů, kteří u plně aklimatizovaných želv až zas tak tragičtí nejsou.
Až budete v tom kontrolování tukových "faldíků" podívejte se želvám na oči.
Budou-li živé, jiskrné, s takovým tím akčním výrazem, tak se v "klidu hoďte do klidu." Pokud ne, klidně se ptejte dál, hlavně konkrétně. .

Nějak se Vám Frito nepovedlo dodat fakta, podle kterých by bylo možné situaci posoudit.
Pokud se ptáte pouze na hmotnost, tak za sebe mohu říct pouze toto:
Být vámi byl bych rád, že importované stepky jsou i po roce chovu naživu, to se příliš často nestává. Obvykle bývá (bývala) mortalita až "hrůzně" vysoká.

Ani se Vám ElenoM nedivím, margináty dokáží člověka okouzlit raz dva.
Musím však souhlasit s chovateli nade mnou.
Nedá se diskutovat ani o velikosti terka, pár cm více nebo méně vůbec nic nezmění
Prostě NE
Podívejte.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

T.m.

Dobrý večer, zase trošku. Jen to seřadím
1/Příprava a průběh zimování:
Mnoho lidí se domnívá, že když na kalendáři uvidí "správné datum" tak je vhodné želvy vzít a buď dát do sklepa k zimování, nebo naopak domů kde budou v teple.
Špatná praxe. Přirozená příprava na zimování i vlastní hibernace je složitý proces do kterého je zapojeno mnoho nečekaných faktorů. Z nich nejméně důležité je rozhodnutí chovatele že už je čas. Člověk se musí naučit odhadnout kdy ten čas opravdu nastal a k tomu mu fakt kalendář nepomůže, naopak chování želv je téměř neomylné. Bohužel i tak může dojít k fatálnímu omylu. Naštěstí jen zřídka. Dojde-li však k němu, člověk jej bez uzardění pravidelně svede na blbost želv. Nějak se nemohu rozhodnout zda je takový závěr komedie či tragedie. Asi jak pro koho. Základ je, naučit se pozorovat želvy a vypozorované správně interpretovat.
Doma v terku želvy nikdy na zimu kvalitně a 100% nepřipravíte. Nedokážete, ani nikdo jiný, kopírovat to co se děje venku. Chladnější místo je chladnější jen z pohledu člověka a pokud nekopírujete denní křivku teplot, tj. třeba den 18-20* C noc 5-8*C nemáte prostě šanci. důvodů je opravdu hodně.
Náš hlavní problém tkví ve skutečnosti, že základní informace a jejich zdůvodnění, včetně fotek, tak aby měly nějaký smysl, je zhruba tak na pět až šest popsaných stránek. U Testudo hermanni hermanni je přirozené zimování základním předpokladem dlouhodobého a úspěšného chovu s ohledem na to že T.h.h. pocházejí z Itálie, případně Španělska(o španělských v CZ nevím, což je škoda, jsou ještě výrazně "hezčí") jediné co je trochu frustrující je, že stejně jako v přírodě nelze vyloučit zafungování přirozené selekce. Příroda je tvrdá a ví dobře proč.
2/Potrava.
No tak to je snad ještě obsáhlejší téma než předchozí, pokud tedy nechceme jen tak lakonicky napsat, to ano, případně to ne. Základ je opět pochopit o co vlastně jde. Ptáte se přímo na růže, tak tady je foto. Ne sice T.h.h ale chutě jsou podobné.
Platí i pro veškeré ovoce, jen s mírou ovšem(cukr) a dodržovat sezonní dobu(na fotce jsou už zmasakrované ostružiny). Květy to samé, viz. ibišek. Až se bude někdo holedbat tím jak pečlivě krájí a porcuje želvám baštu, tak si vzpomeňte na následující video. Té marginátě tak chutná až jí s toho(pardon) teče nudle, asi jako ekvivalent "boulí za ušima". Platí i pro mláďata, no skoro. Zároveň je dobré si připomenout přerostlou rohovinu čelistí (nesnáším definici zobák), tak takto nic takového nehrozí. Pozor na vápník. Sype-li někdo pravidelně a pouze mletý vápenec jako zdroj Ca, tak želvám jen bohužel kazí potravu, je tak špatně vstřebatelný (i za předpokladu dostatku D3) že i pampeliška je na tom nesrovnatelně lépe, viz tabulka. A to nemluvím o tom že Ca je bez Ph úplně k ničemu(poměr alespoň 2:1). Samozřejmě nejen Ph ale i další prvky. Atd. atd. atd.
Děs.
Nesetkal jsem se s tím, že by želva zbaštila volně rostoucí rostlinu co by ji přímo zabila. Myslím, že se pudově vyhne, nechutná jí. Proč jim ale třeba nechutnají sedmikrásky, to nevím. Paradoxní ovšem je, že některé želvy si občas cíleně zobly třeba vlaštovičníku. Nikdy ale v takovém množství, které by jim vzápětí uškodilo. Dokonce mám dojem, že podobné ozobávání činí cíleně a upravují tak "floru a faunu" svého zažívacího traktu. To ale berte jako soukromý, ničím nepodložený pocit. Naproti tomu se dokážou lidmi upravenou (různé směsi atd) potravou přežrat tak až se úplně zrakvěj.
3/Čipování
O tom nemohu slušně mluvit. Opravdu ne. Podle mne se dá, s výhradou, akceptovat pouze u chovů s mimořádně velkým počtem zvířat. Je to sice báječný a prý neškodný byznys ale!! Proč tedy mám materiály dokazující nestabilitu aplikovaného čipu, úhyn čipovaných primátů s čipem doputovaným až k srdci atd. Ale já už jsem doválčil, takže na mě nedejte. Propagátorům bych přál běhat po světě s kusem zvíci 30ti cm lešenářské trubky(příklad velikosti cca odpovídá). Doba jde dopředu a zřejmě je přijatelné vidět třeba v přírodopisném dokumentu divokého levharta obláčkového s mohutným obojkem s vysílačkou, na každém uchu takovou krásnou kravskou visačku (na každém uchu jiná barva) jistě s úžasným čipem v kohoutku a spokojeného badatele který z kanclu monitoruje úplně všechno, samozřejmě s perfektním zdůvodněním nezbytnosti. Doby třeba Dian Fosseyové a mnoha jiných badatelů, kteří byli schopni obětovat pro zvířata nejen své pohodlí je pryč. Takže nedejte na mě. Můj názor, jde-li to vyhněte se.

Pokud chcete a budu mít kam, zkusil bych Vám poslat nějaká ta moudra. Jestli to teda zvládnu. Sem se prostě nevejdu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zkuste hledat femorální póry
Druhotný pohlavní znak

Dobrý večer,
přípravu na zimování i to ostatní probereme. Teď jenom malinkou ukázku co vše želvy dokážou bez problému zvládnout.

Mimo jiné, zpráva o výběhu mě opravdu vylepšila náladu, Želvy si to zaslouží. Rozhodně máte dobře nakročeno.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Hm, tak se neobjevilo vůbec, asi moc dlouhé. Budu na tom muset zapracovat.