
Jiří5
Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 21. 7. 2019 13:12:27
Naposledy přihlášen: 27. 5. 2023 16:07:34
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
4/ líheň,snad bude vidět jak se vejce vybarvují do křídově bílé.
16/ líhnutí, směs druhů
18/ tak takto by to rozhodně vypadat nemělo. Vejce "potracená" ve výběhu, navíc bez skořápek svědčí o nějakém problému samičky.
7- ještě jiná, vidíte že želvy si s líhní příliš hlavu nelámou
2- takto to vypadá když se do toho pustí
3- následky vejce směs druhů
foto 15- T.h.h. mimino 1rok
foto 9- to jsou sice T.h.b. ale pro zajímavost, i tak mohou vypadat.
foto 8- to jsou vejce T. marginata, jen abychom viděli jak vypadá orig. snůška
foto 11- T.h.h. která zrovna klade těch 5 vajec. Tak pro radost je tu.
Teď pro porovnání
foto 12- T.h.h. samice
foto 14- T.h.h. samec
Je neděle, tak jdu na to. Doufám, že srozumitelně .
Hned zpočátku bych se moc rád přimluvil za Vaše želvy. Všiml jsem si že je máte v interieru. Pokud je sebemenší možnost poskytnout jim venkovní výběh, udělejte to.
Není to žádná moje libůstka i když se počítám mezi téměř militantní zastánce chovu v co možná nejpřirozenějších podmínkách je-li to samozřejmě jen trochu možné. U želv původem z oblastí okolo středozemního moře takový chov výrazně přispívá k jejich zdraví a spokojenosti a chovatelově také. Přitom vůbec nezdůrazňuji návrat k přirozeným a pravidelným životním cyklům, což rozmnožování rozhodně je. Podtrhnu prosbu fotkou (č.19) "šťastné" želvy. Jde "jen" o šíleně zapatlanou Testudo graeca ibera, která zrovna vyplenila nějaké netřesky a podle výrazu kouká co by spáchala dalšího. Má kousky i v očích. Nicméně odezvy jsou u všech středomořských druhů podobné a nejen u nich.
Jako protiklad jsem měl v plánu vložit i fotku želv dlouhodobě chovaných doma ale nevložím, nechci si kazit náladu.
1/ Proč neotáčet vejce? Při vlastní snůšce a krátce po ní manipulace ani otáčení nevadí, což uvidíte na videu s kladoucí želvou. Zdánlivě neurvalé počínání želv při rovnání snesených vajec však nesmí klamat, jsou mimořádně opatrné a citlivé přestože s obsahem hnízdní jamky míchají jako o život. To má ostatně také své důvody. Když si člověk uvědomí, že před chvílí kopaly ve ztvrdlé zemi jamku a nyní rovnají opatrně křehká vejce a ještě po slepu, prostě pozoruhodné.
To se ale nechám unášet od tématu.
Takže, během dvou, třech dnů po snůšce se v odpovídajících podmínkách ze zárodečného terčíku, který je u želv vždy situován na horním povrchu žloutku (nevím jak je to po tom míchání při kladení možné, ale výjimku neznám) začíná vyvíjet zárodek normálním notoricky známým způsobem. Jenže v okamžiku kdy tato fáze nastane je s veškerým možným pohybem konec. Proto chovatelé skořápky na vršku obyč. tužkou značí. Želví vejce na rozdíl od ptačích nemají takzvaná poutka, která drží žloutek přibližně ve středu vejce a brání tak nekontrolovatelnému pohybu žlutku ve vejci a tím destrukci embrya. Následuje vývin slaboučkých krevních cévek které začínají obepínat povrch žloutku směrem od zárodku dolů. V této fázi jsou fatální i prudké otřesy, cévky se raz dva potrhají.
Fakt, že se vejce začíná vyvíjet poznáte podle barvy skořápky. Čerstvě snesená vejce jsou sice bílá ale se slaboulinkým nádechem do růžové. Později se objevuje křídově bílý proužek a plynule se do křídové vybarví celé vejce. Je to patrné zejména ve vzájemném porovnání. Uvidíte na snímku líhně. A to je celá ta záhada, absence poutek.
2/Uskladnění vajec? Tak to tedy opravdu netuším. Nikdy jsem to nezkoušel. Slyšel jsem sice různé fámy, dokonce i tak bizarní teorie jako že pašeráci vozí želví vejce a rabují tím přírodní líhniště. To ovšem může vymyslet pouze člověk který sotva pozná suchozemskou želvu na papíře který má orazítkovat. Nejpozději se snůšky u mě dostaly do líhně večer v den akce.
Mimo jiné vermikulit ani žádný jiný substrát jsem téměř nikdy v líhni z mnoha důvodů nepoužíval. Tím nechci říci že je špatný ale spíš pro želvy zbytečný.
Musím rozdělit jinak v tom bude guláš.
Chce se mě sice napsat že i někteří kluci už mají rozum, to by ale asi moc nepomohlo.
Tak raději takto. Máte-li možnost, alespoň na krátkou dobu, půjčit si aktivního samce. Dejte jej do výběhu k tomu vašemu. Pocit konkurence dokáže někdy probudit i váhavého želváka. Např. u radiát a chersin to funguje pozoruhodně dobře.
Akce by mohla mít úspěch samozřejmě pouze v tom případě, že je ten váš lenoch opravdu zdravý a dospělý a podmínky chovu vyhovující. A když jsme u té dospělosti, jak moc dospělý je?
A ještě toto, pokud je samec odchyt z přírody je možné, že se bude chtít pářit až koncem léta a to i v případě že aklimatizace a adaptace na nové prostředí je úspěšná.
Držím palce a kdyby se to povedlo dejte vědět.
Nemáte zač.
1/T.h.h. kladou v porovnání s T.h.b. menší snůšky. Běžný počet je od dvou do čtyř až pěti kusů, zřídka více a nebo o tom nevím. Tedy u mě kladly dospělé samičky v prvních snůškách většinou 4 vejce v druhých tak 2 až tři. Třetí snůšky jsem u tohoto druhu na rozdíl od ostatních druhů neměl.
2/ano mohou, to je tedy patrné z výše napsaného ale pro úplnost. Podle teplot v tom kterém roce je pauza 4-6 týdnů. Zcela výjimečně se stane že se nějaká pilná samička rozhodne snášet ve druhé polovině léta. To bych ale nepovažoval za chovatelský úspěch, spíš za "schválnost", způsobenou tím, že želvy se prostě ze zásady odmítají vejít do kolonek a přehledů a nebo tím, že podmínky chovu zcela neodpovídají těm přirozeným.
3/ano můžete postupně přidávat do inkubátoru tolik vajec kolik se vejde. Teda aby nedošlo k omylu, vedle sebe, ne na sebe. Je ovšem potřeba dodržet zásadu. Nikdy nedopustit jakékoliv, byť nepatrné pootočení případně jiný pohyb již vyvíjejících se vajec.(No malilinko to některé vydrží, raději ale ne). Možná víte proč, jestli ne tak vysvětlím. Také je potřeba počítat s tím, že líhnoucí se želvy z první snůšky neberou žádné ohledy na vyvíjející se vajíčka ze snůšky druhé. V přírodě se líhne snůška téměř najednou, takže už ostatním mláďatům, které mají kapku zpoždění, případný pohyb nevadí. Já to řešil tak, že jakmile se naklubalo první vejce ze snůšky, tak celá snůška šla do jiného patra v líhni a v extra krabičce aby se mršky neposedný nerozlézaly.
4/základní teplota v líhni okolo 30 stupňů. Denní/noční zatím neřešte, vyřešíme ve druhém díle. Vlhkost 90% a výše. Pozor na kondenzaci vody.
5/ 47-60 dní podle teploty. V přírodě i více.
Fotky až příště. Asi budou nutné. Jak to tak po sobě čtu, tak se v tom nevyznám ani sám.
Není zač.
Pro zajímavost, šla by fotka? Mám dojem, že dospělá nebude, spíš dobře "vykrmená"
mladá. Ony ty dospělé jsou fakt monstra. V některých oblastech nepůvodního výskytu ji klasifikují jako významný invazivní druh, bez regulace dokáže divy. Já kdysi viděl téměř dospělou v pražské ZOO ve starém pavilonu pro tučňáky. Nestačil jsem se divit. Samozřejmě jsem následně řešil stejný problém jako teď vy.
Epipremnum aureum pořád jedno a to samé, žádný poddruh, jen dvě formy, juvenilní a dospělá. Ta dospělá má velké listy některé i podobné jako má Monstera deliciosa a téměř dřevnaté stonky. V domácích podmínkách zůstává potos stále v nedospělé podobě tj. malé listy.
Existuje i Epipremnum pinnatum, ale je to u něj to samé.
Každý vet který má na to žaludek.
Proč na to tak pospícháte? Vaše želvy na tom budou jen o pár cm lépe než tato.
Ještě k tomu líhnutí. Rozhodně neztrácejte víru v dobrý výsledek, je to překvapivě jednoduché. Pokud se zajistí pár základních podmínek tak o zbytek se postarají želvičky už samy. Na svou postavu jsou neuvěřitelně životaschopné. Navíc, kdo by odolal třeba tomuto