
Jiří5
Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 21. 7. 2019 13:12:27
Naposledy přihlášen: 27. 5. 2023 16:07:34
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Dobrý den,
Kdybych netušil že vám nechutenství agamky dělá starosti tak bych řekl že vám skoro závidím. Proč? Protože ta moje prťata jsou prostě bezedná.
Teď vážně. Agamka ve velikosti cca 15cm je opravdu ještě malinká, přesto již má nějaký ten lov za sebou. U mne to bývá tak že co jim chybí na velikosti doženou elánem a nadšením pro lov. To platí i v případě že ulovený hmyz je nad jejich možnosti. Prostě spolknou třeba jen půlku a druhou nechají být. Porcování jim jde hezky. Zmiňuji se pouze pro zajímavost obecně platí, nepřehánět velikost nabízené potravy hrozí že jí agama nedokáže spolknout a hmyz uvízne na půl cesty což by mohlo způsobit problém.
Předpokládám že teploty v teráriu odpovídají potřebám daného druhu.
Světlo v terku je dostatečně intenzivní a má mimo jiné podíl UVA.
V takovém případě bych zkusil menší moučné červy, do nádobky s nízkým okrajem aby bylo vidět jak se červíci hemží. Obvykle ani méně průbojné agamky neodolají když je mají stále na očích. Berte to jako pokus a východisko z nouze, protože mouční červy nejsou zrovna ta nejlepší potrava na které by agama měla vyrůstat. Máte-li možnost sežeňte si malé Blaptica dubia. Nejlépe tak ve velikosti do 1cm. Těmi můžete krmit stále a postupně zvedat podávanou velikost. Nezapomeňte na nabídku zeleného. Stále se dá venku natrhat jetel, pampeliška (půpava, je to tak?), květy ibišku atd.
Kel= zelí? To jen v nouzi. Lepší je koupit třeba rukolu když si nemůžete sama natrhat venku. Množství neomezujte , agamky v tomto věku mají velkou spotřebu, intenzivně rostou. Nezapomeňte koupat, jednou dvakrát týdně viz. fotka.
Když nic nepomůže a stav bude trvalý, bude potřeba zajít k veterináři protože nechutenství v tomto věku normální není.
Koukám že jí chybí kus ocásku, nehoda nebo se spletl sourozenec?
Ne Vlasto, slepý nejsem. Mohu vás ujistit že i stav a funkce mých ostatních orgánů odpovídají dosaženému věku s přihlédnutím k nezřízenému způsobu života. Mám odborně potvrzeno. To jen kdyby vaše starost o mé zdraví opět přerostla únosnou míru. Možná si však nechám překontrolovat plíce, zdá se že místy těžko rozdýchávám váš styl a způsob diskuse.
Kvality vašeho zraku ale nedosahuji, vy totiž dokážete z jediné fotky předpovědět dobu dožití předmětné želvy, jak uvádíte. To já tedy fakt nedokážu. Zato však vím že pyramidovaní karapaxu a křivice jsou dva rozdílné pojmy které, ač se mnohdy doprovázejí, mají jiné příčiny. Proto se ptám, co tedy řešíme, křivici nebo pyramidovaní. Z vašeho posledního příspěvku se zdá že jste se křivici elegantně vyhnul a chcete řešit pyramidovaní. Rozhodněte se tedy.
Ještě k těm vašim strachům. I chybný názor je přínosem pro veřejnost, umožníte tím ostatním vyjádřit se a argumentovat. Jen je třeba udržet celou věc mimo osobní rovinu. Vždy je třeba brát v úvahu možnost vlastní chyby, to vztahuji samozřejmě i na sebe.
Nedělejte z toho kovbojku Vlasto a vyjadřujte se přesně. Termín nahoře, případně dole je k ničemu. Leda že by jste termínem "dole" myslel plastron a "nahoře" karapax.
Víte aby bylo možné diskutovat je nutně potřeba vědět o čem.
Ale nezklamal jste. Vaše starost o mém nedostatečném a velice potřebném
"nakoukaní" želv mě opět pobavila. Musím si půjčit lupusovo "Vy totiž ani netušíte že netušíte."
Znovu vás vyzývám, pojďte věcně diskutovat o problému a zanechte těch blbostí, jinak budou mít případní méně zkušení čtenáři v hlavě slušnej guláš. Prospěje to i vám, přiučíte se a možná potom poznáte jak se projevuje nedostatečná osifikace skeletu u želv, čím je pravděpodobně způsobena a jak jí předcházet, nebudete potom říkat nesmysly ani je tajemně halit do nesrozumitelných termínů. Zdůrazňuji že konkrétní želva nevykazuje podle fotky žádné patrné známky té vaší křivice.
Pardon Ulo, použil jsem vaší fotku pro upřesnění. Pokud v tom vidíte problém napravím to.
Máte Vlasto na mysli obvod štítků? Tam kam ukazuje šipka na fotografii? Mám za to že ano, protože žádná jiná nepřístojnost není patrná.
Želvy rodu Testudo a Agrionemys hibernují Vlasto. Zimní útlum, jak uvádíte, praktikují třeba medvědi hnědí. Tuším že v tom nevidíte podstatný rozdíl. Je tam a poměrně zásadní. K těm vašim tezím viz. odstavec tři u posledního příspěvku kde jste do sebe zamotal savce, rostliny, plazy se možná vrátím později. Momentálně mě stačí že jste mne, podle očekávání, docela pobavil.
Apropo Novi841 se vás dotazuje jak poznáte začínající křivici, odpovíte jí na přímý dotaz?
Samotného by mě zajímalo jaký je váš osobní názor, zejména pokud se jedná o želvu z výše uveřejněné fotky. Myslím že se opět pobavím, tak do toho. Nebojte se toho, případnou chybu opravím.
Dobře Vlasto, beru na vědomí.
Když už jsem podle vás ten tip, nebo co jste to vymyslel, tak si neodpustím informaci a poučení pro vás, třeba vám bude k užitku. Celé to rozdělím, pro snazší pochopení, do následujících bodů.
1/ pořizování fotek před zimováním a následné měření je pro mne nošení dříví do lesa, navíc podobné snahy ztrácí smysl, vždy to vyjde 1/1.
2/ daleko zajímavější je použití váhy (stačí přesná kuchyňská). Postupně se měnící váha jednotlivých hibenujicich želv vám napoví jak kvalitní zimoviště máte a také jaký je jejich momentální zdravotní stav.
3/ kdyby se náhodou stalo že konkrétní želva během zimování přibere, tak ne že to budete považovat za důkaz růstu. Proč se to může stát vám vysvětlovat nebudu, ať máte dostatek prostoru na vlastní poznatky. To samé se týká konkrétních čísel.
4/ Ule nic o chovu vysvětlovat nebudu z toho prostého důvodu že se na nic takového neptala, nevšiml jste si? Navíc želva je docela pěkná.
5/ těším se na vaše další neotřelá pozorování a závěry. Ten písek minule, jako že k želvě nepatří, to se také provedlo. Škoda že jste pouze konstatoval a nijak nezdůvodnil. Asi chyběl argument že ano.
Sharingan vám otázku zodpověděl zcela přesně. Mám podobný názor. To že někde v Zoo uvidíte tematické skupinky různých druhů
rozhodně neznamená že je vhodné praktikovat to samé v omezeném prostoru terka. Pro vaši informaci, takové klasické terárium bude vždy malé. Zdůrazňuji vždy! A je zcela jedno jestli měří metr nebo dva.
Zato takový prostorný kvalitní venkovní výběh vám může připravit překvapení stejně tak jako mnohým chovatelům. Zjistíte že želvy se snesou s ropuchu, ještěrkou, slepýšem atd. kteří spontánně výběh navštíví, případně se tam zcela dobrovolně delší dobu zdržují. Mám i pár legračních fotek podobných setkání akorát se mě to nechce moc hledat.
Vlastíku Vlastíku, vy jste dosud nepochopil že už dávno dobrý jsem takže se nemohu nadále zlepšovat?
Navíc kvalitu informace těžko pozná někdo kdo tvrdí že želvy rostou i při hibernaci, že ano.
Uvítal bych proto věcné připomínky k tématu, pokud to tedy není na vás moc. Když vám to nepůjde tak alespoň vypusťte hodnocení mé osoby, oplatím vám tímtéž.
Dobrý den.
Máte-li dosud možnost zvolte délku terka větší, alespoň 120 cm. Dospělé agamy běžně dorůstají okolo 50cm takže každý centimetr dobrý.
Přímé světlo u okna? Dobré ale zejména v létě budete muset řešit možné přehřívání omezeného, uzavřeného prostoru případným přímým slunečním zářením (dá se jednoduše odstínit). Světlo procházející přes, zpravidla tři vrstvy skla ( dvě vlastní okno+jedna terko) bude mít odfiltrované prakticky téměř celé UV spektrum.
UVB 100% UVA značně. Vzniká tedy takové UV "šero". Agamy vnímají světelné spektrum jinak než lidé, takže ač se nám to nezdá světla bude pro agamu málo, respektive v nevhodném světelném spektru.
Vy tedy potřebujete takový zdroj světla který doplní potřebné UV a v ideálním případě i poslouží jako zdroj tepla. Z mého pohledu považuji za ideální 50W výbojku s předřadníkem jako jediný zdroj a máte vyřešeno jak UV tak vyhřívání. Nepatrně vyšší pořizovací náklady jsou zdánlivé. Stačí si porovnat s nákupy kvalitní zářivky, tělesa, tepelné žárovky atd.
Abych nezapomněl, topný kámen budete pořizovat proč? Je k ničemu.
Jako substrát použijte hlinitopísčitou zem, nejlépe ze zahrady. Větve nikdy ne umělé, vždy přírodní, ideálně silnější z ovocných stromů i s kůrou. Větve z lesa ne, alespoň ne z jehličnatých stromů a když už tak pořádně "ovětralé".
Pokud potřebujete upřesnit tu výbojku mohu vám napsat přímo jakou.
To je škoda. Vsazené dno se odřezává daleko hůř, hrozí že během akce rupne i bok, zejména pokud s tím nejsou zkušenosti.
No já bych dno stejně vyřízl a nalepil nové, už jako přesazené. Tvar a konstrukci terka vám podrží stropní skleněné pásky. Při troše ohleduplnosti tedy.
Pokud s tím ale nemáte zkušenosti a nechcete dát terko na opravu ke sklenáři, budete muset objednat sklo s vnějšími rozměry terka silné alespoň 5mm a nalepit na dno zvenku (nechte si zabrousit hrany). Blbé je že bude potřeba ještě jedno sklo dovnitř, stačí 4mm. Při měření nezapomeňte zohlednit vnitřní silikonové klínky ( nechat rohy zabrousit) a raději o cca 5mm menší rozměr (doženete to silikonem).
Vnitřní sklo není luxus ale potřeba zamezit pořezání věčně hrabajících agam a k usnadnění čištění a výměně substrátu.
Kdyby vám připadalo kvůli vrstvení skel dno terka nevzhledné dá se to řešit nalepením hliníkového nebo plastového L profilu na spodní hranu terka.
Obávám se že skeeve má pravdu.
Přesto se zeptám. Terko má dno vsazené nebo přesazené (viz. foto)? Dále, jak je řešen strop terka?
natálie8
napsal(a):
A podestýlku je třeba udržovat nějak vlhkou?
Záleží na tom jaká bude faktická vzdušná vlhkost v prostoru zimoviště (sklepě). Pokud bude dostatečná (viz výše) není třeba substrát vlhčit. Jinak tomu bude v případě že není k dispozici ideální sklep a želva hibernuje třeba v zimní zahradě, nebo v garáži a tak podobně. Tam je potom potřeba věnovat daleko větší pozornost vlhkosti a je potřeba substrát udržovat vlhký. To samé platí i pro mnou sice odsuzované a nevhodné nicméně občas praktikované zimování v ledničce. Tam se ostatně problémy násobí, neustálé vyrušování atd.