Dobrý den,
fografie poddruhů P.b. bicalcaratum a P.b. ghigii našel na tomto odkazu:
https://www.biolib.cz/en/taxon/id21520/
možná pokuď by se vám podařilo zjistit rozšíření jednotlivých poddruhů, mohla by vám pomoc tato stránka:
https://www.inaturalist.org/observations?locale=cs&place_id=any&subview=map&taxon_id=1186
Bohužel, v tuto chvíli vám nejsem schopen více pomoci. Třeba se zde najde někdo schopnější.
Přeji pěkný zbytek dne,
J. Z.
edit:
Poddruh: p.b. bakeri
https://www.zootierliste.de/?klasse=2&ordnung=207&familie=20710&art=50901659
na tomto odkazu popsán výskyt poddruhů:
https://www.zootierliste.de/?klasse=2&ordnung=207&familie=20710&art=2090607

Dobrý den,
nedávno jsme se bavili se známou o ježku bělobřichém (Atelerix albiventris) a zjistil jsem, že považuje za totéž zvíře ježka bělobřichého a afrického trpasličího, přitom africký trpasličí ježek by měl být kříženec dvou druhů (tuším A. albiventris a A. algirus). To mě přivedlo na myšlenku, jak moc se v chovech udržují tato dvě zvířata separátně a zda v chovech u nás lze potkat ještě ježka bělobřichého, nebo zda je již populace čistě hybridní a všichni ježci jsou tedy kříženci více druhů?
Děkuji za případné odpovědi,
J.Z.

Já bych jen rád dodal, že jakožto chovatel všeho možného, ne jen plazů, pro které se krmní hlodavci schání nejčastěji, musím konstatovat, že došlo k ohromnému zaspamování v drobných savcích kategorií myši různými krmnými hlodavci (myš, mastomyš) a když zde teď hledám něco zajímavějšího na chov, musím se prodírat hromadou těchto inzerátů. Jinak je to jako se vším, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody, stačilo z kategorie umazat slovo krmní a už by to přeci bylo správně, korektně. Ale nebudu se zde více rozepisovat, výše již bylo řečeno dost. Možná jsou ve správě ifauny ještě lidé, kterým je tato problematika jasná a chápou ji, ale udělámeveganazčehokolivové zkrátka mají poslední slovo. Mrzí mě že k tomuto ''štěpení chovatelů'', kdy řada zvažuje odchod, dochází ve chvíli, kdy prosakují zatím neověřené informace, že se chystá takzvaný green list povolených zvířat k chovu na území EU, proti kterému se jakožto chovatelé musíme spíše semknout a porazit tuto hrozbu společně, peticemi, komentáři, emaily europoslancům atd... Tímto zároveň prosím ty z Vás, kteří plánují odchod z ifauny, aby sem alespoň čas od času zavítali, kdyby se tyto informace potvridliy jako pravdivé, abychom byli schopni se domluvit na nějakém společném postupu.

Dobrý den. Mýval severní je na území EU veden jako invazivní druh a jeho chov je (bohužel) zakázán, jedinci v lidské péči se mohou nechat dožít, nesmí se však dále rozmožovat. Ona otázka je i co myslíte pojem doma, v bytě ne, na zahradě kde lze postavit výběh/voliéru teoreticky ano, v praxi opět narazíme na zákony. Zcela záměrně opomijím možnosti typu odchyt z volné přírody, černý trh atd... Za mě se zajeďte podívat na mývala třeba do Olomoucké či Jihlavské zoo . Vzhledem k tomu, co jsem výše napsal mi připadá zbytečné se více rozepisovat o chovu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měl jsem některý z našich druhů našich myšic, neurčený blíže. Získány coby " hraboši" při rozebírání plotu, hnízdo pod vlnitým eternitem, který měl zabránit prorůstání plevele. Dochovaly mi je myšky domácí, výborně to chůvy. Zůstaly rychlé a velmi pohyblivé, měl jsem je v akváriu 70x25x40, určitě by jim nevadila ani větší a vyšší nádrž. Hobliny, kusy dřeva i s kůrou opřenou o rohy tvořily úkryty. Dostávaly směs pro hlodavce plus určitý podíl krmení pro velké papoušky - tvořily si velké zásoby za nebo pod předměty. Nevytápěl jsem žádným způsobem ..

Děkuji za podělení se o zkušenosti.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda tu někdo nemá zkušenosti s chovem myšice Cimrmanovy (Apodemus uralensis cimrmani). Podařilo se mi najít informace o chovu příbuzných myšic lesních (Apodemus flavicolis), případně myšic obecně.
Má tento poddruh nějaká specifika, nebo můžu postupovat podle chovu jiných myšic?
Mám zatím jen zkušenosti s exotickými druhy (Acomys, Lemniscomys...), takže s chovem hlodavců mírného pásma ještě zkušenosti nemám, což mě přivádí na myšlenku, zda je mohu úspěšně chovat a odchovávat při pokojové teplotě, nebo je mám na zimu přemístit do nevytápěných prostorů?
Poslední otázka se týká chovné nádrže, je lepší ji zařídit spše hygienicky (hobliny), nebo se snažit co nejvěrněji napodobit přirozené prostředí?
Ještě bych rád podotkl, že neočekávám, že to budou nějaká pet zvířata, chtěl bych je z důvodu pozorování jejich života, neboť kromě článku na webu zoo Plzeň jsou informace o tomto zajímavém zvířeti prakticky nulové.
Hezký den,
J.Z.

Náhodou jsem narazil na toto téma a jen bych ještě rád dodal, že video lze nahlásit jako týrání zvířat, zabere to sice chvilku času najít (je to až jako podkategorie nějaké větší kategorie při nahlašování), ale myslím že pokuď podobná videa z internetu zmizí, tak to bude jedině dobře a za těch pár vteřin hledání a pár řádků o tom proč člověk video nahlašuje to stojí.

Jinak k tématu ještě, nedávno jsem tuším na facebooku četl, že v Praze se želvy hvězdnaté, co jsou u gaviálů naučili slunit na jejich hřbetech, no a v důsledku toho tam prý občas plavou (když se gaviál ponoří).

Dobrý den,
toto spojení může fungovat maximálně teoreticky v nějakém obrovském tropickém pavilonu, jako jsou v zoologických zahradách, kdy velká plocha umožňuje vytvoření odpovídajících podmínek pro dvě zvířata, která mají zcela rozdílné nároky (i na tak velké ploše mám u těchto dvou skupin pochybnosti). I tak ale nevidím důvod se o to pokoušet, pralesničky jsou z Jižní Ameriky, chameleoni obývají dle druhu především Afriku (Madagaskar) a Asii. V klasickém teráriu je společný chov těchto dvou odlišných skupin živočichů nemožný.
S pozdravem,
J.Z.

Nevím, nějak s tým zákazem nesouhlasím. Dle mého tak vznikne pouze nekontrolovaný černý trh (třeba nosálové mi již parkrát byli nabízeni, "chovatelé" je měli na černo, něco jako chov zvířat vyžadujících zvláštní péči jim neříkalo nic, to samé invazivní druhy). Dle mého by bylo lepší udělat pro ně něco jako CITES 1/A v EU v kombinaci s péči o živočichy vyžadujících zvláštní péči. Nesouhlasím zejména jako milovník savců a želv s žlevu nádhernou (Trachemys scripta), která se u nás zatím stejně nedokáže rozmnožit samovolně a poté samozřejmě řada savců (muntžak), kteří by mohli napáchat škody, ale u nás zatím nejsou a pokuď by byly kvalitní kontroly ubikací, zvířata registrovaná a kontroly by se prováděli pravidelně, tak by riziko bylo minimální. Dále nesouhlasým s Africkými ptáky, podle jednoho článku zde na ifauně (pokusím se dohledat a vložit odkaz) se pravděpodobně husice nilské do Evropy stěhují také samovolně z Afriky vlivem oteplování, což by zanmenalo že jako invazivní by měl být třeba i šakal obecný (Canis aureus), neboť se k nám dostal také až v posledních desetiletích. U těch raků s partenogenezí, co jsou uvedeni výše to ještě chápu, tam jde skutečně o risk, ale muntžak? Ten sezna by měl být pod úpravou jednotlivých států (dle mapky je u nás jen zlomek druhů), tam kde jsou skutečně zakázat, jinde pouze registrace, kontroly chov. zařízeních.... Navíc mám obavy aby na to nakonec nedojely i některé naše druhy, už teď si řada lidí plete veverku popelavou s hnědou formou veverky obecné, aby se pak naše druhy nastaly v důsledku záměny za oběti hromadného ničení invazivních druhů.

Zároveň když už jsem píši, chtěl bych se zeptat zda když např.: za 3 roky se u nás na řece oběví husice nilská a pokuď bych ji teoreticky chytil živou, tak bych ji musel usmrtit?

Dobrý den,
můj názor je takový, že chov živočichů v zajetí může mít jak pozitivní, tak negativní vliv na početnost živočichů v přírodě. Záleží jakou formou je chov prováděn.
Pokud je chov veden kvalitně, zvířata se daří rozmnožovat, lze poté, pokuď se nám podaří udržet čistotu chovaných jedinců, vypouštět zvířata zpět do volné přírody. Dobrým příkladem jsou toho zoologické zahrady (přímorožec šavlorohý, adax, kůň převalského.....). Samozřejmě takovéto projekty jsou pro většinu lidí příliš nákladné (jak finančně tak časově), takže do přírody soukromí chovatelé příliš zvířat nevypouští (neberu v potaz invazivní druhy, to je kapitola sama o sobě).
Chovatelé se mnohdy, často i nechtěně, mohou dopouštět i úbytku živočichů ve volné přírodě. Způsobují to například importy živočichů z volné přírody. Vždy je dle mého názoru lepší koupit si zvíře odchované v zajetí, jak kupovat zvíře z importu. Nepodílíme se tak na úbytku živočichů ve volné přírodě (I když je odchyt mnohdy regulován, stále je živočich vňat z volné přírody.) a zároveň tak předejdeme mnoha koplikacím (přivykání, přechod na náhradní stravu...). Tímto nechci tvrdit, že importy by se měli zakázat. V omezené míře jde o prospěšnou věc, kdy se do chovů dostávají zajímaví živočichové, kteří do té doby třeba v chovech nebyly, nebo mohou posloužit jako zdroj nových genů. Pokuď si někdo například pořídí nějakou vzácnou želvu jako domácího mazlíčka, moc tím populaci neprospěje, pokuď má ale někdo danné zvíře rozmnožuje a doplní chovnou skupinu o nového jedince z importu a dále jej množí, získá tím další geny, které poté šíří dál a pomáhá tak k jejich zachování. Později, pokuď se třeba rozběhne nějaký záchovný program pro danný druh/poddruh, mohou mít tyto geny velkou cenu.
Chovatelství samozřejmě může mít vliv na ilegální obchod s ohroženými druhy, ale zodpovědný chovatel dle mého dbá na to, aby do tohoto nebyl zapojen a zajistí si, aby zvíře získal legálně. V případě legálního nabytí zvířete nevidím s takovýmto obchodem problém.
Samozřejmě každý stát se snaží chránit především druhy žijící na jeho území, a tak se může stát, že zatím co ve své domovině je potřeba pro chov danného druhu řada povolení, jinde nám může stačit třeba jen doklad o legálním nabytí.
Chov ohrožených druhů má dle mého smysl a u soukromých chovatelů se může dostat pozornosti řada ohrožených druhů, které se v odborných zařízeních specializovaných na chov zvířat příliš nedostává (plazi, bezobratlí..).
Na závěr bych chtěl jen připomenout, že jde čistě o můj názor a netvrdím, že je nejsprávnější.
Přeji pěkný zbytek dne,
J. Zimola

Dobrý den,
Zkuste kouknout na tento odkaz:
https://euzelva.cz/administrativa-po-uhynu-zelvy

Dobrý den,
s odchovem mláďat mám zkušenosti. S vámi popisovaným jevem jsem se nesetkal, zato jsem se setkal s podobným jevem, kdy je rodiče vyhazovali. Měl jsem jako úkryt kokosový ořech s vyříznutou dírou. Rodiče mláďata vyhodili, po navrácení do hnízda si je tam nechali, ale do rána zmizely. Poté co jsem kokosový ořech nahradil vydlabaným kmenem se mi podobná situace stala pouze jednou a mládě jsem našel již mrtvé (nevím zda zemřelo již v hnízdě nebo až po vyhození). Nejspíše sami poznali že něco není v pořádku a pro blaho ostatních se zbavili nejslabšího a nebo uhynulo a tak ho vynesli z hnízda aby pachem neupoutalo na predátora (nemohou tušit že žádný nepřijde, mají to v genech).
Poradit vám mohu snad jen to, abyste je vrátili spátky do hnízda a vyčkali co se bude dít dál, nejlépe pouze doplňovat vodu a potravu, jinak plchy nerušit. S největší pravděpodobností je opustili z důvodu vyrušování, možná nevhodný úkryt.
Přeji pěkný zbytek dne a ať to s nimi dobře dopadne.

Dobrý den děkuji za informace oledně poddruhů u sitatungy a teké za přání, sice to ještě určitě 2 roky, možná i déle potrvá, ale informace scháním už teď. Je pravda že s obstaráváním (hlavně samice) mám trochu strach, ale snad to nějak dopadne a budu se moci radovat z těchto úžasných antilop.

Dobrý den,
děkuji za rady, obvzlášť za odkaz na granule pro listožravou zvěř. Ano, do Dvora určitě napíši hned, jak si na to udělám čas. Nad sitatungou (a ne úplně příbuznou, ovšm způsobem života podobnou voduškou červenou) jsem také přemýšlel, ovšem kvůli umístění pozemku na kterém by teoreticky byly je problém s vodou (Viděl jsem sice výběh sitatung bez vodní plochy, ale dle mého by ji mít měli.), takže bych chtěl spíše nyalu, která se mi líbí i o něco více, i když se jedná o hodně podobné druhy. A k mínusum sitatungy přidávám ještě to že má poddruhy a nevím, jak moc by se mi podařilo sehnat čistokrevné jedince a ne hybridy dvou a více poddruhů. Ještě jednou mockrát děkuji a za případné další rady či připomínky budu jedině rád.

Dobrý den,
zajímaly by mě informace o chovu nyaly nížinné, zda je v česku nějaký soukromý chovatel, zdravotní problémy a hlavně stravování. Z dostupných informací se jedná o listožravý druh a především krmení přes zimu je pro mě velká neznámá. Ocením ovšem i další informace o mnou nezmíněných tématech. Předem děkuji za případné odpovědi a přeji pěkný den.

Dobrý večer,
nemáte za co děkovat, vlastně jsem s žádnými informacemi nepřišel, jen jsem doporučil zdroje možných informacích. Pokud si kozorožce pořídíte tak přeji mnoho úspěchů s jejich chovem.

Dobrý den, pěkný článek o chovu kozorožce (sice kozorožce kavkavzského, ale nároky budou podobné) všel v knize Milana Kořínka Zoologická zahrada. Nedávno jsem také viděl nějaké inzeráty o prodeji kozorožce horského na webu hyperinzerce (kategorie divoká zvěř, podkategorie ostatní lesní zvěř), pokud se vám je podaří najít, můžete zkusit kontaktovat inzerujícího, třeba by vám o chovu tohoto sudokopytníka řekl více. Přeji pěkný den.

Dobrý den.
Ano chová je určitě více zahrad, třeba i Ostrava. To jsem ani nevěděl že je mají i v Bojnicích,když jsem tam byl jsem je ani neviděl. Jsou to úžasná zvířata, stejně jako ostatní turovití. Akorát jak jste psal že nechcete samce, tak bych se chtěl přimluvit i za samečka, antilop bohužel není zatím k dostání příliš, tak mi přijde škoda nevyužít možnosti je rozmnožit a přispět tak k jejich rozšíření v chovech. I kdyby nakonec byly jen 2 samice, tak přeji ať vám to vyjde a mnoho úspěchů. Pokuď by to náhodou vyšlo, tak budu rád pokuď by jste zveřejnil nějaké postřehy z chovu, které se jen tak někde nepíší. Přeji hezký den.

Dobrý den, tyto antilopy (ani jiné) sice nechovám, ovšem o antilopy se dost zajmám a do budoucna jejich chov, sice jiných druhů, také plánuji. Plot by podle mnohých autorů měl mít výšku 180 - 200cm, vzhledem k velikosti bych zvolil spíše vyšší hranici tohoto rozpětí. Antilopy by se na dostatečně velké ploše měli s ovcemi snést. To že žerou kopřivy by měla být také pravda. Co se týče ubikace, měli by být vytápěné alespoň na 16 stupňů. U nás v je chová například česká zemědělská univerzita na svém statku v Lánech, nebo Safaripark Dvůr Králové nad Labem, můžete se zkusit zeptat ještě tam. Doporočuji také knížku Savci, chov zvířat v zoo, dříve se dala sehnat na eschopu Safariparku Dvůr Králové. Na závěr vám přeji ať vám to s němi vyjde, držím vám palce. Nějaké informace lze nalézt i v doporučení ministerstva zemědělství, odkaz vložím níže (možná máte i něco podobného na slovensku, nevím) .

http://eagri.cz/public/web/file/1593/Dop_savci_tisk.pdf

Dobrý den, spíš bych se díval po bobrovi kandském (Castor canadensis), toho chovají i některé zoo např.: Brno. V tomto případě je ovšem důležité zabránit úniku aby nevytvořil populaci ve volné přírodě. Na tohoto bobra by se neměli vztahovat opatření na ochranu našeho bobra (zde si ovšem nejsem jist). Není ani v CITES a nevyžaduje povolení na zvláštní péči.