marta napsal(a):
oriznuti, omlouvam se.

tesařík Leptura aurulenta.

lark63 napsal(a):
jsi další z mnoha co nevěřej smrkový větvičce jel jsem do toho lesa znova a pozbíral ze země větvičky toho smrku co urval ten vychr ,zavřel do akvárka nic jinýho nidke není a za pár dnů jsem chyt 4ks.ten smrk vypadá jako stříbrný nebo podobně /neni to běžný strom/nevim přesně co je to za druh,jedná se o skupinu 5 stromů stáří tak 60 -80 let.někdo je tam musel vysadit.lokalita je kousek od Jílového u Prahy.Skusim udělat lepší foto a zaslat na Email jestli bude zájem.děkuji všem.JirkaPS.Dnes opět jeden 1 kus.

No možný je cokoliv, taky mám zkušenost, že jsem našel třeba Cerchus chrysomelinus v březovém dřevě, i když se vyvíjí normálně v jehličnanech (Smrku). Ale taky se při sběru opadaných větviček stává, že se často zamění dřevina. Jinak z Exocentrusů to podle skvrn na krovkách bude nejspíše lusitanus nebo i punctipennis, ale rozlišit ty dva se spolehlivě dají jem pod dobrou optikou.
Pepa

lark63 napsal(a):
neví někdo z entomologů jaký je to druh Exocentruse?? vylíhl se doma z větvičky nějakého okrasného smrku.

No na Exocentruse to vypadá, ale ze smrkové větvičky ????. To bych spíš řekl, že se mezi smrkové větvičky přimíchala nějaká jiná z lípy či jilmu..
Z těch fotek se nedá tipnout, jaký Exocentrus by to mohl být, jsou dost malé a nejasné, nejspíše lusitanus nebo punctipennis, ale to bych si trofl říct jedině když bych si je prohlídnul pod binclem.
Pepa

lark63 napsal(a):
Děkuji za Vaše názory Měl bych jen dotaz z čeho si děláte větší štítky na lepení?A co rozměr ten si určite sami podle velikosti brouka?
Dík za odpovědi.

Já tedy všechny štítky si objednávám (např. www.imonarch.cz) mají štítky až do velikosti 45 mm, což mi postačuje a větší brouky již napichuji. jinak kdysi v začátcích jsem si vyráběl štítky doma a používal jsem k tomu slepený fofopapír či křídové čtvrtky. Jinak velikost štítku volím úměrně velikosti brouka, štítek by neměl být o moc větší než-li brouk. Jinak je faktem, že asi opravdu máme jedny z nejlépe upravených sbírek na světě, viděl jsem i sbírky v cizině a asi by se někteří entomologové divili nad provedenou preparací, ale na druhou stranu, pokud je spolehlivě lokalizován a označen, tak hodnota je stejná.
Ahoj Pepa

renno napsal(a):
Otázka lepení či nelepení je podmíněna částečně trendy, ale konečný výběr je vždy na samotném sběrateli. Je pravdou, že se poslední dobou více lepí i velcí brouci neb to vypadá estetičtěji. Otázkou ale je, jak to vyhovuje po praktické stránce ostatním sběratelům. Více lepí asi ti, kteří budují sbírku pro sbírku jako takovou. Ti kteří se o brouky zajímají hlouběji a potřebují je více detailněji studovat tak zvolí spíš napichování. Je asi spíš více sběratelů, kteří propíchnutého brouka nechtějí neb je pro ně "znehodnocený". Jsou zase ale sběratelé, kteří nechtějí nic nalepeného, jelikož to přepreparovávat nebudou a tento materiál je pro ně mnohdy nepotřebný.
Oboje varianty mají výhody a nevýhody a je potřeba se rozhodnout, kterou si veberete. I když vám všem můžu garantovat, že nic není neměnné a že asi každý z nás změnil a bude měnit pravidla preparování a sestavování sbírky i když si myslíme, že zrovna zvolený typ preparace je ten konečný.
Třeba já kromě lepení či nelepení ještě stále řeším otázku zda při napichování dávat klasicky končetiny pod tělo a nebo je nechat v přirozenější poloze od těla, jelikož z dob minlulých to mám po staru.

Já teda většinu brouků lepím (tedy do velikosti cca 3 cm) pouze ty největší naše druhy napichuji. Lepení je praktičtější v estetickém pohledu na sbírku, pokud si tedy na preparaci dáš záležet. Štítek brouka navíc chrání před poškozením. Jistý problém je při determinci těch druhů a skupin brouků co mají hlavní určovací znaky naspodu těla, tam je potom nutné brouka odlepit a po určení znova nalepit na štítek. Já proto osobně tyto brouky determinuji již při preparaci. Jinak jsem rozhodně raději pro nalepování na štítky. Velké brouky, co napichuji preparuji klasicky, tedy s urovnáním nohou pod tělo a tykadel podél těla. Myslím si, že styl s nohami od těla není zrovna to nejlepší a to jak s ohledem na prostor ve sbírce nebo větší nebezpečí poškození při manipulaci s vyschlými exempláři. Tento styl se hodí spíše pro výstavní a dekorační účely.
Ahoj Pepa

lark63 napsal(a):
Jsem z Prahy,Lark63@seznam.cz
Zajímaj mě prakticky všechny druhy brouků,samo že preferuji určité skupiny,ale když jsem venku lovím skoro všechno,aby bylo i na výměnu a tak.hlavně jezdim a hledám nové lokolity kde by bylo něco zajímavého...a tak zatím mám rok za sebou co sem jezdil sám
skusil bych občas spolkečnou výpravu.

Brouky již taky sbírám nějakou dobu, a na výpravy za brouky taky jezdím většinou sám, takže pro nějakou společnou výpravy bych byl, hlevně do vzdálenějších končin. jinak jsem ze severních Čech - šluknovského výběžku a sbírám hlavně Cerambycidae a Buprestidae, a částečně i Scarabaeiodea.
Ahoj Pepa

lark63 napsal(a):
Skus si pujčit knihu Střevlíkovití/Carabidae Karel Hůrka/určovací klíče je tam takovej popis laboratorních chovů nic moc ale jinde sem zase lepší info nenašel.Je to v úvodu knihy jestli to neseženeš tak mi pošli adresu a já to nějak oskenuju nebo ofotim a pošlu ti to.chodíš taky na brouky do přírody nebo jen chov?ahoj broučkař.

Taky jsem kdysi zkoušel chovat střevlíky, chovat se dají, což není až tak problém, s odchovem je to již přece jen dost obtížné, protože larvy jsou karnivorní a většinou se během vývoje požerou navzájem. Jinak asi nejvíc základních informací je opravdu v knize K. Hůrky "Carabidae České a Slovenské republiky", na netu toho moc co se týká odchovu není. Jinak životnost imág střevlíků je cca 1 rok (od léta do léta až podzimu dalšího roku). Pro rozmnožování je u našich druhů nutná diapauza v chladu (přezimování).

yfang napsal(a):
Zajímalo by mě, kde se dá sehnat aktuální seznam chráněchých druhů motýlů. Zkoušel jsem to najít na googlu, ale marně. Najdu všechny možný kraviny, ale ne to, co chci.

Asi špatně hledáš, ale tady jsou dva odkazy:
1. pro ČR - www. bezobratli.info/vyhlaska.htm
2. pro SR - www. sopsr.sk/istb/
a dále to již na těchto stránkách najdeš

nemi napsal(a):
Jeste jedno foto

Oberea occulata to by možná mohla být, ale bohužel fotka je dost malá a nelze z ní určit alespoň přibližně co by to mohlo být. Na Salix caprea se vyskytuje více drůhů tesaříkovitých i krascovitých a jiného hmyzu a pouze podle opravdu detailní fotky se dá určit alespoň přibližně o který rod či skupinu se jedná. Pokud by to byla O.occulata jedná se podle velikosti (odhadev v poměru k větvičce) o larvu v prvním roce vývoje.

vladimir hula napsal(a):
V Chorvatsku ziji dva druhy rodu Saga a Cerambixu 6 :) Jinak ja se domnivam, po nejakych zkusenostech, ze je mnohem lepsi vsechno delat oficielne - ta CHKOcka jsou casto velmi rada za data o rozsireni i v celku castych druhu. VH

Naprosto souhlasím, na většině CHKO je průzkum velmi nedostatečný a jsou jedině rádi když jim někdo poskytne doplňující data. Jinak mě nejvíce štou někteří amatérští entomologové, kteří sbírají ve velkém i vzácné druhy, minulý rok jsem taky potkal takového,který se chlubil, že na jedné lokalitě sebral 20ex. Akimerus schaefferi, což je opravdu již drancování, já sám sbírám do sbírky série max. 8 - 10 ex. atoo pokud možno z více lokalit (na lokalitě 2 -3 ex.), další nálezy, které jsou zajímavé z faunistického hlediska již jen zaznamenánám fotograficky a jako "vidi".
Pepa

yfang napsal(a):
Existuje nějaký legální způsob jak chytat v CHKO?

V CHKO chytat hmyz můžeš, nesmí se chytat pouze v maloplošných zvláště chráněných územích (rezervace) jako NPR, NPP, PP apod., dále nelze chytat v 1. zónách CHKO a v národních parcích. Samozřejmě, že nesmíš nikde lovit chráněné druhy.