hicks napsal(a):
Zdravím Všechny.

Prosím Vás jaké jsou znaky k určení pohlaví Agapornisů. Měl jsem knížku bohužel ji nemohu najít, kde bylo psáno, že se to dá při více kusech poznat podle velikosti. Jedná se o A.růžohrdlé a jde mi hlavně o mladé kusy.

Máte někdo nějaké zkušenosti?

U mladých kusů je to obtížnější,ale dá se to poznat.
Samičky mají červený proužek nad očima menší,hlavu plošší a díky tomu i výše posazené oči,zobák mohutnější,někdy mají delší krk a neopeřené nosní dírky.
Mnoho chovatelů samičky poznáva i podle citelného štípnutí,při jejich chycení do ruky,sameček spíš jen tak "žužlá".
Ať už budeš poznávat jakkoliv,nikdy to nebude na 100%.
Skoro rok jsem měl dva samce jako pár.....

mr.kokotak napsal(a):
Myslíte si,že je k něčemu pobíjet nebo jiným způsobem připevňovat na umělé budky(prkenné) kůru z jehličnatých stromů(smrk,borovice)? Četl jsem to v knížce od p.Vašíčka,tuším Ptáci Austrálie I.Máte někdo s tím nějaké zkušenosti?Já to letos zkouším po prvé :o)
A ještě jeden dotaz: Mohl by my někdo prozradit recept na míchanici?Já dělám jen klasiku (vejce,strouhanka a mrkev nebo jablko,vitamíny).Chtěl bych zkusit něco nového ...Chovu zdar

Co člověk,to názor.Zkusto jinak,zeptej se sám sebe "proč?" a jestli si odpovíš kladně,tak to udělej.Jen si dej pozor na to jak.
Já tvrdím,že je to zbytečné,ale znám člověka,který to zkoušel.Kůru přibíjel hřebíky a divil se,že si jednoho dne,jeden barnard utrhl nohu,když se mu zachytil kroužek za hřebík,který trčel okolo vykousané kůry....
A míchanice?Jsou stovky receptů a když budeš přidávat jakékoliv běžně dostupné suroviny,které ptákům neuškodí,nic neskazíš.Zkoušel jsem několik receptů a vždy jsem se vrátil ke klasice,tak jak jí uvádíš ty a k tomu drcené skořápky z vařených vajec,něco zeleného,kopřiva,pampeliška,ptačinec,nať z mrkve.....

coala napsal(a):
zdravím,

nechcem načínať novú tému, keďže tu podobná existuje
rada by som si od Vás nechala poradiť v tomto prípade čo na zem do voliéry

moja vonkajšia voliéra až na malé detaily ako umiestnenie krmítok a napájačiek a osadenia pletiva do tzv. predchodbičky pred vstupom do voliéry je už hotová

momentálne ale riešim dilemu čo mám spraviť so spodkom voliéry ako je na obrázku vidieť je tam tráva, ktorá by tam samozrejme mohla zostať avšak nemám skúsenosti ako sa to bude dať čistiť, postupne budú na zemi poroztrusované semiačka, ktoré samozrejme môžu v zemi rásť a papagáje by ich mohli následne konzumovať ale mimo zrnín tam bude napadané aj ovocie a zelenina, ktoré môžu začať hniť

ako to riešite Vy? ako čistíte dno voliér?
v starej voliére som mala na zemi takú pevnú gumu, ktorá sa používa vo výrobných halách, dalo sa to dobre zamiesť a spláchnuť silným prúdom vody zo záhradnej hadice ale ako v prípade, keď je dno voliéry posiate trávou? nadôvažok predpokladám, že tá trava tam dlho nevydrží, že ju papagáje zlikvidujú a zostane tam holá zemina čo potom?

máte prosím pre mňa nejaké rady? rada by som ich už tento víkend pustila von na slniečko

za Vaše rady vopred ďakujem

Po estetické stránce je to docela pěkné,ale bohužel praktičnost se rovná nule.Nechci tě urazit,je to jen můj názor,ale každý dům se staví od základů a ty jsi se upřela na vzhled a zapoměla jsi na funkčnost voliéry.
Chybí základní podmínky pro spokojený život tvých svěřenců,průvan,klid pro ptáky(nikde neni místo ke krytu),zabezpečení proti hlodavcům,údržba čistoty a tak by se dalo pokračovat.A ta střecha je plechová?Pokud ano,dej tam teploměr,který má stupnici alespoň do 70 stupňů,je to pec!
Nevěs hlavu,nic neni ztraceno,ale zamysli se nad tím jestli by jsi byla spokojená v podobných podmínkách,jaké připravuješ ty svým svěřencům.
Vzhledem k tomu,jak často se objevuje tvoje "jméno" v různých diskusních fórech, předpokládám,že se jistě vyvaruješ chyb a pro svoje miláčky připravíš kvalitní a bezpečnou voliéru.

worky napsal(a):
Tloušťka bidla asi tedy nebude tak špatná, pokud tam mám i jiný, ale vzhledem k tomu, že jde o větvě jabloně, který mají hladkou kůru (jak už výše uvedl Johan), tak se aymaře po nich celkem špatně pohybuje. Takže až najdu nějaký vhodný bez, tak bidla vyměním. Děkuji za rady

Jestli budeš používat větve černého bezu,vyvaruj se letorostů(jasně zelené nedřevnaté části).Používej vyzrálé dřevo,údajně obsahují nějaké jedovaté látky.Nevím co je na tom pravdy,ale proč zbytečně riskovat.Nechci vyvolat nějakou paniku,ale jistota je jistota.
J.Fudor

worky napsal(a):
Všude se píše kolik by bidla měly mít minimálně v průměru na nohu ptáku, ale zajímalo by mě, jak je to s maximální velikostí, přikládám obrázek s dotazem, je už tohle přilíš?

Maximální velikost bidla jsem nikdy neřešil,běžně používám větve různé tloušťky,na zimu většinou silnější.V "mimozimním" období používám bidlo,na kterém ptáci nocují,o takovém průměru,aby sedící papoušek svými prsty obejmul větev zhruba ze 2/3.Tohle je pro ně praděpodobně nejpříjemnější posez.Nikdy se ale drápky nemají dotýkat,protože potom musí pták vyložit větší snahu o udžení na bidle.Totéž platí i obráceně,pokud se mu nesedí pohodlně,je bidlo příliš silné.Také je asi dobré brát v úvahu z jakého stromu jsou větve,dávám bezové třeba i o průměru 10 cm(rozely a větší papoušci),ale jen proto,že kůra je hodně členitá a u lísky nebo třeba jeřábu,bych dal určitě slabší.Tenhle problém je dobré řešit až u konkrétních druhů papoušků.
Podle toho obrázku si netroufnu s jistotou tvrdit,jetli je průměr dorý nebo ne,ale podle té hladké kůry bych se přikláněl raději k slabšímu bidlu.

forpus napsal(a):
Rád bych otevřel diskusi na téma slunečnice jako krmivo. Píše se (mám pocit, že spíše vzájemně opisuje) o škodlivosti slunečnice v krmivu a zvláště ta černá je považována doslova za jed. Někteří mí papoušci (tirika, aymara šedoprsý a citronový, pyrura, někteří tarantové) odmítají dlouhé měsíce a roky jíst prakticky jakákoliv jiná semena než slunečnicová, a to jsme vyzkoušel všechno možné. Ovšem nepozoruji, že by měli jakékoliv problémy. Zajímalo by mne, zda některý chovatel má skutečný a věrohodný osobní důkaz o tom, že požírání slunečnice zkrátilo jeho papouškovi život nebo mu dokonce přivodilo rychlou smrt.
Obávám se, zda se nebezpečí slunečnice tam, kde ptáci přijímají vedle toho hodně ovoce, míchanici a klíčené, není zveličované. Ostatně snažil jsem se dopídit ke skutečným hodnotám obsahu tuků ve slunečnicových jádrech a orientační údaje, které jsem získal z potravinářství, byl pro mne překvapivé. Obsah tuků kolísá údajně kolem 40 % (hmotnostních), přičemž mezi černou a bílou slunečnicí je rozdíl asi 5 %.
Nechci tvrdit, že krmení slunečnicí je zdravé (rozhodně pokud vaši papoušci berou i jiné krmivo je toho třeba využívat), ale přesto se vracím na začátek. Má někdo přímý důkaz?
Martin Smrček

Taky bych uvítal někoho,kdo může s jistou objasnit tento problém.
Zhruba před deseti lety jsem choval agap.růžohrdlé lutino a asi po dvou letech se u třech kusů začalo měnit zbarvení peří.Napřed to byl jen malý flíček růžové barvy kdekoliv na těle,který se ale rychle zvětšoval.Během několika měsíců všichni tři uhynuli.Ještě než k tomu došlo,všiml jsem si,že brali jen černou slunečnici.Vzhledem k jejich ceně,jsem nenechal dělat žádné vyšetření a spokojil jsem se jen s názorem jednoho známého,který tvrdil,že "Černá slunečnice jim zničila játra a v důsledku toho došlo ke změnám zbarvení a následnému úhynu".
Podobně flekaté růžohrdláky jsem viděl několikrát prodávat na Kladně jako "raritku",ale pokaždé ptáci po krátké době uhynuli.
Ve svém chovu jsem se s podobným problémem už nesetkal,tak ani nevím,jestli uhýny zavinila opravdu černá slunečnice.
Na závěr chci podotknout,že si nedovedu představit nekrmit černou slunečnicí,alespoň v zimních měsících.

worky napsal(a):
Chtel bych se zeptat ohledne umisteni me budouci voliery, mam na dvore 2 vhodna mista, rozdil je v tom, ze na jedno sviti prime slunce temer po cely den a na jedno sviti jen tak do 13 hodiny, ktere misto by bylo vhodnejsi pro drobotinu? Samozrejme pokud by to bylo na tom slunnem miste tak bych udelal zhruba pres pul voliery zastineni..

Pokud bych takovou voliéru stavěl,tak zcela jistě na slunci,stín udělám kdykoliv,ale slunce ne.

tomas jurecka napsal(a):
A můžete mi prosím vás říct kde berete tu zeminu vy?? Mě totiž nic jiného než les zrovna nenapadá.
chovu zdar
Tomáš Jurečka

Je smutné,že se nedokážeš rozhlédnout kolem sebe a najít vzrostlé jehličnaté stromy,kdekoliv jinde,než v lese.Co takhle zahrady,remízky,meze....

tomas jurecka napsal(a):
máte s tímto někdo skušenost??? Htěl bych mí posypat celé dno voliéry.
Chovu zdar
Tomáš Jurečka

Mám stejný názor jako D.K.,ale někdy se ti může stát,že si přineseš do voliér nějakou nemoc.Používám jí asi 5 let a zatím nebyl problém.Snad jen s jejím získáváním,pokud jí bereš v lese,porušuješ zákon.Je to výslovně zakázané!

vlastik napsal(a):
Chovám austrálii,ale velmi se mi líbí alexandři malí.A protože mám pouze venkovní voliéry,rád bych věděl jak tito papoušci snáší naši zimu.Na toto téma jsem na diskuzi četl několik protichůdných názorů.Vím,že tito ptáci žijí volně např.v Německu tak se přikláním k názoru že by naši zimu měly vydržet bez újmy.Také bych rád věděl jestli jim není možné nechat na zimu vyvěšené budky ve kterých by se schovaly před mrazem.

Osobní skušenosti s jejich chovem nemám,ale mám dva kamarády,kteří je s úspěchem odchovávají více než 10 let.Ten první je přezimuje ve vytápěné místnosti,kde teplota neklesne pod +5 stupňů a v lednu přitápí,tak aby teplota nekesla pod +15 stupňů.V té době již sedí samice na první snůšce.Podle venkovní teploty pouští svoje "alíky" do venkovních voliér prolétnout a večer jen uzavírá okno do výletové části.V květnu zasednou podruhé a to jsou většinou již trvale ve venkovních voliérách s možností úkrytu ve vytápěné části.Druhý kamarád chová alexandry celý rok bez přitápění v celoročních voliérách,kde je stejná teplota jako venku. Odchov má jen jednou v roce,za to jsou to ale jedinci špičkové kvality,kterou mu ten první může jen závidět.Těžko se to vyjadřuje,ale pokud by měl někdo možnost je porovnat,pochopil by,co tím myslím.
Nechci,aby tohle bral někdo jako radu,nebo recept na chov,ale jen jako takový postřeh.

alice napsal(a):
Super diskuse. Pane galče, mám teď stejný problém jako jste měl kdysi Vy. Brzy budu z pokojové voliéry odstavovat mláďata rozely pestré. Mám pro ně připravenou klec 75x45x90cm. Myslíte, že je na ně moc velká? Vím, že rozely jsou velcí plašani. Dělám to poprvé a nerada bych o mláďata přišla. Děkuji moc.

Pokud budete odstavovat do takové klece(75x45x90cm),nemusíte se nijak znepokojovat.Ke zranění dochází většinou ve větších voliérách,kde mláďata narazí ve veliké rychlosti do pletiva a tím si přivodí úraz,který často končí smrtí.Ve svém chovu toto řeším rozvěšením větví z jehličnanů na protilehlé stěny a ptáci včas vidí a zaregistrují překážku.
V prvních dnech bude potřeba přistupovat ke kleci opatrněji,ale po týdnu již budou mláďata celkem v pohodě,ale strach z lidí budou mít i nadále.
Mnoho štěstí.