Navazujeme po předchozích covidových pauzách na tradiční pořádání zimních výstav a to již tento víkend, přátelé. Tímto vás srdečně zvu k návštěvě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Počasí na stříkání Broskvoní mědí proti kadeřavosti.

Přeju všem holubářům šťastný a veselý nový rok, mnoho zdravíčka a plná hnízda,volata i plné střechy v nadcházející sezoně.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak bych všem chovatelům drůbeže rád popřál hezkého Silvestra a hlavně šťastný a veselý nový rok. Mnoho zdraví a chovatelských úspěchů v nadcházející sezoně. Ať se to líhne, roste, vybarvuje a ať už je s těmi chorobami jednou provždy konec.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kaseva napsal(a):
Pámelník, lidově ptačí zob a wiki říká tohle: Bílá semena bsahují houbovitou dužninu, která je oblíbenou potravou ptáků. Pro člověka jsou však jedovaté – obsahují saponiny a alkaloid chelidonin.

Pámelník není ptačí zob. Ptačí zob je ligustrum vulgare nebo ovalifolium a ty mají plody černé.
Bílá nejsou semena nýbrž plody - bobule. Tak to je trocha na dovzdělání. Jinak saponiny a to ostatní souhlasí.

IvetaP napsal(a):
Narazila jsem na tuto diskusi. Také jsem hledala informace o možné jefovatosti tuji pro slepice. Já jsem větvičkami z tuji zakryla rostliny na zimu a slepice mi na nich chodí ozobavat ty malé sisticky. Nebo lezou na kralikarnu a ojidaji je přímo ze stromů nad ní.... Zřejmě jim to výrazně chutná, pouštím je do zahrady a na dvůr, takže mají velký prostor s travnikem i keři. Ve svém vybeho vedle napáječky mají hlavku zeli, kterou jsem jim tam nechala růst, ale vůbec si jí nevsimaji a místo toho chodí na semínka tuji... Tak mě napadlo, jestli neobsahují pro ně něco prospesneho.... Ma někdo zkušenosti?

Naše zobou i bobule pámelníku, o kterých se tradovalo, že jsou jedovaté. Jinak zerav jako takovej je mírně jedovatej, ale šištice jsou dřevité. Nevím, co by tam hledaly, jestli opravdu semena... kdož ví.
Co pak thuje, ale zelí! Je lepší dát zelí čínské... Ty naše ho zdělají během chvilky. Rovněž krmnou řípu. Naše už se naučily i na červenoslupkou. Dřív upřednostňovaly jen oranžovou. Slepičí lockdown toto umožňuje perfektně vyzkoušet. Tak neváhejte.

bery25 napsal(a):
a daju sa chovat bažanty na volno ako sliepky,asi nie čo,hoc by som si ich vyliahol, odletia mi či

Na podzim hodně slepic odlétá do teplých ...krajin... Některé napřed do mrazu. A kupodivu tam vydrží dýl.

kukIu napsal(a):
Sezobnul ošetřovatele, převlékl se za hybridku a zaútočil na pláž.

Že by zase jeden komický převlek.. Já se s tím tejden šiju a on to do mě našije!

Juraj_Kafka napsal(a):
Téma a diskuze nebude nikdy uzavřená. Ale v podstatě to my nevyřešíme. Můžeme opravdu jen chovat holuby jako papoušky v klecích a volierách. Ale je to prostředí vhodné spíš pro ty slepičáky, velké a malé voláče, holuby těžké, pávíky, parukáře, prostě plemena, která by volném chovu neobstála ani bez dravců. Omezený rozhled, hmotnost, extrémní tvarové znaky. Ale holubi jako MP, káník, benešák, stavák, rys, lahore, barevnohlávek, rejdiči, bradavičnatí, kotrláci potřebují pohyb.

Eště pokračuju k těm vyjmenovaným plemenům. Plemenům slezský barevnohlávek, prách. káník, český holub, moravský pštros, benešovský selský holub, polský rys, koburský skřivan, lahore, voláči středních postav tj. čeští staváci, chebské straky, čeští voláči siví, moráci, moravští bělohlávci, slezští voláči, moravští voláči sedlatí, moravské, ostravské a české bagdety, rakovničtí kotrláci, čeští rejdiči a pražští středozobí, celá řada výstavních pošťáků aj. Přál bych si, aby tito ještě normální holubi, zůstali normálními. Aby dokázali aspoň polovinu z toho, co dokáží PH standart. Nebát se letu. Aktivně kroužit nade vsí. Umět se vrátit do 50 km. Bez zadýchání. Aby se o nich přestalo říkat bambuláči a polívkáči ...Asi utopie.

jirinovak napsal(a):
Pár nových fotek MP žlutých šupinatých

Ten s tím žlutým kroužkem se mě líbí.

gary napsal(a):
Vždycky si s nadšením pustím Mezelovy Ostře sledované vlaky as nostalgií sleduji, jak přednosta otvírá holubník a jak hejno polských rysů krouží kolem nádražní budovy !!!
To byly časy kdy nezdegenerovaní a nepřešlechtění holubi ještě byli létavými a taky polařícími holuby.
To co Němci udělali těmto původním polským holubům / západní Halič / je lumpárna .Ti dnešní jsou již jen šupkatí mondeni.

Ano, taky na ně vzpomínám. Začínal jsem s nimi jako školák. A tenhle film mi je připomíná. A nebyli to drobní holoubci.

jo012810 napsal(a):
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf

Pokusím se uzavřít diskusi na mezitéma holubi a dravci svým pohledem na místní přírodu a měnící se podmínky od cca roku 1955 a použiji jako výchozí materiál odkaz z diskuse.
-Po roce 1955 se začala zakládat JZD a tím postupně i měnit krajina. Tato doba trvala cca 10 let a při ní došlo k likvidaci mezí a remízků z velké části, ale dravci v inravilánu byli považováni za škodnou se všemi důsledky. Chermizace zemědělství byla velmi minimální, spíše jen umělá hnojiva.
-Kolem roku 1970 docházelo k další integraci JZD ve větší celky, využívala se velká mechanizace a začíná doba nástupu větší chemizace zemědělství. Tento trend vydržel prakticky do roku 1990, kdy se zemědělství zaměřovalo na soběstatčnost v rámci tehdejší ČSR. Podle hesla, uspokojování potřeb obyvatelstva.
-Po politické zmněně v roce 1989 se sice struktura vlastníku zemědělské půdy změnila, ale díky dotacím a kvótám (podle mne), rozhodně ne k lepšímu ve prospěch krajiny. Mírně se snížila chemizace zemědělství, zemědělská technika "zmohutněla" a díky radikálnímu snížení stavu skotu začíná pomalá, ale jistá devastace půdy-nedostatek statkových hnojiv. S tím úzce souvisí pěstování kultůr ne pro potřeby obživy, ale pro zaručený zisk (řepka olejka, kukuřice pro bioplynky atd.) a dotace, které toto vlastně řídí formou finančních bonusů.
Popsaný proces mohl být v jiných lokalitách mírně časově rozdílný a může mít i mírné lokální charakter. Do toho vstuluje v roce zákon č.114/1992 Sb, který chrání dravce a některé další ptáky(většinou blíže k vrcholu potravního řetězce) celoročně a všude, téměř bez výjimky.(Bažantnice). Toto vše se promítlo do úživnosti krajiny, bez reflexe na změnu.
Jak jsem uváděl, jsem člověk, který žije a sleduje přírodu dlouhodobě ve stejné lokalitě. Když si vezmu připojený graf úbytku ptáků zemědělské krajiny, je z něho patrné, jak vlivy dotací v zemědělství a zákona o ochraně dravců(pojmenovávám zákon takto pro zjednodušení) zasáhly krajinu a postupně vytlačují holubáře z volných chovů. Ale tou největší škodou je cílené(?), či neuvážené likvidování přírody.
-Jen zopakuji, co již bylo uvedeno. Já ještě v roce 1987 jsem choval a závodil s PH při celoročním otevřeném holubníku (i přes noc-kuny bylo možné lovit mimo dobu reprodukce) a ztráty byly zanedbatelné a náhodné. Jak uvedl Juraj, jěště v roce 2014 měl na volno své ostravačky a různé pracovní křížence.
-V jednom příspěvku od obdivotele dravců zaznělo něco, jako nutnost kompromisu a zabezpečit si vlety do holubníku proti vniknutí dravců. To by mne skutečně zajímala fotka a popis takovéhoto zabezpečení, kdy u mne probíhačky odrazují toulavé kočky (je jich tu několik), ale dravce (asi tu samici krahujce) neodradily. Ten komromis je, podle mne vyzkoušený. V inravilánu musí být dravec škodnou (se všemi dopady), a extravilánu jich může být tolik, kolik jich krajina uživí. Tak bude příroda opět ozdravená. K tomuto vyzkoušenému řešení vede jediná cesta (podle mne), neutrácet peníze za selektivní ochranu přírody a používat zdravý rozum. Vím, že to je zbožné přání a loby nasátá na státní rozpočet bude dělat vše, aby si své pěnězovody zachovala. Nicméně doufám, že alespoň někteří ochránci, kteří se zabývají pozorováním, sčítáním atd., bez finanční závislosti, postupně začnou přemýšlet a hledat příčiny a nebudou slepě papouškovat fráze těch, kteří si ze selektivní ochrany přírody udělali "živnost" a budou tlačit na změnu.
Jen pro zajímavost. Dnes ráno kolem 8 hodiny jsem vypustil, jako již několik dnů, holubi a krmil rozhozem na zahradě za mé přítomnosti. Popošel jsem cca 3m a v tom následoval rychlý neúspěšný útok(podle letu asi ta krahujčice) a holuby bleskově zalétli do holubníku....

Téma a diskuze nebude nikdy uzavřená. Ale v podstatě to my nevyřešíme. Můžeme opravdu jen chovat holuby jako papoušky v klecích a volierách. Ale je to prostředí vhodné spíš pro ty slepičáky, velké a malé voláče, holuby těžké, pávíky, parukáře, prostě plemena, která by volném chovu neobstála ani bez dravců. Omezený rozhled, hmotnost, extrémní tvarové znaky. Ale holubi jako MP, káník, benešák, stavák, rys, lahore, barevnohlávek, rejdiči, bradavičnatí, kotrláci potřebují pohyb.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně, co je těžké, barevné, blbě lítá...nepřežije. Darwin měl pravdu.

Na Floridě? Tam bude všechno možný.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jo012810 napsal(a):
To, že "v polích" není co žrát není opravdu jejich vina(dravců)...co nezabije chemie a nerozjezdí traktory, dodělají prasata..."čirou náhodou jsem uprostřed louky málem rozšlápl hnízdo strnadů...za pár dní byla "vysečená" a bylo "hotovo" . S tímto mohu plně souhlasit.
Nicméně jiný příspěvek do vlákna říká: Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů. To že se přemnoží některé druhy , jelikož nemají přirozené nepřátele je druhá věc,tam by se mělo zasáhnout. Ale s názorem, že dravci jsou přemnožený, protože vám vlítne do holubníku?
No, jak to tedy je? Když celou mezidiskusi trochu obrátím a místo toho, abych usiloval o zavření holubů do voliér, začnu shánět granty a budu vytvářet veřejné mínění, že je třeba všechny vzácné druhy dravců zavřít do voliér, pravidelně krmit a kochat se jejich životními projevy ve voliéře? Jak dravec, tak holub (polního typu) přece patří do do vzduchu a má létat.
Odkaz: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf přesně "vědecky" popisuje o čem je debata. Do měnící se krajiny (s menší úživností) se implementuje ochrana vrcholu potravinového řetězce a mnohdy ještě vypustí ve voliérách odchovaný dravec. Takže jsme zpět u toho příkladu chovu krávy s možnosti uživení králíka. Jak jsem již dříve uváděl, pokud jeden dědek skončí se svoji zábavou, to není žádná škoda. Ale škodou je selektivní ochrana, která dlouhodobě ubližuje přírodě, jako celku.

Já jen vytáhnu jednu větu: "když skončí jeden dědek se svojí zábavou" ... navážu: tak skončí klidně jedna celá populace plemene, rázu. A vlastně ne že jedna populace, skončí to úplně. Protože mnohdy závisí existence daného plemene či rázu na jednom "dědkovi".

Lupusik napsal(a):
Příležitost dělá zloděje, si holubník lépe zabezpečte aby tam dravec nevlítnul, opačném případě je nechte zavřené ve voliéře 😂.

V tom případě jsme na začátku.. holubi postrádají pohyb.

slamos1 napsal(a):
Zdravím, mám 19 tříletých Plymutek bílých, dve z nich nemaji takřka žádný hřebínek, prosim chovatele o názor zda tyto plymutky nesou nebo nenesou, dekuji předem.

Je lépe to vyfotit.

2mazutak napsal(a):
zdravím. a bude to čím dál horší.ti ochránci dosud nepochopili, že každý tvor musí něco žrát.přijde mi,že to chránění je jen zástěrka a byznys.já si taky nepořizuji například krávu,když mám píci sotva na jednoho králíka.měli by tedy se jim postarat o přirozenou kořist líhnutím koroptví a bažantů.prostředků od státu mají dost,ale je zřejmě počítáno s tím, že se budou živit u chovatelů.mám tu taky krahujce.ale jelikož nic nepouštím,tak už došlo na kosáky,lovil ho pár metrů ode mě.straky už zřejmě došly.

Straky jsou chytrý, kosáci zřejmně nechutní, hrdličky to samé, nejlíp chutnají vrabci a holubi. Nevim proč.

Holubi jsou jako sportovci, pokud jsou nemocní, nepodají výkon. Bílé ozobí je důkazem zdraví, pokud tedy nejde o chovné rodiče, kteří jsou zamazaní od krmení holoubat. Oko bez pěny, a jiných výpotků, utažený peří i na čele. Holub , který není ve své kůži první co dělá, čepýří peří na čele. Poté i jinde na těle, pak příjde ztráta aktivity, oko ztratí jiskru, nastane průjem.. Ale to všichni známe. Zdravý holub má v sobě motor, který neustále něco dělá, samec se dvoří, orluje, občas předvede ukázkový let s tleskotem véčkováním. Zdravá holubice jej ochotně a bez váhání následuje. Pak jsou ty véčka nad krajinou. Po odpáření je toto rovněž provedeno. Někdy je i holubice temperamentnější a sotva s ní holub seskočí už je za hlasitého tleskotu ve vzduchu. Tak jsem to zažíval ještě v devadesátých letech u prácheňských káníků červených od Miloše Kaliny.
Na snímku mixované hejno z čistých ostravských bagdet a jejich kříženců různí generace, poštovních, afrických racků, španierů aj.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Holubi u mě ještě před rokem 2014.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jirinovak napsal(a):
Kluci, je tu až příliš pesimismu. A úplně zbytečně.
Staropolský rys byl uznán jako samostatné plemeno, což je výborná zpráva.
Všichni chovatelé, která tato drobnější a životaschopnější varianta RYSA osloví, ho mohou chovat a vystavovat.
Tak proč ty nářky????

Souhlasím s panem S. Petržílkou, který napsal článek - ACH TY VZORNÍKY - do posledního časopisu Chovatel .
Text vzorníku Staropolského rysa není kvalitně zpracován.
Úplně chybí např. pozice POSTOJ a POSTAVA, ve které by mohl být uveden váhový limit.

Děkuju p. Marku Vajdovi za článek ve Světě holubů 1/18. a propagaci Staropolského rysa.
A Z. Gilarskému za prosazení uznání tohoto plemene.

Vzhledem k tomu, že v ČR chovaní RYSI mají obrovský váhový rozptyl (500 - 1000g), můžeme se těšit, až 1. odvážný chovatel vybere třeba černé, nebo červené rysy a pod názvem Staropolský je vystaví.

Kdybych tyto holuby, ještě někdy viděl zakroužit nad střechami, byl bych v sedmém nebi.

JN

Kdysi, můj černý rys, velmi podobný tomu na fotografii, dokázal uletět 7 km a vrátit se od nového majitele domů.
Dnes to zní jako pohádka.

Ten rozdíl na přiložených obrázcích je markantní. Už jenom to oko. A to nemyslím jen jeho barvu, či jiskrnost, ale taky velikost vůči hlavě, taky jeho vypouklost umožňuje holubovi větší rozhled. A co pštrosi, káníci, lahore, benešáci? Všem ženeme prsa dopředu a hlavu s krkem posouváme dozadu, směr kolmice osa oko - noha jako je tomu u kinga. Takovej holub prostě nelítá a když, tak se strašně zadýchává. Ano, je líbivej na pohled, ale nefunguje, postrádá aerodynamyčnost, kterou normálně holub vždy disponoval. My, lidé když plaveme, tak se taky natáhneme. A představte si jak bychom asi plavali, bejt v tý vodě v poloze jako mořský koník. Tvar trupu holuba výkoňáka nejlíp opisuje trup poštovního holuba. Není to taky žádný natažený trup, žádná "hrdlička", ale ani prsatý kraťas, přesto z ruky vyklouzává. Tak že by nebyl prsatej?
Let je pro holuba hlavním pohyhem. Ne chůze. Nohy jsou slabší, síla je v křídlech narozdíl od kurů. Tam je to opačně. Taky sádlo přetrvává u dospělých holubů, vždycky bylo tučné holoubě a po vyletění zhublo. Konečnou hmotnost dohnal holub dospěním. Ale ne ztučněním. A to dělá voliera. A to dělá nevhodná výživa.
Štíhlí šlachovití řemeslníci, co se živí rukama, kameníci mají větší páru, než hezounci chodící do fitka, ale ti jsou na tom pořád o něco líp, než ty "roztekliny" sedící celý dny u tv nebo u compu. Indiáni kupříkladu byli pořád každej den od rána do večera v pohybu. Jejich činnost byla různorodá, proto mohli podávat výkon. Obstarat jídlo pro rodinu a pod. a ještě večer křepčit kolem ohně. A to do vysokého věku. A podobně je to s těmi holuby. Ti co musí denně něco dělat, lítat, nepřežírat se a je-li ten chov tak veden po generace, tak je možno o nich mluvit jako o "dětech přírody". Ale tady se chovají několik generací lenoši s omezeným pohybem. Těžko pak chtít po kotrlácích kotrlce či po stavácích stavění a vůbec jen obyčejný holubí prolet. Holub je jeden z mála ptáků, který si let užívá. Není jen k účelu třeba potravnímu. Ale prostě se prolétává stejně tak, jako se prohánějí koně, taky jen tak sami od sebe. To moc ptáků nedělá. Že by třeba kačer březňačky se šel proletět jen tak na ukázku. Pro radost. A proto se holubi člověku zalíbili. Prvotně. Pominu-li chutné maso samozřejmě.